Nechápu to téměř totální odsouzení filmu. Že je nepravděpodobný děj? A v S tebou mě baví svět to bylo pravděpodobnější??? Jak jsou Krokodýli mizerní, tak tohle mě bavilo! Že bych měl jiný úhel pohledu?
Na 4* to ještě nebylo, ale jinak - dalo se to. Snad by jen bylo příště lepší nepoužívat jako chamtivého výběrčího daní nikoho z dvojice Lábus, Vladyka a možná nikoho z Ypsilonky. Pitvoření, šašourství a idiotství bych těmto postavám nepřisuzoval. I ty kostýmy by byly hezčí nějaké přirozenější jak pro ty dva vykonavatele státní moci, tak i pro královský pár.
Jo všimli jste si, že většina hlavních hrdinek posledních pohádek jsou zrzky???
O chloupek za Mužema v naději. Vařeno podle podobného receptu. Je dobré se dívat a absurdním příběhem se nechat jen unášet a bavit se. Nic víc film ani nenabízi a na nic víc si nehraje. Možná na sci-fi, protože takovou kudlanku, jako vykouzlila sama ze sebe Eliška Balzerová snad ani nelze v reálu objevit :) Jeden z nejlepších hlodů: "Nějak si nedovedu představit, že moje první dítě bude černoch..." - "Nevadí, mám tu i asiaty!" :D
Kamera, kamera a zase kamera. Škoda, že film není černobílý jako jeho předchůdci. Pro mne by mohl být i v portugalštině (kterou neovládám), obrazová stránka filmu je natolik silná.
Někdo tu psal, že se jedná o film u kterého je nutné myslet. To aby ho člověk hned neodsoudil, ale aby našel smysl, podstatu toho, co se nám tvůrce snaží naservírovat. Přečetl jsem si napřed komentáře na csfd a s očekáváním shlédl celých 84 minut. Pokud je tento film opravdu dobrý a kvalita filmu se měří tím, že člověka donutí myslet a pochopit, pak jsem debil. Pokud si ale nebudu chtít hrát na pseudointelektuála a nebudu předstírat, že mě oslovila hloubka, šířka i jakákoliv jiná dimenze díla, tak přiznávám - nepochopil jsem a za duševně slabé považuju ty na druhé straně. Možná nemám pravdu, ale zase jsem upřímný - kolik je takových vás ostatních?
Možná, kdyby se mnou nesledoval film i můj šestiletý syn, bych dal i 4*. Ale takhle... Kluk po dvaceti minutách ztratil o cestu hadrového medvídka zájem. "Taťko, tvrdíš, že pokémoni jsou hovadina a tohle se ti líbí???" Co mu na to mám říct, když jo, ale pro děti to evidentně moc není. Naučil jsem ho, že bakugani a gormiti jsou kraviny, ale těžko mu můžu vysvětlit, že je film dobrý, když ho dílko samo o sobě nezaujme. Pro koho natočil Honza Svěrák Kukyho??? Nezdá se vám absurdní představa kina naplněného na Kuky se vrací jen samými dospělými? Ale pak by stačila jen dvacetimunutová zkratka - groteska. Rozpaky.
Lepší než shlédnout celé Vorlovo dílko je pustit si těch pět či šest nejlepších scén na you tube. Příběhy vyprávěné Vorlem prostě nemusím, ale jako tvůrce grotesky by nemusel být špatný.
No řeknu vám, takhle až bude jednou trošku víc klidu, bych si to možná ještě jednou zkouknul :) Nerozumněl jsem všemu, nebavilo mě úplně všechno, něco se mi vyloženě nelíbilo, něco by bylo lepší v divadle a něco ani ve filmu neobstálo. Rozpaky. Ale to přeci měl každý z nás, když slyšel režiséra, kdysi presidenta Havla mluvit před US kongresem školní strašnou angličtinou, viděl ty jeho děsné úklony a krátké gatě, a poslouchal jeho úvahy s typickým hmmm a ráčkovaným er. Dávám 60%, protože film měl podle mě obsah, takový havlovský, ale tím právě silný. Co selhávalo, to byla forma. Ale to prostě k Havlovi tak nějak patří.
