První a poslední setkání s režisérem. Film jsem zapnul náhodou s tím, že nic jiného v televizi není. Výsledkem byla absolutně nudná kompozice namyšlených lidí, kteří svojí namyšleností měli být vtipní. Nebyli.
Divím se, že tenhle film má tak negativní hodnocení a ano, chápu, že pokud jste viděli trailer, zbytek vidět nemusíte. Tvůrci to trailerem celkově dost posrali, protože to nejlepší a nejšokantnější do něj narvali a zbytek, jako by nemusel být. Každopádně i přesto docela rychle ubíhá. 90 minut je tak akorát, aby člověk neusnul a dozvěděl se všecko, co k radosti potřebuje. To, že film kopíruje kde co, mi vůbec nevadí. Stejně tak mi ani nevadí fakt, že končí tak, jak končí. Proč by taky mělo. Důležité je, že mě v první půlce napínal, začátkem druhé brutálně šokoval a pak se s napětím vezl až do konce. Já zklamaný nebyl.
Klasický nezávislý americký film, kde hlavní roli má hromada lidských dramat, které napsal sám život a romantika, kterou si život vybrat nedokáže, která prostě přijde sama. Třeba i v márnici.
Těšil jsem se a nakonec mi k radosti zůstala akorát Kirsten Dunst. Melancholia je po Antikristovi opět šílenost, která si potrpí na abstraktní scény. Beru to, ale normální Tanec v temnotách se mi líbil daleko víc.
Kde jsou ty časy, kdy Walt Disney točil filmy o mluvících psech nebo kočkách a všem se to líbilo. Dneska už je potřeba do pořádnýho Walt Disney filmu nasypat peníze, aby měl co nejlepší efekty a co nejlepší herce. To se jim sice povedlo v Pirátech z Karibiku, ale to mi přijde, že jen proto, že měli dobré herce, kteří hráli originální postavy a perfektní prostředí. Tady je průměrné všechno od a do z, kromě samotných efektů.
Nekompromisní příběh, kterému vládne, pro mě v té době neznámý, Dominic Cooper, mě sejmul hnedka v prvních minutách. Takový příběh se totiž jen tak nevidí. Příběh odehrávající se v Bagdádu, vyprávějící o odporném životě jednoho ze synů Sadáma Husajna. Ten film vlastně zaujme prakticky vším. Prostředím, námětem, hereckými výkony...Všechno je tak absolutně atraktivní a neobvyklý, že atraktivnější a neobvyklejší film se v té záplavě dnešních filmů snad ani najít nedá.
Výborná minimalistická hudba, kterou složil, pro mě neznámý Cliff Martinez, naprosto perfektně podkresuje atmosféru tohoto, v současnosti neuvěřitelně strašidelného námětu. Sympatické ale bylo, kolik známých herců nám chtělo ukázat, jak rychle se dokáže šířit nákaza nějaké zhoubné chřipky. Po některých scénách jsem dokonce měl dost hnusný pocit. Závěrečná scéna na mě tak například udělala spolu s hudbou takový dojem, jako hodně dlouho v žádném filmu. Nicméně od filmu jsem čekal cokoliv. Natočil ho Steven Soderbergh, který mě posledně šíleně naštval s Che Guevarou. Tenhle film ale nudit nedokáže. Já byl v napětí prakticky celou dobu, ale to hlavně díky tomu, že jsem koukal na realitu. Každá scéna byla dnešní realita, která se děje, děla nebo by se dít mohla. O to víc je to pak strašidelnější. Matt Damon, Marion Cotillar, Gwyneth Paltrow, Kate Winslet, Jude Law a Laurence Fishbourne mi tak tu realitu ukázali opravdu neuvěřitelně strašidelně a já nad tím musel po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Možná, že příště dám i pět hvězd.
Proč tak průměrné hodnocení? Jedlová samota je schopný atmosférický film, který staví na historických základech, tajuplných postavách a dobré hudbě, což je vlastně všechno, co dobrý film má mít. Já byl spokojený. Němci poslední dobou předvádí jeden zajímavý film za druhým a Julia Jentsch je tu opět maxi kouzelná.
Nevěřil jsem, že film bude skutečně, jako napsal uživatel predators. Protože všechno, na co mě tenhle film nalákal, vlastně on sejmul. Nezáživný příběh, krajina nijaká, člověk se o životě lidí v Patagonii nic nedozví. A fakt, je to tak. Film je rozdělen na dvě linky, jedna je zajímavější, druhá prakticky vůbec. Krajina je pustá, bez ničeho a celé je to zaobaleno do dvou hodin. Přiznám se, že u filmu jsem po 40ti minutách začal dělat cokoliv, abych se zabavil, protože on mě zaujmout nedokázal.
