Ušlechtilost je éterická víla, která nesmí na světlo a nesnáší ani, když se o ní příliš hovoří - pak se rozplyne a přestane být ušlechtilá. V tomto snad největším zrůdném koncentrátu americké pózy, falše, přetvářky, ega, pokrytectví, hnusné reklamy a vyvalených nýmandských blbečků, po ní není ani stopy, což nešťastné rodiny poznají za několik týdnů a odplivnou si velikým obloukem tak, jako já.
V tomto snímku nedá moc námahy oprostit se od ideových a tendenčních prvků, vzhledem k netypickému prostředí. Vladimír Čech vytvořil poměrně slušnou atmosféru džungle, vlhkostí a horkem zpocených legionářů a přestřelek. Legionáři bojující pod cizím žoldem a za ideje, které jim byly většinou ukradené, nebyli v žádné době jehňátka a právě to je ve filmu trochu využito a zneužito. Jaroslava Mareše už od dětství považuji za velice křečovitého a slabého herce s příšernou dikcí a mimikou. Výraz jeho hrdiny Václava Malého při zjištění, že gestapák Wolf je vrahem jeho otce a sestry je snad to nejlepší, co kdy předvedl, avšak o skutečnosti, že voják, který se složí po první bojové zkušenosti a dobrovolně jde sloužit veliteli jako burš, s ním po onom zjištění pravdy odchází do džungle na férovku, bychom mohli dlouho polemizovat!
Film je jako had v teráriu a kolem něj nevině pobíhající myš. Fascinující pohled, od kterého nelze odtrhnout oči. Nevíme zda má hlad, kdy zaútočí.. Dusná a temná atmosféra německé vesnice, kde se plíží zlo jehož hlavní příčinou je v zárodku neskutečně přísná, vpravdě německá výchova, která pod rouškou morálky a řádu ničí i ty nejčistčí city jako je láska, radost z dětství, svoboda ducha.. Divák je připoután vynikající černobílou kamerou, nadprůměrnými hereckými výkony, ale hlavně geniální režií, která nabízí pohled na utrpení obětí zločinů jen v náznacích a v očích strachem zmatených obyvatel vesnice, což už tak temné a syrové drama povyšuje do hororových rovin.
Ačkoliv by šel komentář k tomuto skvostu vystihnout jedním, dvěma superlativními slovy, nemohu nevzpomenout na dětské dojetí, když jsem Volání divočiny jako malý kluk viděl poprvé. Polykal jsem slzy tenkrát, pak ještě mnohokrát a dojetí se neubráním ani dnes.. Film je po všech stránkách dokonalý, nemá jediné slabé místo - od překrásných záběrů africké krajiny, přes neskutečně silný příběh, úžasnou kameru střih, režii i herecké výkony představitelů manželů Adamsonových. (asi každý neví, že Joy A. pocházela z Opavy) Hudba Johna Barryho - strhující Born Free dává filmu další rozměr a definitivně ho posílá mezi klenoty světové kinematografie. . I já jsem polidštil jednu Elsu, která mi právě leží u nohou. Jmenuje se Fatima a má svoji postel. :-) Téma návratu do přírody je hluboké a choulostivé.. O to křečovitěji a trapněji působí snaha lidstva o návrat a přiblížení k přírodě. Nakupují houfně outdoorové oblečení, pokud možno od Bushmana, směšné klobouky od Vietnamců, půjčují si kánoe, nasedají do naleštěných bouráků a jsou "šťastni a spokojeni" Absence sprchy a postele je však záhy zažene zpět do svých přepychově a sterilně vybavených bytů. Já jsem naopak šťastný, že jsem se přírodě nikdy nevzdálil, umím v ní žít a i když v ní nejsem denně, nikdy jsem z ní vlastně neodešel..
Televizní a filmoví tvůrci pochopili, že by se Krampol neměl před kamerou jakkoliv pohybovat, tak ho posadili na židli a řekli mu: "Ani se nehni!" Ale jemu působí už samotné mluvení takové utrpení, jako kdyby šel člověk s dvojitou otevřenou frakturou pochod Praha - Prčice...
Já jsem naopak rozhodně nepostrádal jakékoliv vyhrocení zápletky a gradaci do extrému. Nepostrádal jsem věčné návštěvy uniforem a infarktové bušení na dveře. Stejně jako klasický horor doplácí právě na tyto aspekty, kdy se odporná monstra odhalí už v první půlhodině a všude je krve jako na jatkách i v tématu holokaustu a ukrývání židovských uprchlíků, může být zlo poměrně vzdálené a jen v malých náznacích - i tak může fungovat vynikající drama. V tomto případě je hodnota především v nesmírně lidském chování majitelů statku a především ve vynikající režii a ještě lepší kameře!!
V 70. letech, pořád ještě zlatých se o Al Pacina přetahoval Francis F.Coppola se Sidney Lumetem a vybrousili jeho nezměrný talent do ostrého hrotu. Zatímco v Kmotrovi dokázal uhrát Michaela Corleona s minimem gest a rozmachu, až z toho mrazí, v Serpicovi nastává katarze italského temperamentu, že zastiňuje i skvělý scénář a režii. Serpicova nezlomná idea poctivého a neúplatného policajta je natolik uvěřitelná, že přestává být ideou a jeho busta by měla stát na chodbách všech policejních služeben, ale i parlamentů v celém světě - což je taková "moje" těžko uvěřitelná idea! :-) "Honzo přestaň si lepit a pojď se dívat, už nastavují zrcadlo!" :-))
Neskutečně syrové drama Jiřího Svobody o utrpení a bezmoci politických vězňů 50.let přišlo v naprosto nevhodný čas, kdy většina lidí ještě běhala s trikolórami a plackami OF po ulicích. Tito lidé neměli na film čas ani pomyšlení v upřímné víře v lepší zítřky a ti druzí přemýšleli jakýže kabát si obléknou, aby s tímto davem splynuli. Tak, jako tak je pro mne záhadou jak mohl tak schopný režisér, můj rodák, jehož tvorby si tolik vážím, téměř souběžně stanout v čele této zločinecké organizace. Potom berte vážně film, když nejde brát vážně ani život!
