Moje oblíbené seriály

• Akta X (TV seriál) (1993) Můj největší okénkový milášek, a to se týká sledování na: plátno/televize/PC. Kdykoliv a kdekoliv si nenechám ujít jiskřivý vztah mezi dvěmy sympatickými agenty vyšetřujícími nadpřirozené události. 1. série: Ten, kdo tvrdí, že první série Akt X je nejlepší, buď spadnul z Marsu anebo neviděl všechny série. Ano, prvních 24 dílů je nesmrtelná klasika, ale díly zde uvedené nejlepších kvalit nedosahují - 82%. 2. série: Tady se to začíná pořádně rozjíždět... obsahuje několik nezapomenutelných dílů, monster, a hlavně únos Scullyové, který odstartoval spletitou mytologii tohoto seriálu - 90% 3. série: Jedna z nejlepších seasons, kde každý díl je klenot, na který je radost pohledět. Hlavně ke konci jde o pár velmi napínavých a originálních dílů. Mulder se Scullyovou zažívají zlaté období, které ještě umocní další série - 96% 4. série: Tady začíná seriál poprvé experimentovat s komediálnějšími prvky, než na jaké jsou diváci zvyklí, a kupodivu se mu to velmi daří. Narazíme zde na slavnou epizodu Home, stejně jako v závěru zjistíme šokující pravdu o zdraví Scullyové - 91% 5. série: Několik flashbacků do minulosti, rozpačité díly, vcelku nudné díly, a ke konci pořádný nášup v podobě těch nejkvalitnějších epizod vůbec, to je pátá série - 78% 6. série: Aneb sérka, proslavená svým hardcore komediálním stylem. Téměř každý druhý díl se snaží vyvolat v divákovi lišácký úsměv, a dost často se to i povede, neboť fanoušci po čtvrté sérii něco podobného očekávali, ale hlavně vyžadovali. Jsme tak svědky laškování mezi hlavními hrdiny, představí se několik bizarních monster a rozhodně to nevyznívá trapně. Je zde pochopitelně i pár hodně napínavých dílů, např. ten inspirovaný filmem Na hromnice o den více - 87%. 7. série: Ajaj, tady to bolelo. Nástup poměrně hloupých a nudných dílů, které sice neprostupují celou sezónu, nicméně hodně kazí její jméno. Ještě štěstí, že scénáristé v další řadě chytli druhý dech. Navzdory několika nekvalitním počinům se i tato série dá považovat za uspokojivou a seriál se zániku obávat nemusel - 71%. 8. série: Přichází herec Robert Patrick alias John Doggett, a je to velmi příjemná změna. Jeho postava přinesla do seriálu novou dávku dramatických a vážných dílů, kreativnost scénáristů v tvorbě nových příšer je pak téměř dokonalá. Staré dobré časy se vracejí... - 90%. 9. série: A přichází celkem trpký konec, neboť poslední řada opět přináší značné množství nevypiplaných, veskrze průměrných epizod, stejně jako pár excelentních dílů. Naštěstí je ale poznat, jak se tvůrci po devíti letech zdokonalili, a technická stránka je tedy výborná. Seriál dostal na sklonku života novou znělku... Je to "dobré", poslední díl by potom zasloužil více inteligentní akce, ne jen hodinové tlachání a flashbacky předchozích částí - 68%.

