Heroin17

Steam-punková estetika za pět, zbytek za upocené dvě...

Proč je ve filmu Penelope Cruz? Jak obživl podříznutý gay-katolík Filip? Proč Španělská výprava napřed uzme kalichy, když mají stejně v plánu pramen zničit? Proč se film jmenuje On stranger tides? Jak JD přetáhl lano přes vrcholek palmy? Na tenhle film jedině s letlampou na zaletování logických propastí, lepidlem, kterým by se jednotlivé akční scény daly pospojovat do konzistentního celku a polštářem pod zadek....

Jako krasobruslař jezdí Skinhead Attitude po povrchu skinheadského hutní sem a tam bez zjevného cíle. Film se postupně rozpadá do fragmentů, z nichž žádný nejde natolik do hloubky, aby film stál za zhlédnutí- eklekticky skáče od historie k součanosti, ze země do země, v pravou chvíli přichází s tou správnou interpretací natočeného materiálu. Amatérská kamera a nicneříkající monology samotného režiséra jen umocňují zmatený dojem, který film v divákovi zanechá. Film hodinu a půl skáče z kontinentu na kontinent, jen aby zopakoval to, co říká už v prvních několika minutách- že skinheadi jsou rozdělení na tři frakce, jsou ti neutrální, agresivní (ale ne tak moc zlí) levičáci a zlí (hodně zlí) hajlující pravičáci. Kromě komentáře režiséra figuruje ve filmu ještě dvojice mladých skinheadů, kteří ke všem klíčovým obrazům, které režisér divákovi servíruje, poskytují ten správný, zasvěcený komentář, a to i přes to, že sami jsou členy skinheadského hnutí necelých pět let. Film je však nejsilnější v momentech, kdy nenavádí k preferovanému čtení, ale interpretaci nechává na samotném divákovi (např. scéna z amerického předměstí, kdy vedle domu, který obývají místní přívrženci Blood and Honour, pořádájí jejich mexičtí sousedé menší garden-party). Těchto momentů je však ve filmu pomálu. Ale jako amatérský průvodce pro nezasvěcené film může přinést i něco nového. Řekl bych, že nejeden z diváků si na konci filmu řekne "Ahá tak oni všichni skini nejsou náckové" a půjde to ochotně sdělit svým kamarádům.