Dudek

Přestože jsem se na Absolutní moc docela dost těšil měl jsem už na samotném začátku svěšenou čelist. Tenhle film je opravdu to nejhorší co jsem v poslední době viděl. Už samotná počáteční scéna je trapně protahovaná a ještě k tomu špatně natočená. Pokud k tomu připočteme prostoduchý scénář a samotnou primitivní synopsi nemůžeme se dostat k lepšímu výsledku než třiceti procentům, které s přimhouřeným okem také dávám. Ne Eastwoode, tohle opravdu ještě nemáš zapotřebí. 30%

Relativně zajímavý příspěvek do srbského tématu vyrovnávání se s válkou a rozpadem Jugoslávie. Srdan Golubovic jako vždy nechává diváka tápat a dlouhou dobu ukazuje jen jednu stranu mince. Zatímco v pozdějších snímcích dávkuje informace postupně a nechává diváka přehodnocovat stanoviska k jednotlivým postavám v rámci celého filmu, u Apsolutnih sto přichází s odkrytím motivačního pozadí až v posledních minutách. Posiluje tak dojem ze závěrečné fáze, zbytek snímku tím však svým způsobem trpí.

Film ve filmu, to je přesně to co se dá o Adaptaci říct. Charlie Kaufman je geniální scénárista, který dokáže pomocí vhodných slov vyjádřit téměř cokoliv. Svou genialitu a lásku k filmu nám nyní ukazuje mnohem silněji, neboť by se dala označit za jeho fiktivní biografii. Sám sebe vytvořil jako muže, který právě pochází krizí středního věku. Filmový Charlie dostane novou zakázku, má napsat scénář podle slavné knihy Susan Orleanové Zloděj orchidejí, přestože si knihu zamiluje není schopen ze sebe "vypotit" byť jednu jedinou scénu. Čím více však nad dějem filmu přemýšlí, tím hlouběji zapadá do knihy a beznadějně se zamilovává do její autorky. Což ho vede k výrazné změně příběhu, vnáší totiž do scénáře sám sebe, režiséra v krizi středního věku, který bádá nad tím, jak napsat scénář podle knihy Zloděj orchidejí. My se tak vlastně stáváme svědky originální Kaufmanovi hříčky, kdy sledujeme film, který vlastně teprve vzniká. Scénárista do filmu vložil plno černého humoru, ironie a narážek na své vlastní řemeslo, přesto že se dozajista jedná o fikci, je nutné se nad dílem samotným zamyslet, neboť tentokrát nám dá Kaufman možnost nahlédnout přímo do svého nitra, dává nám možnost dozvědět se o něm více, není však jasné, jestli nám dává možnost nahlédnout do svého pravého já nebo si pro film vytvořil novou identitu, takového Donalda Kaufmana. Pokud však ne, můžeme mezi narazit na spoustu střípků, na spoustu Kaufmanových myšlenek, neboť - a to se mnou můžete souhlasit nebo ne - se jedná o film složený přímo ze sletu idejí, které se scénáristovi líhly v hlavě. Dle mého názoru se jedná o jeho výpověď, kterou nám dává najevo názor ke svému vlastnímu řemeslu. Ať je to tak či onak, Adaptace je rozhodně velice zdařilým dílem se spoustou hereckých hvězd (Nicolas Cage, Meryl Streep, Brian Cox...).

Adéla ještě nevečeřela je zcela jistě klenot české kinematografie. Jeden z mála českých snímků, který dokáže překvapit svou originalitou, skvělými výkony a hlavně i bezchybným scénářem. Po Limonádovém Joeovi se jedná o další českou parodii, tentokrát však na klasické americké detektivní příběhy o nezničitelných mužích zákona a jejich pomocníčcích. Všechny vtipy jsou brilantně načasované a naprosto trefné.

Film, který vypráví o hodně důležité chvíli, která dozajista ovlivní život obou hlavních protagonistek. To co nám však režisérka Uggadóttir sděluje je fakt, že i když je tento výřez z jisté chvíle života obou žen důležitý, je to pořád jen výřez. Co se stalo před tímto okamžikem a co bude následovat, to nechává už jen na divákově fantazii. Z předchozího života obou žen se dozvídáme jen málo, ale i to málo je dostatečné k tomu, aby dokázalo dotvářet atmosféru a alespoň částečně dovysvětlovat jejich motivace. Na škodu tu jsou však občasné zkratky, kterými si snímek usnadňuje a vyprávění.

Audiovizuálně naprosto dokonale sladěný videoklip se všedním příběhem o chlapci, který si svou dívku vyhlédl aneb dvě rybky v akvárku jsou šťastnější než jedna. Precizní práce s kamerou a zejména počítačem však nestačí k plnohodnotnému prožitku, ten se nám ostatně režisér ani nabídnou nepokouší - záleží na tom, co si pod tím slovním spojením představíte. Koho bolela hlava při sledování Domina, nechť nepokouší štěstí a tenhle snímek velikým obloukem obejde. Mě se to - překvapivě - líbilo velmi. Tenhle film je takovým splněným přáním (hrdinů, režiséra...). Přesto však nevím jak hodnotit... Každopádně je úžasné sledovat, jak se pomalu - v rámci stopáže - mění styl vyprávění :)

Milá komedie? To určitě. Ironie a nadsazenost je jasně znatelná a působí až přiliš nuceně.

Velmi zajímavá reality show ze života zvířat je jedním z nejzábavnějších dokumentů, které jsem měl možnost vidět. Zvířata mají podivné zvyky, o nichž jsem v mnohém neměl ani potuchy, některé jsou opravdu odporné. Škoda jen toho rádoby vtipného komentáře, který se sice občas povedl, ale většinou byl spíše rušivým elementem. Každopádně je tohle poučná show, kterou bychom si neměli nechat ujít...

Když nemáte po ruce McClanea, bohatě postačí americký prezident. James Marshall je asi to nejlepší, co kdy Spojené státy americké měly. Muž, pro kterého jsou morální kodexy nepřekročitelné, muž, jehož odvaha nezná mezí a v neposlední řadě muž, jehož loajalita k vlastním lidem nemá konce. Air Force One je asi tím nejlepším, co kdy Spojené státy americké postavily. Letadlo, které prakticky nemá žádnou slabinu. Ovšem pouze prakticky! Ivan Korshunov, jeden z nejnebezpečnějších a nejchytřejších teroristů co kdy ruské síly vycvičily však ani jeden z těchto faktů nejspíš neznal. Co se může stát, když se dva perfektně připravení muži myslící pouze na úspěšné splnění mise setkají na palubě tak důmyslného zařízení jako je letoun Air Force One? Pokud nic jiného, o zábavu pro diváka je postaráno. Říká se, že akční film je tak dobrý, jako jeho záporák. A Ivan Korshunov vážně není zlý, ovšem ani dokonalý.

Rozhodně zajímavý film, který řekl bych celkem slušně a pravdivě popisuje problémy současné mládeže. Myslím, že se jedná o zdařilou sondu do duší dospívajících, které značně napomáhají realistické dialogy. Ovšem tím nejspíš končí veškeré klady, za scénářem totiž dost pokulhává poloamatérská režie Esther Gronenbornové, která je v několika záběr až do očí bijící a pokud je to úmyslné, měl bych jít ještě o jednu hvězdičku níže. 60%