• Dexter (TV seriál) (2006) Jsem Dexter... baf! Kdybych měl ohodnotit jedním slovem, řekl bych: Bravo! Skvělé epizody sériového vraha, jenž do pekla posílá ty největší zrůdy; který z lidí vysává emoce a sám žádné nemá, to si zaslouží potlesk. 1. série: Prvních pár dílů se sice Dexter potýká s menšími porodními bolestmi, rozčarování a menší nudu ale vzápětí zažene jeden cliffhanger za druhým, a ty pak diváka donutí sjet celou sérii od čtvrtého dílu najednou. Je to díl od dílu napínavější a temnější... a čím dál více sexy! 92% 2. série: Zde si oblíbený vrah drží svůj standard. I když se ale nepolevuje z nervydrásající akce a sebekritické ironie, přesto jsem při sledování druhé řady pocítil mírné zklamání. Možná to chtělo nějakého výraznějšího záporáka, který by trumfnul monstrum v sezóně jedna... Také jsem se občas neubránil pocitu, že jsem (hlavně ke konci) viděl mnohem kvalitnější díly. Občas nuda, ale jinak OK - 81%. 3. série překonala dvojku snad ve všem, a navíc se jí s prohlubujícím se napětím podařilo sesadit z pomyslného trůnu i výtečnou jedničku. Hraje se nejvíce na dramatickou strunu a Dexter postupně čelí zatím nejšílenějšímu, největšímu nepříteli, s jakým kdy měl tu čest. Selhání by bylo fatální... Sledovanost seriálu opět vzrostla, scénář byl mnohem promakanější, chuť dostávat se čím dál více pod kůži všem postavám neodolatelná - 95%. 4. série: Absolutní šok. Předně nechápu desítky fanoušků, kteří jsou celkovou sezónou, kterou Showtime v roce 2009 odvysílala, zklamáni. Hlavní záporák je démonicky zvrhlý, děsivý. Všichni si stěžují na to, kolik postav se mohlo ze seriálu vypustit, jak byly zbytečné a že spousta pasáží v jednotlivých dílech byla prachsprostá výplň. Jenže přátelé, je to SERIÁL, a 50 minut je nutno zaplnit nějakými vedlejšími linkami, které udrží diváka v pozoru. Nemohu si stěžovat, bezvadné od začátku do konce! Do konce, u kterého jsem se tak emocionálně vyčerpal, jako v životě u ničeho, co bylo natočeno na kameru. Ze závěrečného cliffhangeru jsem prostě v šoku, paralyzován, smutný... I WANT MORE!!! 96% 5. série: Ze začátku poměrně silné rozčarování. Přeci jen jsem první dva díly čekal trochu jiné, vzhledem ke cliffhangeru na konci minulé série. Pak ale Dex chytí druhý dech, scénář přestane okatě kličkovat a poslední hodiny s oblíbeným vrahem jsou dostatečnou satisfakcí za zvláštní úvod. Spokojenost a opět natěšenost na další sérii... 83%

• Dr. House (TV seriál) (2004) Gregory House se do mého srdce zapsal navždy. Je příjemně zvláštní, že mě stále více baví ono zaběhnuté téma: na začátku příjem pacienta -> ten téměř umírá po neúspěšných diagnózách a léčbách -> House M.D. přichází se zázračným vysvětlením a vyléčením -> konec. Každý díl je v podstatě o tom samém a oproti tomu jsem ochotný věnovat inteligentnímu týmu lékařů půlku dne a obětovat oční bulvy. Čím to tedy je? Indikátorů skvělé zábavy je ovšem v tomto případě několik: návykové, bezchybní herci, bombastický scénář, neopakovatelné napínavé mysteriózní okamžiky, a samozřejmě Hugh Laurie. Ten týpek je pro mě po Duchovnym nejdůležitějším seriálovým hercem všech dob. A také nejvýraznější seriálovou postavou - opět hned po agentu Mulderovi. Na Dr. House jsem se dlouho těšil. Věděl jsem, že je to úžasný počin, ale čas jsem si na něj udělal až teď (začátek 2010). 