Philippa
Martina Matějková
okres České Budějovice
jsem tu jen na skok...:-)
email pozpátku: avokjetam.ram (a) volny.cz
31 bodů
okres České Budějovice
jsem tu jen na skok...:-)
email pozpátku: avokjetam.ram (a) volny.cz
31 bodů
Moje komentáře
Soukromý vesmír (2011)
Příběh obyčejné rodiny....tak moc jsem se těšila... Pro časosběrné dokumenty mám slabost a obdivuji práci paní Třeštíkové. Tady ovšem potenciál zůstal nevyužit. Vše klouzalo po povrchu. Velký prostor zde měl syn Honza o kterého zřejmě v původním plánu šlo. Bylo to takové domácí video a nebýt deníků Petra (otce rodiny) a filmových záběrů z archivů dalo by se to shrnout do 20 minut. Přesto zhlédnutí stojí za to, už jen proto, že si prožijete déja vu....:-)
Ďáblova dílna (2007)
Válečné filmy nejsou moc pro mne. Velmi těžce je snáším, třeba takový Schindlerův seznam jsem vůbec nedala....proto musím tento počin Stefana Ruzowitzkyho velmi pochválit. Dokázal namíchat přesně pro mne snesitelnou dávku emocí a přesto natočit silný příběh o skupině vězňů, kteří měli to "štěstí" a dostali se v koncentračním táboře do zlaté klece. Ovšem dá se polemizovat:: Bylo to štěstí....???
Pina (2011)
Jsem milovníkem tance a musím konstatovat, že 3D tanci velmi prospělo. Působí mnohem mohutněji, emoce se na plátně násobí. Myslím, že jde hlavně o to užít si slavné Pinini choreografie a vůbec seznámit se s ní jako s osobností. Je to velmi inspirativní. Cestou z kina jsem měla neodolatelnou chuť něco tvořit...a co víc, je to dva dny co jsem film viděla a chuť zůstává....a kdo viděl Almodovarův snímek Mluv s ní, nepřípoměli jste si ho?? :-)
Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka (2010)
Plavba Jitřního poutníka byla o něco lepší než předchozí díl Princ Caspian. Stopáž byla o něco kratší, ale pozornost celou dobu jsem stěží udržela. Za zcela zbytečnou též považuji dějovou linku hledání sedmi mečů s nic neříkajícími akčními scénami. Co ovšem vyzdvyhuji je herecký výkon bratrance Eustance. No a ta "křesťanská agilitka" mňe osobně nevadila. Naopak si myslím, že ukazovat a propagovat morální hodnoty a nabádat k víře (tím nemám na mysli tu křesťanskou) není v dnešní době na škodu.
Žena bez piana (2009)
Ta jedna hvězda za Carmen Machi. Jinak nic...ani Budař ne!
R (2010)
Těžké drama z vězeňského prostředí, kde téměř zapomenete, že jste ještě člověkem, o nějaké špetce důstojnosti nemluvě. Doufám, že takhle to ve skutečnosti není...příběh Rhuna a Rashida jejichž šance na cokoliv rovná se nule...a věřte, že Dánové se toho fakt nebojí!
Spolu (2010)
A mně to nepřipadalo jako dokument tak špatné. Vzhledem k náročnosti všech letos vybraných filmech v KV, jsem si tento pohled na lidský, hravý a láskyplný vztah Ljudy a Vladimira doslova užila. Bylo to takové malé pohlazení po duši, že v dnešním pološíleném světě jsou místa, kde to funguje....
Černý narcis (1947)
Hlavní myšlenkou filmu, kterou jsem si já odnesla.... Je nám blžší víra v Ježíše a zavírání se do kostelních zdí, kde všude na stěnách je zobrazeno utrpení nebo hluboce v sobě máme víru v krásno a volnost Matky Přírody? Můžeme v přírodě najít boha a nebo je to naopak?
Med (2010)
Med má zvláštní chuť, je průzračný a hustý a 1 lžíce medu váží víc než lžíce cukru. Tak nějak bych to mohla o tomto tichém, pomalu táhnoucím se příběhu říct. Film s meditativní účinky....a rozhodně ne pro každého.
Moje štěstí (2010)
Řekla bych, že tento film řadím na téměř nejvyšší příčku toho viděného letos na festivalu v KV. Příběhy spolu souvisí a pozorný divák si díky detailům dokáže vše poskládat a myslím, že to ani nebylo tak těžké. Film nezobrazuje příběh o němém chlapci, jak jsem se zde dočetla...ale skutečně příběh muže, řidiče náklaďáku, jehož cesta zrovna moc štěstí nepobrala.Tam, kde začala i skončila, jen ten kdo na ni vyšel při návratu už neexistoval, přestože to byla stále tatáž osoba. Malebná krajina a poetičnost naopak vypíchla násilí a nespravedlnosti jež se zde děly....a přes všechnu tu absurditu jste se museli i chvilkami zasmát. Viděla jsem za ty tři dny tři ruské filmy a všechny zobrazovaly skoro totéž, krutou, bohem zapomenutou zemi.....
