mahler

Motel Seafairer, stojící na okraji přímořského městečka White Pine Bay, zakoupí vdova Norma Luise Batesová, která zde hledá nový domov pro sebe a svého dospívajícího syna Normana. Nastěhují se do starého viktoriánského domu nad Seafairerem, který přejmenují na BATES MOTEL. Oba se seznamují s životem ve městě a obyvatelsvo je k nim celkem přátelské, až na šerifa Alexe Romera, který jakoby tušil, že ho už brzy čeká spousta práce.  Komplikovaný vztah matky a jejího syna, ze kterého se jednou stane jeden z nejslavnějších psychopatů filmového plátna Norman Bates, nám přiblíží tento seriálový prequel ke slavnému hororu Alfreda Hitchcocka PSYCHO.

Britský čtyřdílný televizní seriál je adaptací knihy sira Arthura Conana Doyla The Hound of the Baskervilles. Slavný detektiv z Baker Street, Sherlock Holmes (Tom Baker) a jeho kolega dr. Watson (Terence Rigby) jsou požádáni venkovským lékařem dr. Mortimerem (Will Knightley) aby dohlédli na bezpečí sira Henryho Baskervilla (Nicholas Woodeson), jehož strýc nedávno za podivných okolností zemřel. Doktor Mortimer je přesvědčen, že za smrtí sira Charlese je chorobný strach ze psa, který podle legendy pronásleduje rod Baskervillů.

Slavný detektiv Sherlock Holmes (Basil Rathbone) a jeho kolega dr. Watson (Nigel Bruce) mají nejen vyšetřit záhadné okolnosti umrtí sira Charlese Baskervilla, ale zároveň ochránit jeho synovce Henryho (Richard Greene) před přízrakem obrovského pekelného psa, který podle legendy žije na Dartmoorských blatech a lační po Baskervillské krvi. Černobílá filmová adaptace známého příběhu sira Arthura Conana Doyla byla natočena roku 1939.

Příběh trestance Jeana Valjeana, který je po svém propuštění neustále pronásledován stínem své minulosti, natočil jako třídílnou, téměř pětihodinovou adaptaci slavného románu Victora Huga Les Miserables francouzský režisér Raymond Bernard v roce 1934. Sám si pro film připravil i scénář a do hlavních rolí obsadil Harryho Baura (Valjean) a Charlese Vanela (Javert). Film byl kritikou označen za nejlepší a nejvěrnější filmovou adaptaci.

Prvorozený syn amerického hrdiny Charlese Lindbergha se ve věku pouhých dvaceti měsíců 1. března 1932 stal obětí únosu. Přesto že Linbergh zaplatil požadované výkupné, bylo dítě po deseti dnech nalezeno mrtvé. Za nějaký čas poté byl zatčen ilegální německý přistěhovalec Bruno R. Hauptmann (Stephen Rea), který se pokoušel platit bankovkou pocházející z výkupného za Lindberghova syna. Ve Flemingtonu v New Jersey tak začíná soudní proces, ve kterém jde hlavně o to aby byl Hauptmann odsouzen a popraven - na tom, že je pravděpodobně nevinen zdá se vůbec nezáleží.

Aktualizovanou verzi slavného románu Oscara Wildea natočil roku 1970 italský režisér Massimo Dallamano a do titulní role obsadil Helmuta Bergera. Ten se coby začínající model Dorian Gray zamiluje do herečky Sibily Vane (Mariu Liljedahl). Uštěpačný stárnoucí homosexuál Henry Wotton (Herbert Lom) ho však seznámí s malířem Hallwardem (Richard Todd), který zatouží namalovat Grayův obraz. V okamžiku, kdy Hallward práci dokončuje, si Gray přeje, aby to byl jeho obraz, kdo bude místo něj stárnout.

Jedno z nejznámějších zpracování slavného románu Oscara Wildea. Obraz krásného šlechtice Doriana Graye (Hurd Hatfield), který namaloval Basil Hallward (Lowell Gilmore), postupem času odkrývá jeho vnitřní ohavnost. Gray vyměnil svoji duši za stálé mladí a krásnou tvář - stala se z něj amorální zrůda, která neváhá ničit životy lidí kolem sebe - těch které miloval a kteří ho měli za přítele. Po letech si však začne uvědomovat prázdnotu a zlo, které způsobil.

Čtyřdílná televizní minisérie režiséra Roberta Hosseina s Lino Venturou v hlavní roli bývalého galejníka Jeana Valjeana a Michelem Bouquetem jako neúnavným policejním inspektorem Javertem. Společně s pohnutými osudy mnoha jiných „ubožáků“ sledujeme příběh dvou mužů, kteří jsou navenek zcela rozdílní, ale přesto uvnitř tolik podobní. Mužů, jejichž setkání osudově poznamená jejich životy…

Televizní zpracování slavného románu Victora Huga. Notoricky známý příběh trestance Jeana Valjeana (Richard Jordan), který se za pomoci biskupa Myriela (Claude Dauphin) stává dobrým člověkem a poté i starostou malého přímořského městečka – přesto však musí stále unikat před nekompromisním policistou Javertem (Anthony Perkins), který si opětné uvěznění Valjeana dal jako celoživotní úkol.

Roku 1888 by obyčejné vraždy ve špinavých uličkách Londýnského Whitechappelu zřejmě nevzbudily velký rozruch. Šílený zabiják uštědřil městu už tři krvavé rány a ve snaze o ,,Vraždy na úrovni" za sebou nechává brutálně zohavená těla a podivné vzkazy, díky kterým se zrodí mýtus o Jacku Rozparovači. Po stopách jednoho z nejslavnějších zločinců se vydává Sherlock Holmes (Christopher Plummer) a dr. Watson (James Mason).

Sherlock Holmes (John Neville) a dr. Watson (Donald Houston) pátrají po zločinci známém jako Jack Rozparovač, který se krvavě zapsal do dějin zločinu. Zastavit Londýnského řezníka který čistí temné uličky East Endu od prostitutek a odhalit důvod jeho konání je rozhodně úkol hodný jednoho z nejslavnějších detektivů světa. Ve vedlejších rolích se kromě Johna Frasera jako lorda Carfaxe objeví i Judi Dench, Anthony Quayle a Frank Finlay.

V nacistickém Německu byla roku 1943 natočena výpravná rekonstrukce námořní katastrofy z roku 1912. Kvůli silně zaměřené propagandě zde ředitel společnosti White Star Line Bruce Ismay (Ernst Fritz Fürbringer) vystupuje jako zákeřný Žid, který havárii zaviní svou chamtivostí. Film se snaží ukázat rozpínavost britských kapitalistů. Snímek natáčel režisér Herbert Selpin, který však byl uvězněn, o dokončení se tedy postaral Werner Klingler. Promítal se pouze v okupovaných zemích včetně protektorátu Čechy - Morava.

Waldo Zhernikov (Herbert Lom) spojí dohromady šest až doposud soupeřících gangů, aby získal vládu nad městem, které gangsteři terorizují a vydírají místní obyvatelstvo. Když však jeden z podřízených odmítne splnit rozkaz, Zhernikov ho nechá zabít. Nejlepší přítel zavražděného muže, Paddy Demion (Sean Connery), se rozhodne zničit nejenom Zhernikova a vraha Harryho (Alfred Marks), ale i organizovaný zločin v celém městě…

Detektiv Chandler dostává svůj první případ vraždy. Roku 2008, přesně sto let po sérii vražd, které spáchal Jack Rozparovač, je v londýnském okrsku Whitechapel nalezena mrtvá žena. Způsob vraždy přesně odpovídá sto let starým zločinům - přesto nikdo nechce věřit tomu, že vrah kopíruje zločiny Jacka Rozparovače. Zanedlouho je ale nalezena další oběť.

Berlín 1945. Jeho posledních deset dnů. Na samém konci války ještě stihne poslat na smrt spoustu lidí. A pak už bude zrazen svou generalitou, propadne naprostému šílenství, ožení se a po posledním polibku s Evou Braunovou spáchá sebevraždu a bude spálen, aby ušetřil své tělo veřejného lynčování ulicemi zničeného Berlína. Takový je film Hitler: Posledních deset dnů, ve kterém sledujeme britskou filmovou hvězdu Aleca Guinnesse jako ztělesněné nelítostné a samolibé zlo, kterému nesplaskne jeho obludné ego ani ve chvíli, kdy přichází jeho konec…

I přesto, že jsme svědky událostí vedoucích k vzestupu nacistického Německa, spíše než válečným snímkem je tento film psychologickým pohledem na Adolfa Hitlera a jeho vztah k ženám. K těm dvěma nejdůležitějším v jeho životě patřila jeho neteř a milenka Geli Roubalová (Cordula Trantow – nominace na Zlatý glóbus) a po její smrti Eva Braunová (Maria Emo). Jakkoliv je Hitler úspěšný ve své politické kariéře, tím žalostnější je jeho osobní život … V roli nejhrozivějšího diktátora tohoto století Richard Basehart.

Britský televizní film popisující poslední dny Adolfa Hitlera před jeho smrtí 30. dubna 1945. Vůdce musí bezmocně přihlížet, jak se jeho tisíciletá říše hroutí a současně ho zrazují jeho nejvěrnější spolupracovníci a přátelé. Propadá záchvatům zuřivého šílenství, má hrozivé vidiny ze svého mladí, kdy musel žít ve vídeňských kanálech mezi krysami, a pomalu se chystá odejít … Film je pečlivě vybudovanou a vygradovanou ukázkou Hitlerova šílenství a jeho nenávisti vůči světu - a zejména hereckým koncertem výborného Franka Finlaye v titulní roli.

Televizní film, který zachycuje poslední dny Adolfa Hitlera. V temných kamenných zdech svého berlínského bunkru ztrácí vůdce Třetí říše pojem o realitě. Přestože je víceméně zlomeným a ochromeným člověkem a události, které se kolem něj dějí, značí brzký konec války, až do svého konce nepřestává být Hitler běsnícím lidským monstrem. Za roli Hitlera dostal Anthony Hopkins cenu Emmy, ve vedlejších rolích stanuli Richard Jordan jako Albert Speer a Susan Blakely jako Eva Braunová.

Čtyřhodinová televizní mini-série byla natočena podle knihy Hitlerova dvorního architekta Alberta Speera. Film ho zobrazuje jako muže, který je zapleten do nacistické společnosti a nemá ani ponětí o Hitlerově šílenství a zrůdnosti – svou první zakázku získal od ministra propagandy Goebbelse (Ian Holm) – který ho posléze doporučí přímo samotnému Führerovi (Derek Jacobi). Speer (Rutger Hauer) nedbá varování své ženy a postupně se nejenom dostává stále výš v hierarchii Hitlerových stoupenců, ale stává se Vůdcovým věrným přítelem…

Podle povídky britského spisovatele Arthura Halleyho natočil roku 1957 Gerald Thomas film o šestiletém chlapci, který se omylem zamkne v otcově obrovském trezoru. Trezor má ale časový zámek – dá se odemknout jen jednou za 48 hodin. Uvnitř je však zásoba kyslíku pouze na 10 hodin a boj s časem začíná.