1. série: několik dlouhých filmových / seriálových let jsem čekal, než jsem postavu podobnou mě samému spatřil v jednom z milionů charakterů, které ztvárňují herci před kamerami napříč již tolika dekádami. Včera - památného to dne 24.02.2010 - jsem překvapeně objevil, že jsem si nesmírně oblíbil Gregoryho House. Normálně se vidím za 20 let. Je tu až neuvěřitelně shodné chování (upřímnost, narážky, sarkastický a drsný humor), stejné názory (lidi jsou svině, všichni lžou), až mrazivě podobná diagnóza, příznaky a léčba (člověka lze z velké část pochopit pouze přes bolest), a co mě nejvíce dostalo: stoprocentně okopírované vztahy. Scénárista se mi trefil do noty. Do života. Posledních pět minut první řady mnou silně emocionálně pohnulo. Konfrontace toho týpka s bývalou ženou mi reflektovala imaginární rozhovor s mě nejbližší postavou, a to mě šokovalo. V půlce série jsem měl pro toho roztomilého padesátníka pochopení, ale včera jsem doznal, že ho miluji :-). Chybí už jen Dexterova samomluva, a bylo by to komplet - 95%. 2. série si drží velmi vysoký standard, který předvedl její starší bratříček. Navíc dostává mnohem více prostoru dramatická linka celého pozadí Housova osobního života. Pro mne jako diváka bylo potěšením zaobírat se nejen komplexními onemocněními, která i nadále řeší svérázný tým, ale také spletitými životními cestami všech zůčastněných... - 93%. 3. série sází na jednu napínavou epizodu za druhou. V první půlce se Housovi připlete do cesty otravný David Morse s teploměrem v rektálním ústrojí, ve druhé půli pak tým řeší problémy ala zaměstnanec / zaměstnavatel. Smrtící příval ROFL vtípků a sarkasmu pochopitelně nepolevuje - právě naopak. Jsem spokojen ještě více než po "dvojce" a brousím si zuby na čtyřku! - 96% 4. série: Co dodat? Hledání nového týmu hází osvědčený koncept za hlavu, "historky pacientů" jsou konečně okořeněny něčím víc... a co je více sexy než rivalita mezi kolegy? Konec jednoznačně parádní - 88% 5. série aneb mírný návrat ke kořenům. Opět se ve větší míře daří trápit slzné kanálky, vrací se i staří známí. Opravdu kuriózní a zajímavé případy sice pomalu vyšumívají do prázdna, ale i tak je to stále nehorázná sranda. Sarkasmus 4EVER. Posledních deset minut 24tého dílu - haluz. 86% 6. série: Parádní rozjezd a skvělé zakončení zůstanou do paměti vyryty asi nejvíce. I ta prostřední část je stále na vysoké úrovni, nicméně 90-minutový start s Frankou Potente a poslední epizoda, kdy je House nucen operovat mimo nemocnici, to byl prostě nářez. Standard s tím, že už to možná začíná být trochu nuda :-) - 82%. 7. série: Ke standardní, nápadité porci epizodek s kuriózními případy se přidává velmi zvláštní vztah (nejen) na pracovišti. Housova osobnost se postupně propadá a teorie o člověku, o kterém byste řekli, že už nemůže být více na dně, překvapí pravým opakem. Nebo to všechno byla jen pečlivě plánovaná hra? Osmá řada naznačí více, konec té sedmé zatím na internetových diskuzích láme rekordy co se týče objevivších se příspěvků za minutu... - 90% ### Proč se nikdy House M.D. nedostane před Dextera nebo Akta X: 1) Michael C. Hall; 2) celý seriál oplývá tunami zdánlivě neopakovatelných cliffhangerových WTF momentů; Mulder se Scullyovou budou první navěky - tomuhle rozumí jen pár vyvolených na Zemi :-).

