Sarkastic

Sarkastic

Jan D.

Česko

97 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 19 37 54 72
    • 24.3.2017  10:32
    Zákon trhu (2015)
    ****

    Z filmu mi dobře nebylo. A bral jsem ho dost osobně, asi víc než mnozí jiní diváci. Tvrdá, ale ryzí realita, na kterou se možná nekouká hezky, ale to nesnižuje její postřehy, pravdivost či působivost. Řada scén či pasáží, ať už jde o pojistku, prodávání bytu, posuzování chování při modelovém pohovoru, nabíječku, pána s masem, slevové kupony, monolog chlápka z lidských zdrojů či věrnostní kartu, je dost silná. Divák zcela chápe hlavního hrdinu a je docela jedno, jak moc se ho daná situace dotýká nebo ne. Sympatie pro člověka, v jehož kůži sice být nechcete, ale zničehonic se do ní sami můžete dostat, jsou naprosto přirozené, tvůrci filmu kvůli tomu nemusí tlačit na pilu a ani se o to nijak zvlášť nepokoušejí. Snad ten zdravotní stav syna byl možná trošičku navíc, ale nic z čeho by vyloženě řvalo citové vydírání. A směrem ke konci si divák začne klást stejné otázky (odstup, morálka, emočnost, zásady?) jako hlavní hrdina, s jehož rozhodnutím třeba souhlasit nebude, ale neodsoudí ho za to, ba možná i naopak. Celkově dávám silné 4*.

    • 24.3.2017  10:13

    Už první tóny nádherné Liškovy hudby, které prakticky s jistotou okamžitě prozradí svého autora, navozují specifický nádech tohoto snímku. Ano, mluvím o té zcela čarovné atmosféře, která za pomocí již zmiňované hudby a k tomu krásné, nezaměnitelné přírody výborně zprostředkované Uldrichovou kamerou vytváří velmi silný filmový zážitek. K tomu film nabízí dávné, lákavé tajemství, zvláštní depresivní nádech, tušení někdejší nešťastné události a v neposlední řadě „naivní“ a nechápavý pohled hlavního hrdiny. Jakože Pověst o stříbrné jedli je velmi zdařilý dětský film (no, pravda, snímek bych doporučil spíše o něco odrostlejším jedincům) a právě vnímání reality skrze malého Ondřeje vše umocňuje, protože nabízí v rámci žánru dobrodružnou podívanou, která umí zaujmout. I tím, jak se odbourává počáteční nedůvěra chlapce k neznámému muži, stejně jako postupně vzniknuvší vášeň a zájem o novou „aktivitu“. Povedl se i ten konec, který korunuje už tak moc pěkný příběh. Film v mých očích zaslouží solidní 4*.

    • 22.3.2017  14:44
    Limit (2010)
    *****

    Nějak takhle by podle mě měl vypadat akční krimi thriller. Zoufalá situace si žádá zoufalé činy. Přestože hlavní hrdina v podstatě dělal jen svoji práci, má najednou problém. Na pláč ovšem nemá čas, spíš naopak. Musí zachránit svoji těhotnou ženu a v nejlepším případě i očistit své jméno…To byla ale jízda! Ano, občas tvůrci nechají diváka vydechnout u nějaké té klidnější chvilky, ale jinak je to skoro pořád samá akce a nutno dodat, že velmi kvalitní. Film má perfektní tempo (místy až zběsilé), jež dokáže publikum dokonale strhnout, pořádnou porci napětí, sympatický manželský pár, kterému nejde nefandit (Elena Anaya je tu navíc neodolatelná), spoustu prohnilých záporáků a také nějaké to zadostiučinění. Ano, některé momenty nevypadají úplně věrohodně (srážka s motorkou, Sartetovo rozhodnutí, krvácivé těhotenství a pár dalších), ale na druhou stranu, nejde o nic tak fatálního, aby mi to zabránilo mírně nadhodnotit a prásknout filmu slabší plný počet, protože něco tak osvěžujícího jsem v daném žánru už delší dobu neviděl.

    • 22.3.2017  14:29

    „Byl to nejtragičtější případného života. A skočil jsem do něj rovnýma nohama!“ Sice nejde o povídky jako v předchozím Zločinu v dívčí škole, ale řada věcí zůstala, hlavně Škvoreckého předloha, Rychmanova (tentokrát sólová) režie a Lipského hrdina Borůvka. Podobný je i humor, avšak u Šesti černých dívek jsem se bavil více. Už úvodní promluva o mužích mě rozchechtala. Pak přišel první kontakt s tajemnou budovou knihovny (se svou vlastní atmosférou + speciálním otevíráním dveří), nové a „lepší“ řazení knih (pohled na Mein Kampf mezi Babičkou a Vinnetouem mě zničil) a seznámení s nemálo zábavnými postavami (perfektní Kemr či Peterka…a mnoho dalších). Krom výborných vtípků zde nechyběly i dobové narážky (Západ, intelektuálové, ředitelovo tajemství atd.). Slabší byl v podstatě jen závěr a pak pointa ohledně „stáří“ 1 z postav. I přesto však jde o kvalitní zábavu a já dávám solidní 4*. „Nezlobte se Dášo, dyť už bych moh bejt pomalu vaším otcem.“ - „Mýmu tatínkovi bylo 60 a mamince 18, když se brali. A mně 3!“