Ulovit miliardáře byl poslední český film, kde jsem se styděl, že na ten film vůbec koukám. Hovadina ve všech směrech, která prý měla mít nadhled, ale ve výsledku stála za hovno. Když jsem se chystal na tenhle film, říkal jsem si, že to třeba nebude zase tak hrozný. A že se třeba pobavím. Nebudu řešit herce, ti za to ani moc nemůžou, ale samotný příběh. Nechápu, jak je možné, že v dnešní době stále může někdo, jako Pawlovská, psát tak příšerné scénáře a sehnat na ně peníze, aby se to natočilo. Vždyť každej musel vidět, že je to strašná hovadina. Bohumil Klepl si to ale evidentně užíval, nicméně mě mrzí, že peníze z českého fondu na kinematografii jdou na takové sračky, jako je právě tenhle film a ne na, ve světě, ale i u nás, oceněné scénáře, které doteď čekají na zfilmování. Hlavně že Halina si zase mastí ego nad tím, co skvělého se svými kumpány vytvořila.
Troška je Troška, ale já s ním problém nemám. Čertova nevěsta je další z jeho pohádek, která originalitou nehýří, ale zase jí nechybí laskavost a pohádková atmosféra, kterou podkresuje nádherná hudba. Co mně do dokonalosti této pohádky ale chybělo, tak to byli herci, protože Václav Šanda před kamerou vypadá jak českej Justin Bieber a není tam vlastně nikdo, kromě Lucifera, jehož postava by byla výraznější a důležitější než podrážka od boty. Proto dávám tři hvězdy. Za poslední Vánoce jsem viděl hezčí a levnější pohádky. A to stačilo málo. Někoho sympatického a přirozeného do hlavní role.
Námět skvělý, pro Ameriku uvědomělý. Herci perfektní, jen ta Emma Stone mě svým účesem zklamala. Ale to je jedno. Všechno moc hezky funguje a já bych nemusel mít sebemenší důvod dávat míň, jak čtyři hvězdičky. Samotné hodnocení tu mimochodem mluví za vše. Nicméně na to, jak vážný námět je, mě film dokázal zaujmout jen v několika scénách, které si o vážnou situaci opravdu koledovaly. Všechno ostatní se mi nesmírně protivilo. Ta šílená doba v USA, to nepochopitelné utlačování. Mělo to sílu ve všech ohledech, ale nedokázal jsem si na ty lidi zvyknout...a to i přesto, že předvedli úžasné výkony.
Někde jsem nedávno četl, že Sherlock je nejčastěji zfilmovaná literární postava. Jak mě teda sakra může potěšit další jeho zpracování do seriálové podoby, kde dílů je sice poskrovnu, ale každý má 90 minut...a tentokrát opět z Velké Británie? Kupodivu docela může. Když Sherlocka převedou do současnosti, tak to docela funguje a nutí mě to sledovat další díly. Pod pojmem Sherlock bych si totiž představil 19. století a ne současnost a člověka, který je všeobecně považován za magora. Každopádně mě to nezaujalo natolik, nakolik jsem si myslel, že by mohlo. Benedict Cumberbatch v roli Sherlocka je skvělý stejně jako Martin Freeman v roli Dr. Watsona. Příběhy také nemají chybu, chvílemi je to i dost originální a budu na to nadále koukat. Nicméně hodnocení u mě za čtyři a víc ani ťuk. Je to i tak další Sherlock na scéně. Kéžby už poslední.
Je neuvěřitelně složité se k tomuhle filmu vyjádřit, když jsem viděl ten původní, švédský. Dokázal mi vlastně to, že David Fincher je výborný režisér, že umí zvolit dobrou muziku, která filmu dokáže dát dimenzi, že dokáže zvolit výborné herce, kteří dokáží výborně ztvárnit postavy z knihy a navíc....dokáží výborně říct pár švédských slov jako například "takk" nebo "skol" a nebo dokáží mluvit anglicky s takovým naprosto přirozeným severským přízvukem. No jo, herci. Vlastně ani nevím, co David Fincher zamýšlel. Natočit další americký film a představit v něm Švédsko?...To kdyby náhodou Američan nevěděl, kde Švédsko je? Nebo natočit Švédský film, ale akorát s anglickými, potažmo americkými herci? Film jako takový je dobrý Není, co bych mu vytknul. Ve výsledku má ale jediné plus. A tím jsou herci. Všecko ostatní už se snaží být jen takové, aby přebilo originál. Jenže originál se prostě přebít nedá. Bohužel. A mrzí mě, že právě režisér, jako Fincher, si zazdil kariéru tím, že se pustil do něčeho, co už jednou zfilmováno bylo. I když, jeho problém. Následovníky, kteří se z jeho filmů mohou ucáknout, tu stejně má, tak co.
