berg.12
Jiří Berger
Německo
flétnista a čajomil
email pozpátku: j.regreb (a) centrum.cz
144 bodů
Německo
flétnista a čajomil
email pozpátku: j.regreb (a) centrum.cz
144 bodů
Moje komentáře
Mystery of the Sphinx (TV film) (1993)
Seriózních dokumentů k tomuto tématu je jako šafránu, tohle je zatím jeden z nejlepších, který jsem viděl. Proti oficiálním teoriím egyptologů nestaví žádného Dänikena, astrologii, či nějaké šílenosti (i když zcela se jim nevyhne), ale obyčejný a naprosto seriózní geologický výzkum, který od zveřejnění teorie Johna Westa přerostl v dvacet let trvající zákopovou válku mezi egyptology a geology. Pokud by se odborné mínění přiklonilo na tu druhou stranu, tak se lidská historie jak ji známe může sesypat jako domeček z karet. Doporučuju zejména těm, pro které jsou jména jako Graham Hancock či Robert Bauval už příliš. K vidění na YouTube.
Klaus Dona Chronicles: Secret World I, The (video film) (2011)
Na poli "zakázané" archeologie se pohybuje spousta individuí, od polovzdělaných Indiana Jonesů až po patologické lunetiky. Zavadit mezi vším tím smetím a fantaskními teoriemi o něco serióznějšího, je jako hledat jehlu v kupce sena. Klaus Dona je rakouský historik a kurátor výstav se specializací na rod Habsburků a v r. 2001 ve Vídni uspořádal výstavu "Unsolved Mysteries", pro kterou po celém světě shromáždil na 300 artefaktů vybočujících z obecně známé lidské historie. Obyčejný kurátorský zájem ale brzo přerostl v dlouholeté bádání a výzkum v této oblasti. V tomto filmu jsou nám představeny pozoruhodné, málo známé nebo vědou přehlížené artefakty, které značně nabourávají paradigma historie lidské civilizace. I když je zřejmé, co z toho Toho Klaus Dona vyvozuje (ne, nejsou to mimozemšťani) nemlátí nám žádnou teorii o hlavu. Mnohem více nabádá laickou a především odbornou veřejnost k otázkám a serióznímu výzkumu podobných objektů. Podprůměrně natočený dokument s nadprůměrně zajímavým tématem. Mimochodem výstava "Unsolved Mysteries" se v r. 2012 bude ve Vídni konat znovu.
Válka Bohů (2011)
Divák zápasí s Tarsemem, Tarsem zápasí s produkčním záměrem a ať je výsledek jakkoliv zajímavý, nakonec prohrávají všichni.
Legenda o sovích strážcích (2010)
I na plocho je evidentní, že velkou část zážitku z filmu tvoří prožitek z létání otisknutý do proměny hlavního hrdiny. Zážitek, který si bez 3D zůstává jen domýšlet.
Náš denní chléb (2005)
Dokument rozhodně neukazuje tu krutější tvář potravinářského průmyslu, jako spíš McDonaldizaci celé výroby. Zajímavé hlavně pro ty, kteří moc nepřemýšleli nad tím, co jedí a pár hodin po zhlédnutí dokumentu opět přemýšlet přestanou.
Sang des bętes, Le (1949)
Dokument o výrobě aut zvládne každý. Ale zavírat oči před tím, jak se k nám dostane řízek nebo bota, považuju za jedno z největších pokrytectví moderní civilizace. Předností šedesát let starého dokumentu je, že na rozdíl od mnohých moderních kolegů nepracuje s presumpcí viny, aspekty globalizace či industrializace, i když v něm samozřejmě nejde jen o to ukázat, jak běžná práce řezničina je.
Na jídle záleží (2008)
Klasický případ dokumentu, kde se díky podání dobrý záměr může snadno roztříštit o desítky argumentů. Pro shrnutí stačí poslední pětiminutovka.
Potraviny, a.s. (2008)
Ne nutně špatný (nevýznamný), ale ryze americký dokument. Evropa je tak 10-20 let někde jinde a v globálu zůstane jen mantra o zlých koncernech a všemocném spotřebiteli.