    • 20.3.2017  10:19

    „Co to bylo?“ - „To byl jenom králík.“ - „To byl teda kurva velkej králík.“ Jensen mi zatím sedí spíš jako scenárista, má jediná zkušenost s ním jako režisérem (Blikající světla) mi naznačila, že s jeho humorem to budu mít těžší. Tahle černočerná absurdní tragikomedie je docela náročná. Její humor se často pohybuje na samotné hraně vtipnosti, některé scény už zábavné nejsou. Všechny však spojuje výše zmíněný přívlastek „absurdní“. Vyjmenovávat jednotlivé situace ani nemá cenu, je jich spousta, ale můžu vypíchnout alespoň groteskní seznámení, večeři, čtení před spaním či hádání o původ. Jenže díky jejich nevyrovnanosti jsem se někdy až hystericky smál, abych zase jindy jen nechápavě sledoval, co nevtipného se to zrovna na plátně děje. A jakože jsem se dlouho spíš bavil, směrem ke konci se mi postupně vytrácel úsměv ze rtů, až zmizel takřka úplně. Závěr to jen potvrdil. Díky skvělým hercům dávám ještě slabší 4*. „Myslíš, že chci něco mít s nějakejma hnusnejma kuřatama? Jenom cvičíme, než potkáme nějaký holky.“

    • 20.3.2017  09:55

    Film mě lákal už dlouho. Čekal jsem neotřelou podívanou nejen na české poměry. A pravdou je, že se mi něčeho takového u Andyho celovečerního debutu dostalo měrou vrchovatou. Maximálně jsem fandil skvělému Nohovi, libový byl i Čtvrtníček. Příběh mě dlouho hodně bavil a vcelku i napínal. Užíval jsem si i velmi zvláštní, ale něčím přitažlivou atmosféru. Bohužel s přibývajícím časem to nadšení trochu ustupovalo a od chvíle, kdy se musel Pepa sám „obětovat“, mě to přestalo bavit takřka úplně. A jak jsem se během filmu (snad s výjimkou vlastně dobrého skutku v podobě elegantně vyčištěných ulic) zasmál jen sem tam (s tím humorem to bohužel není zase tak horké, jak by člověk asi čekal), tak u závěru mě ten smích přešel úplně, kvůli tomu, jak hloupý byl. Co se týče technické stránky (kamery a hlavně zvuku), není (mírně řečeno) zrovna z těch nejpovedenějších, na druhou stranu „nízkorozpočtovost“ k filmu sedí (a takové triky se dají považovat za kapitolu samu pro sebe). Celkové hodnocení mi vychází na slušné 4*.

    • 12.3.2017  15:11

    „Proč mě holíte?“ - „To je dobrá otázka.“ Od Almodóvara jsem snad ani nic normálního nečekal, ale i tak film docela předčil moje očekávání. S postupujícím dějem, s každou další publiku nabídnutou informací, je snímek stále zvrhlejší, ale také zajímavější a napínavější. A z hlediska herectví (hlavní pár) je to opravdová lahůdka. Elena Anaya působí skoro až nadpřirozeně, a co dokáže uhrát jen těma (nádhernýma!) očima, to se nevidí každý den. Ale hlavní hvězdou je určitě Banderasův psychopat. Doktorova fascinace a posedlost „jeho dílem“ a též důvěra a propadnutí v iluzivní představu, to je radost pozorovat. Řada scén je opravdu uhozených, a to s různou intenzitou (na jedné straně vysavač, na druhé třeba vyrovnávání obsahu kufříku). S tím souvisí i černočerný humor, ten bych tu nečekal. A korunuje to zlomyslně useknutý konec (jaké bude přijetí?). Asi budu potřebovat druhou projekci k plnému docenění (hlavně postavy Very), zatím to budou silné 4*. „Už můžu jít?“ - „Kam?“ - „Domů.“ - „Vždyť jsme sotva začali.“

    • 12.3.2017  14:49

    „Kdo pije nemyslí, kdo myslí nepije. Stokrát do zítřka. Všichni co pili! A krasopisně!“ Moc hezký dětský film. Dětští představitelé jsou přirození a u žádného nemáte neodbytný pocit, že jen nechutně přehrává. Ale krom nich „hraje“ i místo, kde se natáčelo, spolu se zimou, a to vše díky nádherné Illíkově kameře (výborně doplňované Liškovou hudbou). Když si k tomu člověk připočte všechny ty stylové hrátky během snových a fantazijních představ, je opravdu radost se na film dívat. A užívat si tu atmosféru dětství, která z něho přímo sálá. A člověk pak filmu odpustí i tu občasnou naivitu. A podivný konec, který od „prozrazení“ působí poněkud nepatřičně a „hordou“ valící ze svahu trošku až směšně. Kvůli žánru to snad ani nešlo ukončit jinak, ale „pravděpodobnější“ závěr by filmu podle mě spíš pomohl. To ovšem nic nemění na tom, že se mi snímek líbil a oceňuju ho slušnými 4*. „Jakej pan Baudyš? Děda. Maminka je moje dcera. Jednou jsem byl u vás, tos ještě byla malá. Vozil jsem tě na kolotoči.“ - „Já se nepamatuju paneee…dědo.“

