20. srpna 1988 lidi v Československu nadávali na Komanče, stáli frontu na hajzlpapír, opalovali se u Mácháče (ti šťastnejší v Jugoslávii), nosili hrozný hadry a účesy...a do toho všeho jsem se narodil já. Měl jsem to štěstí, že jsem se objevil v Praze a ne někde v nějaký zaprděný vesničce v Orlickejch horách.

Chvíli po mejch prvních narozeninách padli Komunisti, ale to mi v tu chvíli bylo úplně jedno. Pak už to šlo ráz naráz a po školce, základní, střední a jazykový škole jsem tam kde jsem. 21ti letý pracující člověk, hledící vstříc svýmu osudu a kariéře.

O svym vzhledu nemam moc co říct, dá se říct že každej vypadá líp než já. I Sharon Stone bez kila make-upu.

Jinak o mně:rád si zajdu na náš národní nápoj pivo, když je s kým. Taky si rád zapálim cigáro. S drogou vás pošlu někam, kde se ani ve dne nesvítí a kámoše neodmítnu nikdy. Občas je pro mě nutný zmizet z reálnýho světa do světa filmů a seriálů. Po určitý době, co tady jsem, jsem už ohodnotil a okomentoval docela dost věcí. Ale moje cíle ležej mnohem vejš. Jediný, kde moc hodnocení nemám, jsou horory. Klidně se smějte, ale těch se bojim i na fotce. Kvůli svojí neuvěřitelně pestrý fantasii se na ně nemůžu dívat. Škoda? Ani ne, je přece x jinejch žánrů.

Kdoví, co v budoucnu bude, ale svý závislosti na filmech a seriálech se nevzdám. Je fakt, že dneska už si filmy vybírám o dost jinak než dřív, kdy jsem byl schopnej koukat na každou kravinu.

Pokud chcete, dejte si mě do přátel a já si vás obratem přidám taky. Ačkoli je fakt, že dneska už bych nick na ČSFD vymyslel jinak. No nic. Předělat tohle všechno co jsem udělal, to by mě asi jeblo.

Jo a ještě něco-Jmenuju se Marek.