fragre

fragre

Česko

33 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 12 22 33 43
    • 26.3.2017  09:38

    Příběh posádky jednoho německého bombardéru pojmenovaného Dora. Vlastně to ani není tak překvapující, ale stačilo by vyměnit uniformy a letadla, a mohl by to být klidně dobový americký či britský film. Zde je ideologie rozpuštěna v příběhu, takže zde neuvidíte ani jeden Hitlerův portrét, žádnou prvoplánovou propagandu. Čačtí letci zde vzlétají proti nepříteli, prožívají chvíle vzrušení a strachu při leteckých soubojích, občas přistávají nouzově na břicho, jsou vynášeni se zraněními, prožívají deprese. Ale samozřejmě pocit povinnosti k vlasti a Kriegskameradschaft vždy převáží nad strachem a osobními problémy. Zvláště úvodní scéna, kde celé osazenstvo polního letiště vyhlíží, zda se Dora vrátí z letu, mi připadala jak vystřižená z nějakého britského filmu. Mezi jednotlivými lety pak posádka ve fešáckých uniformách nahání děvčata. Ano, i k milostnému trojúhelníku zde dojde. Příběh začíná na západní frontě, přesune se na východní a končí v severní Africe, kde posádka po nouzovém přistání musí bojovat o přežití v nehostinné poušti. --- Na internetu jsem se dočetl, že film nebyl v III. říši veřejně promítán. Ne snad kvůli nedostatečné ideologičnosti, ale kvůli tomu, že dějiny byly rychlejší než výroba filmu. Ten byl točen v r. 1942, leč dokončen v r. 1943, a to by přinejmenším pasáže ze severní Afriky připomínaly obecenstvu, že Německo již nevítězí na všech frontách. --- Ale opravdu nevím, jak ten film hodnotit. Je to nacistická propaganda, ale kdybych od toho odhlédl, tak na čtyři hvězdičky by to bylo.

    • 24.3.2017  19:46

    V mnohém to připomíná dobové německé detektivky zbastlené dle šlaků E. Wallace, ale v jednom podstatném se liší. Ty wallaceovky ani nezakrývaly, že jsou brak, občas si kapánek dělaly srandu samy ze sebe. Dokonce i ten těžkopádný německý humor jim propůjčoval mírný nadhled. Tohle zde chybí, film se tváří mnohem vážněji, takže je trapnější než ty wallaceovky. Potěšil jen Klaus Kinski v své standardní roli magora.

    • 22.3.2017  20:43
    Lebensborn (1961)
    ****

    Podle plakátu by jeden čekal nějakou sexploataci, ale ne, erotiky je tu asi tolik jako při vystoupení dorostenek na spartakiádě. Je to v rámci doby a žánru docela seriózní pokus o zachycení jednoho kuriózního podniku nacionálního socialismu, biologické velkovýroby árijců. Ano, ta div ne zázračně prozřevší vedoucí BDM a čestný čacký oficír letectva, kteří se vzepřou mašinérii systému, nevypadají příliš pravděpodobně, ale tím hřeší i mnohem novější snímky o 2. světové válce vzniklé v Německu. Dá se dokonce říci, že film má happy end, ale ne takový, jaký by jeden v tomto jinak dosti nekomplikovaném filmu čekal.

    • 19.3.2017  10:51

    První polovina filmu, zachycující hrdinův sestup do temnoty, je vskutku působivě a pravděpodobně zachycena. Druhá, od seznámení a sbližování s tím matkou odstrkovaným děvčetem Marylou, je tak trochu pohádka. Ale jeden chápe, že pan Becker chtěl do tohoto temnícího se světa vyslat příběh s nadějí.