Dlouho jsem neviděl nějaký ten příběh podle pravdy a tak jsem se na Soul Surfer docela těšil. Udělal mi totiž hroznou radost, hlavně v závěru. Je to totiž příběh o holce, která překonala osud a ukázala, že chce žít...a to mi příjde hrozně sympatické. Celý film jsem jí děsně přál, aby byla šťastná a k tomu si to přála i solidní sorta dobrých herců jako je Helen Hunt, Kevin Sorbo, Dennis Quaid nebo ústřední herečka AnnaSophia Robb. Opravdu je radost na takovéto filmy koukat. I když víte, co takový film obnáší, prožíváte to s nimi každou minutu. Tedy v případě, kdy máte nějaké city, nejste lhostejní a bezcitní. Takoví se totiž taky najdou.
Vlastně klasika. Romantika a komedie v jednom, která svým způsobem nezklame, protože nic nepřinese. Na nedělní úklidové dopoledne naprosto ideální. V televizi něco běží a já si stihl udělat věci do školy, utřít prach, vyluxovat...no a během toho naprosto průměrnýho příběhu pár chvilek zaujme. Například ty, kde se řeší honění nad plakátem Realu Madrid :-) Ale to je asi pět super minut z celého filmu.
První setkání s Truffautem a nic moc. Příběh se odehrává v atraktivním prostředí, ale tak nějak mě nebavil. Zachraňovala to Catharine s Gérardem, ke kterým opět role nádherně sedly. Nicméně já si nemohl zvyknout na scény v divadle, které se pořád dokola, jakoby opakovaly, protože se točily stále kolem jedné hry.
Poznal jsem ledatak problémy, který si chlapy svým nemyšlením zprostředkovávají nejen v chlapský krizi, ale prakticky pořád. Aneb, když dáte ženské hodně, bude toho po Vás chtít ještě víc. Nicméně Woody to udělal dobře. Do filmu si vrazil herečky, u kterých jsem chápal, proč ty chlapy tak zblbly. Nicméně chlapská část osazenstva mě v tomhle filmu dost nebavila, až teda na Anthony Hopkinse. U něj to osobní ztroskotání z ženských bylo absolutní :-)
Nemůžu si pomoct, ale každý týden v sobotu, v deset dopoledne na jedničce je v duchu velice dobrých rodinných filmů pro děti, o dětech a jejich dětství. Já se k takovým příběhům, stejně jako ke vzpomínkám na dětství, rád vracím a tak mě i tenhle film moc bavil. Dva kluci mi ukážou ryzí dětské kamarádství a ze začátku menší příběhy, které mě baví, nalepující se na jeden hlavní, který je chvílemi dost přehnaný, ale nevadí. Mě to bavilo.
Francie zase předvedla jeden velice zvláštní, ale zajímavý výkon. Tomboy nicméně má sílu především v opravdovosti. Když vidíte, jak si ve filmu děti hrají, a že je to především o dětech, tak Vám je naprosto jasné, že tak to přesně je. Opravdovost se tak mísí s prazvláštním námětem a výbornými hereckými výkony.
Pedro Almodóvar není můj režisér. Cokoliv jsem od něj viděl, tak se jednalo o dost silné téma, které od reality lehce přehání, ale to je právě podstata jeho filmů. Nicméně mě to nebavilo a to i přesto, že Antonio Banderas byl boží.
Takhle se to jeví jako dost průměrný a nenápadný film, ale jakmile se rozjede, tak nemá chybu. Moc hezký příběh z jedné doby o jednom klukovi a o jeho problémech, které jsou natočeny naprosto nádherným způsobem. Na každou scénu je radost koukat, emoce lítají ze strany na stranu, plus hudba k filmu podtrhuje super filmový zážitek.