Jestliže se domnívám a jsem přesvědčen, že Kmotr je FILM FILMŮ a biblí filmařiny, pak může můj názor fungovat jen potud, pokud ho nikomu nevnucuji. Pak mohu prohlásit, že Bible je KNIHA KNIH a film života..
Filmy jako je tento dělají subžánru "vyvražďovačka" jen ostudu! Všechno je plytké a unylé: herecké výkony, scénář, režie, takže jsem se chtěl unést a vtáhnout do přírody tropického ostrova, protože se netajím tím, že u filmů z podobného prostředí dokážu lecos slevit a odpustit. Marně! Přezoomovaná a amatérská kamera mně to neumožnila.
Nebudu podléhat iluzím, že by režisér Ozerov viděl tehdejší dobu nezaujatě a objektivně, ale přesto je to velice zajímavý pohled na 1.světovou válku a ruskou revoluci. Každý z nás cosi tušil nebo i mnohé přečetl o inspiraci, která přivedla Jaroslava Haška k napsání Švejka, ale takhle kompaktní a plastický pohled nabízí až tento milý film. O to konkrétnější, když Josefa Strašlipku hraje taktéž Rudolf Hrušínský. Film opět dokazuje, že se za naší etiketu "národ Švejků" netřeba stydět, ale spíše na ní být pyšný :-) Kdo to nechápe, asi není tím správným Čechem.. Ačkoliv na Žižkově v Soukenické ulici bydlel jeden ...
Spousta komentářů věnuje hodně prostoru úvahám, nakolik je film Zlaté dno komedií nebo spíš vážnou komedií atd. Já nic takového nehodlám řešit, protože jsem naopak velmi rád, že Vlasta Burian vylezl z ulity až příliš předimenzovaných komických rolí, které mi splývají v jednu figuru a jednu pitvořící grimasu - pochopitelně při vší nesmírné úctě k jeho mistrovství. Záblesk laskavosti a dobroty ve filmu Byl jednou jeden král při rozhovoru s babičkou, zde propuká v plné míře a prosvětluje Burianovu tvář i hlas v jeden velký koncert lidskosti, že nemám chuť ani pomyšlení přemýšlet a naivitě příběhu. A je vůbec naivní? Proč by nemohla krásná majitelka obchodu Zita Kabátová vzplanout k tak milému a moudrému člověku? A proč by nemohl při daných schopnostech a píli vzkvétat obchod v tak funkční ekonomice, jaká byla v oné době, byť i v krátkém čase? Pro polistopadové vlády (bohužel i ty pravicové) by měl být film fackou za likvidaci středního stavu a scéna opuštění, která mi nesmírně dojímá - poučením pro všechny..
Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu!
Nezřídka jsem zaznamenal, že některý uživatel napsal komentář a přitom film nehodnotil. V duchu jsem si říkal, jaký bych asi musel mít důvod takto postupovat. Dnes ten důvod mám.. Co mám na tomto šokujícím, děsivém a přitom skvěle a syrově natočeném dokumentu hodnotit?! Onu velikost obludného nádoru, či neuvěřitelnou práci chirurgického týmu při jeho odstranění? Odvahu filmového štábu, kameramanů, kteří se jistě neubránili kacířskému pocitu zprostředkovat bezkonkurenční operaci divákům nebo neuvěřitelnou vůli nešťastné pacientky po životě? Ne.. To prostě hodnotit na ČSFD nebudu.. V každém případě dostali všichni zůčastnění mnohem víc, než zlatou sošku Oskara...
Velice originální nápad, kdy diváci sami řeší zločin v přímém přenosu, je to největší a možná jediné plus tohoto televizního počinu. Realizace je z velké části křečovitá a společně s většinou nevalných hereckých výkonů výborný námět zdegradovala. Dušan Klein je při vší úctě výborný filmový režisér, ale tohoto schematu se měl chopit někdo, kdo si víc rozumí s televizní kamerou a hektickou prací ve studiu. Zlata Adamovská není typ bohémské herečky a její věčné ospalé bloumání po baru a hotelovém pokoji, kdy neustále shání cigaretu, kafe a panáka, je velice nevěrohodné a prezentovat jí jako zpěvačku a ještě vydat ze seriálu CD s jejím zpěvem, zavání až nesoudnou perverzí. Nejvíc mě baví konec, kdy jsem při režisérově monologu přilepený k obrazovce a sleduji jaké má dýmky a jaký kouří tabák. Za to přidávám půl hvězdičky.