Trapnost a trapnost. Viděl jsem 35 minut a s pocitem znechucení vypnul. Kdo zná Sellersova inspektora, nemohl pochopit, co se to v té bedně děje. Co mě udivilo totálně, že na roli v téhle slátanině přistoupil i John Clees, člověk, který se jakémukoliv napodobování a pseudokomediím celý život v tvorbě MPFC vysmíval. Ledaže by věděl o jakou trapárnu jde a byl to z jeho pohledu záměr. Taková trapárna na druhou. No nevím...
Dobrá oddechovka bez hluchých míst zahraná dobrými herci. Je mi líto hodnotících pseudointelektuálů, kteří nepochopili Vejdělkovu nadsázku a potřebují najít ve filmu nějakou velkou myšlenku. Já šel do kina s očekáváním dobré zábavy bez amerického patosu s nemožně vypjatými emotivními scénami. Bavil jsem se a dobře! PS: už chápu větu - "Kdo neměl zrzavou, jako by nikdy nebyl..."
Pokud pominu češství hlavní představitelky a vše co s tím souvisí, tak je to pro mě skvělé muzikálové drama. Nadlimitní slzotvornost mi nevadí, naopak ještě nikdy jsem neviděl odcházet z kina plačícího pankáče - až teď!
Neskutečnej úlet, aneb "polární noc má zvláštní moc" :) "Vyspal jsem se současným partnerem své matky.... to zní jako kdybych si to rozdal se svým nevlastním fotrem..." :-)))
Skoro každý, kdo chce sledovat western už předem tuší, že to bude o dobru a zlu, o střílení, o lásce... Pokud nějaký vybočí z předem daného formátu, bývá zavržen. To byl případ i filmu Dead man a dneska má hodnocení přes 85%. Blueberry je v lecčems podobný. Především je nutné ho vidět ve velkém formátu, nejlíp v kině, aby vynikly ty úžasně propracované halucinační vize. Pokud se jimi člověk nechá unést, tak zažije nepozemský pocit média. Ani stopáž mi nepřijde moc utahaná, znám utahanější westerny. A děj je poměrně logický. Indiáni využijí pomstichtivosti svého bílého přítele Zlomeného nosu. Ten dokáže s pomocí jejich magie a halucinogenů zničit jejich společného nepřítele, který je na stopě čirikavskému tajemství, a nalézt rovnováhu ztracenou v dávné přestřelce s ním.
Film natočený v roce kdy jsem se narodil. Western, kde padouši dostávají lidštější podobu a kde se humor snoubí s tragikou. Film, kde režiser dokázal využít potenciálu dvou hlavních postav. Co víc dodat...
Srovnávat se nemá, ale já to udělám. Pelíšky x Občanka. Pelíšky mají ten správný spád, žádný obraz tam není zbytečný, jsou plné komických situací podtržených hereckými osobnostmi (Polívka, Donutil, Kodet...). Vtáhnou vás do děje a nepustí. Občanka je syrovější a v mnohém pravdivější, ale dlouhá stopáž a pár hlušších míst dají člověku znát, že sedadlo v kině není nejměkčí. Herní projev puberťáků působí opravdověji a přirozeněji než v Pelíšcích. Situační komiky v OP není moc, když odečtete básničky, tak se člověk zasměje jen párkrát, ale to neberu jako mínus. Moc se mi líbila krásná a charakterní pančelka v podání Lišky Kristýny. Takovou jsem si vždycky přál! Tedy jako učitelku... Hudba sedmdesátek podkreslující film je mi taky bližší než ta z Pelíšků. Ale přesto u mě vítězí Pelíšky, to už je klasika. Občance dávám 85%.
Ach jo, asi jsem čekal moc. Dvě hvězdy jsou za nejlepší Pospíšilovu písničku a za prsa Zuzany Kajnarové. Jinak jsem si hned druhý den pustil Bič boží a Lábuse v lenonkách - tihle pseudoplastici se mi prostě líbili víc...
