fragre

Tak konečně! Konečně se i Klaus Kinski, po té co ztvárnil desítky rolí magorů, úchylů a křiváků, dočkal (více méně) kladné role mstitele.Nic originálního či nečekaného se v tomto filmu neděje, ale je to natočeno zručně a působivě (neustále klinkání zvonu působí výhružně i otravně zároveň), mrtvolami se nešetří (je to přec jen Spaghetti Western) a K. K. vskutku působí jako neúprosný anděl pomsty.Hodně dobré 3*.

Hodnocení se týka pouze Vraždy v ulici Morgue, ostatní díly jsem neviděl. Tak jestli si A. C. Doyle mnohé z Dupina vypůjčil pro svého Holmese (který se však o Dupinovi vyjádřil ve Studii v šarlatové vyjádřil dosti opovržlivě, což byl od A. C. D. pěkný pokus tuto souvislost zapřít), zde si zase tvůrci leccos půjčili od S. H., takže Dupina zase poholmesovštili. I ostatní postavy jsou tak trochu střiženy do tohoto mustru - samolibý a nedovtipný policejní prefekt i Dupinův společník. Leč kvalitě tohoto dílka to pranic neubírá. Pěkná černobílá atmosféra, signifikantní Liškova hudba (začátek v temné uličce, kdy ještě nejsou rozpoznatelné kostýmy, právě díky hudbě silně divákovi sugeruje, že vidí další díl Hříšných lidí) a kvalitní herecké výkony činí z tohoto filmečku pěknou, zábavnou, pravda již trochu nostalgickou podívanou. Potěší i zábavné Šalamounovy kresbičky užité v titulcích. A navíc jsem poznal i dosud mi neznámé slovenské slovo: bokombrady.

Film o dobovém požívání LSD. Začíná jako jakýsi dokument, mění se posléze v kriminální drama, leč zvládnuto je to nevalně, typický senzační škvár.

Tak to je film, který jistě vznikl jen proto, aby co nejvíce ukazoval BB. Jiný smysl nemá. Sice se tváří jako romantické psychologuzující drama, ale, řečeno s klasiky, je to plochá historka okresního formátu. BB byla jistě hvězda první velikosti a sexsymbol své doby, ale zde opět dokazuje, že herečkou nebyla.

Velice výpravný a krásně nasnímaný film (opravdu výtvarně krásný, možná až líbivý) s melancholickou a mrazivou atmosférou podzimu a zimy, která vhodně podkresluje děj. A ten děj odpovídá populární představě o renesanční Itálii jako zemi plné intrik, zrady a mravní dekadence vládnoucí třídy. Připadalo mi jako by scénář napsal Shakespeare (či jiný dobový dramatik), který ještě přitvrdil v senzačnosti a krvelačnosti děje. A k tomu krásná Charlotte Rampling a božský Ennio M. --- Podotek z 9. 6. 2015: Hudba k tomuto filmu je dmsn obvzláště krásná - většinou pomalá, melancholická, občas s renesančními názvuky, hypnotická. Vše završuje chorál na text žalmu 87. --- Dodatek z 10. 6. 2015: Jak jsem v titulcích přehlédnul, ten námět je skutečně vzat od mladšího Shakespearova následovníka Johna Forda (1586-1639?).

Nemohu si pomoci, film mi připadá jako rumunská odpověď na Nespoutaného Djanga. Odpověď svým způsobem ironická a v každém pádě realističtější, kde násilí není jen pseudointelektuálská hra. Věru, Valašsko r. 1835 si po několikasetleté civilizační misi Turecka nezadalo v drsnosti s otrokářským americkým Jihem kol. r. 1860. Četné záběry dvojice jezdců jedoucích prérií k vzdáleným a k nebi se pnoucím horám vypadají naprosto vzorově westernově.

Tohle samozřejmě žádný normální dokument není, je to pseudodokument v žánru mondo film. Prostě senzační šlak, zde soustředěný na zabíjení zvířat lidmi a lidí lidmi. V své době jistě šokující, ale od těch dob jsme si už na ledacos zvykli, pokud nezabíjejí nás. To je ten pokrok.

Takový dobový západoněmecko-italsko-francouzský pastiš agenta 007, poněkud provincionalněji působící než originál. Místní James Bond zde má stálého průvodce, takto zdroj (proslulého německého) humoru, snad je to ohlas postavy Sama Hawkinse, doplňku jiného superhrdiny. Hezké exteriéry z Libanonu, tehdy ještě civilizovaného a nezdevastovaného sektářskou válkou.

Film je to fantaskní, romantický a sentimentální - drží se tedy věrně Dickensovy předlohy. Zvláště pochmurná krajina, kde se Scrooge potkává s Duchem budoucích vánoc, jako by vypadla z plátna Caspara Davida Friedricha. Zručně natočeno, pobaví a dojme i po těch letech.

Pěkný námět, ale dost zbodaný zpracováním. Si pamatuji, že jsem tehdy šel na ten film jen kvůli A. V. Fričovi, který tehdy byl (a vlastně stále je)můj nejoblíbenější český hrdina, a byl jsem tudíž nakrknut, když se vyjevilo, že se tam nevyskytuje, takže mne už tehdy tento snímek zklamal. Po letech ani kouzlo nostalgie nepomohlo. Paní Turzonová je sličná a hraje dobře, ale celý film zachránit nemůže.