    • 9.3.2017  11:17
    A-Team (2010)
    ****

    „Čas, Lynchi. Dejte mi minutu a jsem dobrý. Když budu mít hodinu, budu skvělý. Dejte mi šest měsíců a jsem nepřekonatelný.“ Tak předně, měl jsem jistá očekávání. Čekal jsem stylovou akci, spoustu „cool“ scén, hlášky, nadhled a sympaťáky, kterým budu moct fandit. A přesně to jsem také dostal. Byla to opravdu jízda, která mě ani na moment nepřestala bavit. A nutno dodat, že místy vládla šílenost ruku v ruce se správně uhozenými nápady. Vzdušné hrátky, akce s dodávkou, žonglování s kontejnery, celá pasáž s tankem…prostě jsem jen vypnul mozek a přiblble se usmíval. Jasně, některé scény byly vyhnány až na samou hranici únosnosti (myslím tím mojí tolerance blbosti akčních sekvencí), pár z nich ji i překročily, ale s tím už jsem tak nějak počítal (za překvapivě nejslabší beru přestřelené „elektrošoky“). Celkově dávám solidní 4*, krásně jsem se u téhle „hovadiny“ odreagoval. „Nikdo neumí takový nemrznoucí marinády jako ty, Murdocku. Ale minule jsem po ní měl trochu křeče.“ - „Jen jsi částečně ochrnul. Ber to jako chlap.“

    • 9.3.2017  09:58

    „Kdybys něco potřebovala, tak stačí zaklepat.“ Komedie? Pěkně hořká. Čekal jsem, že se zasměju víc. Ovšem, nakonec mi to vůbec nevadilo, protože i bez toho jde o velmi kvalitní podívanou. To, co předvádí zejména Brodský a Bohdalová (v pro ni velmi zajímavé a padnoucí roli), je herecký koncert (za zmínku stojí i Kemr a Čepek). Ale krom nich je film o atmosféře. Tu veselé, bezstarostné a idylické, pak zase rozjímavé, smutné, se životem a osudem smiřující se. Když vidíte, jak si pánové dávají pstruhy s bramborem, zalévají to vším možným, u toho kouří a hrají karty, říkáte si: sakra, co těm chybí?! Nic! Alespoň chvíli ne. Než dorazí skrývaný smutek ze samoty (dané nejen stářím). A o tomhle film vlastně je. A já osobně Josku v lecčem chápal, tudíž mi i snímek samotný byl něčím blízký. A při odmítnuté „nabídce“ jsem měl na krajíčku. Samotný závěr se mi též líbil, celkově to bude za silné 4*. „Náhodou je to báječná ženská!“ - „Nikdy! Nikdy!“ - „Tak ňákou jinou!“ - „Jinou? Nikdy. Za to pošmistrovou…“ - „No?“ - „Tu taky nikdy.“

    • 7.3.2017  11:12
    Odpojit (2012)
    ****

    Podle některých zdejších komentářů jsem se obával nějaké „vymývárny“ mozků, demagogické agitky zaměřené proti „novým“ technologiím, zkrátka něčeho zarytě a slepě útočného. Ale teď po zhlédnutí musím říct, že jsem v tom nic takového neviděl. Ostatně, ty jednotlivé příběhy jsou samy o sobě natolik zajímavé a napínavé, že ten či onen negativní jev, který popisují, může v podstatě zůstat jen na jejich pozadí, obešly by se možná i bez něj. Na druhou stranu, způsob, jakým na dané téma nahlížejí, se mi líbil, demonstrované problémy pojmenovávají dost přesně, a přitom z toho „nesmrdí“ zbytečná klišé. Pravda, linie okradeného páru mě bavila o něco méně než ostatní, ale nebylo to zas o tom, že bych se u ní nějak nudil nebo tak. Snad jen škoda toho závěru. Konec ten výsledný dojem poněkud sráží, ať už těmi „efektními“ zpomalovačkami, „napraveními“ nebo tlačením na pilu. Nechci mluvit přímo o citovém vydírání, ale s emocemi diváka se tu na závěr manipuluje dost. Tak či onak, dávám solidní 4*, velká spokojenost.