Moc rád jsem chtěl vědět, jak vlastně ta parta kolem českých kaskadérů, kteří jsou uznáváni, kudy chodí, vlastně vznikla. Pan Jaroslav Tomsa se mi nicméně ukázal jako správnej chlap, který dokázal hodně, včetně založení české kaskadérské školy. Byla radost koukat na ty kluky, kteří to dělají, protože je to skutečně baví a když se cokoliv stane, hned si vypomůžou. No a pak ty ocenění ve světě? To už byla jen třešnička na pomyslném dortu. Jsem za české kaskadéry neskutečně hrdý. Ne nadarmo jsou jedni z nejlepších na světě.
Zach Galifianakis se u mně zapsal jako výborný komediant prvně v Pařbě ve Vegas. To asi většinu tady. Nicméně za tu dobu se z něj stal jeden z těch nejlepších, co Amerika v současnosti nabízí. Drzej jak vopice, chvílemi dost trapnej, ale ve výsledku neuvěřitelně dobrej a vtipnej. Stejně jako tenhle seriál. Byla radost na ty herce tam koukat. Člověk je tak viděl trošičku v jiným světle. Otázky na Bruce: Bruci, věděl si, že herci i odmítají role? Kterého ze synů máš radši? Otázka na Natalii: Vyholila sis ve filmu V jako Vendeta na hlavu V. Vyholila sis taky V jako Vagina? :-DD No, nemějte to rádi.
Episodes je seriál, ke kterému jsem se dostal přes Globy, když jsem zjistil, že Matt LeBlanc za jeho roli v tomto seriálu, jednoho získal. Když jsem koukal na Přátelé, měl jsem ho moc rád a tak jsem neváhal a seriál hned začal shánět. Ze začátku je takový nenápadný, ale po chvíli se ten ironický britský humor s tím Joeyovským výborně smíchá a já jsem si užíval každou epizodu. Doufám tedy, že dorazí další série, protože Matt + Stephen a Tamsin rozjeli docela zajímavou partičku, která si zaslouží podrobnější prozkoumání.
Film podobný filmu Michael Clayton, který už tenkrát mně nesedl. Všichni se chovají solidně, jsou hezky oblečení, namalovaní, upravení. Dokonce i všichni vznešeně mluví, někdo přidrzle, někdo míň. Někdo třeba nemluví vůbec, protože za něj mluví účes, oblek a bůhví co ještě. A do toho se vypráví příběh z politiky. Tak, jak to všichni moc dobře známe. A to ani v politice nemusíme dělat. Každopádně opět výborný George Clooney předvádí super výkon, v pro mě jinak docela průměrném filmu.
U Všemocného jsem přemýšlel, jestli mám dát tři nebo čtyři hvězdičky. Ke čtyřem mě ale donutil fakt, že se ve filmu objeví sympaťáci, že film má zajímavý nápad a ještě zajímavější průběh, a že se ve filmu objeví Robert De Niro, který opět nezklame. Trošku mě ale naštval závěr, který je po delší době, opět, klasicky americký. A tady mě to vysloveně štvalo.
Lovci hlav je taková, trošku jiná seveřina než jsem zvyklej. Taková trošku do Francie. Nutí z herců vymáčknout vše v rámci svých psychických a fyzických sil a vrhnout je do příběhu, který se ze začátku nezdá, ale postupem času se brutálně zvrhne a vyvíjí se naprosto neuvěřitelným tempem. Musím ale říct, že jsem si to užil.
Naprosto boží sci-fi. Ze začátku jsem si teda přišel jak debil, ale po pár minutách jsem se do toho okamžitě dostal. Justin Timberlake mi opět ukázal, že dokáže být skvělý herec. A to i přesto, že jsem ho jako hudebníka nesnášel. Nicméně si vybral naprosto skvělý nápad, který zfilmoval právě Andrew Niccol. Tak zajímavý nápad jsem popravdě ve sci-fi hodně dlouho neviděl. A přitom ten nápad skrývá klasickej pohled a la Robin Hood. Nicméně i to zpracování toho světa, hudba, akce...to všechno si pozornost zaslouží.
Moje komentáře
Nenápadný půvab buržoazie (1972)
První a poslední setkání s režisérem. Film jsem zapnul náhodou s tím, že nic jiného v televizi není. Výsledkem byla absolutně nudná kompozice namyšlených lidí, kteří svojí namyšleností měli být vtipní. Nebyli.
