Vítejte na mém profilu.

Najetím na obrázek se dozvíte název (jméno) filmu/režiséra/herce a někdy i něco více. Kliknutím otevřete nový list s CSFD profilem daného filmu/režiséra/herce.

 

Malinko hudby pro lepší prohlížení:

aktuálně Jazzman od Carole King (Simpsonovi 06-22 Kolem Springfieldu)

 

---

 

Filmy, které mě naposledy zaujaly:

 

 

 

Kino	Video

 

 

---

 

 

Aktuálně:

 

13. Festival francouzského filmu

 

Rok se překulil a je tu další ročník tradiční přehlídky francouzských filmů. Letos se bohužel nedočkám žádného Truffauta a patrně ani slavného režiséra neuvidím. (Loni tu byl Jean-Pierre Jeunet s Galimatyášem). Nicméně ve školou nabitém týdnu si přeci jen vyšetřím čas na dva filmy.

Dvojice, kterou jsem letos stihl:

 

 

36. Letní filmová škola Uherské Hradiště

 

Letošní druhý letní svátek filmu měl poněkud katastrofický průběh, ovšem vůbec ne díky pořadatelům natož filmům. O tom ale raději až níže. Začneme tím pozitivním.

 

LFŠ je ohromný projekt kde lze zhlédnout doslova stovky filmů. Nových, starých, dobrých, řekněme extrémních, němých z živou hudbou. U těch bych se zastavil jako první. Němý film a živá hudba mě nadchla už loni a letos se nadšení jen prohloubilo. Skvosty jako Fantom opery, Sedm let neštěstí Maxe Lindera, velkého konkurenta samotného Charli Chaplina. Ale i Psanci velikána Victora Sjöströma. To vše v doprovodu rozličných interpretů všech žánrů. Pásmo krátkých filmů Maxe Lindera doprovodil dokonce beatboxer (!) a nemohu říct, že by to bylo nezajímavé. Němý film má pro mě vždy nádech tajemna, těžko popsatelné zvláštnosti. Jakmile začne hrát hudba a běží černobílé obrázky, poněkud trhaně, jelikož jich je jen 15 za vteřinu a ne 25, mohu si jen šťastně pobrukovat. A pak přijde překvapení, když jedna scéna ve Fantomovi je barevná a v další je jen sám fantom křiklavě rudý ala Sin City. Snad lidé nezapomenou na stá výročí těchto skvostů a budou se vydávat zrestaurované verze. Snad by se mohli nějaké dostat i do distribuce?

Další neodmyslitelnou součástí LFŠ jsou půlnoční filmy. Extrémy typu Revue na zakázku, v Kazachstánu natáčeného českého muzikálu, nejsou výjimkou. Klasika velikána béčkových filmů Edwarda D. Wooda Juniora (Plan 9 from Outer Space) Glen or Glenda rozhodně nemůže urazit plný sál kina Hvězda. Coffin Joe ve Vtělení ďábla podráždí Vaše bránice bez rozdílu věku a pohlaví. Horor ve kterém se nejvíce bojí hlavní záporák? Po půlnoci se v kině Hvězda může dít opravdu cokoliv. Loni byl další klasik žánru Tobe Hooper zastoupen nestárnoucím trhákem Texaský masakr motorovou pilou letos nezklamala jeho další oplzlá zhůvěřilost Sežráni za živa.

Teď zase vážněji. Letní filmová škola v Uherském Hradišti je rozhodně o objevování nového. Loni jsem se dozvěděl co to je cinéma du look či francouzké neobaroko. Poznal jsem osobitého zástupce tohoto žánru „reklamní estetiky“ Leose Caraxe a dodnes vzpomínám ne film Zlá krev a na obludně krásného Denise Levanta. Letošním objevem se stal islandský režisér Dagur Kári, jeho neopakovatelný rukopis a hlavní téma, jsem mohl sledovat na všech třech jeho celovečerních filmech. Muž, který jaksi nezapadá do společnosti. To spojuje tři filmy, mluvené třemi různými jazyky, natočené ve třech různých zemí. Noi, Daniel, Lucas. O těch je řeč. Albín jménem Noi, prvotina pana Káriho se odehrává na Islandském venkově. Noi není schopný chodit do školy ani dělat nic užitečného. Přesto si divák k němu přes černý humor najde cestu a závěr ho zasáhne. Outsider to je Daniel. V první scéně vede ohromný rozhovor s finančním úředníkem. Nikdy nepracoval a ani to nemá v úmyslu. Jeho kamarád se chce stát rozhodčím a prosí policisty, aby dostal pokutu. Dánsky mluvený černobílí film v kterém se procházejí sloni po ulici.

