Inteligentní komedie, které pobaví a současně i dojme. Není to vůbec tak potrhlé, jak by člověk čekal od francouzů a místy je atmosféra dokonce až melancholická. Hořké komedie, které jsou současně i vážnými filmy se svého času točili i v jedné malé zemičce ve středu Evropy a mně je tento film trochu připomněl. Humor vychází z víceméně reálných situací a z příběhu, není proto vynucený a o to je cennější a vtipnější. Philippe Noiret je bravurní.
Hodně pohodový snímek do nepohody o tom, jak Viktor Navorski (Terminál-2004) potká Erin Brockovich (Erin Brockovich-2000). Jedná se o nenáročný příběh setkání dvou lidí, kterým jsem to opravdu přál. T. Hanks a J. Roberts jsou přesně ti dva, se kterými jsem rád strávil hodinu a půl v normálním světě „(ne)obyčejných lidí“. Rozhodně jsem si to nepustil naposledy.
Po zhlédnutí traileru v kině, mě ani nenapadlo, že tento film někdy uvidím, ovšem stalo se, že si ke mně našel cestu skrze televizní obrazovku ve chvíli, kdy nešlo sledovat nic jiného:). Není to nic extra, nicméně to rozhodně předčilo má očekávání a dokonce jsem se docela dobře bavil. Tomu přispěl i dabing, byl vtipný a k postavám sedl. Jak ho jinak nevyhledávám, tak u odlehčené komedie je to snad i lepší volba a sprosťárny přeci jen zní jinak v češtině.
Nesnažím se být v hodnocení „jiný“, ale Pan Kraus je podle mě arogantní trapný komik. Dělá z hostů hlupáky, jakože nechápe, co mu říkají a směje se jim do očí. Občas odvypráví nějaký ten vtip, co jsem ho slyšel včera v hospodě, a přišel mi trapný (navíc z něj dělá, že je madeinkraus). Do toho zazní bubny a činely (od nějaké podivné kapely, nebo co to je) jako, že je to fakt kameňák a mistr vtipu opět zabodoval, jako nikdo jiný. Toto všechno, a ještě mnohem víc, dělá z pořadu nepřítele vkusu. Už jsem psal, že je vše vynucené, trapné, arogantní a umělé? Ne? No tak vše je vynucené, trapné, arogantní a umělé.
Hlavní lákadlo tohoto snímku je nejspíš scénář, který leccos sliboval, ale nakonec je hloupý a účelový. To se pochopitelně promítlo do nepřesvědčivého provedení.
Hodně zábavné, dobře udělané + sympatický hlavní hrdina. Snad nejlepší „mlátička“ tohoto druhu. Píšu v uvozovkách, protože se mi to dokonce líbilo i jako film:)
Skvělý dokument procházející historii a současnost bojových umění po jednotlivých odvětvích. Současně ukazuje několik stylů, úderů a chvatů, které se dva hlavní průvodci pořadem učí, aby se je nakonec pokusili použít v souboji proti mistrovi v daném stylu. Vše je podáno zábavnou a srozumitelnou formou a myslím si, že dokument musí zaujmout i lidi, kteří se jinak o bojová umění nezajímají.
Přišlo mi, jakoby se film pořádně nerozjel a už končil. Chyběly mi tam zábavnější společné scény a větší jiskření a touha, stále to bylo mezi hrdiny chladné a najednou se líbají ... Ve scéně, kdy jsi Annu Scottovou přivede hlavní hrdina domů se všichni chovají, jak duševně nemocní a vtip okamžiku je umělý a vytlačený. Taky jsem nepochopil, proč si jí všichni hned zamilovali (protože neřekla, že je vegetariánka aby neurazila??? Byla tam na to pak narážka v podobě dalších rande). Za všechno asi může scénář, který dělá z postavy hrané J. Roberts tak trochu nevyrovnaného blázna, který se pořád lituje (ona s tou prací nemohla přestat, byla oběť či co?) a Hugh Grant je prosťáček, přičemž nevím co, na něm vlastně viděla. Přišel mi lehce zpomalený a rozhodně „nudílek“. Humor tu taky žádný není, nebo tedy je, ale není humorný ale trapný, a to v podobě lidí okolo hlavního hrdiny.
