Používat pro moji osobu označení „filmový fanoušek” nebo snad „filmový znalec” by bylo pohrdání těmi, jenž jsou tak nazýváni oprávněně. Obzvláště poslední dobou trávím filmem málo času, nic to však nemění na tom, že alespoň pro moje potřeby dokáži docenit jejich kvality, vyzdvihnout přednosti a pojmenovat nedostatky. Na filmy si dělám vlastní názor, ovšem lhal bych si do kapsy, kdybych tvrdil, že ve mne postoje ostatních nebudují byť sebemenší předsudky.

O MNĚ

Jsem student gymnázia, tamní šéfredaktor školního časopisu na nějž mohu být relativně hrdý (odnáší si ocenění z prestižních celostátních soutěží) zabývající se mj. informačními technologiemi, obzvláště technikami programování, navrhování a designování internetových stránek. Mojí zálibou číslo jedna je beze sporu skauting, v němž působím jako vedoucí družiny vlčat.

NEJVĚTŠÍ FILMOVÉ ZÁŽITKY

Nikdy jsem nebyl schopen jednoznačně určit nebo snad seřadit nejlepší filmy, filmové série, ať už obecně nebo v nějakém konkrétním směru. Těch opravdu nejlepších filmů je celá řada a nepřijde mi, že by některý z nich propastně převyšoval ty ostatní.

Daleko větší potenciál pro zachování zážitku má před jednotlivým filmem jistě filmová série. Ovzvláště, je-li podložena literárnám základem.

Asi největší příběh, který mne stačil oslovit, je novodobým dílem J. K. Rowlingové. Harry Potter pro mne vždy měl své koulo a jako nadšenec pro fantasy mám tedy jeho zpracování rád. Knižní podobě se filmy nevyrovnají, ovšem jsou nanejvýš důstojnou ilustrací celého příběhu. A v některých směrech přece jenom nabízí něco víc. Na papíře není hudba, která mne obzvlášť v případě této ságy tolik učarovala. Moje hodnocení filmů o Harrym Potterovi bylo vždy velice skeptické, přísné a kritické, jakékoli nesrovnalosti vůči předloze jsem nesl těžce. Časem jsem se nad to však přenesl a přestal srovnávat filmy s knihami, nýbrž filmy s jinými filmy. Změnil jsem tak svoje hodnocení v případě všech osmi HP filmů na pětihvězdičkové. Nebráním se tvrzení, že nejlepší film je Vězeň z Azkabanu, ovšem mne nejvíc okouzlila jednička a druhý díl sedmičky. V jedničce se objevuje chlapec, jenž poprvé v životě po letech muk zažívá opravdové štěstí. Samotné finále pro změnu přichází s chlapcem, kterému se skutečného štěstí nikdy nedostalo - ano mluvím o Severusi Snapeovi, dle mého názoru nejvíce fascinující postavě celého Harryho Pottera. Z celé filmové série tkví emoce a obzvláště je to patrné v závěrečných Princových vzpomínkách. Ani ne tak Desplatova, jako Williamsova hudba ve mne víc než co jiné vyvolává kouzelný pocit a vrací mne do Bradavic. V okamžiku, kdy režisér Yates na samotný konec úplného konce, kdy mladí kouzelníci odjíždí do školy, zařadil onu nezapomenutelnou skladbu z Kamene mudrců, nostalgicky jsem oněmněl, neboť se mi v tom okamžiku vybavil celý oslnivý příběh Harryho Pottera.

Dalším velikým fantasy dílem, jež mne stačilo poznamentat, je svět J. R. R. Tolkiena. Je to víc než filmová trilogie Pán prstenů či připravovaný Hobit, jež obojí mám velice rád v jejich knižní podobě. Tolkien vytvořil svět, ze kterého je divákovi či čtenáři patrné, že jej nikdy nemůže poznat celý - že je natolik úžasný a robustní a jeho příběhy popisují jen zlomek jeho historie. I když příběh čaroděje Harryho Pottera mám osobně o něco radši jak Středozem, určitě musím uznat, že zpracování této trilogie je vůči Potterovské sáze z filmařského hlediska o poznání kvalitnější.

Třetí velkou sérií, kterou jsem měl tu čest spatřit jen na stříbrném plátně, nikoli na papíře, je Matrix. Můj vztah k němu je sice mnohem vlažnější než v případě prvních dvou zmíněných, ovšem jeho myšlenka a brilantní provedení jej zařadili mezi mé největší filmové zážitky.

Přejdu-li k jednotlivým filmům, byl by hřích nevzpomenout na dechberoucí Shawshank, jedinečného Forresta, procítěného Willa Huntinga, nezapomenutelného Milionáře, ve všech směrech dokonalý Titanic či pohnuté Gran Torino. Jelikož je mi velmi blízká tematika mediální manipulace, ocením filmy jako je např. Truman show. Celkem rád mám i netradiční pojetí Tima Burtona často doprovázené jeho chotí a mojí nejoblíbenější herečkou Helenou Bonham Carter a fascinujícím Johnym Deppem.

Česká kinematografie není dělaná na tvorbu stamilionových monumentálních trháků, má ovšem předpoklady pro tvorbu kvalitních komorních snímků či komedií, což se jí lecky podaří. Mezi mé nejoblíbenější tuzemstké filmy patří Pelíšky, Kolja, Karamazovi či Tmavomodrý svět.

Mám-li zhodnotit konkrétní směry, začnu od hudby, ta na mne nejvíce zapůsobila ve Forrestovi, Pánovi prstenů, Harry Potterovi, Titanicu a snad ve všem, kde jejím skladatelem Hans Zimmer.

Z výtvarného hlediska mne okouzlil jinak nikterak skvělý a velmi přeceňovaný Avatar, v réálných scenériích zase vyniká 127 hodin.

Mám rád thrillery a dramata, mezi mé nejoblíbenější snímky těchto žárnů dále patří např. Telefonní budka u níž jsem byl navzdory jejímu komornímu charakteru napjatý jako nikdy dříve, Tváří v tvář, Uprchlík, Skála, trilogie o Bourneovi, Minority Report, Zachraňte vojíta Ryana, Rain Man či Obchodník se smrtí.

Jako skaut mám rád dobrodružství, proto vedle fantasy ocením i filmy jako Útěk do divočiny, první a třetí díl Indiana Jonese nebo díla postavená na základu Dana Browna. Je-li řeč o dobrodužství, skautingu a literatuře, nemohu nevzpomenout na s filmem sice tolik nespjatým, přesto úctyhodným velikánem české literatury pro mládež, Jaroslava Foglara.

Odprostím-li se od vážných témat a přejdu ke komediím, dávám spíše přednost humoru starého kontinentu před tím americkým (kde výjimku potvrzující pravidlo tvoří báječný Sám doma), proto ocením fracouzskou sérií Taxi či nevyčerpatelnou zásobu britských komediálních seriálů v čele s Mr. Beanem a mně blízkým IT Crowd. Co se dále seriálové tvorby týče, mé oblíbené fantasy jistě nemá daleko ke sci-fi, proto mám rád i seriály jako Hvězdná brána či Ztraceni.