Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (786)

plakát

Dunkerk (2017) 

Při oznámení filmu jsem Nolanovi nevěřil, vůbec nevěřil. Zkrátka mi to téma k němu nesedlo a nedokázal jsem si představit, jak se mu z toho podaří vykřesat další majstrštyk (který se od něj bude čekat asi vždy). A ona večerní projekce v kině mi ukázala, jaký vůl jsem byl, a to hned v první minutě. Nolan zde postavil převážně na neznámých hercích tři komorní příběhy na jen vzdáleném pozadí velké události. Příběhy gradují a ve fantastickém finále se pak protnou. K tomu přidejte fantasticky natočené scény (snad nikdy jsem si tak neužíval letecké bitvy). A jako možná největší bonus považuju, že zde nekápne ani kapka krve, což je mezi dnešními válečnými filmy velmi zajímavé zpestření a vlastně by se to ani nehodilo. Napětí buduje Christopher jinak...Tleskám a zejména doporučuju všem, komu válečné filmy nevoní.

plakát

Masaryk (2016) 

Ve vlastním zájmu jsem si před cestou do kina o filmu nic nezjišťoval a dobře jsem udělal. Dočkal jsem se tak překvapení, že film není vlastně tak moc o Masarykovi, ale spíš poměrně hlubokou sondou do doby (před i po)mnichovské a pravděpodobně se jedná o vůbec nejlepší zpracování tohoto období, které mě donutilo znovu a znovu nad celou problematikou dosti přemýšlet. Velkým pozitivem je autenticita filmu díky dialogům v angličtině a francouzštině a samozřejmě i herecké výkony. Problém jsem měl trochu jen s vyzněním filmu, který dal postavě Jana Masaryka dost jiný ráz, než který o něm zejména vzhledem k době poválečné mám (celá tragika na konci vymizí a krátká zmínka v titulcích s tím moc neudělá). Z tohoto důvodu bych VELMI ocenil pokračování se stejným obsazením, jen Jiří Vyorálek by se z Henleina mohl vrátit zpět ke Gottwaldovi.

plakát

Rogue One: Star Wars Story (2016) 

Až druhé zhlédnutí po 5 dnech rozseklo můj názor na film. Původně jsem byl trochu rozpačitý - skákání z planety na planetu a neschopnost vytvořit si aspoň trochu vztah k hlavním postavám mi dost kazilo zážitek z filmu. Napodruhé (a ve 2D, protože 3D je opět i tady zbytečné) mě již film pohltil a já mohu s klidem prohlásit, že se nejedná pouze o výplň mezi E7 a E8, ale plnohodnotný příspěvek do SW univerza. Vlastně je skoro zázrak, co se z poměrně banální zápletky nakonec podařilo natočit za film. Na závěru mi sice pořád trošku vadí až přehnaně hrdinské finále některých postav, ale celkově poslední třetina filmu fantasticky graduje. No a když se na úplný konec rozsvíti ve tmě červený meč, měl jsem neskutečnou husinu. Zmiňuje to tu skoro každý, ale já musím prostě taky - Lorde Vadere, vy jste prostě nejvíc! Jedinečné představení temné strany síly...

plakát

Kosmo (2016) (seriál) 

Nakonec bohužel spíše zklamání. První dva díly vynikající, ale jak jsem se obával, se vzlétnutím do vesmíru to šlo dolů. Svůj díl na tom má bohužel i Eva Josefíková, která je sice kost a svou postavu hrála dobře, ale co na tom, že ta postava sama o sobě byla trapná a zbytečná. Samotný závěr je pak spíše již křečovitý a v posledních dvou dílech jsem se usmál jen výjimečně. Škoda....

plakát

REVENANT Zmrtvýchvstání (2015) 

Jednoznačně zklamání. Pokud bych to měl přehnat, film byl hlavně o krásném vizuálu a DiCapriově výkonu. Obrovskou slabinou pak pro mě byl příběh, který prostě nemohl na tak dlouhé stopáži film utáhnout. Co chybělo příběhu, to bylo dodáno z mého pohledu chvílemi samoúčelným násilím. Je mi jasné, že film byl zcela záměrně natočen co možná nejsyrověji (na hollywoodské parametry je to chvílemi poměrně síla), ale prostě mi to nějak neštymovalo. Jestli jsem v tom měl vidět něco jiného, co jsem neviděl je mi líto. Čekal jsem o dost víc. Oscara DiCapriovi ano, Revenantu ne.

plakát

Osm hrozných (2015) 

Ač se o filmu napsalo leccos, dle mého se jednoduše jedná o zcela klasickou tarantinovku. Kdo tohoto úchyla aspoň trochu může a ví co, od něj čekat, neměl by být zklamán. Film je především zábavný, krutý, ukecaný, krvavý, s perfektní muzikou, charismatickými herci, krásnými záběry a jak jinak, než stylový. Postavy mě bavily téměř všechny, ale přeci jen nezaměnitelný projev S.L. Jacksona a zvrhlý smích J.J. Leigh mi utkvěl nejvíce. Snímek doznívá...

plakát

Kingsman: Tajná služba (2014) 

Vynikající jízda, která krásně balancuje mezi žánry. Má něco z módních nasraných zabijáků typu Taken, John Wick, Equalizer, zároveň se tam nezapře Kickassovská střelenost a to je vše zahalené všudypřítomnou poctou Bondovkám. Moc mě to bavilo a klobouček smekám hlavně před Colinem Firthem, kterému odpouštím všechny jeho nudné a otravné postavy minulosti.

plakát

Spectre (2015) 

Nezastírám, že na konci zavládlo menší wtf a na rtech otázka: A o čem to jako bude dál? Nakolik je Spectre po většinu své dlouhé stopáže (se kterou si dle mého poradí velmi solidně) nabitou a v podstatě celkem standardní jízdou, stáčí se v poslední půlhodině poněkud zvláštním směrem a nejsem si jistý, jestli je to cesta správná, v čele se způsobem zúčtování s hlavním záporákem. Pokud tedy sečtu, podtrhnu, jsem se Spectre spokojený, ale s poměrně velkými obavami hledím do budoucna a nejsem si jist, jestli to scénáristé a Mendes přeci jen poněkud nepřekombinovali.

plakát

Star Wars: Síla se probouzí (2015) 

Po deseti letech jsem opět zcela pohlcen světem z předaleké galaxie a již teď vím, že následující dva roky budou sakra dlouhé:-) Síla je opět tady a mně se moc líbí, jakým způsobem se zápletka závěrečné(?) trilogie rozběhla. Nejsem asi jediný, kdo propadl kouzlu Daisy Ridley a komu při závěrečné scéně běhal mráz po zádech. Uzavřel bych to tedy jen tím, že druhá návštěva kina není v tomto případě vůbec na škodu, ba naopak. Napoprvé hltáte nový příběh a nestihnete se soustředit na některé detaily (které vám budou o to více pak vrtat hlavou:-)), napodruhé to byla alespoň v mém případě ta skutečná katarze.