JohnBruk

Mix “Komedie” / Hororu / Thrilleru mi mohl napovědět, že se nebude zřejmě jednat úplně o dobře zvolenou kombinaci ingrediencí. Za celou dobu jsem se u filmu ani jednou nezasmál. Spíše jsem byl znechucený. Žánr “černá komedie” pro některé lidi dnes zřejmě znamená cynickou prezentaci násilí. Tahle psychopatická záležitost je plochá šlichta o zhrzeném šéfkuchaři prostitujícím své umění a mstící se celé “zlé bublině” jeho profesního světa. Obsahově podprůměrná záležitost, kterou ani náznakem nelze srovnávat s mistrovským “Trojúhelníkem smutku”, jak tu někteří vzpomínali. Technicky relativně dobrý úvod. Ztráta času a peněz nejen v kině.

Doporučuji srovnat s o pět let mladším dokumentem Have Fun in Pyongyang ... "V paprscích slunce"je filmdepka destilující lidskost a reprezentující jen robotickou stránku společnosti. Bylo mně neskutečně líto, malé holčičky Zin-mi, co se dostala do spárů dvou dospěláckých manipulativních filmových štábů. Jak korejských cenzorů, kteří se neuměle snažili zinscenovat dokonalý a uvedomělý život malé pionýrky na jedné straně. Tak i depresivních filmařů, kteří se snažili vykreslit vše co nejvíce negativně bez náznaku existence barvy...světla na konci tunelu.

Dokonalá audiovizuálně transovní forma chrání naprosto prázdný obsah. Asi od poloviny filmu Vás začnou tvůrci střídavě, za pomoci děje, obrazu a zvuku čím dál více a častěji drhnout po srsti a proti srsti rejžákem. "Hudba" čili sound design se změní v pomyslný komiksový ručník, který projíždí vaší hlavou a cik-cak vychází z jednoho ucha a pak z druhého ucha. Tam a zpátky. Zas a znovu. Budou to dělat tak dlouho a intenzivně, že vám A.) mozek s kritickým uvažováním úplně vypne a zanechá dunící prázdno s představou, že je to "geniální" B.) a opačném případě se nudou invertujete a vzpomenete si na zástup filmů s časovými paradoxy, cestování časem, teoriemi relativity, paralelními vesmíry, kvantovými fyzikálními teoriemi a jinými 5D / 12. rozměry, které si požírají ocas po vzoru Urobora. Ano toho Listera, který byl otec sám sebe, ale tam to bylo aspoň vtipné. V Případě TENET zůstává jen velké dunící NIC, které je v titulkové sekvenci zalito a dotopeno přebasovanou muzikou útočící otravnými rytmy na srdeční oblast. Tenhle šejk "zastaralé bondovky s ruským padouchem v popředí", přemoudřelé pafyzikální odrhovačky jezevčíka, co se honí za vlastním ocasem mně osobně tedy nesedl. Zlatý a úžasný Interstellar , kde kluci Nolani táhli za jednu časově relativní strunu. Inception, kde se člověk mohl ponořit do děje s Nolanem a nebo velmi podhodnocený Los cronocrímenes , který některým lidem v roce 2007 připadal překobinovaný, ale nedělal ho Nolan..

(!)SPOILER. Absurdní narcisův paradox s uroborostickými sklony ala red dwarf, ale tam to nemysleli vážně..

Dokonale zpracovaná psychologie postav, gradace příběhu, realistická atmosféra doby. Herecké role vyznívají velmi podmanivě. Jen je to seriál neskutečně depresivní, tak trochu mně připomněl Requiem za sen. Nějak nemám už potřebu takové věci vstřebávat. Druhou řadu jsem už vynechal..

Tak trochu kopie The Book of Life po pixarovsku. Pěkné, ale ne úplně originální. Možná by tam v těch titulkách měl zaznít i dík Guillermu del Torovi a režisérovi Jorgemu R. Gutierrezovi...

vícerozměrný film. Kontrasty, různosti. Komedie přecházející nenásilně v drama a romanci. Více takových filmů...

originální úlet...

Vykalkulovaný plastový film. Film se na oko usmívá a tváří strašně mile a pozitivně. Přitom jde ve skutečnosti o hodně povrchní emocionální výplach. Postavy jsou pozitivisticky vyumělkované - napsané jak z pohádek pro dospělé ala telenovelní citové vydírání. Samotný konstrukt filmu je tak chatrný, až to bolí. Psychologie postav a "reálné" reakce neskutečně mizivé.Pokud by film opustil kolonku "drama" a snažil by se být čistě jen komedií, tak by to bylo mnohem lepší. Poselství schované v dramatu? Hodně podivné..

Ztráta času. Kdybych věděl, co je tenhle film zač, tak bych na něj do kina nešel ani zadarmo. Snaha o náznak atmosféry ala "Childrens od men" s akcentem na elitářské téma přelidnění v negativním gardu "Elysia", abychom byly nakonec "překvapení" ala "The Moon" - trochu vykrádačka. Jediná originální věc byla sedmirole sedmerčat, vše ostatní - dramaturgie, scénář a logika zpackané. Co nevyřešil kvalitní scénář, zaplácly násilnické krvavé scény.