O bozích a lidech (2010)
I služebník páně je pořád jenom člověk...křehký a přesto velmi zneklidňující film o víře a pochybách, o lásce nejvyšší a o jedné tenké hranici, kterou máme každý z nás nastavenu trochu jinak....pro mne ta hranice nebyla překročena...
Serge Gainsbourg (2010)
...v porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti...asi ano, ale na plátně jsem se nedočkala ničeho co by tento výrok potvrdil.....film Gainsbourg, který je stejně zábavný a bouřlivý jako celý Gainsbourgův život....hmm mám pár přátel jejichž život je bouřlivý, ale tady je ukázán život lehce nadprůměrného občana a ne Serge Gainsbourga, kdy v porovnání s jeho životem jsou všichni pověstní rebelové 20. století jen vzteklé děti. Je mi líto, ale potenciál zůstal zcela nevyužit a nic tomu nepomůže výrazný výkon hlavního představitele, ani skvělá hudba...na tenhle čajíček jsem mohla vzít klidně své děti .... i když tato reklama na kouření, by asi pro ně nebyla nejvhodnější.
Fantazie (1940)
Můj jedenáctiletý syn řekl: "Krásná nuda!", no mně nezbývá než mu dát za pravdu. Přesto si myslím, že na svou dobu to bylo dílo pokrokové a skutečně ambiciozní...
Fantastický pan Lišák (2009)
Nepřipravena na co vlastně jdu, o čem to je, pouze s vědomím, že momentálně nic jiného nedávají, usedla jsem v rámci prvního ročníku nového Třeboškého festivalu Anifilm, do pohodlné sedačky nově zrekonstruovaného kina Světozor. Dostalo se mi překvapivě porce něčeho naprosto úžasného. Užívala jsem si na poslední dobu nezvyklé animace, vtipného a akčního příběhu, bez všech těch moralitek a poselství. Tohle byl prostě život a děti by měly být nachystány :-). No a teď tady zjišťuji kdo to má na svědomí. Tleskám nadšením a Clooneymu posílám hubana!
Katyň (2007)
Vážné a tak bolestné rány je dle mého názoru velmi obtížné zpracovat. Andrzej Wajda se o to pokusil. Film je poněkud rozvláčný, avšak se silnými scénami, které je potřeba vnitřně zklidňovat. Takže mně jeho zpracování mi sedělo. Trochu jsem se nedokázala zbavit pocitu, že právě jeho citová zainteresovanost na Katyňském masakru ho svazovala. Ne tím směrem kam bych očekávala, ale právě naopak ke strachu, aby příliš neujel. Chybí mi malinká jiskra...možná to nejde v tuto chvíli lépe zpravovat...s tak obrovským traumatem se bude vyrovnávat několik generací, než dokáží získat odstup. Já přesto smekám a tleskám. Už jen ta skutečnost, že jsem neměla povědomí o Katyni do té doby než byl natočen film.
Souboj Titánů (2010)
Zvědavost mi nedala. Můj oblíbený starý Souboj Titánů v novém kabátku....Hned jsem byla zklamaná, když jsem viděla Persea...tohle že je ON? Nééé to ne! V tu vteřinu jsem věděla, že je konec. Chvílemi jsem se úplně ztrácela v nepřehlednosti scén, zejména těch akčních, emoce zůstaly někde v řece stínů, 3D mi také nepřišlo nijak zvlášť úžasné. Jediné co mohu vyzdvihnout je Cháron, vypadal totiž přesně tak jako v mých představách, ale to je opravdu málo. Byla jsem v kině s rodinou, kdy jeden syn byl od začátku naštvaný, že jsem vybrala film s titulkami a druhý ke konci nadával jaká je to kravina. No jo, kultura za 500 :-).
Bathory (2008)
Kam se poděl ten pan režisér co co vyprodukoval filmy jako Nejasná zpráva o konci světa, Sedím na konári či Vtáčkovia, siroty.... kam se poděla jeho poetika, jeho náznaky, ta jeho "moudra"? Smutné to podívání na Alžbětu Bathoriovou jejíž "otec" zašantročil dar jež mu byl dán. Přeji mu nechť jej znovu najde, protože já se cítím býti o něj ochuzena...
Smrt čeká všude (2008)
Asi bych za normálních okolností na válečné drama do kina nešla, ale ocitla jsem se tam a jsem za to moc ráda. Pohled Kathryn na válku, způsob jejího podání bez bombastických, nechutných, patetických scén, nádherně budovaná atmosféra, bez pointy, avšak s poselstvím. Velké překvapení a velká gratulace. Tohle válečné drama je přístupné i ženám, to garantuji.
Mugabe and the White African (2009)
Každá mince má dvě strany. Nic není černobílé, i když v tomto případě je to trochu úsměvné. Dokument je pěkně zpracovaný. Je hrozné co zažívá Mikeova rodina....chápu tu nespravedlnost...ale až kam to nechá Mike dojít? Až tam že začne ohrožovat svou rodinu? O co mu vlastně jde? Svět prostě není fér! A zakořeněná nenávist vůči bílým v některých Afričanech prostě je....proč? Hádejte...
