Candice

Papillon (Charlie Hunnam) ve skutečnosti část svého trestu pracoval ve vězeňské nemocnici ve Francouzské Guyaně. Historici věří, že právě tam nasbíral příběhy pro svou knihu od jiných vězňů, kteří se pokusili o útěk. Kniha je tedy spíše jakousi koláží zážitků různých lidí, než autobiografií Henriho Charriera.

Marie Kovárníková (ve filmu Charlotte Le Bon), Lenka Fafková (Aňa Geislerová) s celou rodinou, Aťa Moravec (Pavel Řezníček) s otcem a dalších více než 250 lidí, kteří byli gestapem vytipováni jako pomocníci parašutistů, byli ve skutečnosti odvezeni do koncentračního tábora Mauthausen a tam v říjnu roku 1942 popraveni. Vladimír Petřek (Roman Zach) byl vězněn na Pankráci a popraven už v září 1942 na Kobyliské střelnici. Celou jeho rodinu nacisté také transportovali do koncentračních táborů.

Lenka Fafková (Aňa Geislerová) a Marie Kovárníková (Charlotte Le Bon) nebyly zdaleka jedinými láskami Jozefa Gabčíka (Cillian Murphy) a Jana Kubiše (Jamie Dornan). Oba muži měli hned několik známostí zároveň a nezřídka jim i slibovali manželství. K dalším známým partnerkám atentátníků patřily mladičké sestry Ellisonovy v Anglii, vdova Anna Malinová v Praze a Marie Žilanová v Plzni. Lenka a Marie jsou jakousi směsicí těchto žen.

Agojie byly de facto považovány nejen za bojovnice, ale i za manželky krále, proto se také nemohly vdát za nikoho jiného.

Existují dvě verze toho, jak vznikla ženská armáda Agojie. První říká, že byla založena první a dodnes jedinou královnou v dnešním Beninu, Tassi Hangbè (u moci 1716–1718), která nechtěla sveřit své bezpečí do rukou mužů. Druhá tvrdí, že Agojie rekrutoval už král Houegbadja (u moci 1645–1685), protože po dlouholetých bojích se sousedními kmeny už zkrátka v Dahomey nebylo dost bojeschopných mužů.

Oblast Katutura, kde Sylvia (Girley Jazama) s rodinou žije, je skutečným místem na okraji Widnhoeku. Název v jazyce Herero znamená „místo, kde nechceme žít“.

Dominic West (Jean Valjean) a Josh O'Connor (Marius Pontmercy) si zahráli prince Charlese v britském seriálu Koruna (od r. 2016).

Michael Ondaatje se postavě Kipa (Naveen Andrews) věnuje daleko hlouběji do detailu, než Minghellův film. Mimo jiné popisuje jeho cestu z Indie do Británie, kde prošel výcvikem, navzdory nesouhlasu své rodiny, a křehký vztah, který si s Brity/bělochy vybudoval. Právě toto pouto, kterému mnozí doma nerozuměli, bylo nevratně zničeno po bombovém útoku na Hirošimu a Nagasaki, pročež Kip také nakonec přestal se svým řemeslem a vrátil se domů, kde se stal lékařem. Ve filmu tento obrat způsobila smrt Hardyho (Kevin Whately), se kterou se Kip v románu vypořádal o porovnaní snáz.

V Ondaatjeho románu Caravaggio (Willem Dafoe) přichází do villy San Girolamo za Hanou (Juliette Binoche), pro kterou je v podstatě strýčkem, coby nejlepší přítel jejího otce z Kanady. O Almásym (Ralph Fiennes) sice coby britský špión slyšel, ale jelikož kníže neměl co dočinění s Caravaggiovým zrmzačením, neexistovala zde žádná touha po pomstě. Naopak Caravaggio Almásymu objasní, že Clifton (Colin Firth) byl od začátku na misi v poušti jen proto, aby ho sledoval. Almásy byl posléze zatčen, protože všichni měli za to, že Cliftonovi prokoukl a Kathrine (Kristin Scott Thomas) zabil.

V knižní předloze Hana (Juliette Binoche) ze všeho nejvíce smutní po svém otci, který rovnež odešel z Kanady bojovat do Evropy a zemřel sám na těžké popáleniny, proto také cítí takovou náklonnost a potřebu zůstat s anglickým pacientem (Ralph Fiennes).

Po Alfredu Kinseym byl další průlomovou postavou zabývající se výzkumem lidské sexuality doktor William Masters. Julianne Nicholson (Alice) si 10 let po snímku Kinsey zahrála v seriálu právě o něm – Masters of Sex (od r. 2013), kde se představila jako doktorka Lillian DePaul.

Riccardo Scamarcio (Pino) a Alessandra Mastronardi (Francesca) ztvárnili pár na filmovém plátně už podruhé. Poprvé se potkali ve filmu Woodyho Allena Do Říma s láskou (2012), kde spolu měli náhodný románek v hotelovém pokoji.

Pinocchiovi roste nos pokaždé, když zalže. Tento fakt tvůrci opoměli ve scéně, kde Pinocchio lže u soudu o tom, co údajně ukradl.

V produkčním studiu v Paříži, kde Eliovi zamítnout produkovat jeho snímek o Palestině, visí na zdi plakát s českým titulem „Sněženky“.

Hlavní postava, Elia Suleiman, za celý film promluví jen v jedné scéně, a to, když newyorskému taxikáři vysvětluje, že Palestinec z Nazaretu.

Vědci se domnívají, že autorkou knižní předlohy byla německá novinářka Marta Hillers (1911–2001). Vzhledem ke kontroverzi se však všechna vydání publikovala anonymně.

Kniha „Žena v Berlíně“ vyšla poprvé v angličtině v USA v roce 1954, v němčině ji poprvé publikovali až o 5 let později ve Švýcarsku. Dílo se setkalo s vlnou kritiky, pročež se nedočkalo další publikace až do roku 2003, kdy se dokonce stalo bestsellerem. V Rusku však soud knihu zakázal jako extremistickou.

Guerillové hnutí Mau Mau, které díky své vyrtvalosti a odvaze postupně napomohlo Keni získat nezávislost na Velké Británii, je dodnes velmi kontroverzním tématem. Mnohým je trnem v oku krutost a metody Kikujských válečníků, kteří nejenže povraždili mnoho britských civilistů, ale obraceli se drsně i proti vlastním lidem, kteří s jejich přístupem nesouhlasili, nechtěli složit známou přísahu věrnosti, atp.

V roce 2010 němečtí vědci prozkoumávali podrobněji Rostův příběh a k jejich překvapení v něm nalezli mezery tak hluboké a data tak fundamentálně chybná, že uznali, že jeho strastiplná cesta ze Sibiře do Německa se zkrátka nemohla uskutečnit. Bauerova kniha je tudíž od té doby považována za dílo fikce.

Scéna, kde se Pops snaží flirtovat s Chloe, která mu říká: „Ale já jsem kočka“, načež on odpoví: „Nikdo není dokonalý“, je narážkou na film Někdo to rád horké (1959).