Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Krimi

Recenze (76)

plakát

Hádkovi (2022) 

Skvělá, nedoceněná komedie, o dvě třídy výš než běžná komediální produkce. Perfektní scénář, výborné dialogy... srovnatelné i s Vlastníky. Vůbec nechápu místní negativní recenze...

plakát

Oppenheimer (2023) 

Ten humbuk okolo Opp je mi docela záhadou - jde o vcelku suchopárné justiční drama, jehož ustřednim tématem je obhajoba Opp čistých úmyslů, přičemž druhá hodina je téměř nekoukatelná, nudná. Asi tak 80% filmu muselo (bez započtení hereckých honorářů) stát cca 5000 dolarů, vše se odehrává v omšelých kancelářích, vědeckých kabinetech, přednáškových sálech... Dynamiku mezi monotónním přebíháním z místnosti do místnosti a sofistikovanými hádkami před křídovou tabulí zajišťuje neustále tenzivní hudba, čarováni se střihem, střídání černobílého obrazu a barvy... proti Tenetovi je to vcelku menší maglajz, ale stejně jako v předchozím filmu je obsahovým jádrem cosi (z fyziky), čemu se divák ani vzdáleně nepřiblíží. Stopáž je vražedná, samoúčelná. Upřímně - nechápu, co bych měl ve 4DX vlastně vidět? 3D vrásky hereckeho ansámblu? Akce je ve filmu asi 15 minut...

plakát

On se bojí (2023) 

Strašná škoda, že v poslední třetině se sopka hroutí sama do sebe - chtělo to soudného dramaturga, který by z autorova tápání, jak to celé ukončit a vypointovat, vyříznul poslední čtvrtinu s resuscitovanou matkou - absolutní omyl. Závěrečná scéna připomíná Camuse (Cizinec) a vše naštěstí zachraňuje. První hodina naprosto famózní!

plakát

Tár (2022) 

Film otevírá téma lesbo-bossingu, což z něj dělá jeden z vyzrálejších opusů s tematikou LGBTABCDEFGHCHIJKLMNOPRSTUVW. Fenomenální Cate Blanchett přehrává i tematická úskalí žalující směrem k Pianistce (která zobrazovala rozpor mezi oduševnělostí a intelektualismem profese na straně jedné a devalvující animálností nezvládnuté sexuality na straně druhé) a směrem k Černé labuti (která ukázala psychický rozklad s daleko přesvědčivější sugescí) ....

plakát

Fabelmanovi (2022) 

Kdyby to točil kdokoli jiný, vyjde z toho nuda, ale Spielberg je Pan vypravěč! Dvě a půl hodiny nádherné filmařiny, střídání emocí, krásné hudby...  Jeden z největších zážitků za poslední roky!

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Za mě spíš zklamání - trailer slibuje velkou zábavu, naznačuje sarkasmus a absurdní humor (to nejlepší se střihlo a zkomprimovalo právě do traileru). Film se ale bere vážněji, než se podle upoutávek zdá, je plný levičáckých proklamací a třídní nenávist z něj doslova tryská. Nejsem si jistý, jestli je nejvhodnější doba na kydání špíny na principy západního kapitalismu (ať si o něm myslíme cokoli) a ani si nejsem jistý, kterou pozitivní konstrukci má režisér v záloze, když tak vehementně říká NE principům volného trhu. Umím si naopak představit, s jakým zadostiučiněním by Trojúhlelník smutku promítali na nějakém tom současném moskevském festivalu... Od blicí fontány se tomu rozpadá vypravěčská vazba, postavy se degradují na trpné objekty režisérské dehonestace. Poslední třetina  (ostrov) se vleče, místy dokonce nudí...  Upřímně - moc nechápu ty nadšené reakce...

plakát

Elvis (2022) 

Tentokrát Luhrmann čaruje hlavně formou střihu, pro mě velmi překvapivě chybějí velkolepé aranže hudebních vystoupení  - člověk by po Moulin Rouge nebo Velkém Gatsbym čekal podobné ohňostrojové hudební exploze. A ono skoro nic, až na asi dvě tři výpravnější scénografie k Elvisově hudbě se tu od prvních minut otáčí obrazový kaleidoskop v němž se opravdu nejvíc musel nadřít střihač (a ten by si zasloužil Oscara). Dějově se to vše odvíjí od parazitního vztahu managera s Elvisem - a zvláště ke konci tahle linka začíná trochu skřípat...

plakát

Černý telefon (2021) 

Výborný thriller, napětí od začátku do konce, dokonce i ten konec není tak pitomý, jak to zpravidla bývá. Viděno a vstřebáno v kině Čas ve Varech, kam řadu přede mnou přišla skupinka teen imbecilů na piknik a celý film řešila metafyzické otázky typu "... kde jsou slaninový čipsy?...". Tomu navzdory dokázal film vtáhnout do děje. Myslím, že film se tu v recenzích dost podceňuje...

plakát

Vesper Chronicles (2022) 

Vizuálně precizní dystopie, ale s mohutnými trhlinami ve scénáři. Kouše si to velké sousto - ve dvou hodinách se rozehrává sociálni téma, konstruuji ekomotivy, načrtavá struktura postapokalyptické komunity... a nic se pořadně nedotáhne. Ale jako kontinentální přispěvek do žánru dobré ...