Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Thriller

Recenze (2 238)

plakát

Nene (2022) 

Problém je, když dáte nějakej název svýmu filmu, kterej ale paradoxně negativním způsobem reflektuje hodnocení celku. Nope sice začíná relativně slibně, má chvílema i zajímavý nápady, ale jinak je to naprosto zbytečná slátanina. A do toho se ještě ke všemu objeví na scéně sestra hlavního protagonisty, která je tak nesnesitelná, že už to ani víc nejde. Každá replika této postavy je příšerná, vůbec jsem nepochopil, proč tam takovej element tvůrci vložili. Ale když se vrátíme k celku, chvíli sledujeme záběry na malýho asiata, kterej přežil naprosto prapodivnej útok opice (neptejte se, já tomu taky nerozumím?!), z něj se pak stane jakože kovboj a obchodník s koněma, přičemž to vůbec nemá vliv na stěžejní děj filmu. Pak samozřejmě sledujeme "boj" sourozenců s něčím nadpřirozeným, ale když to pak dojde do konce, máte prostě pocit, že to bylo fakt zbytečný, nic moc se nestalo a nic vám to nedalo.

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Dlouho jsem tady nic nehodnotil a nekomentoval, nějak jsem neměl sílu a náladu, ale tenhle film si to zaslouží! (ty ostatní určitě taky, já to doženu...) No, každopádně je třeba smeknout před T. Cruisem, protože tohle je fakt film s felkým... ehm, velkým F. Když divák kromě super nostalgie (kurvadoprdele, jsem fakt asi starej, ale tolik dojetí jsem sám od sebe nečekal, chvílema se to nedalo udržet), začne vnímat to, že se to opravdu natáčelo v reálu a ty silný stroje jsou v záběrech reálně v akci, z toho skoro mrazí! Navíc, když si uvědomím, že některý ty rychloměry a výškoměry z letounů jsem měl možnost v rámci pracovních povinností držet v ruce, je to absolutní masakr. Tají se dech, atmosféra je výborná, chvílema máte pocit, že jste zpátky v roce 1986 u původního dílu, zároveň vidíte ten posun ve zpracování, jelikož jsme o několik dekád dál. Casting výbornej, občas je kritizovanej mírně naivní příběh, ale na tohle tady sere pes. Já se klaním, tleskám a s nadšením dávám plnej počet, tohle dílo si to prostě zaslouží. P.S. A když dojde na scénu "Don´t give me that look..." - "What look?" - "THAT look!", nemám slov, protože vím, že takhle taky jednou dopadnu...

plakát

The Gray Man (2022) 

Drahej blockbuster, kterej od béčkovýho pojetí nezachraňuje ani hvězdnej casting. A přestože film nepřináší nic moc novýho (tajnej agent / zabiják, dostane novej úkol, kterej se mu nepozdává, a nakonec se postaví i proti celýmu establishmentu jako true hero - obecně tyhle anglicismy nemám moc v lásce, ale tady jsem fakt musel!), mám pro tyhle filmy slabost. Dobře se na to dívá, je to taková ta nenáročná oddechovka, která nenudí, akční scény jsou na TOP úrovní (a tady si troufám říct, že jedna z vrcholných akcí je právě ta natočená v Praze), dokonce musím uznat, že i nějaký ty vedlejší a rádoby nedůležitý scény jako rozhovory s mladou puboškou (J. Butters má ve svým věku pěkně našlápnuto k velice slušné kariéře) jsou vtipně a dobře vymyšlený. Přestože prostě divák od začátku do konce tuší, že to není žádnej přelom kinematografie, já jsem se bavil a byl jsem spokojenej o něco víc než většina zdejších hodnotících.

plakát

Jurský svět: Nadvláda (2022) 

Celý je to jedna velká, drahá a především neskutečně dlouhá ptákovina, co budeme povídat. To není žádný tajemství, zejména pak pro diváky, který znají tuhle ságu od prvopočátku. Dvě a půl hodiny fakt není málo, i když na dnešní poměry celkem normál, to by se tam ale nesměly neustále opakovat a recyklovat starý známý scény, postupy a záběry. Jo, mít tam nějakej ten odkaz na starej dobrej Jurskej park je fajn, divákovi to vykouzlí úsměv ve tváři, když to tam ale hážete jak Babica na pánev, ukazuje to na nedostatek invence a vlastního nápadu. Do toho nesmí chybět povinný a aktuální témata, takže je nosným tématem ekoagitka, dozvíme se, že se ženský ve výjimečných případech můžou samy oplodnit, a z největších průserů vás vytáhne drsná černoška, která byla u US NAVY, přičemž má samozřemě srdce na tom správným místě. No, za mě teda nic moc, mix starých a nových postav je v pohodě (L. Dern je chodící reklama na umělou hmotu - pochopíte hned na začátku filmu, kdy si sundá ty sluneční brýle!), ale jinak je to vcelku o ničem. Nic novýho nebo zajímavýho, znovu to vidět nemusím...