• Perníkový táta (TV seriál) (2008) 1. série: Náhul. Nebo spíš nášleh? To je jedno... Breaking Bad je tak těžce osvěžujícím seriálem, až mi to hlava nebere jako halucinace. 7 dílů komplet první série shlédnuto bez problémů za jediné odpoledne - tak dobré to je, to se mi nestalo ani u LOSTů. Už jen ze zápletky mi mohlo být jasné, že když se někdo (čti oduševnělý padesátník umírající na rakovinu) rozhodne vydělat balík pro svou rodinu tím, že začne vařit perník, bude o zábavu postaráno. Stačí sehnat patřičně pošahaného mladistvého dealera, a prachy se můžou (?) začít sypat... A i když je během padesátiminutových stopáží hráno z větší části na dramatické struny, sem tam je to i pořádně peprný černý humor. Hlavně zvraty před konci jednotlivých dílů jsou občas pořádně vtipné WTF. Jsem velmi mile překvapen a pozitivně naladěn na další dvě série - a tohle nejpíš bude TOPka (jinak vše podstatné řečeno v ostatních komentech: jeden z NEJ seriálů na pokračování a skvělá proměna hlavních postav - bezchybná "live" studie psychologie!). 2. série: Podařilo se úplně všechno: více napětí, více rozpiplávání jednotlivých postav, více humoru. Dva díly z druhé sérky aspirují na zdaleka to nejemocionálnější, co jsem kdy v bedně viděl... Zbytek je "jen" nepřekonatelným mixem dramatu a thrilleru: vážně úchvatné. Breaking Bad mě úplně pohltil, zboňuji ten seriál. 3. série hravě překonává naprostou většinu dramatických/krimi seriálů, jež jsem měl zatím tu čest na televizní obrazovce vidět. Poslední dva díly zkušení režiséři proměnili v nezapomenutelnou jízdu světem drogových kartelů, a i když to možná celé hraje na komediálnější notu, než tomu tak asi je ve skutečnosti :-), tak tam ten černý humor prostě patří - ale je ho tam VELMI střídmě; člověka spíš příjemně mrazí, než aby se přiblble usmíval. Maléry pana Whitea a fetky Jesseho jsou prostě k nezaplacení. 4. série: Možná nejlepší ze všech - minimálně posledních několik dílů patří k prozatimní špičce seriálu. Napětí, strach, a nebezpečně těkavé emoce v jedné z nejdokonalejších televizních jízd na světě. Jak tohle dopadne..?

• The Wire - Špína Baltimoru (TV seriál) (2002) Hodnocení po kompletní 1. sérii: Po úvodním dílu je těžké si zvyknout na klidnou stopáž téměř hodinového seriálu. Dovedu si představit plno lidí, které "nudný" pilot odradí od dalšího sledování. Jenže tohle je mravenčí práce, a vyšetřování nekalých aktivit bandy černochů z předměstí ve skutečnosti nikdy nebylo tak přitažlivé. Chce to jen čas a naději v očekávání jistoty, že The Wire nemá na IMDb 9,7 z deseti zbytečně. I když patří mezi ty nejpohodovější seriály, je tento počin tak vytříbenou přehlídkou nejlepšího televizního umění, že jej nelze přehlížet - ostatní se jen okrádají o nejlepší story z drogového podsvětí, jaké kdy bylo na kamery natočeno. Tvůrcům seriálu se povedla selekce parádních herců v čele s "hovadem" McNultym, a každá jen trochu výraznější postava dostává v dění svůj zasloužený prostor. Tím pádem jsem se jako divák ocitnul přímo v centru vyprávění, a nerozlišoval jsem mezi "hodnými a zlými". Partička režisérů mne prostě donutila sledovat fascinující příběhy ze špinavých čtvrtí plných feťáků a z jedné sklepní kanceláře. Osudy všech zůčastněných jsou tak excelentně vykresleny, že jsem si kromě těch největších zvířat na poli distribuce drog oblíbil snad každou postavu. The Wire je opředeno tajemným kouzlem, jež mne po skončení každého dílu donutí si pomyslet, že tohle je zdaleka ta nejpravdivější a nejkvalitnější kriminálka, jakou jsem kdy viděl a uvidím - 90%. 