    • 13.3.2017  09:12

    Film zajímavý pro našince už tím, že jeho děj byl zřejmě inspirován úspěšnou dezinformační akci StB z r. 1964, kdy byly v Černém jezeře na Šumavě "náhodou objeveny" bedny s dokumenty z II. světové války obsahující údajně seznamy nacistických agentů. Zde ve filmu je namísto Černého jezera Temné jezero (Finstersee), a je jedním dechem spojováno s Toplitzkým jezerem (Toplitzsee). V tomto rakouském jezeře byly vskutku nalezeny bedny z doby války s padělanými librami. Tvůrci filmu je však situovali do Československa(!) a přiřkli mu roli Černého jezera, neb dokumenty z Finstersee jsou zde kopiemi dokumentů nalezených v Toplitzsee, které mají v rukou Rusové. Film sám je svižný příběh na téma špiónem proti své vůli. Zase nic až tak moc originálního, ale rozhodně nenudí, je napínavý, přiměřeně akční a má nádhernou sedmdesátkovou náladu. A mě jinak neznámá herečka Karen Jensen zde zahrála okouzlující potvoru. https://www.novinky.cz/domaci/339380-podvrzenymi-materialy-na-dne-cerneho-jezera-zmatla-stb-cely-svet.html

    • 12.3.2017  14:51

    Mišík, Flamengo, ETC..., Blue Effect patří k mému dospívání, ta muzika na mne stále funguje, hraji si ji dost často dodnes. Ale tato forma dokumentu s hranými "vtipnými" vložkami mi nepřipadá šťastná. Ocenil bych více dobových záběrů, více hudby, třeba na úkor těch úmorných rodopisných informací.

    • 12.3.2017  13:16
    Purple Haze (1982)
    ****

    Nálada čekání na odchod do pekla, kteréžto čekání zintenzivňuje v dobrém i v špatném všechny prožitky obyčejného života. Umocněno dobovou šedesátkovou hudbou.

    • 12.3.2017  00:02

    Strašidelná povídačka poplatná době svého vzniku. Takže příběh není příliš rafinovaný, ale atmosféra je poutavě vybudovaná. P. Cushing jako faustovský vědec V. Frankenstein je bez chyby. Ale to monstum je tak nepovedené, neobratné, že se ani věřit nechce, že by bylo až tak velkým nebezpečím (opravdu leda pro slepce, jak zde ukázáno). To celý film sráží.

    • 7.3.2017  21:42
    Synové hor (1956)
    ****

    V dětství jeden z mála hororů, které byly k vidění. Umrzlý umrlec s bílým (ojíněným) obočím mne strašil ve snech. K tomu ta dramatická hudba. Brrrrrrrrr! Ta jména (Hanč a Vrbata) jsem doposud nezapomněl. Ale i po letech působivý film, byť ta sportovní motivace, která vedla k tragédii, je pro mne vlastně dost nepochopitelná

    • 6.3.2017  20:48

    Bohužel (či v tomto případě možná ďáblužel) je tato filmová adaptace jen nepříliš povedeným mrzáčkem zplozeným dle Bulgakovova románu. Chápu, že autor chtěl natočit film o osudu opravdového umělce v totalitní společnosti, ale tam, kde Bulgakov naznačí či ironicky glosuje, tam Petrović tlačí na pilu. Pak ovšem není jasné, zda zaštiťování se legendárním dílem není jen marketingový tah. Román je brutálně ořezán, děj pro toho, kdo nezná předlohu, je občas nepřehledný. Ugo Tognazzi, který by se fyzicky i herecky hodil na Wolanda zde hraje Mistra skříženého s Ivanem Bezprizorným (či dle novějšího překladu Bezdomovcem), což je svévole, která našince obvzláště prudila. To je ouplně mimo logiku díla. Výsledek nemohl zachránit ani maestro Morricone.

    • 5.3.2017  12:40

    Dobová jamesbondovština. Snad jen to, že hlavní hrdina je co chvíli bit jako žito, a vůbec je ten film násilnější než kýžený vzor, ji odlišuje od podobných dobových produktů.

    • 27.2.2017  08:23
    Zorn (TV film) (1994)
    ****

    Taková oslava tělesnosti - požitků těla, které ovšem nebyly účelem, leč prostředkem. Moc pěkná role nešťastné femme fatale pro Lindu Kozlowski. A velká dávka furiantství hrdinova, navzdory měnícímu se světu a dotírající Smrti. Ne nadarmo je poslední scéna vlastně variací na jeho nejslavnější obraz Midsommardans.