Sotva někdo z nás aspoň jednou nepřemýšlel, jak by se zachoval, pokud by se dostal do podobného maléru jako hlavní hrdina. Jeho psychologická studie a především způsob, jak se ve zkratové situaci zachoval je přímo děsivá a na ní stojí celý film, který je tím spíše filmem psychologickým, než detektivkou. Každopádně velice slušný film, kterým se táhne jak červená nit vtíravá písnička a výborný výkon Jana Kanyzy, možná jeden z jeho nejlepších. Pro mne má ještě jeden nostalgický význam. Točí se v exteriérech údolí Kačáku a v unhošťské restauraci Obecnice, kde si Kanyza kupuje cigarety jsem vypil nejednu číši a zapěl si z plných plic. V hospodě, před kterou odstaví auto, v Malých Kyšicích jsem těchto číší vypil ještě mnohem víc!! :-)
Neuvěřitelné!!! Nedostává se mi slov! I američtí tvůrci, vybavení nejlepší technikou, technologiemi, kvalitními herci, režiséry a hromadou peněz dokážou zprznit klasické evropské předlohy, ale co s Ostrovem pokladů provedli ruští, resp. sovětští umělci, nad tím zůstává rozum stát. Hostinec U admirála Benbowa stojí na pustém, studeném pobřeží, kolem dokola schnou na mdlém severním slunci rybářské sítě - skaliska a útesy nikde. Ruskou poetiku završují poletující volavky a jeřábi. Neurvalý pirát Bill Bones zpívá ruské dumky, tahá z klobouku křečky a proměňuje je na peníze!! Spíš než jako drsný pirát vypadá jako abstinent s přísným socialistickým pohledem, člen politbyra KSSS (ačkoliv, to by zase nebyl abstinent), Černý pes má všech deset prstů, na hlavě eskymáckou papachu a bravurně vládne bolasem!? V sídle zemana Trelawneyho pobíhají místo lájí beaglů afghánští chrti a barzojové.. Ale to hlavní vypukne až v Bristolu!! Kolorit pulsujícího carského města na Volze dokreslují za zvuků balalajek křepčící námořníci a choreografie jejich šarvátek připomínají akční scény loupežníků z Mrazíka, včetně slavného koulení očima: kjúúú - kjůůů. Třásl jsem se nedočkavostí, jak bude vypadat John Silver.. a byl jsem vrchovatě odměněn!! :-DD Nejobávanější z pirátů Britského království je maličký, neduživý mužík s kňouravým hlasem, který jako lodní kuchař na Hispaniole nabízí ostatním kumpánům... pirohy!!! :-) Plavba začíná pompézně! Místo nakřáplého zpěvu "jóhóhó, tedy nalejte rum" rozvíří plachty a děj na palubě prudká častuška, nikoliv nepodobná slavné Kalince. Trochu mě zklamalo, že se piráti nedali do tancování kozáčku, za zpěvu "kazačok, raz, dva, tri" Ale i dosavadní hudba stála za to! Je totiž jako vystřižená z Jen počkej zajíci! Když Jim Hawkins vyslechl poradu o chystané vzpouře pod schody a nikoliv v sudu s jablky a posléze jsem viděl pustý ostrov kdesi v Severním moři, už jsem dál neriskoval duševní zdraví a celou projekci vzdal. Nemohl jsem dlouho usnout, protože jsem přemýšlel, kolik vodky musel 8-členný realiziční štáb při natáčení vychlastat.. Jistě mnohem, mnohem víc než vypili skuteční piráti brandy a rumu. Klobouk dolů!! :-) Moje komentáře mají zpravidla jiné schéma, berte tento prosím jako mojí niternou srdeční výpověď po silném, nevšedním zážitku :-)
Nepřímá úměra dotažená až k dokonalosti! Totiž čím více absolvují ony rádoby emancipované a sebevědomé ženštiny vzdělávacích institutů závratných výšek a čím více jim přibývá lejster a diplomů, tím více tlachají a plácají kraviny a jsou samy sebou utopeni v bezradnosti, jak kapka v moři.. Při pohledu na jejich životy mi napadá jedno - deprese a prázdnota..
Snová vize každé klasické předlohy je velice individuální a éterická záležitost a je nabíledni, že si jí vytváří každý čtenář ve svém nitru, považuje jí za svůj duševní majetek a těžko se smiřuje s vizí někoho druhého. Tím neochotněji s vizí umělce, pokud se zrovna nepřiblíží té jeho.. Nechci ani domyslet, co by s Kyticí provedl kdokoliv jiný, než takový mistr kompozice, dynamiky a bizarního oka, jakým je F.A.Brabec. Kritizovat technické disciplíny by proto bylo ode mne ještě větší odvahou, než od režiséra Kytici natočit. Malé zklamání je pro mě jindy skvělý Karel Roden, který svojí trapnou artikulací a frázováním svou postavu degradoval na komickou a to v básni, která by měla být ta nejděsivější a role Polednice, která má sice plachetku, hnáty křivé, ale měla by být malá a Polívka má bezmála dva metry. Jistě se dočkáme dob, kdy bude hrát Popelku, Barunku nebo Marušku Kudeříkovou..
Když se pokusím akceptovat (alespoň teoreticky) telenovely vznikající v amazonské džungli jako součást světového filmového umění (opravdu jen teoreticky!), patří Zorro k těm nejhorším..
Film nedosahuje kvalit trilogie s majorem Kalašem, ale i tak důstojně reprezentuje českou školu filmové detektivky. Profil vraha je slušně psychologicky vykreslený a přesvědčivě zahraný. Scéna ve vaně je velmi sugestivní a sama Alena Vránová na ní vzpomíná nerada. Jiří Adamec se do role vraha položil tak dokonale, že jí málem utopil doopravdy. Se stejnou vervou se dnes položil do potápění české televizní zábavy v seriálové tvorbě. TV Nova tím však zajistil pestré koláče sledovanosti..