2. série: Ze začátku možná šok změnou prostředí, ale pak do sebe najednou všechno tak hladce zapadne... Nový případ se rozjíždí velmi pomalu a tvůrci musejí stíhat více roztroušených pohledů na několik barvitých charakterů, no a přitom je to stále parádní kriminálka. HBO se prostě povedl masterpiece, a já si nepamatuji, kdy jsem naposledy zkouknul 8 hodin seriálu za 24 hodin! Je až s podivem, jaký "vztah" si divák k parádně zahraným charakterům vybuduje. Musím zmínit super znělku, která se mi spolu s přístavními obrázky vryla do paměti - skvělé! Těším se na třetí sérii a plánuji čtvrtou! - 92% 3. série: Tak nejvíce překvapující je asi skutečnost, že si všech 37 dílů - jeden příběh - drží pevnou konzistentní linii, a vše vypadá tak vyšperkovaně, jako by těch téměř 40 hodin točil jeden režisér. Prostě radost pohledět. Jsem rád, že jsem všechny tři řady viděl v poměrně krátkém časovém intervalu: získal jsem díky tomu parádní ucelený příběh, něco jako sestříhaná trilogie Kmotra. V třetí sérce se tak konečně uzavírá spletitý příběh drogových králů, konspirací, a zkažených politiků. Twist na konci mě hodně překvapil, ale ne tak moc, jak jsem očekával - holt už mám asi něco nakoukáno - 94%. Za celý příběh s B&B dávám 92%. Business. Always business... 4. sérii jsem se delší dobu vyhýbal, a byla to chyba. Je totiž opět o fous lepší, než její starší bratříčci. Nejpozoruhodnější věcí zůstává fakt, že postaviček je nyní na baltimorské šachovnici rozeseto tolik, že se střídají téměř ob díl, ale stejně je radost ty dramatické linky sledovat - člověk se totiž ani na okamžik neztrácí, naopak zájem je prohlubován se smrtící úměrností díl od dílu... Jinak zůstává seriál specifický a svůj ve všem, co dělalo The Wire kriminální špičkou na poli televizní zábavy: je to drama - špinavé, kruté, věrohodné... prostě život! 96% 5. série: Hned po první epizodě se všem hráčům vymění karty, a celá "The Game" začíná nabírat neskutečné grády. Jde vidět, že tentokrát půjde dějová linka do fatalit... Kdo si myslel, že má vyhráno, topí se v bahně, a kdo byl naopak po uši v těch nejhorších sračkách, tomu se (zdánlivě) blýská na lepší časy. Je ovšem nutné nezapomínat, že tohle je "true lives" seriál - ne žadná kriminálka. Každá akce má reakci a stane-li se libovolné postavě jedna dobrá věc, další tři nepříjemné ji čekají. Za sebe říkám, že McNultyho patálie (o čemž v podstatě celá "pětka" je) jsou tím nejlepším příběhem, jaký jsem kdy z produkce HBO viděl. Kdo se směje jako první, roní na konci slzy smutku - to je The Wire. 100%

• Hranice nemožného (TV seriál) (2008) Hodnocení po shlédnutí první série: Začnu výtkou, která - ač v podstatě nemá na celkovou kvalitu seriálu až takový dopad - paradoxně dokáže odradit spousty potencionálních diváků od jeho sledování. Tímto jediným nedostatkem není totiž nic jiného, než slabé začáteční díly. Po spektakulárním Dexterovi tu máme další jinak bezvadný, perfektně promyšlený a napínavý seriál, který nejvíce ztrácí na podivném tempu a nezáživnosti prvních několika dějství. V případě Fringe jsou to minimálně takové čtyři epizody, přes které jsem se musel docela znuděně prokousávat, než dostal příběh ty pravé grády. Pak už nebyl problém propadat se stále hlouběji do zdánlivě sofistikované mytologie nového Abramsova světa a s lehkým mrazením v zádech sledovat, jak je to celé neskutečně vypiplané. Největší nářezové padesátiminutovky pak definitivně přicházejí se třináctou epizodou, a třeba na úvod s motýly nikdy nezapomenu: tak neskutečně poetický pád z okna mrakodrapu už nikde neuvidím... Asi největší kosmetické plus je pak sekvence v každém díle před úvodními titulky (taktéž inspirace v Aktech X), kdy jsem u většiny z 20ti dílů zíral na monitor s otevřenou pusou a nevěřícným pohledem v očích. Největší ukázkové WTF se dostavilo v epizodě