    • 26.2.2017  19:49

    Snad ta podivná doba vzniku (zklamané naděje) podepsala se na výsledku tohoto filmu. Jako by to byl jen stín nějakého lepšího filmu. Londonovský nádech, působivé exteriéry, až westernová hudba, charismatický hrdina, krásná hrdinka - zdají se být příslibem poutavého filmu, ale i tato naděje přinese jen zklamání.

    • 25.2.2017  08:41
    Cesty mužů (1972)
    **

    Našinec si ten film pamatuje ze školního předvádění, zřejmě z toho roku 1972, a tenkrát mu to připadalo docela dobrodružné, ba postava, kterou hrál p. Kanyza, dokonce vyvolávala sympatie. Ovšem ten film zmizel z pláten kin a obrazovek televizorů již v době Normalizace. Ona je zde propaganda tak přešvihlá, že i ideově správně zaměřeným cenzorům nemohlo ujít, že koná režimu medvědí službu. I ty nejpropagandističtější díly mjr. Zemana jsou proti tomuto vzorem historické objektivnosti. Paradoxně tak tento film sdílel osud mnohých filmů z let šedesátých, které měl nahradit, ocitl se v trezoru. Ale vlastně to byly nevinné časy, kdy propaganda byla lehce rozpoznatelná, takže vlastně neúčinná. Od té doby učinila propaganda velký skok vpřed, takže v dnešní době vcelku úspěšně předstírá, že žádnou propagandou není. Našince pobavilo, že B. Pastorek, který měl později patent na role K. Gottwalda, hraje zde reakčního živla. Jistě je ten film často nechtěně komický, ta urputná snaha o nějakou ze západní komerční filmografie okoukanou akčnost zde trčí skoro neustále, ale má jednu nadprůměrnou složku, a tou je hudba. Té je až pro tento film škoda.

    • 20.2.2017  07:46
    Tomorrow (1972)
    *****

    Uvažuji, zda to není nejlepší role Roberta Duvalla, kterou jsem viděl. Jeho málomluvný venkovan s neokázalou schopností soucitu a otcovské lásky je naprosto přesvědčivý. Vylíčení prostředí je naturalisticky působivé a depresivní.

    • 12.2.2017  19:33

    Černošský dezertovavší kavalerista a jeho druh z donucení, takto kulhavý indiánský míšenec, prchají nehostinnou mexickou pustinou. Snad pokus skřížit spaghetti western s filmem psychologickým. Je to sice kuriózní, bizarní až surreálné, pravda i hodně násilné, ale jinak se pokus příliš nepovedl.

    • 12.2.2017  11:02
    Vlaštovka (pionýrská) (TV pořad) (1964)

    Protože v obsahu je vzpomenute jen Vlaštovka doby normalizační, rád bych zanechal vzpomínku na dobu přednormalizační. V šedesátých letech patřila Vlaštovka mezi mé nejoblíbenější programy, na černobílou znělku s objektivem a vlaštovkou skládající se z papíru si vzpomínám dodnes, a její moderátorku Olgu Čuříkovou jsem miloval. Pamatuji se, že tam občas bylo něco o indiánech, což tehdy v době Vinnetouománie byla bomba. Jednou tam dokonce bylo interviewováno děvče, které bylo až v bájné Americe. S nástupem krizových let se tam objevovali i reportáže o skautech. A matná vzpomínka se mi vyplavuje i na srpen '68, kdy OČ ve Vlaštovce pronesla neobvykle vážné zamyšlení o tom jak byla u tanku č. 23, když přijely další tanky. Když OČ zmizela z obrazovky, bylo i mně v útlém dětském věku jasné, že se něco děje. Ve Vlaštovce, moderované Š. Haničincovou, se začaly objevovat reporáže o strážcích hranic či obnovované PO SSM. Začala to být nuda a otrava a já Vlaštovku zavrhl. Ale té neznormalizované Vlaštovce bych pět hvězd dal.