    • 7.3.2017  10:36

    „Moje trýzeň je spíš metafyzické povahy…“ Po zkušenosti se Svatbou jako řemen jsem čekal něco, u čeho se od srdce zasměji. Ano, bavil jsem se, ovšem zdaleka ne tolik. Arabský kůň stojí hlavně na výborném Kopeckém (skvělá modlitební scéna!), ale jakmile není v záběru, úroveň hned fatálně poklesne. Na druhou stranu, ta „čtvrthodinka“ byla alespoň úsměvná variace na téma „Kolik času je třeba na to, abyste zasadili ctnostné ženě brouka do hlavy?“. První povídka mi vychází na takový mdlý průměr. U náušnice jsem se pobavil více. Sovákův přestárlý prasák, mladá a nezkušená služebná Vašáryová (která je tu, pravda, k sežrání), Landovského buran…výborná sestava. Škoda jen, že to „odhalení“ se natahuje tak neúnosně dlouho. Druhá povídka je tak na slabší 4*. I díky zdařilé Liškově hudbě a Pištěkovým kostýmům, které to vše zastřešují, hodnotím ještě 4*, ale sliboval jsem si od filmu víc. „Chcete toho příliš Messe Vergellesi, nejkrásnější ženu a nejkrásnějšího koně.“ - „Drahý Ricciardo, kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena.“

    • 18.2.2017  09:44

    Policejní rodinné klany jsou super. Všichni příslušníci ve famílii se znají, schází se na oslavách, klepou se po ramenou a táhnou za stejný provaz. Ale průser nastává, když se objeví nějaký problém na obzoru. Co potom všichni udělají? Podrží se navzájem? Jde přece o rodinu. Ne o slávu nebo hrdost. Anebo ano? Film mě bavil. Sice poměrně jednoznačně označil, které postavy se zachovaly dobře a kdo z nich naopak ne, ale snažil se také ukázat proč tomu tak bylo, co se jim honilo v hlavách. Pravda, v jiných filmech se podařilo podobné téma zpracovat zdařileji, originálněji, méně černobíle a se slabší dávkou patosu. Přesto mě snímek bavil už od začátku, kolem 20. minuty dost chytl a s více či méně velkými výkyvy pustil až na konci. Solidní byla hlavně scéna s žehličkou, naopak velmi rád bych hned zapomněl na „férovku“ v baru, to bylo až moc na efekt a vlastně tahle bitka dokonale shrnula to slabé na filmu. Závěr se už tak nějak dal čekat. Celkově to vidím na slušné 4*, přece jen mě dráždilo, jak moc se snímek držel bezpečné šablony.

    • 18.2.2017  08:55

    „Spěte sladce vy obětavé pomocnice vědy.“ Snad za to mohly půvaby Brejchové či sahání na „termosku“, že se ke mně tento film v dětství nedostal. Napraveno! No, snímek je „crazy“ hodně, někdy až na úkor vtipnosti. To ale nemění nic na tom, že jsem se místy smál velmi, ačkoliv hlášky a vtipné situace vyzněly hlavně díky těm, kteří je uměli „prodat“. Ať už jde o svůdného génia Brodského, zákeřné rivalky Brejchovou a Janžurovou, Růžičkovou silně pomrkávající po své Droběně, Vinkláře a Filipovského ve svých profláklých rolích, a asi vůbec nejzábavnější pár v podání Libíčka (1 z jeho nejpovedenějších výstupů vůbec) a Jiráskové (překvapující komediálním talentem). Za slabší se dá považovat jistá „nedějovost“, kolísající tempo, Neckář (snad ta jeho titulní píseň na závěr, ale jinak?!) a trapná pasáž honu (opozice vůči naopak skvělému soudu), které hodnocení filmu sráží „jen“ na slušné 4*. „Takový manželství tady ani nepamatuju.“ - „Snad jenom ten čtrnáctiletej co přived do jinýho stavu tu pětatřicetiletou, to bylo taky takový harmonický.“

    • 15.2.2017  10:15
    Grand Piano (2013)
    ***

    „Nezklam mě, Tome.“ - „Nezklamu svoje publikum.“ Film, kterým se Grand Piano opravdu hodně inspiroval, tedy Telefonní budku, mám moc rád. Byl jsem proto zvědav, jak se s tím její „hudební remake“ popasuje. Dlouhou dobu mě film bavil opravdu moc. Nadchly mě už úvodní titulky, ty (ne)šťastné náhody mi nepřišly nijak přes čáru, neměl jsem je problém přijmout, napětí a gradování scén fungovalo na jedničku, hudba spolu se střihem dávaly snímku dostatečné tempo a šťávu, Elijah byl jako vystresovaný klavírista maximálně uvěřitelný, Cusackův hlas zase zněl správně „padoušsky“. Moje nadšení však směrem ke konci šlo strmě dolů. Nechci spoilerovat, takže napíšu jen to, že od chvíle, kdy přišlo „pěvecké překvapení“, šel film pomalu ale jistě do háje (nebo možná spíš rychle). Tom byl ve svých „výkonech“ náhle směšný, neuvěřitelný a jeho soupeř zas začal dělat jednu chybu za druhou. Přetažené scény se kupily, úplný závěr to vše (bohužel) jen podtrhl. Rád bych dal 4*, ale kvůli hloupému konci to bude pouze lepší průměr.