Transformation, značně inspirované dalším Abramsovým nápadem - Monstrem. Shrnu to jednoduše: věděl jsem, že první epizody budou celkem porod, ale příslibem mi byly pozitivní kritiky na pozdější díly, a předzvěst se naštěstí vyplnila. Fringe je další nadupaný "new age" americký seriál pro všechny milovníky inteligentních dramatických thrillerů s bezvadnými postavami. John Noble na hrad! 90% 2. série: Co si budeme povídat... už to zdaleka není takové WTF, jako na začátku. ALE - i tak stupnice zábavnosti ukazuje stále stejné hodnoty, jen ty začátky před úvodními titulky ztratili cosi ze svého kouzla. Linie s Peterem a otcem: bravo, je to nezapomenutelné. A ten konec... rychle sem s trojkou! 80%. 3. série jasněji naznačuje, že v TOM má prsty Abrams. Začínají se řešit spíše osobní linie, než jednotlivé případy, a kupodivu to jde... dobře! Vlastně je to lepší než předchozí aktaxovské díly - Fringe začíná být silnou emotivní záležitostí, konec třetí řady pak divákovi uštědřuje překvapivý políček do tváře a zároveň háže do trávy rukavici... co bude dál?

• Bratrstvo neohrožených (TV seriál) (2001) Bezchybná minisérie HBO o amerických kapitolách druhé světové války je dokonalá, a dokáže uhranout jako máloco. Spolu se Zachraňte vojína Ryana to nejlepší z válečné produkce.

• Taková moderní rodinka (TV seriál) (2009) Nemohu jinak, než za plný počet. Po několika dílech je jasné, že Modern Family není dalším tuctovým komediálním seriálem - k podobným sitcomům osobně přistupuji s velikou opatrností, ale tento novodobý televizní počin si mne dokázal získat již během prvních několika minut. Desítky jiných oceňovaných seriálů mi nic neříkají (HIMYM, Black Books), ale tohle je prostě pecka. Výbuchy smíchu jsou děsivě pravidelné, postavy mají neustále co nabídnout, a ten styl režie! To se vážně jen tak nevidí. Navíc zde není otravný rádobysmích diváků v pozadí. Po dvou hodinách strávených s těmito svéráznými postavičkami se těším na každou další nálož. A ty několikavteřinové úvodní titulky jsou prostě geniální!

• Californication (TV seriál) (2007) Naprosto cool sukničkářský seriál. Vynikající David Duchovny, bomba scénář, a v každém díle nová sexy buchta. Co chtít více? 1. série: Televize Showtime představuje zcela nový, velmi originální seriál, a celý svět včetně mě si z něj sedne na zadek. I když - originální... ona je to vlastně taková drsná Americká krása říznutá Markýzem de Sade. Kouká se na to prostě skvěle (hlavně chlapům), plus Duchovny ukázal své kvality perfektního herce tím, že dal dokonale zapomenout na agenta Muldera - 88%. 2. série: Přichází všemocný Lew Ashby a s ním zatím nejvýraznější, nejšílenější a nejsympatyčtější vedlejší postava celého seriálu. Californication dostává koňskou dávku vtipu a nadhledu do žil, a stává se pro mne natolik ceněným artiklem, že jej zřejmě nikdy nevymažu z osobní seriálové desítky. BTW ten pomník chci na pohřbu taky! - 94%. 3. série: Trošku slabší než předchozích dvanáct dílů, avšak s jedním velkým rozdílem: třetí "sérka" představila zatím nejbáječnější epizodu, ve které je Moody ve svém bytě postupně konfrontován se všemi důležitými "pussies" sezóny. Posledních několik epizod mírně pokulhává za výborným začátkem, celkově mám z roku 2009 o něco méně euforičtější pocit než z šukací nadílky 2008 - 86%. 4. série: Stále velmi dobré, ve výsledku ale o něco slabších dvanáct dílů, než na jaké by si mohl zhýčkaný fanoušek po kanonádě v předchozích epizodách zvyknout. Obsahuje několik vyloženě perfektních epizod, stejně jako pár hluchých míst, kde se "jen" šuká, poslouchají se Moodyho oplzlosti a čučí na sličné dívčiny (proč se na to koukám??)... Hořký konec velké plus, uvidíme co nabídne pětka - 82%.