Tintinova dobrodružství (2011)
Stokrát raději zabloudím do Spielbergova muzea než se brouzdat vodami současného mainstreamu. Jen málo filmařů má takové pochopení pro to, k čemu slouží filmové triky a filmová technika. Na rozdíl od Zemeckise, který zůstal v pozici divácky nepřijatých experimentů, Spielberg dokonalým setřením hranice mezi animovaným a hraným filmem míří k úplně nové stylizaci. Vedle Tintina se navíc mohou všechny komiksové filmy poslední dekády jít vycpat.
Unavená smrt (1921)
Představení v doprovodu improvizovaném na unikátní dobové kinovarhany byl jeden z mých nejkrásnějších filmových zážitků. Moc, jakou má hudba nad němým filmem, je obrovská.
Svéráz sovětského hokeje (TV film) (2009)
I Sborná měla svou lidskou tvář.
Sucker Punch (2011)
Zack Snyder je pro mě designový režisér. A stejně, jako je rozdíl mezi designem a uměním, je rozdíl i mezi mizanscénou se skutečnými vnitřními vazbami a tím, co je u Snydera dokonalý plakátový fetiš. Který si ovšem tady krásně dvojsečně rozumí s tématem. Jen mám pocit, že Snyder si tentokrát moc nerozumí s divákem.
Dopis neznámé (1948)
Nádherně zaplněný prostor před kamerou v dokonalém souznění s motivem platonické lásky.
Dobrodruzi z vesmíru (TV seriál) (1986)
Osvěžení téhle mlhavé a roztříštěné vzpomínky určitě nelituju. Třináct příběhů jedné vesmírné party, co se starou vesmírnou plechovkou bez klimatizace skončila u instalace vesmírných záchodků a motivací pro jakékoliv dobrodružství jí je uživit rodinu. Každá druhá zakázka končí fiaskem, každé druhé přistání je nouzové a ze zachraňování jiných civilizací zbude tak akorát na opravu lodi. Celý čas zápasí s holou existencí, neshodami a ze všeho je musí tahat chlupatá okurka hrou na loutnu. Příběhy mají v sobě pokaždé nějaké poselství, často dobové (studená válka, jaderná hrozba, humanitární pomoc a plukovník Dadáfí :D), ale ta jsou zabalena do fantaskních, nápaditých a barvitých prostředí a příběhů, se kterými naprosto bezbolestně splynou. A i když některé hodnoty poněkud zestárly, opravdové přátelství zůstává. Dobrodruzi jsou téměř ideální rodinný seriál, který myslí i na dospělé a děti rozhodně nepodceňuje. A jen tak na okraj, nebylo první anime u nás Včelka Mája? ;)
Letecké katastrofy (TV seriál) (2003)
Skvělý dokument, jehož britský název Air Crash Investigations je mnohem výstižnější. Spíš než o patos, který se sebou letecká neštěstí zákonitě přinášejí, v něm jde o to, co už v médiích neuvidíte - podrobné vyšetřování a hledání příčin, kdy jediný šroubek, chybné rozhodnutí či nebývalá shoda náhod vedou k neodvratné fyzikální kauzalitě a většinou i k neúprosnému vítězství přírodních zákonů nad lidskou technikou.
Zloděj z Bagdadu (1940)
V porovnání je starší němá verze přeci jen ucelenější a Douglas Fairbanks dává postavě určitě víc, než její rozdělení na dva charaktery. Přesto je to podívaná, která se může směle měřit s pozdějšími Sindibádovkami a podobnými dobrodružnými sandály.
Bitva o Černobyl (2006)
Filmově je to sice slabší, ale u použitého dokumentárního materiálu se vám místy nechce věřit, že nejde o hraný dokument (bio-roboti). Mnohá fakta jste určitě netušili a dokument odkrývá neskutečné lidské nasazení i stejný způsob boje s jadernou katastrofou, kterým Rusové vyhráli válku - nas mnogo.
Černobyl: život v mrtvé zóně (TV film) (2007)
A jestli je medvíddci nesežrali, žijí koťátka v Černobylu spokojeně až dodnes.
Nebeské dny (1978)
Saint-Saënsova skladba Akvárium působí na americké stepi asi jako hudba Lawrence z Arábie v podmořském dokumentu. Na hlubší smysl toho výběru jsem nepřišel a dokonale mi to ruinuje zážitek z celého filmu. Pokud bych měl jmenovat dobré filmy se špatnou hudbou, Malickovy "Nebeské dny" by byly mezi prvními.