    • 15.2.2017  09:37

    „Ahoj Stando, už máte vrata u garáže?“ Z určitého úhlu pohledu jde vlastně o strašně smutný film. Dobová ubíjející realita, pořád to stejné, opakující se, bez větší naděje na změnu. Jenže přesně v tom zároveň tkví největší přednost filmu. Rutina dějová i dialogová, ať už jde o hlášení šéfovi, ujíždějící tramvaj, romantický pár, flákače na stavbě, Proč bychom se netěšili jako signál k sexu, debaty u karet a mnoho dalších po chvíli divákovi známých jevů, dokáže solidně rozesmát. Jakože to, co film ukazuje, je směšné, úsměvné, trapné a hořké zároveň (v pozitivním slova smyslu). Namátkou mě také hodně pobavily „originální“ milostné řeči svůdníka, hospodská konverzace Lohniského a Landovského, krásná scéna s detolem či žárlivec a jeho zabijácké pokusy. A jak se dokáže po projetí tramvaje a následné nehodě každodenní rutina na chvíli zbořit, aby se postupně zas navrátila k normálu, ukazuje film výtečně. I když možná až zbytečně důkladně, postupem času to až otupuje. Proto „jen“ ty slušné 4*. „Co bude k večeři?“ - „No přece buřtovej guláš!“

    • 9.2.2017  09:35
    Dárek (2015)
    ****

    „Vidíš, co se stane, když lidem otrávíš jejich myšlenky lží?“ Čekal jsem, že min. závěr mi celý dojem zkazí, ale k tomu nedošlo, právě naopak. Film jsem si užíval už od začátku. Pomalé seznamování se s postavami, klid, pohoda. Pak úvodní setkání, trocha pozornosti a vlezlosti, pak obě v podstatně větší míře, první lež a najednou zlom. Strašně mě bavilo, jak divák tápal, co je vlastně starý spolužák zač, ale zároveň tušil, že se Simon ke Gordovi asi kdysi nezachoval úplně dobře. A jak se stupňuje „přátelskost“ podivína, přibývá chvilek napětí, objeví se nějaká ta lekačka a houstne atmosféra, i díky zdravotnímu stavu hlavní hrdinky (anebo ne?). Poté přijde závěr, skvěle gradovaný pomocí dárků, a člověk je šťastný, že film neskončil jako mnoho podobných žánrovek, ale zaútočil na divákovu empatii. Pár věcí zde trochu drhlo, někdy se film zase snažil být až moc „cool“, ale nic to nemění na tom, že jsem z něho nadšený a hodnotím silnými 4*. „Víš, ty jsi možná s minulostí skončil, ale ona s tebou ještě ne.“ - „Co? Co tím myslíš?“ - „To se jen tak říká.“

    • 9.2.2017  09:20

    „Záda si nesmím mýt, bude mi je udržovat restaurátor.“ Ve filmu je to podobenství na tehdejší dobu a její řekněme praktiky cítit velmi dobře, stejně tak pro (poučeného?) diváka není těžké pojmenovávat si jednotlivé jevy, které v sobě snímek ukrývá. Ale na druhou stranu s tím nestojí a nepadá fakt, zda si film užijete. Na takhle absurdní, mrazivou ovšem zároveň i velmi vtipnou hříčku člověk nenarazí každý den. Já se u jejího sledování smál hodně a často, těch zapamatování hodných situací a hlášek je v ní obsaženo nemálo. Namátkou třeba obrácení rolí hostitele a hosta, želva, co nenechává svého páníčka umýt obě nohy najednou, armáda psychiatrů, soud a „vykonávání“ rozsudku, pasáž z vězení a mnoho dalších momentů (včetně konce), které mě dost pobavily (ta hořkost se dá celkem dobře vytěsnit, pokud se na ni vyloženě nesoustředíte). Pár míst je trochu slabších, každopádně silné 4* s radostí dám. „Já ti ustelu…“ - „Kluky dej na studie a vyber jim hodné nevěsty, možná, že by jedna stačila. A jděte rychle, už mi jede vlak!“

    • 3.2.2017  10:25
    Slepá (2014)
    ****

    „Nikdo nevydrží s někým, kdo má problémy. Ne na dlouho.“ Během sledování jsem si tu (neférovou) hru s divákem dost užíval. Je to, na co se zrovna dívám, ještě představa hlavní hrdinky či už realita? Člověk co chvíli začne něčemu věřit, načež je po zlomyslně dlouhou dobu držen v iluzi, že je to pravda, aby se pak najednou dozvěděl, že byl jen tahán za nos (anebo ne?). Nevidomost hlavní postavy je využita výborně, ať už k těm výše zmíněným představám, obrazovým manipulacím (lahůdkové „Kim“ či „pojízdná kavárna“), ale díky výborné psychologii postav i k hledání si cestičky (nejen) k Ingrid (kterou její představitelka hraje opravdu výborně). Navrch je tu pro Nory jedna bolestivá vzpomínka (na druhou stranu, kdo u nás neslyšel o Breivikovi?) a pro všechny pak i občasný humor v situacích, kdy je divákovi trapně, že se mu chce smát (např. „restaurace“, „veřejná doprava“, „vycházející společnice“). Místy se to s tím matením diváka možná až zbytečně přehání, ale i přesto musím tuhle neobyčejnou podívanou ohodnotit solidními 4*.