První moje reakce byla - smích. Jo, takhle si představuju, že by se o tom, koho půjdou volit a jak pomoci těm svým "pravým", mohla bavit skupinka dvacetiletých receseschopných adolescentů. Ale na druhý pokus jsem začal tušit, že to třeba Zelenka s JM a MI myslí vážně. To už mě smích přešel. Ztotožňuji se s tím co píše Kiddo. Ač jsou mé názory spíše pravicové, tyhle levičácké metody přesvědčování považuju za ubohé.
Možná v kině a na druhý pokus by to mohlo ve mě nechat dojem i na pátou hvězdu. Hodně dobré sci-fi, které jako žánr jinak nemusím. B. Pitt a jeho oči "každé jinam" ve mě zanechaly ale silně vydupnutou stopu!
Bavil jsem se. Nepotrhal se sice smíchy, ale nenudil se. Je mi jasné, že nejde sehnat partu kvalitních českých dabérů, kteří ještě nezačali mutovat. Ale i tak klobouk dolů za výkony kluků, co namluvili mikulášovu partu. Neubráním se srovnání s knižní předlohou. Její největší kouzlo je v tom, že okolní svět sledujeme očima naivního osmiletého kluka, který ještě spoustě věcí nerozumí a vykládá si je po svém. Film se snaží tenhle náboj převzít, ale nedaří se to úplně dokonale. Ale i tak je to kousek povedený a stojí za to na něj jít do kina. Ta úvodní titulková animace by v televizi vůbec nevynikla. A skvělý začátek dokáže navnadit.
Hodnotím seriál. Čekám ve kterém díle se objeví obrat typický téměř pro všechny mizerné americké seriály: "...musíme si promluvit..." Tak moc je ten Janákův seriál načichlý zaatlantickou tvorbou.
Trochu to pokazil ten moc sladkej konec a taky mi malilinko nesed ten prudkej přerod Lhermitta ze slušňáka na stejnýho vychcánka jako je jeho starší parťák. Ale jinak prostě dobrá francouzská klasika, kterou můžu. Zidiho filmy jsem miloval jako malej kluk, jeho díla se skupinou Les Charlots jsem tehdy viděl ixkrát (dneska mi přijdou lehce naivní, ale pár gagů mě rozesměje vždycky). Nejlepší jeho kousky jsou ale: Hořčice mi stoupá do nosu, Zvíře a právě Prohnilí.
Paní Procházková navázala na úspěšné filmy paní Poledňákové ze sedmdesátých a osmdesátých let a dala vzniknout opravdu povedenému dílku, kde krásně vyniknou složité vztahy a komunikace mezi dospělými a dětmi. Kdo nemá své vlastní děti, nemůže hloubku filmu plně pochopit. Kombinace hraného filmu s jednoduchou animací se povedla. Dialogy nepůsobyly nijak toporně a dětští herci byli úžasní. Dávám 90%, což je 4 a půl *, ale bez váhání to zaokrouhlím nahoru. Snad paní režisérka Procházková nesklouzne v budoucnu k podobným zmrveninám, jako v současnosti r. Poledňáková...
Nemám moc rád počítačové hry, ne že bych nikdy žádné neprubnul, ale brzy mě přestanou bavit a vysedávání u nich mi přijde jako ztráta času. To samé je Avatar. Prvních pár minut (skoro půl hodiny) čumím jak blázen na to, jak dokáže ta 3D fantasmagorie fungovat, ale po hodině poposedávám výrazně častěji než většina ostatních, směju se v momentech, kdy ostatní jen zírají s pusou dokořán a lituju, že v kině nejsou přestávky. V pauze bych se asi nezachoval jako obecenstvo Cimrmanova spolku Lipany, totiž že bych ze zvědavosti vydržel, jestli ta druhá půlka bude stejně slabá jako první a že by mě bylo líto vstupného. Já bych totiž v půlce určitě odešel. Tedy pokud by nezamkli dveře... Vydržel jsem, protože mi bylo trapné vyrušovat tolik fascinovaných diváků. Asi jsem jinej, ale je mi to fuk.
Skoro za 5*. Rozhodně ale nejlepší česká věc, ktrou jsem v poslední době viděl. Jen díky Štěstí a Učiteli si o Liškovi nemyslím, že je Idiot, ale velký herec. Styl Bohdana Slámy se mi líbí čím dál tím víc. Dobrá kamera, dlouhé záběry, vhodná hudba, žádné zbytečné kecy. Sláma je jeden z mála co věří, že divákovi stačí mnohdy jen naznačit.
Dvě hvězdy za animaci, ale víc ani ránu. Stupidní příběh postavený na faktech ze života tučňáků císařských, ale dobarvený tak, aby se v tom laik orientoval, takže tučňáčice mají vypasovaný frak, aby se rozeznaly holky od kluků. Ten ekologický podtext mě iritoval ze všeho nejvíc a těžko ho může vyvážit roztomilost hlavního představitele a španělské songy jiného druhu ofrakovaných pingvínů.
Mýma očima ***, dětskýma **** až *****. Třeba šlo tvůrcům o to, aby film milovaly hlavně děti a něco málo si tam našli i dospělí. Povedlo se jim to na devadesát procent, takže dávám ****. Pobavil mě komentář jedné asifeministky, které se podpantofláctví veverčáka nelíbilo a harašení veverek ji nejspíš uráželo. Není radno si dělat srandu z některých vlastností. Co kdyby se v tom někdo našel?
Moje komentáře
Líbáš jako Bůh (2009)
Nechápu to téměř totální odsouzení filmu. Že je nepravděpodobný děj? A v S tebou mě baví svět to bylo pravděpodobnější??? Jak jsou Krokodýli mizerní, tak tohle mě bavilo! Že bych měl jiný úhel pohledu?
Tajemství staré bambitky (TV film) (2011)
Na 4* to ještě nebylo, ale jinak - dalo se to. Snad by jen bylo příště lepší nepoužívat jako chamtivého výběrčího daní nikoho z dvojice Lábus, Vladyka a možná nikoho z Ypsilonky. Pitvoření, šašourství a idiotství bych těmto postavám nepřisuzoval. I ty kostýmy by byly hezčí nějaké přirozenější jak pro ty dva vykonavatele státní moci, tak i pro královský pár. Jo všimli jste si, že většina hlavních hrdinek posledních pohádek jsou zrzky???
Ženy v pokušení (2010)
O chloupek za Mužema v naději. Vařeno podle podobného receptu. Je dobré se dívat a absurdním příběhem se nechat jen unášet a bavit se. Nic víc film ani nenabízi a na nic víc si nehraje. Možná na sci-fi, protože takovou kudlanku, jako vykouzlila sama ze sebe Eliška Balzerová snad ani nelze v reálu objevit :) Jeden z nejlepších hlodů: "Nějak si nedovedu představit, že moje první dítě bude černoch..." - "Nevadí, mám tu i asiaty!" :D
Červená pustina (1964)
Kamera, kamera a zase kamera. Škoda, že film není černobílý jako jeho předchůdci. Pro mne by mohl být i v portugalštině (kterou neovládám), obrazová stránka filmu je natolik silná.
Jarmareční bouda (2009)
Někdo tu psal, že se jedná o film u kterého je nutné myslet. To aby ho člověk hned neodsoudil, ale aby našel smysl, podstatu toho, co se nám tvůrce snaží naservírovat. Přečetl jsem si napřed komentáře na csfd a s očekáváním shlédl celých 84 minut. Pokud je tento film opravdu dobrý a kvalita filmu se měří tím, že člověka donutí myslet a pochopit, pak jsem debil. Pokud si ale nebudu chtít hrát na pseudointelektuála a nebudu předstírat, že mě oslovila hloubka, šířka i jakákoliv jiná dimenze díla, tak přiznávám - nepochopil jsem a za duševně slabé považuju ty na druhé straně. Možná nemám pravdu, ale zase jsem upřímný - kolik je takových vás ostatních?
Kuky se vrací (2010)
Možná, kdyby se mnou nesledoval film i můj šestiletý syn, bych dal i 4*. Ale takhle... Kluk po dvaceti minutách ztratil o cestu hadrového medvídka zájem. "Taťko, tvrdíš, že pokémoni jsou hovadina a tohle se ti líbí???" Co mu na to mám říct, když jo, ale pro děti to evidentně moc není. Naučil jsem ho, že bakugani a gormiti jsou kraviny, ale těžko mu můžu vysvětlit, že je film dobrý, když ho dílko samo o sobě nezaujme. Pro koho natočil Honza Svěrák Kukyho??? Nezdá se vám absurdní představa kina naplněného na Kuky se vrací jen samými dospělými? Ale pak by stačila jen dvacetimunutová zkratka - groteska. Rozpaky.
Gympl (2007)
Lepší než shlédnout celé Vorlovo dílko je pustit si těch pět či šest nejlepších scén na you tube. Příběhy vyprávěné Vorlem prostě nemusím, ale jako tvůrce grotesky by nemusel být špatný.
Odcházení (2011)
No řeknu vám, takhle až bude jednou trošku víc klidu, bych si to možná ještě jednou zkouknul :) Nerozumněl jsem všemu, nebavilo mě úplně všechno, něco se mi vyloženě nelíbilo, něco by bylo lepší v divadle a něco ani ve filmu neobstálo. Rozpaky. Ale to přeci měl každý z nás, když slyšel režiséra, kdysi presidenta Havla mluvit před US kongresem školní strašnou angličtinou, viděl ty jeho děsné úklony a krátké gatě, a poslouchal jeho úvahy s typickým hmmm a ráčkovaným er. Dávám 60%, protože film měl podle mě obsah, takový havlovský, ale tím právě silný. Co selhávalo, to byla forma. Ale to prostě k Havlovi tak nějak patří.
Růžový panter 2 (2009)
Trapnost a trapnost. Viděl jsem 35 minut a s pocitem znechucení vypnul. Kdo zná Sellersova inspektora, nemohl pochopit, co se to v té bedně děje. Co mě udivilo totálně, že na roli v téhle slátanině přistoupil i John Clees, člověk, který se jakémukoliv napodobování a pseudokomediím celý život v tvorbě MPFC vysmíval. Ledaže by věděl o jakou trapárnu jde a byl to z jeho pohledu záměr. Taková trapárna na druhou. No nevím...
Zázračná Planeta: Mocné Síly Země (TV seriál) (2007)
Výborně zpracované, serii 5ti DVD jsem koupil synovi k Ježíšku, BBC prostě v tomhle boduje!
Muži v naději (2011)
Dobrá oddechovka bez hluchých míst zahraná dobrými herci. Je mi líto hodnotících pseudointelektuálů, kteří nepochopili Vejdělkovu nadsázku a potřebují najít ve filmu nějakou velkou myšlenku. Já šel do kina s očekáváním dobré zábavy bez amerického patosu s nemožně vypjatými emotivními scénami. Bavil jsem se a dobře! PS: už chápu větu - "Kdo neměl zrzavou, jako by nikdy nebyl..."
O chytrém Honzovi aneb Jak se Honza stal králem (TV film) (1985)
Dávám 80%, ale jen proto, že si pamatuju jak jsem se tomu natlemil, když to dávali ve Studiu kamarád a mě bylo patnáct...
Tanec v temnotách (2000)
Pokud pominu češství hlavní představitelky a vše co s tím souvisí, tak je to pro mě skvělé muzikálové drama. Nadlimitní slzotvornost mi nevadí, naopak ještě nikdy jsem neviděl odcházet z kina plačícího pankáče - až teď!
S milenkou mé matky (2000)
Neskutečnej úlet, aneb "polární noc má zvláštní moc" :) "Vyspal jsem se současným partnerem své matky.... to zní jako kdybych si to rozdal se svým nevlastním fotrem..." :-)))
Blueberry (2004)
Skoro každý, kdo chce sledovat western už předem tuší, že to bude o dobru a zlu, o střílení, o lásce... Pokud nějaký vybočí z předem daného formátu, bývá zavržen. To byl případ i filmu Dead man a dneska má hodnocení přes 85%. Blueberry je v lecčems podobný. Především je nutné ho vidět ve velkém formátu, nejlíp v kině, aby vynikly ty úžasně propracované halucinační vize. Pokud se jimi člověk nechá unést, tak zažije nepozemský pocit média. Ani stopáž mi nepřijde moc utahaná, znám utahanější westerny. A děj je poměrně logický. Indiáni využijí pomstichtivosti svého bílého přítele Zlomeného nosu. Ten dokáže s pomocí jejich magie a halucinogenů zničit jejich společného nepřítele, který je na stopě čirikavskému tajemství, a nalézt rovnováhu ztracenou v dávné přestřelce s ním.
Orlové práva (1986)
55%, ale jen díky představitelům hlavních rolí.
Butch Cassidy a Sundance Kid (1969)
Film natočený v roce kdy jsem se narodil. Western, kde padouši dostávají lidštější podobu a kde se humor snoubí s tragikou. Film, kde režiser dokázal využít potenciálu dvou hlavních postav. Co víc dodat...
Pelíšky (1999)
95%. Klasika a nejlepší komedie 90tých let. Snesu i víc než "... dvě dávky"
Občanský průkaz (2010)
Srovnávat se nemá, ale já to udělám. Pelíšky x Občanka. Pelíšky mají ten správný spád, žádný obraz tam není zbytečný, jsou plné komických situací podtržených hereckými osobnostmi (Polívka, Donutil, Kodet...). Vtáhnou vás do děje a nepustí. Občanka je syrovější a v mnohém pravdivější, ale dlouhá stopáž a pár hlušších míst dají člověku znát, že sedadlo v kině není nejměkčí. Herní projev puberťáků působí opravdověji a přirozeněji než v Pelíšcích. Situační komiky v OP není moc, když odečtete básničky, tak se člověk zasměje jen párkrát, ale to neberu jako mínus. Moc se mi líbila krásná a charakterní pančelka v podání Lišky Kristýny. Takovou jsem si vždycky přál! Tedy jako učitelku... Hudba sedmdesátek podkreslující film je mi taky bližší než ta z Pelíšků. Ale přesto u mě vítězí Pelíšky, to už je klasika. Občance dávám 85%.
Klub osamělých srdcí (TV film) (2010)
Ach jo, asi jsem čekal moc. Dvě hvězdy jsou za nejlepší Pospíšilovu písničku a za prsa Zuzany Kajnarové. Jinak jsem si hned druhý den pustil Bič boží a Lábuse v lenonkách - tihle pseudoplastici se mi prostě líbili víc...
Přemluv bábu (video film) (2010)
První moje reakce byla - smích. Jo, takhle si představuju, že by se o tom, koho půjdou volit a jak pomoci těm svým "pravým", mohla bavit skupinka dvacetiletých receseschopných adolescentů. Ale na druhý pokus jsem začal tušit, že to třeba Zelenka s JM a MI myslí vážně. To už mě smích přešel. Ztotožňuji se s tím co píše Kiddo. Ač jsou mé názory spíše pravicové, tyhle levičácké metody přesvědčování považuju za ubohé.
12 opic (1995)
Možná v kině a na druhý pokus by to mohlo ve mě nechat dojem i na pátou hvězdu. Hodně dobré sci-fi, které jako žánr jinak nemusím. B. Pitt a jeho oči "každé jinam" ve mě zanechaly ale silně vydupnutou stopu!
Mikulášovy patálie (2009)
Bavil jsem se. Nepotrhal se sice smíchy, ale nenudil se. Je mi jasné, že nejde sehnat partu kvalitních českých dabérů, kteří ještě nezačali mutovat. Ale i tak klobouk dolů za výkony kluků, co namluvili mikulášovu partu. Neubráním se srovnání s knižní předlohou. Její největší kouzlo je v tom, že okolní svět sledujeme očima naivního osmiletého kluka, který ještě spoustě věcí nerozumí a vykládá si je po svém. Film se snaží tenhle náboj převzít, ale nedaří se to úplně dokonale. Ale i tak je to kousek povedený a stojí za to na něj jít do kina. Ta úvodní titulková animace by v televizi vůbec nevynikla. A skvělý začátek dokáže navnadit.