Pokud šlo ještě vyvařit z hrnce s visačkou Čas sluhů něco poživatelného, mělo se to stát, dokud byla voda ještě teplá a ne za téměř deset let.. Vznikla tak jen nastavovaná kaše, kdy chyběl čerstvý základ a nepomohly ani přísady jako Taťána Vilhelmová, Lucie Bílá a Jiří Lábus. Kaše se houlá v ústech, je mazlavá a stydne na talíři.. Další gradování manželství Milana a Dany je neúnosné a nezachránila by ho ani účast Útvaru rychlého nasazení, či pohřební služby.. Potom mne ovšem napadá Válka Roseových anebo se myšlenek na pokračování radši vzdát…
Jelikož mám kladný vztah k ženskému pokolení, nebudu zde rozvádět úvahy o nezničitelných bestiích jako je Dana a jelikož jsem lidumil nebudu blahořečit svaté inkvizici, že podobné mrchy upalovala na hranicích, protože tak činila i s nevinnými.. Každopádně obdivuji půvabnou Irenu Pavláskovou, že vstoupila jako mladá režisérka a žena na tenký led tohoto společenského tématu a dokonce svým debutem, velice zdařilým. Škoda, že jeho aplaus zanikl v řinčení klíčů sametové revoluce, což bylo vzhledem k odvážnému scénáři více než symbolické. Výkon Ivany Chýlkové, Karla Rodena a hudba skupiny ZOO posouvají film do kvalitativně vysokých hodnot a i po několika projekcích z něj stále mrazí.. Často se bavím myšlenkou, jak by se s Ivanou Chýlkovou, pokud by taková byla v civilu, vypořádal její současný partner, Jan Kraus :-)
Kdysi jsem se rozhodl sbírat zfilmované romány Stephena Kinga. Stále víc si však připadám jako houbař, který na konci lesa zjistil, že má skoro celý košík plný prašivek, vesměs nepoživatelných a někde mezi nimi se krčí pár hříbků. A dnes jsem našel pořádně zapařeného satana!! Velké očekávání zůstalo hluboko v mlze a zůstalo rozčarování, rozpaky a zhnusení. Jednu hvězdičku dávám za brilantní sociologickou studii chování vzorku amerických obyvatel mnoha vrstev a na horor, thriller, Kinga a Darabonta mi už žádná nezbývá.. Mám jen dvě starosti: Že mi moje Topka zahltí poštu, protože jsem s ní snad poprvé v rozporu, a jak se v následujících dnech vyhnu několika lidem, kterým jsem film na základě hodnocení vychválil a doporučil..
Koktejl namíchaný z béčkových scén, hororových klišé, trochou Kinga a navrch bílá pěna tísnivé atmosféry. Pokoušel jsem se ho zamíchat, ale ingredience se mi nespojily a jejich hranice zůstaly dobře patrné. Ano, ve filmu jsou slabší místa, ale přece jen převládají ty carpenterovsky hororové a kvalitní o jeho typické děsivé hudbě ani nemluvě. Přesto však Mlha není horor, po kterém bych se bál jít v noci do hlubokého lesa nebo na hřbitov..
Nejsem takový znalec, abych hledal důvody pro stržení hvězdičky v drobných technických nuancích.. Michael Mann je prostě mistr a všechno si jako vždy uhlídal. Poměrně běžný příběh je rozveden do kvalitních dialogů, které vyvažují slušné akční scény natolik, že drží diváka v napětí. A jestliže použil digitální kameru pro dokonalejší prokres nočního města, jistě věděl proč a kvalitě to rozhodně prospělo. Otázkou je, zda neměl do role nelítostného nájemného zabijáka Vincenta obsadit někoho drsnějšího, přestože jí Tom Cruise zvládl výtečně. S jeho zženštilým ksichtíkem by však měli maskéři méně práce, kdyby hrál Amélii z Mortmartru, než brutálního vraha..
Forrest Gump je tak krásný a dokonalý film, že nemám čas, chuť, ani pomyšlení přemýšlet o manipulaci s divákem a jeho citovém vydírání. A pokud ano, tak v úplně jiné rovině: Který tvůrce, ať už slavný, či bezejmenný se o to nesnaží? Který nehoří touhou diváka ohromit, rozesmát, rozplakat? A asi žádný nechce prvoplánově diváka unudit, otrávit a uspat.. Zbývá tedy hovořit o míře talentu, odvahy, štěstí, aby vznikl film, jako je tento. A pak se milerád dávám k dispozici a nechám se vydírat! Forrest Gump je úžasný film, který si sotva která televizní stanice dovolí vysílat v jiném, než hlavním večerním čase i po patnácti letech…
Kdybych koupil v hračkářství legendární plechovou slepičku na klíček, obalil jí vatou,
přidělal osm nožiček, vypoulené oči a kusadla, stačilo by jí jen natáhnout a efekt by byl
mnohonásobně vyšší, než animace pavouka v tomto veledíle. Herecké výkony by hravě zastoupilo několik
slabomyslných jedinců a technické zázemí vyběhaná osmička.
Za nesmyslně vyhozené peníze by pořídila somálská rodina kravku, otec nové kopí,
korále pro osm žen a cuc na kládě pro 24 podvyživených dětí.
Kdekdo tady píše jak se u toho nasmál..Já jsem u toho plakal!
Obávám se, že i samotný námět není ničím převratný a originální a s tím nic neudělá ani Kingsley, ani Baldwin, natož nepříliš úspěšný režisér. Spousty nudných dialogů zachycuje kamera v detailech obličejů, což nápadně připomíná latinsko americké telenovely a sráží film ještě více pod průměrné střední hodnoty. Jediné, co mi proto utkví je vymydlený Kevin Conway, kterého mám v paměti jako špinavého a odporného padoucha z westernu Rychlejší než smrt.
Moje komentáře
Vítejte doma! (TV pořad) (2003)
odpad!Ušlechtilost je éterická víla, která nesmí na světlo a nesnáší ani, když se o ní příliš hovoří - pak se rozplyne a přestane být ušlechtilá. V tomto snad největším zrůdném koncentrátu americké pózy, falše, přetvářky, ega, pokrytectví, hnusné reklamy a vyvalených nýmandských blbečků, po ní není ani stopy, což nešťastné rodiny poznají za několik týdnů a odplivnou si velikým obloukem tak, jako já.
