Jsem člověk který se jednoho dne probudil, zjistil, že nemá co na práci a tak si zajde do půjčovny pro nějaký film. Od té doby se mé výlety staly víceméně pravidelné a neuplynul víkend abychom s mamkou nešly pro nějaký film. Postupně začaly mizet VHS a já se stále plácala ve filmech staršího data, ale jednoho dne, jak to bylo šťastné ráno, děda řekl, že pro mě má DVD rekordér. Ani nevíte, jak mě zahřálo u srdce. Od té doby si všechno nahrávám a kupuji ve velkém. Poličky praskají, ale já stále nemám dost filmů. Natočeno toho bylo tolik a spousta krásného, tak jsem vlastně ráda, že mám kde se k tomu vyjádřit. A že se vyjadřovat budu!