Chobotnice 4 (TV seriál) (1989)
Seriál sice žije spíš ve vzpomínkách, když jsem ho viděl jako malý, měl pro mě hlavně punc nočního hvězdičkového pořadu. Co mě však už tehdy naprosto uhranulo, byla osudově tísnivá hudba, vetkaná do příběhu i samotných postav. Morriconeho subtilní soundtrack i bez obrazu dokáže přesvědčivě vykreslit mafiánské prostředí, bezvýchodnost a osamocenost boje s ní v postavě tehdy kultovního komisaře Cattaniho. U jeho závěrečné scény jsem řval jak bulík.
Messenger, The (2009)
Jestli u mě vyvolal film nějaké otázky, pak spíš po tom, kde končí drama a začíná čirý voyerismus.
Final Cut: The Making and Unmaking of Heaven's Gate (2004)
Jeden z nejlepších natáčecích dokumentů, který jsem doposud viděl. Labutí píseň o autorském filmu a mlýnských kolech filmové branže na pozadí největšího propadáku její historie. K vidění ZDE
Krize (1939)
I když historie byla přeci jen o něco složitější a pro Československo zdaleka ne tak romantizující, nabízí tento americký dobový dokument jedinečný pohled na předválečnou republiku. Zdaleka nejcennější části jsou podle mě ty, vypovídající o staletém soužití Čechů a Němců a rozpolcení německého obyvatelstva v samotných Sudetech. Tyto kapitoly byly po dlouhá desetiletí tabu a pro mnohé dodnes spíš trpěnou součástí našich dějin.
Tron (1982)
Jestli se kdy nějaký film netrefil do filmové historie, pak Tron je určitě jedním z nich. V čase, kdy byl svět zcela okouzlen pohádkovým E.T. Mimozemšťanem, přišel dokonalý protiklad toho, co očekávat od studia Disney - antirodinný film, jehož úvahám o kyberprostoru mohlo ve své době rozumět akorát pár nerdů, experiment, o kterém jen málokdo ze studia měl představu, jak ve finále bude vypadat. I Akademie měla problém s nominací, protože vyrábět triky v počítači jí přišlo jako nějaký podvod. Film zůstal prakticky bez divácké i filmařské odezvy, zapadl a s příchodem skutečné CGI vlny o deset let později působil už jako bizarní relikt. O to víc ale vynikne jeho jedinečnost.
Lucie, postrach ulice (TV seriál) (1980)
Jako šestidílný seriál vznikla Lucie na zakázku pro západoněmeckou, švýcarskou a francouzskou televizi, v této podobě u nás nikdy vysílána nebyla. Sestříhaná do dvou filmů byla u nás uvedena až v rámci Dětského filmového festivalu 1984.
Pán času (TV seriál) (2005)
Stopařův průvodce po britském impériu. 5/6. série s dvojkou Matt Smith/Karen Gillan zatím jednoznačně nejlepší.
The Social Network (2010)
Upřímně, přes všechny režisérské kvality nechápu obecné nadšení nad něčím, co je tak zoufale dobové, tezovité a s jedinou scénou (závod veslic), která mi v hlavě zůstala jako nějaký filmový zážitek.
TRON: Legacy 3D (2010)
Jestliže první Tron ve své době dokonale odrážel úroveň počítačů a úvahy o osmdesátkovém kyberprostoru, nový Tron hledá svůj smysl jen těžko, o to víc, že se snaží být jakýmsi pokračováním. Nemá ani jedno a svou existenci zdařile obhajuje pouze skrze 3D formát. Výklady, objevující v něm cosi hlubšího, mi připadají víc násilné a chtěné, než je skutečnost. Z tohohle kult nezaprší.
Raketa na Měsíc (1958)
Po kouscích jak je tento si člověk opravdu musí začít vážit Langovy "Ženy na Měsíci".
Return to Oz (1985)
Kdo hledá nějaké malé skryté fantasy klenoty, může zkusit tenhle. Adaptace knižních pokračování L.F. Baumana (podle všeho věrnější než původní Čaroděj) rozhodně není klasická disneyovská cukrovinka, produkční co to schvaloval musel být řádně pod parou. Místy i bizarnější než o dvacet let mladší seriálová parafráze "Tin Man" a se scénami a atmosférou, po kterých vám děti rozhodně nebudou klidně spát. Impotentní zpívánkový papundekl z třicátých let u mě poráží na celé čáře.