Černý prapor (1958)
V tomto snímku nedá moc námahy oprostit se od ideových a tendenčních prvků, vzhledem k netypickému prostředí. Vladimír Čech vytvořil poměrně slušnou atmosféru džungle, vlhkostí a horkem zpocených legionářů a přestřelek. Legionáři bojující pod cizím žoldem a za ideje, které jim byly většinou ukradené, nebyli v žádné době jehňátka a právě to je ve filmu trochu využito a zneužito. Jaroslava Mareše už od dětství považuji za velice křečovitého a slabého herce s příšernou dikcí a mimikou. Výraz jeho hrdiny Václava Malého při zjištění, že gestapák Wolf je vrahem jeho otce a sestry je snad to nejlepší, co kdy předvedl, avšak o skutečnosti, že voják, který se složí po první bojové zkušenosti a dobrovolně jde sloužit veliteli jako burš, s ním po onom zjištění pravdy odchází do džungle na férovku, bychom mohli dlouho polemizovat!
Bílá stuha (2009)
Film je jako had v teráriu a kolem něj nevině pobíhající myš. Fascinující pohled, od kterého nelze odtrhnout oči. Nevíme zda má hlad, kdy zaútočí.. Dusná a temná atmosféra německé vesnice, kde se plíží zlo jehož hlavní příčinou je v zárodku neskutečně přísná, vpravdě německá výchova, která pod rouškou morálky a řádu ničí i ty nejčistčí city jako je láska, radost z dětství, svoboda ducha.. Divák je připoután vynikající černobílou kamerou, nadprůměrnými hereckými výkony, ale hlavně geniální režií, která nabízí pohled na utrpení obětí zločinů jen v náznacích a v očích strachem zmatených obyvatel vesnice, což už tak temné a syrové drama povyšuje do hororových rovin.
Volání divočiny (1966)
Ačkoliv by šel komentář k tomuto skvostu vystihnout jedním, dvěma superlativními slovy, nemohu nevzpomenout na dětské dojetí, když jsem Volání divočiny jako malý kluk viděl poprvé. Polykal jsem slzy tenkrát, pak ještě mnohokrát a dojetí se neubráním ani dnes.. Film je po všech stránkách dokonalý, nemá jediné slabé místo - od překrásných záběrů africké krajiny, přes neskutečně silný příběh, úžasnou kameru střih, režii i herecké výkony představitelů manželů Adamsonových. (asi každý neví, že Joy A. pocházela z Opavy) Hudba Johna Barryho - strhující Born Free dává filmu další rozměr a definitivně ho posílá mezi klenoty světové kinematografie. . I já jsem polidštil jednu Elsu, která mi právě leží u nohou. Jmenuje se Fatima a má svoji postel. :-) Téma návratu do přírody je hluboké a choulostivé.. O to křečovitěji a trapněji působí snaha lidstva o návrat a přiblížení k přírodě. Nakupují houfně outdoorové oblečení, pokud možno od Bushmana, směšné klobouky od Vietnamců, půjčují si kánoe, nasedají do naleštěných bouráků a jsou "šťastni a spokojeni" Absence sprchy a postele je však záhy zažene zpět do svých přepychově a sterilně vybavených bytů. Já jsem naopak šťastný, že jsem se přírodě nikdy nevzdálil, umím v ní žít a i když v ní nejsem denně, nikdy jsem z ní vlastně neodešel..
Pavlač Ester Kočičkové (TV pořad) (2007)
odpad!Napadá mi jen jedno: BSE
Nikdo není dokonalý (TV pořad) (1997)
Televizní a filmoví tvůrci pochopili, že by se Krampol neměl před kamerou jakkoliv pohybovat, tak ho posadili na židli a řekli mu: "Ani se nehni!" Ale jemu působí už samotné mluvení takové utrpení, jako kdyby šel člověk s dvojitou otevřenou frakturou pochod Praha - Prčice...
Svobodná zóna (2007)
Já jsem naopak rozhodně nepostrádal jakékoliv vyhrocení zápletky a gradaci do extrému. Nepostrádal jsem věčné návštěvy uniforem a infarktové bušení na dveře. Stejně jako klasický horor doplácí právě na tyto aspekty, kdy se odporná monstra odhalí už v první půlhodině a všude je krve jako na jatkách i v tématu holokaustu a ukrývání židovských uprchlíků, může být zlo poměrně vzdálené a jen v malých náznacích - i tak může fungovat vynikající drama. V tomto případě je hodnota především v nesmírně lidském chování majitelů statku a především ve vynikající režii a ještě lepší kameře!!
Serpico (1973)
V 70. letech, pořád ještě zlatých se o Al Pacina přetahoval Francis F.Coppola se Sidney Lumetem a vybrousili jeho nezměrný talent do ostrého hrotu. Zatímco v Kmotrovi dokázal uhrát Michaela Corleona s minimem gest a rozmachu, až z toho mrazí, v Serpicovi nastává katarze italského temperamentu, že zastiňuje i skvělý scénář a režii. Serpicova nezlomná idea poctivého a neúplatného policajta je natolik uvěřitelná, že přestává být ideou a jeho busta by měla stát na chodbách všech policejních služeben, ale i parlamentů v celém světě - což je taková "moje" těžko uvěřitelná idea! :-) "Honzo přestaň si lepit a pojď se dívat, už nastavují zrcadlo!" :-))
Jen o rodinných záležitostech (1990)
Neskutečně syrové drama Jiřího Svobody o utrpení a bezmoci politických vězňů 50.let přišlo v naprosto nevhodný čas, kdy většina lidí ještě běhala s trikolórami a plackami OF po ulicích. Tito lidé neměli na film čas ani pomyšlení v upřímné víře v lepší zítřky a ti druzí přemýšleli jakýže kabát si obléknou, aby s tímto davem splynuli. Tak, jako tak je pro mne záhadou jak mohl tak schopný režisér, můj rodák, jehož tvorby si tolik vážím, téměř souběžně stanout v čele této zločinecké organizace. Potom berte vážně film, když nejde brát vážně ani život!