Dream House (2011)
Divím se, že tenhle film má tak negativní hodnocení a ano, chápu, že pokud jste viděli trailer, zbytek vidět nemusíte. Tvůrci to trailerem celkově dost posrali, protože to nejlepší a nejšokantnější do něj narvali a zbytek, jako by nemusel být. Každopádně i přesto docela rychle ubíhá. 90 minut je tak akorát, aby člověk neusnul a dozvěděl se všecko, co k radosti potřebuje. To, že film kopíruje kde co, mi vůbec nevadí. Stejně tak mi ani nevadí fakt, že končí tak, jak končí. Proč by taky mělo. Důležité je, že mě v první půlce napínal, začátkem druhé brutálně šokoval a pak se s napětím vezl až do konce. Já zklamaný nebyl.
Elvis a Anabelle (2007)
Klasický nezávislý americký film, kde hlavní roli má hromada lidských dramat, které napsal sám život a romantika, kterou si život vybrat nedokáže, která prostě přijde sama. Třeba i v márnici.
Melancholia (2011)
Těšil jsem se a nakonec mi k radosti zůstala akorát Kirsten Dunst. Melancholia je po Antikristovi opět šílenost, která si potrpí na abstraktní scény. Beru to, ale normální Tanec v temnotách se mi líbil daleko víc.
Ocelová pěst (2011)
Kde jsou ty časy, kdy Walt Disney točil filmy o mluvících psech nebo kočkách a všem se to líbilo. Dneska už je potřeba do pořádnýho Walt Disney filmu nasypat peníze, aby měl co nejlepší efekty a co nejlepší herce. To se jim sice povedlo v Pirátech z Karibiku, ale to mi přijde, že jen proto, že měli dobré herce, kteří hráli originální postavy a perfektní prostředí. Tady je průměrné všechno od a do z, kromě samotných efektů.
Devil's Double, The (2011)
Nekompromisní příběh, kterému vládne, pro mě v té době neznámý, Dominic Cooper, mě sejmul hnedka v prvních minutách. Takový příběh se totiž jen tak nevidí. Příběh odehrávající se v Bagdádu, vyprávějící o odporném životě jednoho ze synů Sadáma Husajna. Ten film vlastně zaujme prakticky vším. Prostředím, námětem, hereckými výkony...Všechno je tak absolutně atraktivní a neobvyklý, že atraktivnější a neobvyklejší film se v té záplavě dnešních filmů snad ani najít nedá.
Nákaza (2011)
Výborná minimalistická hudba, kterou složil, pro mě neznámý Cliff Martinez, naprosto perfektně podkresuje atmosféru tohoto, v současnosti neuvěřitelně strašidelného námětu. Sympatické ale bylo, kolik známých herců nám chtělo ukázat, jak rychle se dokáže šířit nákaza nějaké zhoubné chřipky. Po některých scénách jsem dokonce měl dost hnusný pocit. Závěrečná scéna na mě tak například udělala spolu s hudbou takový dojem, jako hodně dlouho v žádném filmu. Nicméně od filmu jsem čekal cokoliv. Natočil ho Steven Soderbergh, který mě posledně šíleně naštval s Che Guevarou. Tenhle film ale nudit nedokáže. Já byl v napětí prakticky celou dobu, ale to hlavně díky tomu, že jsem koukal na realitu. Každá scéna byla dnešní realita, která se děje, děla nebo by se dít mohla. O to víc je to pak strašidelnější. Matt Damon, Marion Cotillar, Gwyneth Paltrow, Kate Winslet, Jude Law a Laurence Fishbourne mi tak tu realitu ukázali opravdu neuvěřitelně strašidelně a já nad tím musel po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Možná, že příště dám i pět hvězd.
Jedlová samota (2009)
Proč tak průměrné hodnocení? Jedlová samota je schopný atmosférický film, který staví na historických základech, tajuplných postavách a dobré hudbě, což je vlastně všechno, co dobrý film má mít. Já byl spokojený. Němci poslední dobou předvádí jeden zajímavý film za druhým a Julia Jentsch je tu opět maxi kouzelná.
Patagonie (2010)
Nevěřil jsem, že film bude skutečně, jako napsal uživatel predators. Protože všechno, na co mě tenhle film nalákal, vlastně on sejmul. Nezáživný příběh, krajina nijaká, člověk se o životě lidí v Patagonii nic nedozví. A fakt, je to tak. Film je rozdělen na dvě linky, jedna je zajímavější, druhá prakticky vůbec. Krajina je pustá, bez ničeho a celé je to zaobaleno do dvou hodin. Přiznám se, že u filmu jsem po 40ti minutách začal dělat cokoliv, abych se zabavil, protože on mě zaujmout nedokázal.