    • 12.2.2017  10:17

    Moc hezký dětský film se sociální notou. V roce 1947 zřejmě nevládl v Dánsku obecný blahobyt, dětští hrdinové jsou pěkní otrhánci. Působivá je pasáž, kdy dětský kmen nahání dospělého zločince. V nepřehledném terénu dvorků, který je dětem důvěrně znám, má padouch omezené možnosti úniku a z roztomilých dětí se vlivem honu stávají malí divoši s lesknoucíma se očima a s klacky v rukou. Navíc je celá ta akce vtipně koordinována s rozhlasovým vysíláním fotbalového zápasu, který se line z některého z otevřených oken.

    • 10.2.2017  21:25

    Majngot!!! Náš dědek Josef po francouzsku.

    • 7.2.2017  21:22
    Sedmero krkavců (TV film) (1967)
    *****

    Výprava tak minimalistická, že působí až avantgardně. O to více musí odvést herci. Příběh je temný, existencionální. Dnes by se to bralo jako něco naprosto neatraktivního, snad až nevhodného, vzhledem k tomu, že zde žádný morální relativismus nemá místo.

    • 6.2.2017  19:52

    Film žánrově kolísá mezi dokumentem a filmem rodinným. V první polovině sledujeme příběh liščí rodiny, v druhé půli příběh chlapce a vydry. Ale tu rozkolísanost překryjí nádherné záběry přírody v průběhu celého roku. Ty z tohoto filmu dělají opravdový hymnus na přírodu, na její krásu, na její schopnost regenerace, na neustálý návrat.

    • 4.2.2017  22:14

    Milá protimodernistická (zde je modernismus v rouchu amerikanizace) duchařská komedie. Má mnoho vtipných momentů, ale chybí ji nějaký základní a zásadní vtip či nějaký opravdu dramatický obrat. Ale je zde opravdu nápaditě znázorněn přechod ze světa živých do světa duchů z hlediska umírajícího.

    • 27.1.2017  19:56
    Sampo (1959)
    ***

    Výprava jak u Mrazíka a patos jak u Alexandra Něvského. Takže někdy je to kapánek směšné. Byť, abych nepomlouval jen Rusy, německá filmová zpracování Niebelungů, která mi tento film připomněl, jsou na tom stejně. Jsem rád, že u nás se zfilmování našich národních bájí chopil Jiří Trnka, a ne třeba Otakar Vávra. Trnkovo loutkové podání si od patosu drží trochu odstup, přitom má monumentalitu a navíc notnou dávku poetičnosti.

    • 23.1.2017  14:32
    Le golem (TV film) (1967)
    ****

    Na to, že se jedná o pouhý TV film je to překvapivě dobré. Jistě, že jsou tady vidět omezení daná formátem a asi hlavně rozpočtem, takže zvláště interiéry jsou často silně stylizované (a ovlivněné německým filmovým expresionismem), ale sám děj je převeden působivě a věrně, což u tohoto románu, kde někdy není rozpoznatelné, co je realita a co vidění či snění, není jednoduché. Vlastně mi nejvíce vadil výzor několika postav, které jsem si v své fantazii vyfabulíroval jinak. Rabi Hillel je zde bezvousý, takže vypadá spíše jak katolický kněz, vetešník Wassertrum zde nedosahuje ošklivosti, kterou mu přisoudil ilustrátor Hugo Steiner-Prag. Ale to jsou jen drobnosti, které celek zase tak moc neruší.