Kmotr (1972)
Jestliže se domnívám a jsem přesvědčen, že Kmotr je FILM FILMŮ a biblí filmařiny, pak může můj názor fungovat jen potud, pokud ho nikomu nevnucuji. Pak mohu prohlásit, že Bible je KNIHA KNIH a film života..
Vražedné prázdniny (TV film) (2003)
Filmy jako je tento dělají subžánru "vyvražďovačka" jen ostudu! Všechno je plytké a unylé: herecké výkony, scénář, režie, takže jsem se chtěl unést a vtáhnout do přírody tropického ostrova, protože se netajím tím, že u filmů z podobného prostředí dokážu lecos slevit a odpustit. Marně! Přezoomovaná a amatérská kamera mně to neumožnila.
Velká cesta (1962)
Nebudu podléhat iluzím, že by režisér Ozerov viděl tehdejší dobu nezaujatě a objektivně, ale přesto je to velice zajímavý pohled na 1.světovou válku a ruskou revoluci. Každý z nás cosi tušil nebo i mnohé přečetl o inspiraci, která přivedla Jaroslava Haška k napsání Švejka, ale takhle kompaktní a plastický pohled nabízí až tento milý film. O to konkrétnější, když Josefa Strašlipku hraje taktéž Rudolf Hrušínský. Film opět dokazuje, že se za naší etiketu "národ Švejků" netřeba stydět, ale spíše na ní být pyšný :-) Kdo to nechápe, asi není tím správným Čechem.. Ačkoliv na Žižkově v Soukenické ulici bydlel jeden ...
Zlaté dno (1942)
Spousta komentářů věnuje hodně prostoru úvahám, nakolik je film Zlaté dno komedií nebo spíš vážnou komedií atd. Já nic takového nehodlám řešit, protože jsem naopak velmi rád, že Vlasta Burian vylezl z ulity až příliš předimenzovaných komických rolí, které mi splývají v jednu figuru a jednu pitvořící grimasu - pochopitelně při vší nesmírné úctě k jeho mistrovství. Záblesk laskavosti a dobroty ve filmu Byl jednou jeden král při rozhovoru s babičkou, zde propuká v plné míře a prosvětluje Burianovu tvář i hlas v jeden velký koncert lidskosti, že nemám chuť ani pomyšlení přemýšlet a naivitě příběhu. A je vůbec naivní? Proč by nemohla krásná majitelka obchodu Zita Kabátová vzplanout k tak milému a moudrému člověku? A proč by nemohl při daných schopnostech a píli vzkvétat obchod v tak funkční ekonomice, jaká byla v oné době, byť i v krátkém čase? Pro polistopadové vlády (bohužel i ty pravicové) by měl být film fackou za likvidaci středního stavu a scéna opuštění, která mi nesmírně dojímá - poučením pro všechny..
Radikální řez (1983)
Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu!
Gigantický nádor (TV film) (2002)
Nezřídka jsem zaznamenal, že některý uživatel napsal komentář a přitom film nehodnotil. V duchu jsem si říkal, jaký bych asi musel mít důvod takto postupovat. Dnes ten důvod mám.. Co mám na tomto šokujícím, děsivém a přitom skvěle a syrově natočeném dokumentu hodnotit?! Onu velikost obludného nádoru, či neuvěřitelnou práci chirurgického týmu při jeho odstranění? Odvahu filmového štábu, kameramanů, kteří se jistě neubránili kacířskému pocitu zprostředkovat bezkonkurenční operaci divákům nebo neuvěřitelnou vůli nešťastné pacientky po životě? Ne.. To prostě hodnotit na ČSFD nebudu.. V každém případě dostali všichni zůčastnění mnohem víc, než zlatou sošku Oskara...
Hříchy pro pátera Knoxe (TV seriál) (1992)
Velice originální nápad, kdy diváci sami řeší zločin v přímém přenosu, je to největší a možná jediné plus tohoto televizního počinu. Realizace je z velké části křečovitá a společně s většinou nevalných hereckých výkonů výborný námět zdegradovala. Dušan Klein je při vší úctě výborný filmový režisér, ale tohoto schematu se měl chopit někdo, kdo si víc rozumí s televizní kamerou a hektickou prací ve studiu. Zlata Adamovská není typ bohémské herečky a její věčné ospalé bloumání po baru a hotelovém pokoji, kdy neustále shání cigaretu, kafe a panáka, je velice nevěrohodné a prezentovat jí jako zpěvačku a ještě vydat ze seriálu CD s jejím zpěvem, zavání až nesoudnou perverzí. Nejvíc mě baví konec, kdy jsem při režisérově monologu přilepený k obrazovce a sleduji jaké má dýmky a jaký kouří tabák. Za to přidávám půl hvězdičky.