O život (2007)
odpad!Ulovit miliardáře byl poslední český film, kde jsem se styděl, že na ten film vůbec koukám. Hovadina ve všech směrech, která prý měla mít nadhled, ale ve výsledku stála za hovno. Když jsem se chystal na tenhle film, říkal jsem si, že to třeba nebude zase tak hrozný. A že se třeba pobavím. Nebudu řešit herce, ti za to ani moc nemůžou, ale samotný příběh. Nechápu, jak je možné, že v dnešní době stále může někdo, jako Pawlovská, psát tak příšerné scénáře a sehnat na ně peníze, aby se to natočilo. Vždyť každej musel vidět, že je to strašná hovadina. Bohumil Klepl si to ale evidentně užíval, nicméně mě mrzí, že peníze z českého fondu na kinematografii jdou na takové sračky, jako je právě tenhle film a ne na, ve světě, ale i u nás, oceněné scénáře, které doteď čekají na zfilmování. Hlavně že Halina si zase mastí ego nad tím, co skvělého se svými kumpány vytvořila.
Čertova nevěsta (2011)
Troška je Troška, ale já s ním problém nemám. Čertova nevěsta je další z jeho pohádek, která originalitou nehýří, ale zase jí nechybí laskavost a pohádková atmosféra, kterou podkresuje nádherná hudba. Co mně do dokonalosti této pohádky ale chybělo, tak to byli herci, protože Václav Šanda před kamerou vypadá jak českej Justin Bieber a není tam vlastně nikdo, kromě Lucifera, jehož postava by byla výraznější a důležitější než podrážka od boty. Proto dávám tři hvězdy. Za poslední Vánoce jsem viděl hezčí a levnější pohádky. A to stačilo málo. Někoho sympatického a přirozeného do hlavní role.
Černobílý svět (2011)
Námět skvělý, pro Ameriku uvědomělý. Herci perfektní, jen ta Emma Stone mě svým účesem zklamala. Ale to je jedno. Všechno moc hezky funguje a já bych nemusel mít sebemenší důvod dávat míň, jak čtyři hvězdičky. Samotné hodnocení tu mimochodem mluví za vše. Nicméně na to, jak vážný námět je, mě film dokázal zaujmout jen v několika scénách, které si o vážnou situaci opravdu koledovaly. Všechno ostatní se mi nesmírně protivilo. Ta šílená doba v USA, to nepochopitelné utlačování. Mělo to sílu ve všech ohledech, ale nedokázal jsem si na ty lidi zvyknout...a to i přesto, že předvedli úžasné výkony.
Sherlock (TV seriál) (2010)
Někde jsem nedávno četl, že Sherlock je nejčastěji zfilmovaná literární postava. Jak mě teda sakra může potěšit další jeho zpracování do seriálové podoby, kde dílů je sice poskrovnu, ale každý má 90 minut...a tentokrát opět z Velké Británie? Kupodivu docela může. Když Sherlocka převedou do současnosti, tak to docela funguje a nutí mě to sledovat další díly. Pod pojmem Sherlock bych si totiž představil 19. století a ne současnost a člověka, který je všeobecně považován za magora. Každopádně mě to nezaujalo natolik, nakolik jsem si myslel, že by mohlo. Benedict Cumberbatch v roli Sherlocka je skvělý stejně jako Martin Freeman v roli Dr. Watsona. Příběhy také nemají chybu, chvílemi je to i dost originální a budu na to nadále koukat. Nicméně hodnocení u mě za čtyři a víc ani ťuk. Je to i tak další Sherlock na scéně. Kéžby už poslední.
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Je neuvěřitelně složité se k tomuhle filmu vyjádřit, když jsem viděl ten původní, švédský. Dokázal mi vlastně to, že David Fincher je výborný režisér, že umí zvolit dobrou muziku, která filmu dokáže dát dimenzi, že dokáže zvolit výborné herce, kteří dokáží výborně ztvárnit postavy z knihy a navíc....dokáží výborně říct pár švédských slov jako například "takk" nebo "skol" a nebo dokáží mluvit anglicky s takovým naprosto přirozeným severským přízvukem. No jo, herci. Vlastně ani nevím, co David Fincher zamýšlel. Natočit další americký film a představit v něm Švédsko?...To kdyby náhodou Američan nevěděl, kde Švédsko je? Nebo natočit Švédský film, ale akorát s anglickými, potažmo americkými herci? Film jako takový je dobrý Není, co bych mu vytknul. Ve výsledku má ale jediné plus. A tím jsou herci. Všecko ostatní už se snaží být jen takové, aby přebilo originál. Jenže originál se prostě přebít nedá. Bohužel. A mrzí mě, že právě režisér, jako Fincher, si zazdil kariéru tím, že se pustil do něčeho, co už jednou zfilmováno bylo. I když, jeho problém. Následovníky, kteří se z jeho filmů mohou ucáknout, tu stejně má, tak co.