 

 

 

Prozatím poslední film tohoto osobitého tvůrce Dobré srdce s hlavním hrdinou bezdomovcem a sebevrahem Lucasem se odehrává v New Yorku a je mluven anglicky. Lucas se po pokusu o sebevraždu setkává v nemocnic se starším majitelem hospody Jacquesem. Ten mladého Lucase vezme pod svá ochranná křídla s úmyslem předat mu svou hospodu. Vše je ovšem jinak! (Nebudu spoilerovat) Zatím poslední film Dagura Káriho. Nemůžu si pomoct ale musím pana Káriho v jistém ohledu přirovnat k Woody Allenovi ten dokázal natočit desítky variací na jedno téma a většinu miluji. Proč by to neměl dokázat pan Kári.

 

 

45. Mezinárodní festival Karlovy Vary

 

45. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary splnil několik zásadních bodů, bez kterých bych neodjížděl domů spokojený. Především jsem zde opět viděl jeden film, který všechny převýšil. V roce 2008 to byl film Kytara, o rok později Restaurované filmy Jana Špáty (kompletu 4 DVD jsem čestný majitel) a letos nadupaný Mr. Nobody a to jsem na něj jít nechtěl! I další předpoklad se splnil. Právě jeden film uváděl nejlepší moderátor téhle země Marek Eben. Jednalo se o srbský film Zůstane to mezi námi Rajko Grliće, který vystudoval pražskou FAMU.

K již tradičnímu folkloru patří rozporuplné hodnocení filmů porotou. Cena pro nejlepší mužský herecký výkon skončila bez pochyb v těch nejlepších rukou. Oba hlavní protagonisté filmu Matka Tereza od koček, Mateusz Kosciukiewicz (tuším, že se to čte koščuškus =) a Filip Garbacz, bratři, kteří zabijí vlastní matku, jsou vynikající. Taktéž cena za režii pro výše zmíněný film Zůstane to mezi námi pro Rajko Grliće, je bez debat. Ovšem zvláštní ocenění poroty pro dva, z mého pohledu, nejhorší filmy letošního festivalu, je pro mě těžko stravitelné. Jiné nebe a Jsou věci, které nevíš, tyto film mají hodně společného, k smrti nudí a diváci odchází v půlce. Druhý jmenovaný byl srovnáván s filmem Taxikář Martina Scorseseho, což už byla opravdová nálož. Vítězný film Moskytiéra nemůžu hodnotit, protože jsem ho neviděl. Snad zamíří do kin.

Teď něco málo k tomu, jak se mi v Karlových Varech obvyklých 5 dnů žilo. Přijel jsem v neděli večer a tradičně na pondělí jsem nesehnal jediný lístek. Ovšem nic nebylo ztraceno (pondělí 4 filmy, hodinu před představením se uvolňují lístky, které si nevyzvedli novináři a lidi od filmu). V pondělí ráno už bylo veseleji, 3 lístky jsem zamluvil přes SMS a ještě dva další koupil na pokladně. Takže úterý 5 filmů. Přesto potíže s lístky přetrvávali. Čím to, že do Varů každý rok přijede víc lidí? Spíše z donucení jsem tedy skoro celý festival strávil ve Velkém Sále hotelu Thermal, který má 1145 míst a tak sehnat lístky není takový problém. Ve středu a ve čtvrtek jsem zde strávil kompletní program. Tedy 2x6 filmů. V pátek jsem před odjezdem stihl ještě příjemnou dvojici filmů, ale o tom až níže. Celkem tedy krásných 23 filmů za 5 dnů a solidní navýšení rekordu z minulých let. Spánek okolo 5 hodin denně a poněkud hluční sousedé ve stanu... Proč lidé jezdí tak daleko kvůli alkoholu mi doposud zůstává záhadou.

 

Názor:

3D

Poslední dobou se neřeší nic jiného než 3D, film, který není 3D, jako by nebyl. Dokonce už jsem slyšel o 4D. =D Ovšem předně bychom si měli uvědomit, že celé 3D je velký podvod. Copak filmy nejsou 3D? Nezachycují prostor, hloubku, perspektivu? Samozřejmě že ano! Ovšem to je jen špička ledovce. V IMAXU ještě jde hovořit o jakems takems 3D efektu v ostatních kinech má člověk 3D brýle jen aby přečetl titulky. (Zkuste si je sundat na 5 minut a dáte mi za pravdu.) Dalším zajímavým úskalím je kombinace 3D brýlí a dioptrických brýlí. O značné nepohodlnosti nemusím více říkat. To jsou čistě praktické věci. Další otázka, která mě v souvislosti s 3D technologii napadá je:  vzniká společně s třetím rozměrem i další rozměr umění? Bohužel si opět musím odpovědět záporně.

Febio fest 2010

 

Můj první ročník této velké pražské přehlídky. Škoda, že ve školním roce je tak zoufale málo času a taky škoda, že se častěji nevyužívá dobré zázemí multikin na podobné akce. Samozřejmě, v Karlových Varech, Uherském Hradišti a klasických pražských kinech je úplně jiná atmosféra. Ovšem když jeden den chcete vidět 6 filmů (v Uherském Hradišti to opravdu lze =) ) Tak už nevnímáte tolik atmosféru jako svůj zadek a záda.

 

Trojka na kterou jsem si vyšetřil čas:

 

 

 

Projek 100 2010

 

Každoroční celostátní přehlídka špičkových filmů. Díky té z roku 2007 si říkám filmový fanoušek. =D

Zhlédnuto:

 

 

---

 

Kdo jsem?

Především velký fanoušek filmu. Začít podobným klišé asi není ideální, ale nějak člověk začít musí. Proč film? Rozhodně proto, že "záznamová média" jsou asi hlavním zdrojem "umění" dnešní doby. Patrně se mi nikdy nepodaří přečíst dost knih, abych mohl říci, že jsem znalec. Tedy - bohužel - zcela určitě se mi to nepodaří. Můj absolutní hudební hluch mi nedovolí, abych se stal znalcem v oboru hudby, ačkoliv ji mám nadevše rád a nic "nového" mi není cizí. O tom, že znalcem výtvarného umění se nemohu nikdy stát ani nemluvě. Je to v podstatě z nouze cnost. Film se zdá být nejsrozumitelnější, člověk nemusí umět číst ani psát, nemusí znát notový zápis a může se dívat na film - a pochopit jeho základ. Ovšem při svém vybírání toho "nejjednoduššího umění" jsem zcela opomněl, že film je ohromně komplexní a strašlivě složitý. Člověk musí vnímat obraz i zvuk, mnohdy tak zásadní. Každý tvůrce má svůj jedinečný rukopis, který nebývá snadno čitelný... A tak bych mohl pokračovat dále a dále bez jakéhokoliv znatelného přínosu.

Jedna věc je pro mě zcela zásadní:

Film mám rád a proto se nezabývám jeho kritikou, ale hledáním toho pozitivního. Na špatné filmy se snažím nedívat. Má hodnocení jsou velice nespravedlivá. Netuším, proč se lidé stále dívají na další a další filmy, když se zabývají čistě jejich kritikou.

Nemám rád, když lidé říkají, že dnes se netočí dobré filmy. Ano, opravdu nežijeme ve 20. 30. ani 60. letech, ale přesto jsou zde vlaštovky, že tyto léta opět přijdou za všechny mohu s čistým štítem jmenovat Darrena Aronofského a nadějného Maďara György Pálfiho.

 

---

 

Jak jsem řekl, film se pro mě stal tím zásadním druhem umění, kterému se s největší pravděpodobností budu nějakou dobu věnovat (snad celý život?) Tyto stránky mi v budoucnu nebudou sloužit jen jako zdroj informací a rad, ale také jako ventil, kterým mohu bez omezení vysílat do světa to, co mě zrovna napadne.

Časem se možná rozepíšu o filmových akcích, které jsem navštívil a to o Letní filmové škole v Uherském Hradišti a MFF Karlovy Vary. Tyto akce se mi staly velkou inspirací.

---

Nemám rád:

-lidi, kteří si do profilu dávají kolonku "nemám rád" =D

-uživatele, kteří vytváří seznam "nevhodných" uživatelů (že Karlosi80?) =D

-nicneříkající filmy, filmy z Americké střední, jednoduchost a banalitu

-rasismus, obzvláště ten latentní, který každý denno  denně slýcháváme i říkáme

-násilí, ve filmech mi nevadí pokud má nějaký význam

-průměrnost

 

Mám rád:

+umění, především film

+kombinace thriller/krimi/mysteriozní nepohrdnu filmem noir dobrými sci-fi nebo fantasy, nepovažují komedii za podřadný žánr

+historii

+filmové festivaly a přehlídky

---

 

Režiséři, kteří se nevešli do TOP 10, ale měli by tam být =) :

 

 

 

---

 

Oblíbení čeští a slovenští režiséři:

 

 

---

To, co dává mému životu smysl:

 

 

---

Nejoblíbenější žánr:

mysteriozní thriller

 

---

Nejlepší filmy podle roku vzniku (zhlédnuté):

2008

 

2007

 

2006

 

2005

 

2004

 

2003

 

2002

 

2001

 

2000

 

1999

 

1998

 

1997

 

1996

 

1995

 

1994

 

1993

 

1992

 

1991

 

1990

 

1989

 

1988

 

1987

 

1986

 

1985

 

1984

 

1983

 

1982

 

1981

 

1980

 

1979

 

1978

 

1977

 

1976

 

1975

 

1974

 

1973

 

1972

 

1971

 

1970

 

1969

 

1968

 

1967

 

1966

 

1965

 

1964

 

1963

 

1962

 

1961

 

1960

 

1959

 

1958

 

1957

 

 

1956

 

 

1955

 

 

1954

 

 

1953

 

 

Tímto seznamem nechci naznačit, že by každý rok vzniklo tolik a tolik dobrých filmů, těžko porovnávat jednotlivé roky. Spíš si sám pro sebe ujasňuji, jaké filmy vznikali v kontextu s dějinami. Snažím se vybírat filmy méně známe a co nejvíce neamerické, i když to jde velmi těžko. Můj vkus se až nehezky blíží vkusu lidí na csfd (proto to tu mám tak rád. =) ) A to že v mém seznamu přes všechnu snahu dominují americké filmy nevidím jako nic zlého. V Americe se filmy prostě točí nejlépe, nejsnadněji. Copak Hitchcock, Wilder nebo Lang byli Američané?

Pokud se někdo nechá inspirovat budu velmi rád, pokud mi o tom dá vědět.

---

 

Moje nejoblíbenější filmové scény:

1. Hodný, zlý a ošklivý - souboj

 

 

2. Křižník Potěmkyn - schody v Oděse

 

 

3. Pulp fiction - sklad mrtvejch negrů

 

 

4. Matrix - scéna ve vestibulu

 

A vůbec se za to nestydím, táta před lety kupoval poškozené DVD s Matrixem se slovy: "Funguje scéna ve vestibulu? Ano? Pak je vše v absolutním pořádku." =D

 

5. Star Wars - zrození Darth Vadere episoda III

 

 

 

---

 

 

Němé filmy:

Doslova unikátní platformou se pro mě staly němé filmy. Pro někoho divní herci dělající nic neříkající posunky, pro mě věc, která se v dějinách filmu nikdy neztratí. Věděli jste, že němý film vůbec nemusel existovat, protože záznam zvuku byl technologicky zvládnutý, jen se jaksi ze začátku neujal? Přišli bychom tak o mnohé.

 

Němý film má zpravidla hudební doprovod. Tady je ta ohromná nadčasovost. Starý němý film lze "ozvučit" jakoukoliv moderní hudbou a navíc k jednomu filmu udělat nespočet různých zvukových stop. Jeden film tak může získat množství různých vyznění.

 

Rád bych poděkoval především Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde mají speciální sekci "Němý film a živá hudba"

 

Vláda německého expresionismu a ruské "montáže" je nezpochybnitelná, k tomu bych ještě přidal filmy Charlie Chaplina.

 

 

 

LFŠ 2009

 

 

 

 

---

 

Kult velkého B:

Další "chuťovkou," ne pro každého, se pro mě staly filmy označované jako Béčka. Může být film tak špatný až je dobrý? Moje odpověď zní: ANO. Sice jsem v této skupině začátečník, ale vzdělávat se budu. Existenci takovýchto filmů jsem si uvědomil na LFŠ.

Tyto filmy lze ohodnotit pouze 5* nebo odpadem! jinak se jedná o svatokrádež. =D

LFŠ 2009

 

 

 

 

Chystám se na:

 

 

 

 

---

 

Moje životní (filmové) krédo:

 

 

Pokud by se někdo chtěl na něco zeptat, vyměnit body, či za něco vyčinit, jen do toho.

 

Seznam použitých zkratek:

(K) - Film zhlédnut v kině. (od 2010) (převážně Světozor, Lucerna či Cinestar Anděl, ale i Vesmír Trutnov - můžu jen doporučit - Aero, Bio Oko, Cinestar Hradec Králové)

(I) - Film zhlédnut v IMAXu

 

Přehlídky a festivaly: (opatřené ročníkem či rokem)

MFFKV - Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

LFŠ - Letní filmová škola Uherské Hradiště

FF - Febio Fest Praha

FFF - Festival francouzského filmu

Projekt 100 - Projekt 100 =D

HFF Hitchcock film fest Praha

 

 

 

od 12.4.2010

 

(začínáme =D )