Obávám se, že se opět nezařadím do stádečka, které opěvuje kandidáta na voskary. Ano, Black Swan je hodně slabá hříčka na téma "takhle, děvčátka, dopadnete, když nebudete řádně masturbovat". Sexuálně frustrovaný baletky nebrat. Ani když se to tváří prudce intelektuálně. Tečka.
Kdyby se změnilo obsazení herců, sesypal by se celý film jako domeček z karet. Tři hvězdy za kulervoucí herectví obou hlavních postav, ale víc ani ťuk, protože ona trapná a na závěr typicky americky patetická zápletka mi to celé zkazila.
Musím říct, že na pošmourné počasí a lehkou depresi, s jakou jsem si film pouštěl, to není nic moc. Stavy úzkosti se mi ještě umocnily, ale zároveń přiznávám, že jsem se celou tu hodinu a půl bavil. Minimalistické prostory, výborné dialogy a hlavně šedivá atmosféra a celková bezvýchodnost doby. No a ta práce se zvukem a zejména hudbou, to byla naprostá paráda.
Já na ty koně prostě nějak nejsem, takže mě to vážné moc nedojímalo, nicméně film je to natočený poctivě, Tobey je perfektní prosťáček a Jeff dobrosrdečný milionář, idylická kombinace na pěkné tři hvězdy, nicméně ještě jednu přidám jen a pouze panu Macymu za naprosto bezkonkurenčního hlasatele, ten mě bavil nejvíc.
Kombinace narážek na ta nejhorší filmová klišé (z lůzra pořád lůzr) a parafrází dnes již legendárních replik (say hello to my little friend) společně s vymazleným vizuálním zpracováním (strobo, zpomalovačky) je na pěkné 4*. Já k tomu ale musím přidat * za zrušení mýtu, že ve filmech se na děti nestřílí a zároveň děti nesmějí nikdy nikoho zabít. Dvě hoďky obrovské zábavy, kdy smích střídá zatajený dech. Tak to mám rád.
Je obrovská škoda, že tempo ze začátku nevydrželo až do konce, protože ve druhé části filmu už těch psychedelických výjevů bylo přespříliš. Nestalo se mi, aby lidé v sále tak hromadně odcházeli a aby na konci filmu tleskali, že je už konec. Já byl sice také rád, že to skončilo, ale jakmile jsem se zvednul ze sedačky, napadlo mě, že bych to chtěl vidět znova. Kamera a barevné podání naprosto exkluzivní záležitost, jestli byl celý štáb na drogách, tak je chci taky, protože takový pohled na kinematografii mě opravdu baví. Vizuální orgasmus. Jen kdyby se to prostě třeba o 20, 30 minut prostříhalo, těch 140 minut mi v závěru přišlo jako 140 hodin, proto za čtyři. Nicméně je to otevřené, těším se na druhou projekci.
EDIT s odstupem času: Ne, bez další projekce hned pěkně za pět. Za kreativitu, za odvahu, za emoce, ten film mě dostal.
Ona to vlastně zase taková pecka nebyla, ale já si prostě nemůžu pomoct, atmoška jako z Kokainu, finty jako z Chyť mě, když to dokážeš a z romantiky mi tam chyběl už jenom Hugh Grant. Sečteno, podtrženo, moc dobře skombinované tragično s komičnem, perfektně odehráno a velice příjemně nakonec pokoukáno, čtyři hvězdy jak fík.
Přiznám se, že se mi vůbec poprvé stalo, že jsem se přistihl, jak jindy neomylného Pacina podezírám z toho, že trochu přehrává (např. scéna ve vrtulníku), ale velice rychle mi to zase rozmluvil (např. při útoku kufříkem na kolgeovo auto) a nakonec mě stejně dostal. Finální scéna je prostě kulervoucí, o tom žádná, avšak k pátě hvězdě mi tam stejně něco chybělo. Nebo možná přebývalo. Těch nešťastných osudů bylo podle mě příliš a někdy se to hnalo drobátko do absurdna.