Soul Surfer (2011)
Dlouho jsem neviděl nějaký ten příběh podle pravdy a tak jsem se na Soul Surfer docela těšil. Udělal mi totiž hroznou radost, hlavně v závěru. Je to totiž příběh o holce, která překonala osud a ukázala, že chce žít...a to mi příjde hrozně sympatické. Celý film jsem jí děsně přál, aby byla šťastná a k tomu si to přála i solidní sorta dobrých herců jako je Helen Hunt, Kevin Sorbo, Dennis Quaid nebo ústřední herečka AnnaSophia Robb. Opravdu je radost na takovéto filmy koukat. I když víte, co takový film obnáší, prožíváte to s nimi každou minutu. Tedy v případě, kdy máte nějaké city, nejste lhostejní a bezcitní. Takoví se totiž taky najdou.
Kardiofitness (2007)
Vlastně klasika. Romantika a komedie v jednom, která svým způsobem nezklame, protože nic nepřinese. Na nedělní úklidové dopoledne naprosto ideální. V televizi něco běží a já si stihl udělat věci do školy, utřít prach, vyluxovat...no a během toho naprosto průměrnýho příběhu pár chvilek zaujme. Například ty, kde se řeší honění nad plakátem Realu Madrid :-) Ale to je asi pět super minut z celého filmu.
Mládí bez naděje (2010)
Nemám rád filmy o arogantních lidech, kteří využívají výhody současnosti ke svým bezectným účelům.
Poslední metro (1980)
První setkání s Truffautem a nic moc. Příběh se odehrává v atraktivním prostředí, ale tak nějak mě nebavil. Zachraňovala to Catharine s Gérardem, ke kterým opět role nádherně sedly. Nicméně já si nemohl zvyknout na scény v divadle, které se pořád dokola, jakoby opakovaly, protože se točily stále kolem jedné hry.
Poznáš muže svých snů (2010)
Poznal jsem ledatak problémy, který si chlapy svým nemyšlením zprostředkovávají nejen v chlapský krizi, ale prakticky pořád. Aneb, když dáte ženské hodně, bude toho po Vás chtít ještě víc. Nicméně Woody to udělal dobře. Do filmu si vrazil herečky, u kterých jsem chápal, proč ty chlapy tak zblbly. Nicméně chlapská část osazenstva mě v tomhle filmu dost nebavila, až teda na Anthony Hopkinse. U něj to osobní ztroskotání z ženských bylo absolutní :-)
Malí letci (2008)
Nemůžu si pomoct, ale každý týden v sobotu, v deset dopoledne na jedničce je v duchu velice dobrých rodinných filmů pro děti, o dětech a jejich dětství. Já se k takovým příběhům, stejně jako ke vzpomínkám na dětství, rád vracím a tak mě i tenhle film moc bavil. Dva kluci mi ukážou ryzí dětské kamarádství a ze začátku menší příběhy, které mě baví, nalepující se na jeden hlavní, který je chvílemi dost přehnaný, ale nevadí. Mě to bavilo.
Tomboy (2011)
Francie zase předvedla jeden velice zvláštní, ale zajímavý výkon. Tomboy nicméně má sílu především v opravdovosti. Když vidíte, jak si ve filmu děti hrají, a že je to především o dětech, tak Vám je naprosto jasné, že tak to přesně je. Opravdovost se tak mísí s prazvláštním námětem a výbornými hereckými výkony.
Kůže, kterou nosím (2011)
Pedro Almodóvar není můj režisér. Cokoliv jsem od něj viděl, tak se jednalo o dost silné téma, které od reality lehce přehání, ale to je právě podstata jeho filmů. Nicméně mě to nebavilo a to i přesto, že Antonio Banderas byl boží.
Dar od Boha (2005)
Takhle se to jeví jako dost průměrný a nenápadný film, ale jakmile se rozjede, tak nemá chybu. Moc hezký příběh z jedné doby o jednom klukovi a o jeho problémech, které jsou natočeny naprosto nádherným způsobem. Na každou scénu je radost koukat, emoce lítají ze strany na stranu, plus hudba k filmu podtrhuje super filmový zážitek.
Povolání kaskadér (TV film) (2011)
Moc rád jsem chtěl vědět, jak vlastně ta parta kolem českých kaskadérů, kteří jsou uznáváni, kudy chodí, vlastně vznikla. Pan Jaroslav Tomsa se mi nicméně ukázal jako správnej chlap, který dokázal hodně, včetně založení české kaskadérské školy. Byla radost koukat na ty kluky, kteří to dělají, protože je to skutečně baví a když se cokoliv stane, hned si vypomůžou. No a pak ty ocenění ve světě? To už byla jen třešnička na pomyslném dortu. Jsem za české kaskadéry neskutečně hrdý. Ne nadarmo jsou jedni z nejlepších na světě.
Mezi dvěma kapradinami (TV pořad) (2009)
Zach Galifianakis se u mně zapsal jako výborný komediant prvně v Pařbě ve Vegas. To asi většinu tady. Nicméně za tu dobu se z něj stal jeden z těch nejlepších, co Amerika v současnosti nabízí. Drzej jak vopice, chvílemi dost trapnej, ale ve výsledku neuvěřitelně dobrej a vtipnej. Stejně jako tenhle seriál. Byla radost na ty herce tam koukat. Člověk je tak viděl trošičku v jiným světle. Otázky na Bruce: Bruci, věděl si, že herci i odmítají role? Kterého ze synů máš radši? Otázka na Natalii: Vyholila sis ve filmu V jako Vendeta na hlavu V. Vyholila sis taky V jako Vagina? :-DD No, nemějte to rádi.
Epizody (TV seriál) (2011)
Episodes je seriál, ke kterému jsem se dostal přes Globy, když jsem zjistil, že Matt LeBlanc za jeho roli v tomto seriálu, jednoho získal. Když jsem koukal na Přátelé, měl jsem ho moc rád a tak jsem neváhal a seriál hned začal shánět. Ze začátku je takový nenápadný, ale po chvíli se ten ironický britský humor s tím Joeyovským výborně smíchá a já jsem si užíval každou epizodu. Doufám tedy, že dorazí další série, protože Matt + Stephen a Tamsin rozjeli docela zajímavou partičku, která si zaslouží podrobnější prozkoumání.
Den zrady (2011)
Film podobný filmu Michael Clayton, který už tenkrát mně nesedl. Všichni se chovají solidně, jsou hezky oblečení, namalovaní, upravení. Dokonce i všichni vznešeně mluví, někdo přidrzle, někdo míň. Někdo třeba nemluví vůbec, protože za něj mluví účes, oblek a bůhví co ještě. A do toho se vypráví příběh z politiky. Tak, jak to všichni moc dobře známe. A to ani v politice nemusíme dělat. Každopádně opět výborný George Clooney předvádí super výkon, v pro mě jinak docela průměrném filmu.
Všemocný (2011)
U Všemocného jsem přemýšlel, jestli mám dát tři nebo čtyři hvězdičky. Ke čtyřem mě ale donutil fakt, že se ve filmu objeví sympaťáci, že film má zajímavý nápad a ještě zajímavější průběh, a že se ve filmu objeví Robert De Niro, který opět nezklame. Trošku mě ale naštval závěr, který je po delší době, opět, klasicky americký. A tady mě to vysloveně štvalo.
Lovci hlav (2011)
Lovci hlav je taková, trošku jiná seveřina než jsem zvyklej. Taková trošku do Francie. Nutí z herců vymáčknout vše v rámci svých psychických a fyzických sil a vrhnout je do příběhu, který se ze začátku nezdá, ale postupem času se brutálně zvrhne a vyvíjí se naprosto neuvěřitelným tempem. Musím ale říct, že jsem si to užil.
Vyměřený čas (2011)
Naprosto boží sci-fi. Ze začátku jsem si teda přišel jak debil, ale po pár minutách jsem se do toho okamžitě dostal. Justin Timberlake mi opět ukázal, že dokáže být skvělý herec. A to i přesto, že jsem ho jako hudebníka nesnášel. Nicméně si vybral naprosto skvělý nápad, který zfilmoval právě Andrew Niccol. Tak zajímavý nápad jsem popravdě ve sci-fi hodně dlouho neviděl. A přitom ten nápad skrývá klasickej pohled a la Robin Hood. Nicméně i to zpracování toho světa, hudba, akce...to všechno si pozornost zaslouží.