    • 3.2.2017  09:52

    „Blázníš?! Copak jsi neviděl, že vyjíždíme na hlavní? Si nás moh voba zabít!“ - „No, taky by to bylo řešení.“ Tohle Fričovo dílko mi dlouho unikalo, ale nakonec jsem ho dostihl. A jde o velmi příjemné překvapení. Sovák je jako zneuznaný génius velmi zábavný, zloduch Řanda mu dělá více než obstojného protihráče, navíc jejich dialogové výměny jsou zdařilé. Avšak to nejlepší na tomto filmu je mistrně napsaný manželský pár v čele se skvěle sehranými Sovákem a Bohdalovou. Hláška střídá hlášku (např. ikonická: „Láďo, já už jsem zase tak unavená.“), až je člověku skoro líto, že se pozornost tu a tam přesouvá k plánování a krádežím. Směrem ke konci začne tempo filmu trochu zpomalovat, aby najednou nastoupil „nový hráč“ na scénu a ten „výbuch“ je výbornou tečkou. Celkově je to za slušné 4*. „A na co je náš člověk stavěnej?“ - „No rozhodně ne na tu vaši Akci 57. Podívejte se, já neříkám, že by se u nás nekradlo, krade se, ale jinak, po našem, v malym, ale za to důkladně a neúnavně, prostě ta velikost malýho českýho člověka přímo děsí.“

    • 28.1.2017  21:52

    „Můj manžel mi říkával, že mám bujnou fantazii. Nemůžu si pomoct.“ Na film jsem se strašně těšil. Asi až moc. Zpočátku jsem byl dost nadšený. Neustálé divákovo tápání, co se hlavní hrdince jen zdá a co je skutečnost, všudypřítomné tajemno, napětí. Postupné odkrývání pravdy a přehodnocování názoru na všechny hrdiny a vůbec celé dění. A aby toho nebylo málo je člověk ještě víc dezorientovaný flashbacky týkající se jednotlivých postav. Potud vše správně. Ale od „zmizení“ to pomalu ale jistě začne skřípat. Nejdřív mě začala dráždit policie (především hlavní detektivka), ta působila jako skupinka mírně zaujatých úředníků, kteří jakoby mimochodem mohou sem tam někoho vyzpovídat a promluvit mu do duše. A od chvíle „prozření“ se už jen kupila klišé, což bohužel vydrželo až do konce (o tom, jak se pak jedna z postav začala z ničeho nic chovat strašně hloupě, snad raději víc psát nebudu). Herecky tomu suverénně vládne Emily Blunt (a to i za vydatné pomoci maskérů), ale na víc než lepší průměr to už nevytáhne ani ona.

    • 28.1.2017  21:41
    Celebrity (1998)
    ****

    „Tamhle je režisér Papadakis. Umělec! Jeden z těch pitomců, co točí černobílé filmy.“ Škodolibá satira na showbyznys a celebrity. Škoda režisérova neobsazení se do hlavní role, na druhou stranu Kenneth Branagh hraje samotného Neurotika tak výborně, až má divák pocit, že je na plátně právě Allen. Ty gesta a mluva (chvílemi i hlas), celý Woody. Ale film není jen o něm, protože je zde celá paleta všemožných roztodivných postaviček, a to opravdu zdařilých, samozřejmě i díky jejich představitelům. Nejvíc se mi líbil Leo DiCaprio a jeho bohémský idol, pak podvedená a sama sebe hledající Judy Davis (její předvádění orální sexu na banánu mě totálně zničilo!) a nakonec nádherná, přelétavá Winona Ryder (která byla díky černobílému obrazu snad ještě více k sežrání). Sem tam se našla i nějaká ta podařená hláška, no a pak je tu ten všeříkající konec. Celkově to vidím na slušné 4*. „Podívejme, Donald Trump! Na čem pracujete?“ - „Chci koupit a dát zbourat katedrálu sv. Patricka. Postavím tam mrakodrap.“ - „To je báječné!“