Tato superslaďárna mě neoslovila. I když nerad, protože nikdy nemám problém s délkou filmu, tak tady musím napsat, že Joe Black mohl mít o hodinu méně. Především při zkrácení nekonečných výlevů, jak se kdo miluje, by kvalitu neztratil, naopak. B. Pitt a C. Forlani jsou tak romanticky zamilovaní, až jsou vlezlí. Především Piták si tu hraje na velkého citlivku frajírka a po čase už jsem ho nemohl vystát. Příběh je fakt primitivní, zápletka kolem odkoupení firmy a její rozuzlení je předvídatelné a konec je v duchu celého filmu plný láskyplných přemršťených výlevů. Hrdinka dokonce pozná po dlouhém zahledění do Pittových očí, že člověk před ní stojící je uvnitř někdo jiný … co? Než někdo jiný koho potkala v kavárně? Vždyť se stejně zamilovala do toho „nového“, ten odešel… A vůbec námět zamilované Smrtky, to chtělo víc, jenže ono je to jen o těch výlevech. Největší klad filmu je jako vždy perfektní A. Hopkins, je potěšení ho sledovat.
Historicky velmi cenné, obsahově rozsáhlé a tím ojedinělé. Zajímalo by mě, co např. takový uživatel verbal, myslel tím odpadem? Že by tomu nevěřil … vše bylo „jinak“?
Docela pěkný starý velkofilm, ale jen do doby, než se scénář změnil v … Bůh Bůh Ježíš Bůh … odpuštění, milujme se … Bůh a Ježíš. Silný náboženský konec byl naprosto příšerný.
Čekal jsem něco dost jiného, něco o dost lehčího, abych tak řekl. Toto byl překvapivě inteligentní film se zajímavými postavami, které je radost sledovat. Terence Hill zde vystřihl výborný výkon a po pár minutách jsem zapomněl, že ho znám vlastně jen z těch jeho divokých komedií. Jen ten konec jsem mu tak úplně nesežral. Gene Hackman by měl jít vyučovat herectví, je to ten typ, co řekne vše jen pohledem. Přemýšlel jsem nad pětibodovým hodnocením, ale asi rozhodla délka filmu,mohl být delší na takové téma, a pak ten již zmiňovaný konec, byl takový dobový, až divadelní a nějak mi tam nezapadl.
Moje hodnocení není objektivní, toto byl hit své doby a pro mě klasika. Možná naivní a přitom v některých věcech reálnější než jiné snímky, 80. léta měla ve filmovém světě nezapomenutelné kouzlo.
Konspirační megablábol o všemocné skupině "vládců světa" ztělesněné politikem a jeho věrnými agenty v podání pubertálních floutků, kteří ovládají pohádkovou technologii (tisíce satelitů, co snímají každý metr země a ještě svůj přenos nahrávají, automaty hlídající každý hovor a hledající každé slovo) kontrolující všechno a všechny . Koukám, že lidi uvěří už úplně všemu. Sralo mě na takový nesmysly koukat, a pořád nevím, co si o filmu myslet, jinak je totiž docela dobrý a Scottova režie s Gene Hackman jsou velké plus.
Hlavní hrdinové jsou bezesporu skvělí, akce byla napínavá a vše působí vážně a reálně, za to body nahoru. Ale bohužel scénář je průměrný a i když šlo o hodně, tak já se pořád nemohl zbavit dojmu, že vlastně nejde o nic :) Třeba to chtělo více agentského dobrodružství, co já vím. Jinak je to další z řady filmů, které se odehrávají v mnoha městech, štáb si pěkně zacestoval, ale na kvalitu snímku to nemá žádný vliv, podobně jako Bondové, Bourneové atd. Silné tři, ale pořád jen tři.
Kvalita filmu pochopitelně mizerná, ale za 70. léta:) a především za legendární soubor Bruce Lee – Chuck Norris dvě hvězdy nad rámec, než by si film býval zasloužil.
Zajímavý snímek s překrásnou Siennou Miller a úžasným Stevem Buscemim. Hodina zajímavého a zábavného tlachání, rád bych se Stevem měnil, ale konec, jakkoliv překvapivý, byl překombinovaný a udělal z reality jen a jen film. Navíc mi nějak uniklo, proč to ona vlastně celé od začátku dělala, co tím získala? Škoda, potenciál to mělo větší.
Asi nejslabší film s Clintem co jsem viděl. To nejhorší je jistojistě příběh, který je opravdu slaboučký, a to tak, že místy jsou zde viditelně protahované scény, aby nebyla stopáž hodina. Scénář byl napsaný zřejmě přes noc a o zábavu se stará opravdu jen frajer Clint. Za zmínku stojí povedená hudba, ale to už je opravdu vše.
