je_nick

Žádná biografie a v prvé řadě ani romance. V jádru film o osvobození vlastní duše. Diane nebyla normální a pak jiná, ale naopak - nejdřív jiná a pak normální (stala se tím, čím vždy byla, jen to v sobě dusila), viděno tím nejlidštějším pohledem. Shainberg, respektive NC namalovali tuto imaginární cestu nesmírně nádherným a citlivým způsobem. Jste-li na správné vlnové délce, zanechá ve vás tato dvohodinkovka nesmazatelný, hřejivý dojem. A ten konec... nemyslím tím Lionelovu "koupačku", ale skutečný konec (a začátek v jednom), v nudistickém kempu - pro mě ten vůbec nejkrásnější, nejoptimističtější a nejvíc osvobozující konec filmu ze všech, co znám. Ne pro svou symboličnost-explicitu (nahota), ale pro to vše, čím Diane prošla a k čemu dospěla. Fandům doporučuju předchozí Shainbergův majstrštyk - Sekretářka, v jádru velmi blízký a skvělý film, byť s plytším koncem.

Umělecká pitva lidství.