Alenka v říši divů (2010)
Myslela jsem, že Burton je ten co dokáže Alenku převést s grácií na filmové plátno. Povedla se mu ovšem komerční navoněná parádička pro cílenou skupinu masového diváka. Ten si to jistě náležitě užije.
Dešťová víla (2010)
Mára byl spokojený a dokonce nadšený. Mně bylo smutno...asi z toho že tvůrci spoléhají, že na pohádku přijdou děti a ty mohou ošálit. Ale zapomínají, že s dětmi chodí i jejich rodiče a ty jim TO nesní. Tragické herecké výkony(ne všechny, ale...), výprava, příběh....snad jediné co samo o sobě ode mne dostává hvězdu je hudba Petra Hapky, Na druhou stranu od pana Cieslara jsem to mohla čekat....
Avatar (2009)
Tak jsem se konečně po třech dnech rozhodla jak hodnotit. Cameron je fakt machr, ale jak známo každý "genius" je obdarován někde něčím velikým, však aby to bylo vyvážené někde jinde něco chybí. No a to se pak promítá do dalších oblastí. V Avataru tomu není jinak. Jsem naprosto unešená z precizního a vynikajícího zpracování. Dostal mne do transu a já si skutečně nepřála, aby to po těch 2,5 hodinách skončilo, chtěla jsem víc a víc.....ALE....co se týká příběhu samotného musím mluvit trochu v jiných dimenzích než v superlativech. Vlastně vůbec netuším kam bych jej zařadila. Pro děti to úplně není, pro dospělé také ne. Takže někde na půl cesty....
Umění plakat (2006)
Velmi dobře podaný a natočený příběh o hrozném rodiném prokletí, jehož traumatické následky bude zpracovávat ještě několik generací potomků.....
3 sezóny v pekle (2009)
"Je třeba revoltovat, nesmířit se s ničím. Ani s bohem, ani s peklem. Jít svou vlastní cestou...". Ta poslední věta byl pro mne vstřelený gól, jež rovná se 3 hvězdičce. Vyvstává nám tu však otázka, zda došlo k naplnění tohoto "moudra". NE! 3 sezóny v pekle je film velmi kultivovaný, malinko nedotažený....film jež měl rozhodně větší potenciál.
Valčík s Bašírem (2008)
Mé velké očekávání skončily hned v první půlhodině a již nedorazily ani s závěrečnými záběry. Ani já necítila z filmu cit, žádné emoce se nekonaly a asi bych nedokázala popsat lépe svůj dojem z něj, než jak píše DaVID 82. Valčík s Baširem neměl duši. A mou srdcovkou rovněž zůstáva Persepolis. Ale možná je to tím, jak říká jeden spřízněný zdejší uživatel, že válka je prostě chlapská záležitost :-).
Galimatyáš (2009)
Velmi vtipný příběh, promyšlený každým coulem, přesto že za ním se schovává velmi vážné téma. Režisérův rukopis na první pohled čitelný a kdo jej má rád si rozhodně přijde na své, příjemné obsazení, skvělý hudební doprovod, to vše dohromady je Galimatyáš. Nejdůležitější ale je, že z kina odcházíte s milým úsměvem na rtech, hřejivým pocitem uvnitř sebe (to nebývá tak často) a víte, že tohle jistě chcete vidět znovu. Čtyři a půl.
Tokio! (2008)
Chvíli mi trvalo než jsem pochopila co vlastně sleduji. Najít smysl svého života je asi tou nejtěžší cestou každého z nás. K tomu, abychom ten smysl našli, potřebujeme víru. No a s vírou jde pak ruku v ruce láska. Dnešní přetechnizovaný, přeplněný, odcizený svět spěje k tomu tyto hodnoty ztratit....TOKIO!
Vzhůru do oblak (2009)
Podle mne Up přesně splňuje to, co od rodiného filmu očekávám - zábavu, napětí, romantiku...naopak žádnou moralitku. Také pochopitelně očekávám vymazlenou animaci do všech detailů, ale to u Pixaru je dlouhodobým standardem. Oceňuji velmi příjemný dabing, zejména hlas Pavla Lišky.Nejvíce však vyzvihuji vzhůru to, že jsem neucítila patos a sentiment, ale zvláštní něhu.... Ano Up je něžný a něhy je nějak poslední dobou čím dál tím méně....a to je škoda....
Princ a já (2004)
Co jsem čekala jsem i dostala. Pohádka o tom....ale to vám docvakne z názvu.
Vicky Cristina Barcelona (2008)
Řekla bych, že Woody se mi přibližuje čím dál tím víc. Nejsem velkým obdivovatelem jeho starší tvorby, ovšem asi začínám být obdivovatelem jeho současné tvorby. Odvážná "barcelonská romance", která mne překvapila hlavně tím, co jsem se sama o sobě dozvěděla ..... :-)).