    • 22.1.2017  13:35
    Juarez (1939)
    ****

    Pro našince má film o soupeření mexického císaře Maxmiliána s mexickým presidentem Benito Juarézem (v letech 1864-1867) jistou historickou přitažlivost, vždyť tím císařem byl bratr "našeho" panovníka Františka Josefa, a v Mexiku za něj bojovali i čeští dobrovolníci (legenda dokonce praví, že české vojenské kapely daly základ mexické lidové hudbě mariachi). Vcelku souhlasím s předhodnotitelem liquido26, opravdu je to na Hollywood konce 30. let překvapivě historicky věrné drama. Všeobecnou idealizaci bych připočetl dobovému stylu. Císařský pár zahraný Brianem Aherne a Bette Davis je zde vskutku okouzlující, samozřejmě i fyzicky přitažlivější než jak se jeví na dobových fotografiích jejich historické předlohy. To herec hrající Benita Juaréze to měl složitější. Tak snaživě hraje roli otce národa až místy vypadá jak historický pomník namísto živého člověka. A opět musím souhlasit s předhodnotitelem Liquido26, že nejlepe a nejzábavněji zahraná role je zde francouzský císař Napoleon III. Zahraný sice občas až na hranici karikatury, ale tak nějak by si jeden tohoto megalomanského intrikánského hochštaplera představoval. Film je hodně dobový tím, že v "citových scénách" je hodně nyvý, třeba když uvězněnému a na popravu čekajícímju Maxmiliánovi hraje pod zamřížovaným oknem sličná Mexičanka na kytaru La Palomu (tedy v obraze hraje jen na kytaru, ale slyšet je celý orchestr s lesem smyčců). To už je jak z červené knihovny. Ale celkově je to hodně dobrý film.

    • 21.1.2017  19:23
    Tibetana (1970)
    ***

    Americký horolezec je v Tibetu překvapen čínskou invazí. Snaží se tedy z Tibetu před maoisty prchnout, a když se mu do cesty se mu připlete krajanka vědkyně, přibere ji z vrozené dobroty sebou. No, snad na to má vliv i ta okolnost, že vědkyně, když sundá ty své intelektuálské brýle, mohla by ruče pózovat pro obálku Playboye.

    • 21.1.2017  17:30

    Při satanském rituálu by jeden čekal jistou bombastičnost, tedy, že se bude odehrávat v podzemní kryptě v tetelivém světle loučí nebo v znesvěceném chrámu za svitu černých svíci či na nějakých těch Petrových kamenech, kde budou plát ohně pod ztemělou oblohou po níž se ženou roztrhané mraky. Ale černá mše v obýváku předměstské vilky? Docela trapná záležitost. A odvážnější sexuální scény lze dnes shlédnout v leckterém mainstreamovém filmu.

    • 15.1.2017  21:18

    Je to takové barevné vymydlené výpravné romantické a nudné. Šťávu tomu nepřidají ani ty souboje, ani ta proslulá nahatá jízda lady Godivy.

    • 11.1.2017  21:13

    Opravdu je jeden rád, když vidí filmového policistu, který není ani tvrďák v kožené bundě, ani geniální sociopat, ani jedinec s rozvrácenou rodinou, závislostí na alkoholu a balancující na hranici sebevraždy. Maigret zde působí uměřeně až měšťácky, ale má v sobě důstojnost a soucit. R. Atkinson se prostě nepoměřuje s J. Gabinem či B. Cremerem, svého Maigreta hraje prostě jinak, a to velmi dobře. Našinci nevadilo ani pomalejší tempo vyprávění, je to takové starosvětské a hodí se to k příběhu situovanému do 50. let. Ale když má jeden nějaké ty francouské filmy odehrávající se v Paříží 50. let nakoukané, dobře vidí, že ty exteriéry k Paříži prostě nesedí. To je jistá vada na kráse.

    • 8.1.2017  20:54
    Mistr Eckhart (TV film) (2010)
    ***

    Páně Sokolův výběr textů mistra Eckharta jsem druhdy přečetl, ale asi nemohu říci, že pochopil. Občas mi to připadalo skoro až ateistické. Dokument není špatný, ale dost mi tam překáží pan Duka. Jeho Eminence je natolik tělesná, že mi nějak nepasuje k té křesťanské mystice, kterou mám spojenou (možná chybně) s askezí.

<< předchozí 1 2 3 4 12 22 33 43
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace