Noviik

Vcelku příjemná, oddychová komedie, u které jsem se nenudil. Bohužel je to typické Sandlerovské. Tedy spoustu nesmyslných ran do koulí, zbytečně trapného humoru (gay manžel, oživování ovce, sprosté dítě, apod.).

Billy Bob Thornton naprosto exceluje jak v roli Karla, tak v režii tohoto malého, leč obsahem a upřímností velkého snímku. Výkon, který předvádí není je opravdu výjimečný. Jeden z těch filmů, který jsem opravdu prožíval, což je důvod, proč mám tak rád filmy.

Setlist velmi podobný tomu z prvního DVD, samotný koncert parádní, kamery přesné, tentokrát zaměřené na celou kapelu, nejen samotného Slashe (ačkoliv stále převládají záběry jeho bravurní hry). Co mě bohužel těžce zklamalo, je publikum, to působí těžce znuděným dojmem, Miles se snažil rozproudit, rozezpívat, roztleskat, ale kde nic, tu nic... Přitom by si pánové mohli vzít příklad z velké části rockových velikánů, kteří desky nahrávají primárně v zemích, kde si fanoušci chodí koncert užít a ne natáčet a fotit.

To se tak rozhodnu sledovat téměř tříhodinový, 55 let starý italský film. Hned na začátku si zvyknu na neskutečně uřvanou cikánskou rodinu (vím, jsou to Italové, ale to chování ...), přičemž se film řvaní už nevzdá. Po tomto náročném startu se už ale film dostane do takových obrátek, že nezbývá, než uznale kývat hlavou a hltat každý okamžik dokonalé podívané. Pak přijde onen dramatický okamžik, který do děje opravdu sedne... To by ale nebyla Itálie, kdyby nenásledovala hysterická scéna, která graduje až po Slunce, seno a pár facek. A to je chvíle, kdy jde zážitek enormně dolů, až je z kývání hlavou její kroucení. Závěr to naštěstí lehce pozvedl.

Asi jsem to nedal na první dobrou, protože je to tak zkouřeně ukecané, že jsem se občas ztrácel a nepomohl mi ani podobný stav.

Jako dokument opravdu výborně zpracované. Na Sex Pistols jsem vyrůstal, neminul mě tedy ani tento dokument.

Smashing Pumpkins mě vždy nechávali chladným. Ano, jejich alba jsou kvalitní, zajímavá a originální, ale přesto jsem partě Billyho Corgana nepropadl a s jejich show jsem na tom stejně. Oceania je výborná deska, její koncertní doprovod je ale rutinní záležitost, která nevyčnívá.

Zklamání. Opravdu je tak jednoduché zahodit takovou možnost na výborný scénář? Selma se věnuje důležité části života Martina Luthera Kinga, to je sice fajn, ale ten způsob, jakým to dělá... Ten je v podstatě jen nudným oznámením historické události, kterou známe každý, kterou si dovedeme představit jen na základě čistých fakt. Proč tedy vznikl tento film? Chtěl sdělit něco jiného? Chtěl nás poučit? Chtěl vyhrát nějakou tu cenu a vydělat na tématu? Asi. Nic jiného v něm nevidím. David Oyelowo sice zahrál svou roli výborně, ale při daném scénáři je to jen odevzdání očekávaného výkonu. Proto rozumím, že chybí mezi kandidáty na Oscara, čemuž se tu někteří diví.

Hudební orgasmus. Film, kterému stačí dva neskutečné herecké výkony, podpořené krví, potem a úžasnou hudbou. Držím palce v Oskarech, konečně film, kterému mohu letos držet pěsti.

Animace je bezesporu krásná, té nemám co vytknout. Ano, teď přijde ale... Kniha života postrádá posloupnost, která by mě bavila a upoutala. V průběhu jsem se sice v pohodě orientoval ale chyběla mi ta pohoda, logika, jednoduchost a zábava z podobných animáků (letos například Škatuláci byli o dost zábavnější i zajímavější). Škoda, trailer sliboval zajímavější i zábavnější podívanou.