    • 18.1.2017  09:40

    „Protože ja chci vas zachranit! Vidim pani Štenclova, že vam musim říct všetko, vy ste nenapravitelny věřidlo! Von opilec to nic, on je hrozny ten, ee soupostelnik!“ O 2 roky starší TV verzi ani knižní předlohu neznám. Film mě však chytl hned. V úvodu reáliemi Brna, hned na to Kopeckým a jeho vtipnou komunikací (a také manipulací) s diváky. A když se k tomu přidá ještě Landovský (s odzbrojující, lámanou češtinou), zábava je dvojnásobná. O to víc zamrzí, že tu a tam snímku dojde šťáva, aby pak tempo filmu (naštěstí) 1 z výše zmíněných zase vyhnal „z nuly až na 100“. To mi brání udělit této zábavné a co životních postřehů trefné hříčce 5*. „Víte, já vám něco řeknu. Slušnej lidskej vztah je vůbec možnej jedině mezi mužem a mužem. Bez žárlivosti, bez celého toho erotického hlupství. Cítili sme se s Apostolkem jeden před druhým vždycky jako dlužníci. V lásce to je naopak. Tam se pořád každej považuje za věřitele. Cosi by chtěl, má jakési nároky, takže si člověk ustavičně připadá vlastně jako ve službě. Láska je, pánové, příšerná služba!“

    • 18.1.2017  09:38

    „Problém byl v tom, že vlci rostou rychle. A Mauglí...řekněme, že si dával na čas.“ Důvody zhlédnout film, kterému bych se jinak vyhnul obloukem, byly dva: 1) Vidina působivé přehlídky technických (vizuálních) možností dneška a 2) Lákal mě dabing (hlavně oblíbenců Billa a Scarlett). První bod splnil snímek dokonale. Nemohl jsem z něho spustit oči a upřímně jásal nad tím, jak všechna ta digitální flóra a hlavně fauna působí živě a autenticky. S čím souvisí i bod číslo 2. Herci-dabéři se opravdu předvedli, právě díky nim se podařilo do filmu dostat opravdové osobnosti (konkrétně Scarlettina Ká je děsivě okouzlující, Billův Balú zas naprostý sympaťák a „jeho“ medvědí písnička byla zatraceně chytlavá). Nečekal jsem však, že mě bude bavit i příběh. Knižní předlohou nepolíbený jsem byl napjatý, a faktem je, že film opravdu napínavý byl. Naneštěstí rodinný žánr, který zde byl hodně cítit, mé nadšení dost zmírnil, ale to se tak nějak dalo bohužel čekat. Proto „jen“ ty silné 4*. „Je tady nahoře hodně včel.“ - „Jo, pár. Ale neboj. Tyhle nepíchaj.“

    • 13.1.2017  09:15

    Americká „romanťárna“ navíc ještě s takovým tématem? Nakonec jsem přece jen dal na místní hodnocení a reference oblíbenců. Předně, americky to opravdu nepůsobí. Prostředí Walesu, plno rodilých Britů, nádherná britská angličtina…to vše k mé potěše. Navíc, Lou si musíte hned oblíbit i navzdory tomu (či právě proto) jak příšerně se obléká (vím, řada divaček bude přesně opačného názoru). Pak s ní divák absolvuje pohovor, následuje první setkání s Willem (též sympaťákem)...a jeden se musí pořád smát. Humoru pak sice ubude, ale i tak vám po většinu času zůstane úsměv na tváři. I přes to, že se zvážní a místy je to romantika jak trám. Jakože směrem k závěru jsem byl řádně dojatý. A nutno dodat, že jde asi o nejlepší „žánrovku“ za poslední dobu. Ne snad proto, že by byla nějak super originální či objevná, prostě v ní jen funguje vše přesně tak, jak má. Objektivně to je asi spíš na 4*, ale já tu hvězdu navíc rád přiklepnu. „Jen mě něco škrábe za krkem.“ - „Aha. Cedulka. Máme nůžky?“ - „Nevím. Obvykle si sám nebalím.“

    • 13.1.2017  09:08

    „Stát! Lidi, neblázněte! To je všechno omyl! Tam toho řežou privátně!“ Musím říct, že jsem docela zklamaný. Nevím, jak velkou roli v tom hraje fakt, že jsem francouzské a britské „vzory“ (snad s výjimkou Haló, haló!) nikdy nevyhledával, protože mně dělalo problémy se na jejich humor patřičně naladit, ale ani domácí Nikdo nic neví nakonec nebylo výjimkou. A kupodivu naivita snímku je to, co mi vadilo nejmíň. Asi nejvíc mě dráždila naprostá jednoduchost a předvídatelnost. Prakticky každý vtip odtušíte hned v jeho přípravě. Pravda, párkrát se nějaký ten podařený fór objeví, ale téměř výhradně jde o gagy situační, podařenou hlášku aby tu jeden hledal s lupou. Nejlepší jsou tak rázovité postavy a jejich představitelé. Ti drží film po celou dobu nad vodou, a to i přesto, že jim tvůrci vložili do úst minimum opravdu vtipných replik. Jen díky nim se divák pořád docela slušně baví a vyloženě nenudí. Herci to vytahují na lepší průměr, ale víc ani ťuk. „Co děláš, člověče, neumíš jezdit?!“ - „No neumím, ale de mi to príma!“