• Ztraceni (TV seriál) (2004) Jako určitě dobrá čtvrtina uživatelů zde na ČSFD jsem viděl první a druhou sérii v podstatě nepřerušovaně v rozmezí několika dnů. To, co se mnou tento bezesporu umělecký kousek provedl, sám dodnes zcela nechápu. Jen škoda, že vše neskončilo třeba třetí sérií (miluju otevřené konce), ale zvrhlo se do nekonečného komerčního divadýlka. Na druhou stranu jsou ale i pozdější série dobře stravitelné. 1. série: Skvělý start jednoho z nejlepších seriálů na světě byl poznat již z parádního úvodního pilotu. Postupně pak bezvadným způsobem gradovalo napětí a poprvé v seriálové tvorbě jsme byli svědky "kulervoucích" cliffhangerů na konci několika dílů - 95%. 2. série: Zábava mírně klesla, rozhodně však nijak razantně. Osudy druhé půlky ztroskotanců byly v první půli výborně napsané, a ve druhé části pak přišel zásadní zlom s postavou Bena. Konec série uzavírá bezchybné dvouhodinové finále - 87%. 3. série: Další mírný pokles od kvalit první série, nicméně stále je o co stát, hlavně co se týče nejasných úmyslů snad všech zůčastněných postav. Hlavně Juliet dokázala několikrát překvapit, zatímco z Bena se stala čistokrevná svině. Jeden z nejlepších úvodních dílů a střípky o Dharmě, to je třetí série - 82%. 4. série: Tak tohle docela bolelo. Pěkně strmý pokles, co se mého názoru týče. Jsem zvědavý na celkové vyustění monstrózního příběhu, protože tyhle hrátky s časem se mi vůbec nelíbily. Jaksi to pro mě ztratilo své kouzlo, protože LOST pro mě byli něčím zvláštním hlavně díky ostrovnímu dění, na telenovely z kuchyní budoucnosti nejsem zvědavý. Svým způsobem ale věřím Abramsovi, takže uvidíme. Jednoznačně chválím nápad s postavou Michaela a s lodí, na které "připluly nové postavy" - 73%. 5. série: Za začátku mírné rozčarování z pokračování v duchu čtvrté série bylo posléze vystřídáno nabušeným dějem, kde se časové linie protínají jako na běžícím pásu. Ztraceni v této sezóně konečně chytili druhý dech a je radost osudy hrdinů sledovat. Dramatické okamžiky, psychologie postav, výborná mytologie ostrova, to vše je zde na jedničku! - 93%. 6. série + The End:. Emoce se ve mne plácají jedna přes druhou. Na jednu stranu jsem nesmírně rozhořčen několika tisíci otázkami, které tvůrci nezodpověděli (Dharma, Walt, MiB), ale na druhou stranu chápu, že Abrams zde zanechal něco, o čem se bude ještě za deset let nadšeně vyprávět po hospodách..! První půle poslední série mi celkem vadila, ale posledních několik dílů je neskutečná nálož a seriál pro sebe krade Desmond Hume. Finální epizoda se mi líbila, celkem dojmula, ale čekal jsem víc. Základní pointa pochopena, ovšem ztrácím se hodně - 80%.