Překombinovaná blbina s příšernou rolí pro Amandu Peet a ani ostatní dvakrát nezáří, jen M. Perry je zde na vrcholu a stará se ve filmu o jedinou zábavu.
Skvělé prostředí oživlé historie se spoustou intrik a zajímavých postav ve zfilmovaném románu. Malkovich je jako Valmont bravurní a film díky němu hodně rychle uteče, takže škoda, že není delší. Krásně se také kouká i na mladé Michelle Pfeiffer a Umu Thurman v dobových šatech :)
Drsný velmi napínavý krimi-thriller s výbornou zápletkou a hereckými výkony. Ve svém žánru to nejlepší, co bylo kdy natočeno. Po skončení jsem byl ještě pěknou chvíli mimo. Díky za to Davide Finchere.
Forrest je pro každého. Pro hloupé, chytré, náročné, nenáročné, každý ho pochopí a každý (skoro) si ho zamiluje, protože je milý, krutý, smutný i veselý. Je neopakovatelný, stejně jako samotný Tom Hanks.
Vše už bylo řečeno o této legendě. Dá se na ní dívat stále a stále dokola. Příběh, postavy, HUDBA, kamera, atmosféra … vše je jedinečné a neopakovatelné. Není žádný jiný film, který by se tomuto dílu podobal.
Moje komentáře
Prohnilí (1984)
Inteligentní komedie, které pobaví a současně i dojme. Není to vůbec tak potrhlé, jak by člověk čekal od francouzů a místy je atmosféra dokonce až melancholická. Hořké komedie, které jsou současně i vážnými filmy se svého času točili i v jedné malé zemičce ve středu Evropy a mně je tento film trochu připomněl. Humor vychází z víceméně reálných situací a z příběhu, není proto vynucený a o to je cennější a vtipnější. Philippe Noiret je bravurní.
Moje krásná učitelka (2011)
Hodně pohodový snímek do nepohody o tom, jak Viktor Navorski (Terminál-2004) potká Erin Brockovich (Erin Brockovich-2000). Jedná se o nenáročný příběh setkání dvou lidí, kterým jsem to opravdu přál. T. Hanks a J. Roberts jsou přesně ti dva, se kterými jsem rád strávil hodinu a půl v normálním světě „(ne)obyčejných lidí“. Rozhodně jsem si to nepustil naposledy.
Před svatbou ne! (2001)
Po zhlédnutí traileru v kině, mě ani nenapadlo, že tento film někdy uvidím, ovšem stalo se, že si ke mně našel cestu skrze televizní obrazovku ve chvíli, kdy nešlo sledovat nic jiného:). Není to nic extra, nicméně to rozhodně předčilo má očekávání a dokonce jsem se docela dobře bavil. Tomu přispěl i dabing, byl vtipný a k postavám sedl. Jak ho jinak nevyhledávám, tak u odlehčené komedie je to snad i lepší volba a sprosťárny přeci jen zní jinak v češtině.
Uvolněte se, prosím (TV pořad) (2004)
Nesnažím se být v hodnocení „jiný“, ale Pan Kraus je podle mě arogantní trapný komik. Dělá z hostů hlupáky, jakože nechápe, co mu říkají a směje se jim do očí. Občas odvypráví nějaký ten vtip, co jsem ho slyšel včera v hospodě, a přišel mi trapný (navíc z něj dělá, že je madeinkraus). Do toho zazní bubny a činely (od nějaké podivné kapely, nebo co to je) jako, že je to fakt kameňák a mistr vtipu opět zabodoval, jako nikdo jiný. Toto všechno, a ještě mnohem víc, dělá z pořadu nepřítele vkusu. Už jsem psal, že je vše vynucené, trapné, arogantní a umělé? Ne? No tak vše je vynucené, trapné, arogantní a umělé.
Soudcova noc (1983)
Hlavní lákadlo tohoto snímku je nejspíš scénář, který leccos sliboval, ale nakonec je hloupý a účelový. To se pochopitelně promítlo do nepřesvědčivého provedení.
Ip Man (2008)
Hodně zábavné, dobře udělané + sympatický hlavní hrdina. Snad nejlepší „mlátička“ tohoto druhu. Píšu v uvozovkách, protože se mi to dokonce líbilo i jako film:)
Tělo jako zbraň (TV pořad) (2007)
Skvělý dokument procházející historii a současnost bojových umění po jednotlivých odvětvích. Současně ukazuje několik stylů, úderů a chvatů, které se dva hlavní průvodci pořadem učí, aby se je nakonec pokusili použít v souboji proti mistrovi v daném stylu. Vše je podáno zábavnou a srozumitelnou formou a myslím si, že dokument musí zaujmout i lidi, kteří se jinak o bojová umění nezajímají.
Notting Hill (1999)
Přišlo mi, jakoby se film pořádně nerozjel a už končil. Chyběly mi tam zábavnější společné scény a větší jiskření a touha, stále to bylo mezi hrdiny chladné a najednou se líbají ... Ve scéně, kdy jsi Annu Scottovou přivede hlavní hrdina domů se všichni chovají, jak duševně nemocní a vtip okamžiku je umělý a vytlačený. Taky jsem nepochopil, proč si jí všichni hned zamilovali (protože neřekla, že je vegetariánka aby neurazila??? Byla tam na to pak narážka v podobě dalších rande). Za všechno asi může scénář, který dělá z postavy hrané J. Roberts tak trochu nevyrovnaného blázna, který se pořád lituje (ona s tou prací nemohla přestat, byla oběť či co?) a Hugh Grant je prosťáček, přičemž nevím co, na něm vlastně viděla. Přišel mi lehce zpomalený a rozhodně „nudílek“. Humor tu taky žádný není, nebo tedy je, ale není humorný ale trapný, a to v podobě lidí okolo hlavního hrdiny.
Seznamte se, Joe Black (1998)
Tato superslaďárna mě neoslovila. I když nerad, protože nikdy nemám problém s délkou filmu, tak tady musím napsat, že Joe Black mohl mít o hodinu méně. Především při zkrácení nekonečných výlevů, jak se kdo miluje, by kvalitu neztratil, naopak. B. Pitt a C. Forlani jsou tak romanticky zamilovaní, až jsou vlezlí. Především Piták si tu hraje na velkého citlivku frajírka a po čase už jsem ho nemohl vystát. Příběh je fakt primitivní, zápletka kolem odkoupení firmy a její rozuzlení je předvídatelné a konec je v duchu celého filmu plný láskyplných přemršťených výlevů. Hrdinka dokonce pozná po dlouhém zahledění do Pittových očí, že člověk před ní stojící je uvnitř někdo jiný … co? Než někdo jiný koho potkala v kavárně? Vždyť se stejně zamilovala do toho „nového“, ten odešel… A vůbec námět zamilované Smrtky, to chtělo víc, jenže ono je to jen o těch výlevech. Největší klad filmu je jako vždy perfektní A. Hopkins, je potěšení ho sledovat.
Proces H (TV seriál) (2009)
Historicky velmi cenné, obsahově rozsáhlé a tím ojedinělé. Zajímalo by mě, co např. takový uživatel verbal, myslel tím odpadem? Že by tomu nevěřil … vše bylo „jinak“?
Ben Hur (1959)
Docela pěkný starý velkofilm, ale jen do doby, než se scénář změnil v … Bůh Bůh Ježíš Bůh … odpuštění, milujme se … Bůh a Ježíš. Silný náboženský konec byl naprosto příšerný.
Pochoduj nebo zemři (1977)
Čekal jsem něco dost jiného, něco o dost lehčího, abych tak řekl. Toto byl překvapivě inteligentní film se zajímavými postavami, které je radost sledovat. Terence Hill zde vystřihl výborný výkon a po pár minutách jsem zapomněl, že ho znám vlastně jen z těch jeho divokých komedií. Jen ten konec jsem mu tak úplně nesežral. Gene Hackman by měl jít vyučovat herectví, je to ten typ, co řekne vše jen pohledem. Přemýšlel jsem nad pětibodovým hodnocením, ale asi rozhodla délka filmu,mohl být delší na takové téma, a pak ten již zmiňovaný konec, byl takový dobový, až divadelní a nějak mi tam nezapadl.
Hříšný tanec (1987)
Moje hodnocení není objektivní, toto byl hit své doby a pro mě klasika. Možná naivní a přitom v některých věcech reálnější než jiné snímky, 80. léta měla ve filmovém světě nezapomenutelné kouzlo.
Nepřítel státu (1998)
Konspirační megablábol o všemocné skupině "vládců světa" ztělesněné politikem a jeho věrnými agenty v podání pubertálních floutků, kteří ovládají pohádkovou technologii (tisíce satelitů, co snímají každý metr země a ještě svůj přenos nahrávají, automaty hlídající každý hovor a hledající každé slovo) kontrolující všechno a všechny . Koukám, že lidi uvěří už úplně všemu. Sralo mě na takový nesmysly koukat, a pořád nevím, co si o filmu myslet, jinak je totiž docela dobrý a Scottova režie s Gene Hackman jsou velké plus.
Chvění (1990)
Hodně podivná překvapivě vtipná a zábavná prdel:)
Vražedné pobřeží (TV seriál) (1991)
Legendární hrůza.
Odvážný Crusoe (TV seriál) (2008)
Něco mezi Tarzanem, Nickem Sloterem a MacGyverem.
Touha smrti V (1994)
No ovšem toto byla lahůdka.
International (2009)
Hlavní hrdinové jsou bezesporu skvělí, akce byla napínavá a vše působí vážně a reálně, za to body nahoru. Ale bohužel scénář je průměrný a i když šlo o hodně, tak já se pořád nemohl zbavit dojmu, že vlastně nejde o nic :) Třeba to chtělo více agentského dobrodružství, co já vím. Jinak je to další z řady filmů, které se odehrávají v mnoha městech, štáb si pěkně zacestoval, ale na kvalitu snímku to nemá žádný vliv, podobně jako Bondové, Bourneové atd. Silné tři, ale pořád jen tři.
Cesta draka (1972)
Kvalita filmu pochopitelně mizerná, ale za 70. léta:) a především za legendární soubor Bruce Lee – Chuck Norris dvě hvězdy nad rámec, než by si film býval zasloužil.
Interview (2007)
Zajímavý snímek s překrásnou Siennou Miller a úžasným Stevem Buscemim. Hodina zajímavého a zábavného tlachání, rád bych se Stevem měnil, ale konec, jakkoliv překvapivý, byl překombinovaný a udělal z reality jen a jen film. Navíc mi nějak uniklo, proč to ona vlastně celé od začátku dělala, co tím získala? Škoda, potenciál to mělo větší.
Dva mezci pro slečnu Sáru (1970)
Asi nejslabší film s Clintem co jsem viděl. To nejhorší je jistojistě příběh, který je opravdu slaboučký, a to tak, že místy jsou zde viditelně protahované scény, aby nebyla stopáž hodina. Scénář byl napsaný zřejmě přes noc a o zábavu se stará opravdu jen frajer Clint. Za zmínku stojí povedená hudba, ale to už je opravdu vše.
Můj soused zabiják (2000)
Překombinovaná blbina s příšernou rolí pro Amandu Peet a ani ostatní dvakrát nezáří, jen M. Perry je zde na vrcholu a stará se ve filmu o jedinou zábavu.
300: Bitva u Thermopyl (2006)
Moc hezky udělané, ale pokud v tom někdo hledá něco víc, tak marně, není to tam :)
Ironclad (2011)
Nízkorozpočtové béčko ze středověku je ideální na mozkový odpočinek, nicméně příběh je hodně slabý, stejně tak jako dialogy a postavy.
Pod povrchem (2000)
Horory jsou voser. Bláboly a nesmysly a tohle není výjimka. Příběh je absolutně vyfabulovaný a tak kravský, že už není ani k smíchu.
Nebezpečné známosti (1988)
Skvělé prostředí oživlé historie se spoustou intrik a zajímavých postav ve zfilmovaném románu. Malkovich je jako Valmont bravurní a film díky němu hodně rychle uteče, takže škoda, že není delší. Krásně se také kouká i na mladé Michelle Pfeiffer a Umu Thurman v dobových šatech :)
Sedm (1995)
Drsný velmi napínavý krimi-thriller s výbornou zápletkou a hereckými výkony. Ve svém žánru to nejlepší, co bylo kdy natočeno. Po skončení jsem byl ještě pěknou chvíli mimo. Díky za to Davide Finchere.
Forrest Gump (1994)
Forrest je pro každého. Pro hloupé, chytré, náročné, nenáročné, každý ho pochopí a každý (skoro) si ho zamiluje, protože je milý, krutý, smutný i veselý. Je neopakovatelný, stejně jako samotný Tom Hanks.
Tenkrát na Západě (1968)
Vše už bylo řečeno o této legendě. Dá se na ní dívat stále a stále dokola. Příběh, postavy, HUDBA, kamera, atmosféra … vše je jedinečné a neopakovatelné. Není žádný jiný film, který by se tomuto dílu podobal.