    • 8.1.2017  17:59

    „Co je? Mysleli jste, že vás necháme vyslýchat naše lidi bez účasti místní policie?“ - „Jo.“ Po Ženě v kleci a Zabijácích jsem se na Vzkaz v láhvi moc těšil. Ústřední pár detektivů jsem si již dávno oblíbil a stejně tak očekával vše, co oba výše zmíněné díly nabízely. I když jsem moc nechápal, proč přišla změna režiséra. Nakonec jsem za ni rád. Nejenže Moland „dodržel“ atmosféru a styl původních dvou dílů, dokázal je ještě vyšperkovat. A to až tak, že se mi „trojka“ líbila prozatím překvapivě nejvíc. Režisér se nebál přitlačit a mnoho scén bylo opravdu parádních. I když několikrát to až přehnal (přeživší útoku nůžkami, nehlídaný pacient, oživování). Ne však v případě hlavního záporáka, který je možná místy až moc suverénní, ale ta stylovost a charisma z něj doslova prýští. A také znovu plesám nad humorem, možná ještě o něco černějším a nekorektnějším než dřív. K 5* chybělo tentokrát opravdu málo. „Carle, známe se léta. Moje víra tě nikdy nezajímala.“ - „Doufal jsem, že to přejde. Že je to zlozvyk. Jako kouření a homosexualita.“

    • 8.1.2017  17:49
    Demolition (2015)
    ***

    Dost jsem se s tím dílkem pral. Film v sobě co chvíli přepíná vážné a naopak silně odlehčené drama, někdy jakoby si vlastně neuměl vybrat čím je, díky čemuž působí dost zvláštně. Snímek mě tak velmi přitahoval, ale i odpuzoval zároveň. Stejně jako hlavní hrdina, kterému jsem místy fandil maximálně, jindy zas jen nechápavě přemítal nad tím, proč vlastně takovému magorovi věnuju jen trošku svých sympatií. Ostatně, Davis není jediná postava, které zde hrabe (takže na jednu stranu si člověk libuje nad herectvím hlavně Jakea a Naomi, na druhou si zoufá, proč musí zrovna tihle 2 hrát místy až odpudivé blázny). Každopádně, realitě je tenhle film vzdálen na míle a já z tohoto „originálního“ přístupu nadšený příliš nejsem. A také těžko rozdýchávám postavu syna a všeho kolem něj, zejména takové pasáže jako „střílení“ či „ničení manželství“ mě úplně minuly. Celkově rozpačitý dojem z filmu pak podtrhuje soundtrack, který by byl moc fajn, kdyby z něj místy až „nestříkala“ ta rádoby nezávislost typická pro indie filmy. Za mě to tak bude váhavý průměr.

    • 4.1.2017  16:12

    „Život je komedie napsaná nějakým sadistou.“ Woodyho typický (myšleno v pozitivním slova smyslu) retro film. Dobovou atmosférou to přímá dýchá, od (skvělé!) hudby přes kostýmy až po vizuál. Pravda, příběhově to není nic strhujícího (čekal by však někdo něco jiného?), ale snímku jde spíš o ten příjemný, nostalgický a melancholický pocit, který u něho po celou dobu cítíte. Salvy smíchu se nekonají, ale to už je u posledních Woodyho filmů zvykem, na druhou stranu pár fórů si Allen pro své diváky přece jen připravil (včetně zábavné návštěvy společnice). Ale spíše sem vložil více trefných životních postřehů. Z hereckého hlediska jsem byl spokojený jak s ústředním párem, tak vedlejšími postavami (včetně vypravěče, samozřejmě). A líbil se mi i závěr s jeho výmluvnými pohledy a tou správnou hudbou. Škoda jen, že mi snímek připomněl, jaké mám konkrétně v této dobové kinematografii mezery, na řadu jmen hvězd a názvů filmů jsem se ke své škodě nechytal. Za mě to budou slabší 4*. „Nejdřív vrah a teď ještě křesťan. Co jsem komu udělala?!“

    • 4.1.2017  15:53

    „Lidé budou sledovat cokoliv! Stmívání. Bledí teenageři vysávají krev života ze všech okolo. Kde je v tom ten únik z reality?!“ Dylan se vrátil starší, oplácanější…ale stále v té nejlepší formě! Vlastně mě až překvapilo, že mluvil o stejných tématech jako vždy a přitom dokázal přijít s něčím novým a opakoval se minimálně. Jistě, narážky na britské reálie člověk nepochopí úplně, ale hlavní pointu si domyslí. Jinak jsem se bavil výborně, i přes tu kapku depresivnější příchuť. A Dylanovo čtení na konec bylo nečekanou třešničkou na dortu. Takže i na popáté to bude za 5*. „Moje žena je odborník přes budoucnost. Jaká bude, kde se stane, v kolik hodin začne, co se v ní stane. Minulost je také něco, co si přisvojila. Co se stalo, kdo za to může, jak bude ten zločin pamatován. Někdy, i když mluvíme o něčem jiném. A ta má ohromující podoba všem zločincům historie! A současnost je také v její moci, rozumí jí. Ale nikdo nemůže dělat všechno. To by nebyl vztah v rovnováze. To nejde. To by bylo hloupé. Takže já ochutnávám chipsy.“

<< předchozí 1 2 3 4 19 37 54 72
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace