Azurka

Do kina jsem šla s hlavní myšlenkou. Není to historický dokument. To mi pomohlo zkusit si film užít. Brutalita a syrová krutost nabídnutá hned v úvodu filmu mnou trochu otřásla, bylo to velmi věrohodné. Život v tehdejší době byl velmi drsný. Lidé neumírali na infarkty a civilizační nemoci, ale na rány mečem, kudlou, šutrem. Co mi přišlo líto, bylo samotné načasovaní děje příběhu. Na Žižkovi jsem od mala obdivovovala především strategické schopnosti. Tyto nám byly nabídnuty jen jednou, ale pro mě to byla asi nejzajímavější a nehezčí část filmu. Trošku jsem se jinak v ději ztrácela, občas jsem nebyla schopna rozlišit, který bojovník je čí. A pobavil me Stockholmský syndrom, který se tam tak krásně nabídl. Byla to taková pěkná sonda do života tehdejší doby, kdy muži byli fakt muži a zabíjení bylo součástí života. Co mě zklamalo asi nejvíc, že nezazněla nikdy celá píseň o božích bojovnících. A když už se, kruci, schylovalo k velkému finále, zněly v chorálu převážně ženské chorály, hopsající v hlubších pasážích o oktávu výš. Strašné. Proč nemohla být ukázána síla mužského chrálu v plné síle? To mohl být v závěru neobyčejně působivý zážitek. Ale jinak se mi film vážně líbil. Měl atmosféru, hlavnímu hrdinovi jsem vše uvěřila, pěkna kamera, dobrá hudba. České lokace - to bylo velké potěšení. Film jsem si užila a ráda se na něj, až bude k dispozici na nějaké platformě, znovu podívám.

Naprosto dokonaly nekorektni a cerny humor, az me udivilo, co vsechno tvurcum proslo. Od prvniho dilu jsem se vazne bavila, jako uz dlouho ne. Netradicni prostredi pro sitkom, do posledniho detailu vychytane kulisy, napadite a velmi osobite postavy, ktere musi mit kazdy rad. Pozor, pidi spolier: Zaver serialu me potesil, miluji happy endy. Nenapadlo me, ze takovy klenot najdu zrovna na Netflixu.

Včera jsem konečně viděla tento všemi zatracovaný film a musím upřímně přiznat, že jsem asi jediná v tomto státě, komu se líbil. Možná je to mou nekritickou slabostí pro Chow Yun-Fat a Karla Rodena, možná i tím, že jsem moc neočekávala, ale film mě velmi potěšil. Dívala jsem se na něj ne jako na americký či evropský film, ale spíš jako na asijský počin. Tyto filmy jsou prostě jiný naturel a nejde je brát evropskýma očima. Mně oba představitelé dobra a zla moc potěšili a proto dávám plný počet hvězdiček.