plakát

Love, Death & Robots (2019) (seriál) 

Pokud se vám líbila myšlenka seriálu Black Mirror, tak tady nejspíš nešlápnete vedle. Po třech sériích můžu říct, že kromě určitých černohumorných odboček je seriál hodně postavenej na přemýšlení, resp. na tom, aby se divák po každým jednom specifickým dílu (nenavazujou na sebe, jedná se o jednotlivý příběhy) zamyslel a řekl si, co jako osoba anebo obecně jako lidstvo můžeme (popř. měli bychom) dělat jinak a líp. Každej to má jinak, každej si v tom najde něco jinýho, ale přesně o tomhle to je. A jako naprostej bonus je neskutečně promakaný zpracování, protože každá epizoda je jinak graficky zpracovaná (ano, všechny jsou animovaný, ale jednou je to komiksový, pak takřka reálně vypadající CGI, jindy zase jako animák pro děcka nebo naopak temný jako tvorba od T. Burtona). A tady to chce vyseknout fakt velkou poklonu, protože tady si tvůrci a grafici opravdu vyhráli. Hmmm, to se jen tak nevidí!

plakát

Memory (2022) 

No jo, tuhle novou "neesnovku" jsem viděl už cca před týdnem a ne, že by selhala moje "memory" nebo jsem to nechtěl hodnotit hned, ale prostě jsem se na to vysral. Hmm, takže... Od L. Neesona už prostě čekáte tu starou známou klasiku, kdy hlavní hrdina je sice drsňák, ale s dobrým srdcem, navíc sám proti všem a obvykle v tom všem hraje nějakou tu roli nějaká mladá holčina, kterou je potřeba zachránit. A tuhle šablonu tady více méně dostáváme taky. Že je L. Neesonovi skoro 70 pochopitelně znamená, že akce už bude celkem umírněná nebo šikovně sestříhaná, tady bych ani tak chybu nehledal. Ale přidat k tomu ještě ztrátu paměti, kdy skoro celej film je hlavní hrdina docela v pohodě, ale pak najednou v závěru mu ta paměť začne selhávat úplně šíleně, navíc pochopitelně v těch nejdůležitějších situacích, tak to opravdu bolelo. Ale jak jsem se díval, tenhle borec má rozdělaný další projekty, takže snad to bude lepší příště.

plakát

Tokyo Vice (2022) (seriál) 

Jsem skoro až překvapenej, že je tohle projekt pouze USA. Musím říct, že prostředí Japonska, resp. jeho podsvětí a to další propojení do celé struktury, je tady fakt precizní. Navíc cizí element v dané zemi a v daným městě (mladej ambiciózní novinář) je dobrej prvek, tady vůbec nic nenarušuje, krom toho musím ocenit, že se A. Elgort kvůli roli opravdu naučil japonsky, to jako klobouk dolů. Je to drsný, pochmurný, nepříjemný, sem tam nějakej ten nečekanej zvrat, ale bohužel taky nějaká ta berlička v podobě prazvláštních "náhod", aby sice tvůrci dali důraz na napětí, no logika pak jde občas stranou. A to je trochu škoda... Nicméně po první sérii dávám palec nahoru a těším se na další. Tohle vypadá nadějně!

plakát

Stalker (1979) 

Původní knihu jsem nečetl, to říkám hned na úvod, ale hrál jsem kdysi aspoň ty hry, který jsou tímhle inspirovaný a dost si z toho berou. Takže nějakej přehled o tom, co se bude dít a co mě může čekat, jsem zhruba měl. Dvě věci jsou na tomhle snímku určitě fascinující, to se nedá popřít. A to je rok vzniku vzhledem ke snaze natočit něco jako mysteriózní sci-fi, kde se dneska používají efekty, až z toho kolikrát oči přechází, což pochopitelně tenkrát nebylo. A pak naprosto brutální téměř tříhodinová stopáž v kontrastu neskutečně pomalýho tempa, kde se chvílema ani nemluví a není to akční. Jo, umění práce s kamerou, obrazem, světlem a filtrama spolu s využitím vody (hodněkrát během filmu zažijete pocit, že se s hlavníma hrdinama mácháte snad v každé kapce vody, která je v záběru - zní to divně, ale při sledování ten pocit fakt přijde!). Ale přece jenom z dnešního pohledu (a to je právě asi ten problém, srovnávat to nejde, ale stejně vás to nutí) se to stane nudným. Dokonce se přiznám, že jsem to dal na dvakrát. Když už se mně to zdálo fakt nekončený a najednou jsem zjistil, že se teprve blížím k polovině, musel jsem si od toho dát pár dnů pauzu. Jasně, pak jsem se na to dodíval, ale druhá půlku už vůbec neměla ten "wow efekt". A možná je to moje chyba, tenhle film totiž přenáší neuvěřitelnou váhu na diváka, kterej si má domýšlet, hledat v tom to svoje a vytvořit si "svůj pohled na věc". STALKER totiž nabádá, nahazuje myšlenky, pokládá otázky, ale odpovědi záměrně nedává, a pokud ano, hodně v tom kličkuje, aby to měl divák složitější. Ve filmové historii se určitě jedná o zásadní dílo, který ve své podstatě asi moc nemá obdoby, ale já to rozhodně znovu vidět nemusím.

plakát

Seveřan (2022) 

R. Eggers jakožto začínající režisér má slušně našlápnuto, nebojí se jít do rizika, resp. zkouší točit jiným a neotřelým způsobem. To se musí nechat a za tohle má určitě plusový body. Po artovým Majáku ale přichází poměrně "vyhajpovanej" Seveřan a u mě došlo k nemilýmu překvapení, že to prostě není ono. Film se snaží být celkově velkolepej, navíc je slušně nacpanej hereckýma hvězdama, který mám rád, ale kteří taky už v různých snímcích předvedli svoje herecký kvality. Tady opět vypíchnu W. Dafoea, protože tenhle chlapík prostě s věkem zraje jak víno a je schopnej si tu podívanou urvat pro sebe. Jenže... a teď se dostávám k tomu hlavnímu! Během cca hodiny jsem tomu přestal věřit. Nevěřil jsem to těm hercům, nepřišlo mně to autentický, naopak až moc stylizovaný a strojený, ten přízvuk, ta snaha o ponurost a drsnost, k tomu digitální cákance krve. Já nevím, prostě to vůbec nebylo ono. A je to asi škoda, R. Eggerse tímto neházím do pomyslnýho tvůrčího koše, naopak budu zvědavej na jeho další počin, ale tady musím dát spíš palec dolů, no!

plakát

Ambulance (2022) 

M. Bay už dávno není tím kabrňákem, kterej rozjížděl velký blikající akce. A i tady se ukazuje, že zůstává ve svým stínu, přestože v závěru byla patrná snaha to pořádně gradovat. Za prvé musím říct (jakože napsat, ale rozumíme si...), že cca po půl hodině jsem si říkal, "proč se na to, kurva, vůbec dívám!?", a jako když si takovou otázku položíte už po 30 minutách, něco je špatně. Za druhé jakákoliv logika nebo úvaha v rámci rozumu musí jít absolutně stranou, protože je to chvílema tak bolavý, že víc už to snad ani nejde. Občas nepomáhalo ani přivírat obě oči, už tam nebyl prostor pro ústupky. A za třetí Bayova akce se stane neskutečně repetitivní - když jede auto, nutně musí projíždět a prorážet nějaký bedny s ovocem a zeleninou, hlavně ať je to barevně hodně stylizovaný (zelený papriky, rajčata, melouny...), no a k tomu miliony záběrů z dronů, který vypadají slušně, ale když je vidíte po stošedesáté a v rychlým střihu, začíná vám to být u paty (jo, asi spíš u paty, ta je níž!). Když to vezmu kolem a kolem, jediným světlým momentem tak byl výkon J. Gyllenhaala, kterej celkem slušně přecházel do psychopatických poloh, ale to je prostě strašně málo, navíc si myslím, že scénář mu pak ani víc prostoru nedal. O hodným / zlým bráchovi a medičce se srdcem na správným místě se ani rozepisovat nehodlám. Do toho se ve filmu objevuje jakejsi divnej a ujetej humor, kde jsem chvílema přemýšlel, jestli to fakt někdo myslel vážně. No nic, stačí, dál už tady vášnit nebudu, ale tahle sanitka by ani na světlo světa moc vyjíždět nemusela...