Ať žijí rytíři! (2009)
Hodnotím seriál. Čekám ve kterém díle se objeví obrat typický téměř pro všechny mizerné americké seriály: "...musíme si promluvit..." Tak moc je ten Janákův seriál načichlý zaatlantickou tvorbou.
Prohnilí (1984)
Trochu to pokazil ten moc sladkej konec a taky mi malilinko nesed ten prudkej přerod Lhermitta ze slušňáka na stejnýho vychcánka jako je jeho starší parťák. Ale jinak prostě dobrá francouzská klasika, kterou můžu. Zidiho filmy jsem miloval jako malej kluk, jeho díla se skupinou Les Charlots jsem tehdy viděl ixkrát (dneska mi přijdou lehce naivní, ale pár gagů mě rozesměje vždycky). Nejlepší jeho kousky jsou ale: Hořčice mi stoupá do nosu, Zvíře a právě Prohnilí.
Kdopak by se vlka bál (2008)
Paní Procházková navázala na úspěšné filmy paní Poledňákové ze sedmdesátých a osmdesátých let a dala vzniknout opravdu povedenému dílku, kde krásně vyniknou složité vztahy a komunikace mezi dospělými a dětmi. Kdo nemá své vlastní děti, nemůže hloubku filmu plně pochopit. Kombinace hraného filmu s jednoduchou animací se povedla. Dialogy nepůsobyly nijak toporně a dětští herci byli úžasní. Dávám 90%, což je 4 a půl *, ale bez váhání to zaokrouhlím nahoru. Snad paní režisérka Procházková nesklouzne v budoucnu k podobným zmrveninám, jako v současnosti r. Poledňáková...
Avatar (2009)
Nemám moc rád počítačové hry, ne že bych nikdy žádné neprubnul, ale brzy mě přestanou bavit a vysedávání u nich mi přijde jako ztráta času. To samé je Avatar. Prvních pár minut (skoro půl hodiny) čumím jak blázen na to, jak dokáže ta 3D fantasmagorie fungovat, ale po hodině poposedávám výrazně častěji než většina ostatních, směju se v momentech, kdy ostatní jen zírají s pusou dokořán a lituju, že v kině nejsou přestávky. V pauze bych se asi nezachoval jako obecenstvo Cimrmanova spolku Lipany, totiž že bych ze zvědavosti vydržel, jestli ta druhá půlka bude stejně slabá jako první a že by mě bylo líto vstupného. Já bych totiž v půlce určitě odešel. Tedy pokud by nezamkli dveře... Vydržel jsem, protože mi bylo trapné vyrušovat tolik fascinovaných diváků. Asi jsem jinej, ale je mi to fuk.
Venkovský učitel (2007)
Skoro za 5*. Rozhodně ale nejlepší česká věc, ktrou jsem v poslední době viděl. Jen díky Štěstí a Učiteli si o Liškovi nemyslím, že je Idiot, ale velký herec. Styl Bohdana Slámy se mi líbí čím dál tím víc. Dobrá kamera, dlouhé záběry, vhodná hudba, žádné zbytečné kecy. Sláma je jeden z mála co věří, že divákovi stačí mnohdy jen naznačit.
Happy Feet (2006)
Dvě hvězdy za animaci, ale víc ani ránu. Stupidní příběh postavený na faktech ze života tučňáků císařských, ale dobarvený tak, aby se v tom laik orientoval, takže tučňáčice mají vypasovaný frak, aby se rozeznaly holky od kluků. Ten ekologický podtext mě iritoval ze všeho nejvíc a těžko ho může vyvážit roztomilost hlavního představitele a španělské songy jiného druhu ofrakovaných pingvínů.
Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů (2009)
Mýma očima ***, dětskýma **** až *****. Třeba šlo tvůrcům o to, aby film milovaly hlavně děti a něco málo si tam našli i dospělí. Povedlo se jim to na devadesát procent, takže dávám ****. Pobavil mě komentář jedné asifeministky, které se podpantofláctví veverčáka nelíbilo a harašení veverek ji nejspíš uráželo. Není radno si dělat srandu z některých vlastností. Co kdyby se v tom někdo našel?