Příliš velká šance (1984)
Sotva někdo z nás aspoň jednou nepřemýšlel, jak by se zachoval, pokud by se dostal do podobného maléru jako hlavní hrdina. Jeho psychologická studie a především způsob, jak se ve zkratové situaci zachoval je přímo děsivá a na ní stojí celý film, který je tím spíše filmem psychologickým, než detektivkou. Každopádně velice slušný film, kterým se táhne jak červená nit vtíravá písnička a výborný výkon Jana Kanyzy, možná jeden z jeho nejlepších. Pro mne má ještě jeden nostalgický význam. Točí se v exteriérech údolí Kačáku a v unhošťské restauraci Obecnice, kde si Kanyza kupuje cigarety jsem vypil nejednu číši a zapěl si z plných plic. V hospodě, před kterou odstaví auto, v Malých Kyšicích jsem těchto číší vypil ještě mnohem víc!! :-)
Ostrov pokladů (TV film) (1982)
odpad!Neuvěřitelné!!! Nedostává se mi slov! I američtí tvůrci, vybavení nejlepší technikou, technologiemi, kvalitními herci, režiséry a hromadou peněz dokážou zprznit klasické evropské předlohy, ale co s Ostrovem pokladů provedli ruští, resp. sovětští umělci, nad tím zůstává rozum stát. Hostinec U admirála Benbowa stojí na pustém, studeném pobřeží, kolem dokola schnou na mdlém severním slunci rybářské sítě - skaliska a útesy nikde. Ruskou poetiku završují poletující volavky a jeřábi. Neurvalý pirát Bill Bones zpívá ruské dumky, tahá z klobouku křečky a proměňuje je na peníze!! Spíš než jako drsný pirát vypadá jako abstinent s přísným socialistickým pohledem, člen politbyra KSSS (ačkoliv, to by zase nebyl abstinent), Černý pes má všech deset prstů, na hlavě eskymáckou papachu a bravurně vládne bolasem!? V sídle zemana Trelawneyho pobíhají místo lájí beaglů afghánští chrti a barzojové.. Ale to hlavní vypukne až v Bristolu!! Kolorit pulsujícího carského města na Volze dokreslují za zvuků balalajek křepčící námořníci a choreografie jejich šarvátek připomínají akční scény loupežníků z Mrazíka, včetně slavného koulení očima: kjúúú - kjůůů. Třásl jsem se nedočkavostí, jak bude vypadat John Silver.. a byl jsem vrchovatě odměněn!! :-DD Nejobávanější z pirátů Britského království je maličký, neduživý mužík s kňouravým hlasem, který jako lodní kuchař na Hispaniole nabízí ostatním kumpánům... pirohy!!! :-) Plavba začíná pompézně! Místo nakřáplého zpěvu "jóhóhó, tedy nalejte rum" rozvíří plachty a děj na palubě prudká častuška, nikoliv nepodobná slavné Kalince. Trochu mě zklamalo, že se piráti nedali do tancování kozáčku, za zpěvu "kazačok, raz, dva, tri" Ale i dosavadní hudba stála za to! Je totiž jako vystřižená z Jen počkej zajíci! Když Jim Hawkins vyslechl poradu o chystané vzpouře pod schody a nikoliv v sudu s jablky a posléze jsem viděl pustý ostrov kdesi v Severním moři, už jsem dál neriskoval duševní zdraví a celou projekci vzdal. Nemohl jsem dlouho usnout, protože jsem přemýšlel, kolik vodky musel 8-členný realiziční štáb při natáčení vychlastat.. Jistě mnohem, mnohem víc než vypili skuteční piráti brandy a rumu. Klobouk dolů!! :-) Moje komentáře mají zpravidla jiné schéma, berte tento prosím jako mojí niternou srdeční výpověď po silném, nevšedním zážitku :-)
Holky z fildy (2009)
Nepřímá úměra dotažená až k dokonalosti! Totiž čím více absolvují ony rádoby emancipované a sebevědomé ženštiny vzdělávacích institutů závratných výšek a čím více jim přibývá lejster a diplomů, tím více tlachají a plácají kraviny a jsou samy sebou utopeni v bezradnosti, jak kapka v moři.. Při pohledu na jejich životy mi napadá jedno - deprese a prázdnota..
Kytice (2000)
Snová vize každé klasické předlohy je velice individuální a éterická záležitost a je nabíledni, že si jí vytváří každý čtenář ve svém nitru, považuje jí za svůj duševní majetek a těžko se smiřuje s vizí někoho druhého. Tím neochotněji s vizí umělce, pokud se zrovna nepřiblíží té jeho.. Nechci ani domyslet, co by s Kyticí provedl kdokoliv jiný, než takový mistr kompozice, dynamiky a bizarního oka, jakým je F.A.Brabec. Kritizovat technické disciplíny by proto bylo ode mne ještě větší odvahou, než od režiséra Kytici natočit. Malé zklamání je pro mě jindy skvělý Karel Roden, který svojí trapnou artikulací a frázováním svou postavu degradoval na komickou a to v básni, která by měla být ta nejděsivější a role Polednice, která má sice plachetku, hnáty křivé, ale měla by být malá a Polívka má bezmála dva metry. Jistě se dočkáme dob, kdy bude hrát Popelku, Barunku nebo Marušku Kudeříkovou..
Zorro: Meč a růže (TV seriál) (2007)
odpad!Když se pokusím akceptovat (alespoň teoreticky) telenovely vznikající v amazonské džungli jako součást světového filmového umění (opravdu jen teoreticky!), patří Zorro k těm nejhorším..
Vím, že jsi vrah... (1971)
Film nedosahuje kvalit trilogie s majorem Kalašem, ale i tak důstojně reprezentuje českou školu filmové detektivky. Profil vraha je slušně psychologicky vykreslený a přesvědčivě zahraný. Scéna ve vaně je velmi sugestivní a sama Alena Vránová na ní vzpomíná nerada. Jiří Adamec se do role vraha položil tak dokonale, že jí málem utopil doopravdy. Se stejnou vervou se dnes položil do potápění české televizní zábavy v seriálové tvorbě. TV Nova tím však zajistil pestré koláče sledovanosti..