Smíchejte všechna největší emocionální klišé (rakovina, autismus, mrtvice, postřelení, láska, napravení zlého chlapce, svatba ze soucitu, sbírka mincí nevyčíslitelné hodnoty a koně), přidejte americký patriotismus, 9/11, hrdinské řeči, plačícího, však neskutečně toporného modýlka coby hlavního představitele a jednu bláznivou blondýnu a vznikne vám toto. Opravdu mě to nenadchlo, leč jsem byl nejspíš jediný, kdo se v sále spíš trapností smál, než hledal kapesník. Dvě hvězdy za to, že jsem to aspoň dokoukal.
Ať si říká, kdo chce, co chce, Cameron je prostě génius. Povídačky o ekologii a průhledné zápletce si nechte pro někoho jiného. Je na filmech něco krásnějšího, než když vás pohltí natolik, že je vám líto, že už skončil, a přemýšlíte, kdy na něj půjdete znova pět minut po závěrečných titulkách? Ta iluze idylické planety, nezkažených bytostí a vítězství dobra nad zlem je přece nádherná a do toho nevlídného každodenního světa přináší aspoň kousek optimismu. Filmy přece nemůžou být jen tragické. O propracovanosti a vizuální dokonalosti není potřeba se zmiňovat. Jestli má nová éra kinematografie vypadat takhle, tak já se tomu vůbec nebráním.
Po recenzi v Respektu jsem na to šel s despektem. Ale co přišlo, jsem dlouho nezažil, opravdu neskutečně silný thriller plný zvratů a navíc nepamatuju, kdy by mi poslední věta celého filmu ležela tak hluboko a těžce v žaludku. Kombinace Martina s Leem mi vyloženě sedí. Pánové, plný počet.
Vizuálně naprosto luxusní zážitek, ponurá atmosféra, práce s barvami a světlem, stříkající krev. Herecky taky perfektní, nikdy bych neřekl, že budu fandit někomu, kdo kouše do lidí a seká hlavy po stovkách. Zvuková složka exceletní, naskakovala mi opravdu husí kůže, ovšem dějově je to takové, no prostě zmatené. Nerad se ve filmech ztrácím. I tak ale 4* jasné.
Ani vlastně nevím, jestli jsem chtěl a nebo nechtěl happend, nakonec jsem ale vlastně hrozně rád, že se nedostavil. Vedle těch všech naoko spokojených tatínků přece musejí existovat ti rozervaní vlci samotáři, narušitelé zažitých tradic, kteří poslouží jako únik snílkům od rodinného krbu zpátky k nekončící jízdě, na jakou si pamatují z dob mládí. A George má navíc opravdu takové charisma, že bych se snad od takového vlka nechal sbalit i já. :-)
Dobře, viděl jsem spousty daleko lepších filmů a dost možná na tenhle taky brzy zapomenu, nicméně teď jsem z něj nadšený. Nejhorší totiž jsou ty filmy, ve kterých objevujete obrovské životní pravdy a nedej bože, když se (alespoň částečně) najdete v hlavním hrdinovi. To pak člověka donutí se zamyslet, a když tradiční patos na konci vykompenzujeme výbornými Judovými monology do kamery, nejde teď nedat 5*. Mně se to prostě líbilo.
Ještě jedna výtka: Proč filmaři stále kazí pověst absinthu, když ho před kamerou zapalují? Neopičte se a pijte jen kvalitní tradiční absinthe s cukrem a vodou. Bez ohně. ;-)
Toto silné téma už bylo mnohokrát lépe zpracováno třeba v nepřekonatelné Apokalypse a jen o fousek horším Lovci jelenů, nicméně pro mladši generaci diváků je přece jen ten Afghánistán tak nějak bližší, tudíž se film líbí a líbit bude. Dal bych 3*, kdyby tam nehrála moje oblínebá Natalie a hlavně kdybych nežasnul nad Tobeym a jeho brilantní proměnou ze vzorného vojáčka na ukázkového magora. Při hádce a následném zatýkání mi šel mráz po zádech stejně jako při zatýkání v Kultu hákového kříže. Takže nakonec 4* a šmitec.
Ten chlapík prostě ví, po třiceti letech jsou vztahy na úplně stejně mrtvém bodě, všechna klišé se budou dál donekonečna opakovat, lidé se nadále budou plácat na pomezí tragických a nešťastných životů a Woody se nám navždy bude potutelně smát z New Yorku a pohrdat Hollywoodem. Víc takových filmařů, prosím.
Příjemná oddechovka. Jen kdyby nebylo hned od začátku úplně jasné, jak to skončí. Hnidopišsky ještě musím poznamenat, že nechápu, jak může v jednom bufetu, kam chodí 3 lidi denně pracovat tolik lidí, kteří tak nemají nic jiného na práci než tlachat o životě. Do toho se zjeví blondýnka, nakreslí sluníčko, je přijata a na první směně si vybalí vodovky. Je tam těch nesmyslností víc,ovšem za pozitivní pohled na život a vztahy za 3*.
Myslel jsem si, že jsem hodně otrlý a že už mě nemůže nic rozhodit, ale některé scény tohoto filmu mě vyvedly z omylu. Nicméně i přes až přílišnou explicitnost (nebo právě pro ni?) jsem se celkem dobře bavil.
Líbí se mi, jak jsou teď všichni chytří, že odpad a kdesi cosi, ale v době, kdy tu nic jiného nebylo, žrali Dallas všichni. A už pro ty legendární postavy, znělku a klobouky musím dát za 3*.
Toto je ovšem obrovské zklamání. Nevím, co se všem tolik líbilo. Ano, hezký film, hezky natočený, ale nic extra. Dialogy mi přišly tak strojené a nepřirozené (ano, nejsem Američan ani Asiat), děj celkem jednoduchý a předvídatelný. No a závěr, který hraje neskutečně přímočaře jen na city? Napravený rasista, který nechá milované auto hočiminovi od vedle? Ne, tenhle film jsem asi nepochopil.
Jedna krásná hvězda pro Pasoliniho za to, že dokázal vymyslet tu největěí prasárnu, kterou jsem kdy viděl, sehnat na ni peníze a někoho, kdo mu to odehraje, a nakonec to i natočit. Tohle už se nejspíš nikdy nikomu nepodaří. Díky bohu!
Nenápadná zmínka v úvodu filmu o Dostojevského Zločinu a trestu ukáže svůj význam až v průběhu a zejména na konci snímku. Už dávno se nehraje na pocit viny a ospravedlňování se, všechno je jenom otázka štěstí. Drama vystavěné na jednoduchém příběhu, který se postupně přiostřuje, až jsem si nakonec napětím mohl prsty ukousat. Moc pěkné.
Začátek se mi zdál poněkud roztahaný, ale jeho význam mi došel až na konci filmu - nádhrený kontrast mezi tím před a po, nikdy už to nebude jako dřív. Tohle až skoro existenciální drama si v ničem nezadá se slavnější Coppolovou Apolkalypsou. Nádherné vykreslení hrůzy války, zejména té vietnamské, a její drtivý dopad na americkou společnost.
V porovnání s dokonalým Dokonalým trikem vystačí tahle hříčka na hodně slabší 4*. Nemohu však souhlasit, že by byl Norton nevýrazný, jeho přístup se mi naopak velice zamlouval, byl chladný a tajemný, přesně takový, jaký by pravý kouzelník měl být. Slabinou jsou ovšem mezery ve scénáři, konec má sice výraznou pointu, ale že byste mu chtěli uvěřit, to se říct nedá.
Celý tenhle milý filmeček stojí a padá na Ellen Page. To ona může za to, že i snímek s poměrně předvídatelným scénářem takhle zapůsobí. Rozhodně příjemné pohlazení na sobotní odpoledne, hezky jsem se bavil.
Ano, skutečně jsem se výtečně bavil! Kašlat na nesrovnalosti, nelogičnosti a nesmyslnosti. Důležitý je ten náboj, který tenhle film bezpochyby má. Dechberoucí scény, zpomalování, zrychlování a hra s detaily, neříkejte, že byste po tomhle nechtěli být také superzabijáky. ;-)
Moje komentáře
Big Lebowski (1998)
Moc pěkná kuna!
Benga v záloze (2010)
Tak absurdní a nesmyslné, až mě to vlastně bavilo. Příjemná jednohubka s několika fajn momenty.
Černá labuť (2010)
Obávám se, že se opět nezařadím do stádečka, které opěvuje kandidáta na voskary. Ano, Black Swan je hodně slabá hříčka na téma "takhle, děvčátka, dopadnete, když nebudete řádně masturbovat". Sexuálně frustrovaný baletky nebrat. Ani když se to tváří prudce intelektuálně. Tečka.
Vůně ženy (1992)
Kdyby se změnilo obsazení herců, sesypal by se celý film jako domeček z karet. Tři hvězdy za kulervoucí herectví obou hlavních postav, ale víc ani ťuk, protože ona trapná a na závěr typicky americky patetická zápletka mi to celé zkazila.
Protektor (2009)
Musím říct, že na pošmourné počasí a lehkou depresi, s jakou jsem si film pouštěl, to není nic moc. Stavy úzkosti se mi ještě umocnily, ale zároveń přiznávám, že jsem se celou tu hodinu a půl bavil. Minimalistické prostory, výborné dialogy a hlavně šedivá atmosféra a celková bezvýchodnost doby. No a ta práce se zvukem a zejména hudbou, to byla naprostá paráda.
Seabiscuit (2003)
Já na ty koně prostě nějak nejsem, takže mě to vážné moc nedojímalo, nicméně film je to natočený poctivě, Tobey je perfektní prosťáček a Jeff dobrosrdečný milionář, idylická kombinace na pěkné tři hvězdy, nicméně ještě jednu přidám jen a pouze panu Macymu za naprosto bezkonkurenčního hlasatele, ten mě bavil nejvíc.
Kick-Ass (2010)
Kombinace narážek na ta nejhorší filmová klišé (z lůzra pořád lůzr) a parafrází dnes již legendárních replik (say hello to my little friend) společně s vymazleným vizuálním zpracováním (strobo, zpomalovačky) je na pěkné 4*. Já k tomu ale musím přidat * za zrušení mýtu, že ve filmech se na děti nestřílí a zároveň děti nesmějí nikdy nikoho zabít. Dvě hoďky obrovské zábavy, kdy smích střídá zatajený dech. Tak to mám rád.
Vejdi do prázdna (2009)
Je obrovská škoda, že tempo ze začátku nevydrželo až do konce, protože ve druhé části filmu už těch psychedelických výjevů bylo přespříliš. Nestalo se mi, aby lidé v sále tak hromadně odcházeli a aby na konci filmu tleskali, že je už konec. Já byl sice také rád, že to skončilo, ale jakmile jsem se zvednul ze sedačky, napadlo mě, že bych to chtěl vidět znova. Kamera a barevné podání naprosto exkluzivní záležitost, jestli byl celý štáb na drogách, tak je chci taky, protože takový pohled na kinematografii mě opravdu baví. Vizuální orgasmus. Jen kdyby se to prostě třeba o 20, 30 minut prostříhalo, těch 140 minut mi v závěru přišlo jako 140 hodin, proto za čtyři. Nicméně je to otevřené, těším se na druhou projekci. EDIT s odstupem času: Ne, bez další projekce hned pěkně za pět. Za kreativitu, za odvahu, za emoce, ten film mě dostal.
I Love You Phillip Morris (2009)
Ona to vlastně zase taková pecka nebyla, ale já si prostě nemůžu pomoct, atmoška jako z Kokainu, finty jako z Chyť mě, když to dokážeš a z romantiky mi tam chyběl už jenom Hugh Grant. Sečteno, podtrženo, moc dobře skombinované tragično s komičnem, perfektně odehráno a velice příjemně nakonec pokoukáno, čtyři hvězdy jak fík.
...a spravedlnost pro všechny (1979)
Přiznám se, že se mi vůbec poprvé stalo, že jsem se přistihl, jak jindy neomylného Pacina podezírám z toho, že trochu přehrává (např. scéna ve vrtulníku), ale velice rychle mi to zase rozmluvil (např. při útoku kufříkem na kolgeovo auto) a nakonec mě stejně dostal. Finální scéna je prostě kulervoucí, o tom žádná, avšak k pátě hvězdě mi tam stejně něco chybělo. Nebo možná přebývalo. Těch nešťastných osudů bylo podle mě příliš a někdy se to hnalo drobátko do absurdna.
Milý Johne (2010)
Smíchejte všechna největší emocionální klišé (rakovina, autismus, mrtvice, postřelení, láska, napravení zlého chlapce, svatba ze soucitu, sbírka mincí nevyčíslitelné hodnoty a koně), přidejte americký patriotismus, 9/11, hrdinské řeči, plačícího, však neskutečně toporného modýlka coby hlavního představitele a jednu bláznivou blondýnu a vznikne vám toto. Opravdu mě to nenadchlo, leč jsem byl nejspíš jediný, kdo se v sále spíš trapností smál, než hledal kapesník. Dvě hvězdy za to, že jsem to aspoň dokoukal.
Avatar (2009)
Ať si říká, kdo chce, co chce, Cameron je prostě génius. Povídačky o ekologii a průhledné zápletce si nechte pro někoho jiného. Je na filmech něco krásnějšího, než když vás pohltí natolik, že je vám líto, že už skončil, a přemýšlíte, kdy na něj půjdete znova pět minut po závěrečných titulkách? Ta iluze idylické planety, nezkažených bytostí a vítězství dobra nad zlem je přece nádherná a do toho nevlídného každodenního světa přináší aspoň kousek optimismu. Filmy přece nemůžou být jen tragické. O propracovanosti a vizuální dokonalosti není potřeba se zmiňovat. Jestli má nová éra kinematografie vypadat takhle, tak já se tomu vůbec nebráním.
Prokletý ostrov (2010)
Po recenzi v Respektu jsem na to šel s despektem. Ale co přišlo, jsem dlouho nezažil, opravdu neskutečně silný thriller plný zvratů a navíc nepamatuju, kdy by mi poslední věta celého filmu ležela tak hluboko a těžce v žaludku. Kombinace Martina s Leem mi vyloženě sedí. Pánové, plný počet.
Drákula (1992)
Vizuálně naprosto luxusní zážitek, ponurá atmosféra, práce s barvami a světlem, stříkající krev. Herecky taky perfektní, nikdy bych neřekl, že budu fandit někomu, kdo kouše do lidí a seká hlavy po stovkách. Zvuková složka exceletní, naskakovala mi opravdu husí kůže, ovšem dějově je to takové, no prostě zmatené. Nerad se ve filmech ztrácím. I tak ale 4* jasné.
Lítám v tom (2009)
Ani vlastně nevím, jestli jsem chtěl a nebo nechtěl happend, nakonec jsem ale vlastně hrozně rád, že se nedostavil. Vedle těch všech naoko spokojených tatínků přece musejí existovat ti rozervaní vlci samotáři, narušitelé zažitých tradic, kteří poslouží jako únik snílkům od rodinného krbu zpátky k nekončící jízdě, na jakou si pamatují z dob mládí. A George má navíc opravdu takové charisma, že bych se snad od takového vlka nechal sbalit i já. :-)
Zlatíčko (2004)
Dobře, viděl jsem spousty daleko lepších filmů a dost možná na tenhle taky brzy zapomenu, nicméně teď jsem z něj nadšený. Nejhorší totiž jsou ty filmy, ve kterých objevujete obrovské životní pravdy a nedej bože, když se (alespoň částečně) najdete v hlavním hrdinovi. To pak člověka donutí se zamyslet, a když tradiční patos na konci vykompenzujeme výbornými Judovými monology do kamery, nejde teď nedat 5*. Mně se to prostě líbilo. Ještě jedna výtka: Proč filmaři stále kazí pověst absinthu, když ho před kamerou zapalují? Neopičte se a pijte jen kvalitní tradiční absinthe s cukrem a vodou. Bez ohně. ;-)
Bratři (2009)
Toto silné téma už bylo mnohokrát lépe zpracováno třeba v nepřekonatelné Apokalypse a jen o fousek horším Lovci jelenů, nicméně pro mladši generaci diváků je přece jen ten Afghánistán tak nějak bližší, tudíž se film líbí a líbit bude. Dal bych 3*, kdyby tam nehrála moje oblínebá Natalie a hlavně kdybych nežasnul nad Tobeym a jeho brilantní proměnou ze vzorného vojáčka na ukázkového magora. Při hádce a následném zatýkání mi šel mráz po zádech stejně jako při zatýkání v Kultu hákového kříže. Takže nakonec 4* a šmitec.
Annie Hallová (1977)
Ten chlapík prostě ví, po třiceti letech jsou vztahy na úplně stejně mrtvém bodě, všechna klišé se budou dál donekonečna opakovat, lidé se nadále budou plácat na pomezí tragických a nešťastných životů a Woody se nám navždy bude potutelně smát z New Yorku a pohrdat Hollywoodem. Víc takových filmařů, prosím.
Ten Inch Hero (2007)
Příjemná oddechovka. Jen kdyby nebylo hned od začátku úplně jasné, jak to skončí. Hnidopišsky ještě musím poznamenat, že nechápu, jak může v jednom bufetu, kam chodí 3 lidi denně pracovat tolik lidí, kteří tak nemají nic jiného na práci než tlachat o životě. Do toho se zjeví blondýnka, nakreslí sluníčko, je přijata a na první směně si vybalí vodovky. Je tam těch nesmyslností víc,ovšem za pozitivní pohled na život a vztahy za 3*.
Shortbus (2006)
Myslel jsem si, že jsem hodně otrlý a že už mě nemůže nic rozhodit, ale některé scény tohoto filmu mě vyvedly z omylu. Nicméně i přes až přílišnou explicitnost (nebo právě pro ni?) jsem se celkem dobře bavil.
Dallas (TV seriál) (1978)
Líbí se mi, jak jsou teď všichni chytří, že odpad a kdesi cosi, ale v době, kdy tu nic jiného nebylo, žrali Dallas všichni. A už pro ty legendární postavy, znělku a klobouky musím dát za 3*.
Gran Torino (2008)
Toto je ovšem obrovské zklamání. Nevím, co se všem tolik líbilo. Ano, hezký film, hezky natočený, ale nic extra. Dialogy mi přišly tak strojené a nepřirozené (ano, nejsem Američan ani Asiat), děj celkem jednoduchý a předvídatelný. No a závěr, který hraje neskutečně přímočaře jen na city? Napravený rasista, který nechá milované auto hočiminovi od vedle? Ne, tenhle film jsem asi nepochopil.
Saló aneb 120 dnů sodomy (1975)
Jedna krásná hvězda pro Pasoliniho za to, že dokázal vymyslet tu největěí prasárnu, kterou jsem kdy viděl, sehnat na ni peníze a někoho, kdo mu to odehraje, a nakonec to i natočit. Tohle už se nejspíš nikdy nikomu nepodaří. Díky bohu!
Devět písní (2004)
Důkaz o tom, že i porno se dá dělat na úrovni. :-)
Match Point - Hra osudu (2005)
Nenápadná zmínka v úvodu filmu o Dostojevského Zločinu a trestu ukáže svůj význam až v průběhu a zejména na konci snímku. Už dávno se nehraje na pocit viny a ospravedlňování se, všechno je jenom otázka štěstí. Drama vystavěné na jednoduchém příběhu, který se postupně přiostřuje, až jsem si nakonec napětím mohl prsty ukousat. Moc pěkné.
Lovec jelenů (1978)
Začátek se mi zdál poněkud roztahaný, ale jeho význam mi došel až na konci filmu - nádhrený kontrast mezi tím před a po, nikdy už to nebude jako dřív. Tohle až skoro existenciální drama si v ničem nezadá se slavnější Coppolovou Apolkalypsou. Nádherné vykreslení hrůzy války, zejména té vietnamské, a její drtivý dopad na americkou společnost.
Únos dítěte (TV film) (1995)
Takhle při nedělním odpolední bych čekal daleko větší zoufalost. I když tenhle "thriller" nepředvedl nic světaborného, dokoukat se to nakonec dalo.
Iluzionista (2006)
V porovnání s dokonalým Dokonalým trikem vystačí tahle hříčka na hodně slabší 4*. Nemohu však souhlasit, že by byl Norton nevýrazný, jeho přístup se mi naopak velice zamlouval, byl chladný a tajemný, přesně takový, jaký by pravý kouzelník měl být. Slabinou jsou ovšem mezery ve scénáři, konec má sice výraznou pointu, ale že byste mu chtěli uvěřit, to se říct nedá.
Juno (2007)
Celý tenhle milý filmeček stojí a padá na Ellen Page. To ona může za to, že i snímek s poměrně předvídatelným scénářem takhle zapůsobí. Rozhodně příjemné pohlazení na sobotní odpoledne, hezky jsem se bavil.
Wanted (2008)
Ano, skutečně jsem se výtečně bavil! Kašlat na nesrovnalosti, nelogičnosti a nesmyslnosti. Důležitý je ten náboj, který tenhle film bezpochyby má. Dechberoucí scény, zpomalování, zrychlování a hra s detaily, neříkejte, že byste po tomhle nechtěli být také superzabijáky. ;-)