Čas dluhů (1998)
Pokud šlo ještě vyvařit z hrnce s visačkou Čas sluhů něco poživatelného, mělo se to stát, dokud byla voda ještě teplá a ne za téměř deset let.. Vznikla tak jen nastavovaná kaše, kdy chyběl čerstvý základ a nepomohly ani přísady jako Taťána Vilhelmová, Lucie Bílá a Jiří Lábus. Kaše se houlá v ústech, je mazlavá a stydne na talíři.. Další gradování manželství Milana a Dany je neúnosné a nezachránila by ho ani účast Útvaru rychlého nasazení, či pohřební služby.. Potom mne ovšem napadá Válka Roseových anebo se myšlenek na pokračování radši vzdát…
Čas sluhů (1989)
Jelikož mám kladný vztah k ženskému pokolení, nebudu zde rozvádět úvahy o nezničitelných bestiích jako je Dana a jelikož jsem lidumil nebudu blahořečit svaté inkvizici, že podobné mrchy upalovala na hranicích, protože tak činila i s nevinnými.. Každopádně obdivuji půvabnou Irenu Pavláskovou, že vstoupila jako mladá režisérka a žena na tenký led tohoto společenského tématu a dokonce svým debutem, velice zdařilým. Škoda, že jeho aplaus zanikl v řinčení klíčů sametové revoluce, což bylo vzhledem k odvážnému scénáři více než symbolické. Výkon Ivany Chýlkové, Karla Rodena a hudba skupiny ZOO posouvají film do kvalitativně vysokých hodnot a i po několika projekcích z něj stále mrazí.. Často se bavím myšlenkou, jak by se s Ivanou Chýlkovou, pokud by taková byla v civilu, vypořádal její současný partner, Jan Kraus :-)
Mlha (2007)
Kdysi jsem se rozhodl sbírat zfilmované romány Stephena Kinga. Stále víc si však připadám jako houbař, který na konci lesa zjistil, že má skoro celý košík plný prašivek, vesměs nepoživatelných a někde mezi nimi se krčí pár hříbků. A dnes jsem našel pořádně zapařeného satana!! Velké očekávání zůstalo hluboko v mlze a zůstalo rozčarování, rozpaky a zhnusení. Jednu hvězdičku dávám za brilantní sociologickou studii chování vzorku amerických obyvatel mnoha vrstev a na horor, thriller, Kinga a Darabonta mi už žádná nezbývá.. Mám jen dvě starosti: Že mi moje Topka zahltí poštu, protože jsem s ní snad poprvé v rozporu, a jak se v následujících dnech vyhnu několika lidem, kterým jsem film na základě hodnocení vychválil a doporučil..
Mlha (1980)
Koktejl namíchaný z béčkových scén, hororových klišé, trochou Kinga a navrch bílá pěna tísnivé atmosféry. Pokoušel jsem se ho zamíchat, ale ingredience se mi nespojily a jejich hranice zůstaly dobře patrné. Ano, ve filmu jsou slabší místa, ale přece jen převládají ty carpenterovsky hororové a kvalitní o jeho typické děsivé hudbě ani nemluvě. Přesto však Mlha není horor, po kterém bych se bál jít v noci do hlubokého lesa nebo na hřbitov..
Collateral (2004)
Nejsem takový znalec, abych hledal důvody pro stržení hvězdičky v drobných technických nuancích.. Michael Mann je prostě mistr a všechno si jako vždy uhlídal. Poměrně běžný příběh je rozveden do kvalitních dialogů, které vyvažují slušné akční scény natolik, že drží diváka v napětí. A jestliže použil digitální kameru pro dokonalejší prokres nočního města, jistě věděl proč a kvalitě to rozhodně prospělo. Otázkou je, zda neměl do role nelítostného nájemného zabijáka Vincenta obsadit někoho drsnějšího, přestože jí Tom Cruise zvládl výtečně. S jeho zženštilým ksichtíkem by však měli maskéři méně práce, kdyby hrál Amélii z Mortmartru, než brutálního vraha..
Forrest Gump (1994)
Forrest Gump je tak krásný a dokonalý film, že nemám čas, chuť, ani pomyšlení přemýšlet o manipulaci s divákem a jeho citovém vydírání. A pokud ano, tak v úplně jiné rovině: Který tvůrce, ať už slavný, či bezejmenný se o to nesnaží? Který nehoří touhou diváka ohromit, rozesmát, rozplakat? A asi žádný nechce prvoplánově diváka unudit, otrávit a uspat.. Zbývá tedy hovořit o míře talentu, odvahy, štěstí, aby vznikl film, jako je tento. A pak se milerád dávám k dispozici a nechám se vydírat! Forrest Gump je úžasný film, který si sotva která televizní stanice dovolí vysílat v jiném, než hlavním večerním čase i po patnácti letech…
Pavouci (2000)
odpad!Kdybych koupil v hračkářství legendární plechovou slepičku na klíček, obalil jí vatou, přidělal osm nožiček, vypoulené oči a kusadla, stačilo by jí jen natáhnout a efekt by byl mnohonásobně vyšší, než animace pavouka v tomto veledíle. Herecké výkony by hravě zastoupilo několik slabomyslných jedinců a technické zázemí vyběhaná osmička. Za nesmyslně vyhozené peníze by pořídila somálská rodina kravku, otec nové kopí, korále pro osm žen a cuc na kládě pro 24 podvyživených dětí. Kdekdo tady píše jak se u toho nasmál..Já jsem u toho plakal!
Zákon pomsty (1999)
Obávám se, že i samotný námět není ničím převratný a originální a s tím nic neudělá ani Kingsley, ani Baldwin, natož nepříliš úspěšný režisér. Spousty nudných dialogů zachycuje kamera v detailech obličejů, což nápadně připomíná latinsko americké telenovely a sráží film ještě více pod průměrné střední hodnoty. Jediné, co mi proto utkví je vymydlený Kevin Conway, kterého mám v paměti jako špinavého a odporného padoucha z westernu Rychlejší než smrt.