Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (1 047)

plakát

Hellraiser: Judgment (2018) 

Tvl, jsem v šoku... Po několika zrůdnostech od Boty a kurevsky nepodařeném restartu od Garcii, zde máme další kus z pekelnické série... A ono to dopadlo o něco lépe, než jsem čekal... Ano, Pinheada už nehraje Doug Bradley, ale Taylor se s ikonickou rolí popasoval docela dobře, takže Collinsova zrůdná fraška může být zapomenuta... Ale k filmu... Začátek je parádní, hnusný, špinavý s kapkou očekávaného gore a trochou prostoru pro cenobity a očekávání se najednou zvětšila... Bohužel prostřední pasáž, silně inspirována pátým dílem, Infernem, je naprostá ztráta času, nudná a předvídatelná detektivka, opět s pár light gore scénami, sem tam nějakým cenobitou a dokonce i Pinheadem... Člověk začíná usínat a kurvovat nad pohřbeným potenciálem filmu... A najednou zde máme závěrečnou desetiminutovku, ve které se Pinhead opravdu rozjede, řetězy lítají vzduchem, trhají lidské maso na kousky a dokonce i to andělské... Tvůrci dají vzpomenout na první dva díly a znalý divák si najednou říká, tvl, ono to není vůbec špatné... Dokud nepřijde poslední minuta, který veškerý dobrý dojem opět spláchne do hajzlu... Suma sumárum, Judgment není úplně špatný horor, v rámci série taky nepropadl a nebýt poslední zkurvené minuty, šel bych s hodnocením klidně i výše...

plakát

Annabelle 2: Zrození zla (2017) 

Annabelle 2 je ve všech směrech lepší než jeho starší sestřička... A je třeba říct, že toho vzhledem ke "kvalitě" prvního dílu nebylo zase tak těžké dosáhnout... Sandberg si opravdu dobře nastudoval Wana, sehnal pár slušných dětských hereček, vybral starou farmu umístěnou v americké pustině a pustil se do x-té variace Wanových filmů... V některých případech opravdu dlouhé napínaky působí opravdu nepříjemně, skvělá práce se tmou dokáže vyvolat husí kůži, ale samotné zvukové efekty, kdy je hlasitost vytočena na maximum snad už dneska nikoho vyděsit nedokáží... Slušný průměr...

plakát

Chuckyho kult (2017) 

Tak se nám Mancini začíná opět utrhávat ze řetězu... Po poměrně seriózní Chuckyho kletbě (pokud tedy o filmu, kde vraždí panenka posedlá duchem masového vraha, můžeme mluvit jako o seriózním) přichází uvolněnější a černo-humornější Cult of Chucky... O ději se nemůžeme moc bavit, chvílemi mi přišlo, že scénář ani neexistuje a herci jenom improvizují... Atmosféra je kupodivu docela slabá a to i když se film odehrává v psychiatrické léčebně, na druhou stranu, gore je parádní, kvalitní odlschoolová práce, i když si na něj divák musí docela dlouho počkat... No a samotný hláškující Chucky? Toho je v tohle filmu mnohem více než obvykle... Závěr je už pak šílená kapitola sama o sobě... Očekávám další díl...

plakát

Land Shark (2017) 

Tak tohle je pecka... Tvůrci se vysrali na jakékoliv digitální efekty a stvořili poctivého žraloka... Ze sádry... A chvílemi snad použili i nafukovací atrapu... A tenhle neuvěřitelný žralok se klidně pohybuje po souši, vrčí a chrčí jako Chris Barnes a likviduje jednu nebohou oběť za druhou... Závěrečný žraloko-člověk byl už jen opravdu tou pověstnou třešinkou na dortu... Komedie roku...

plakát

Leatherface - zrození (2017) 

Do dvojice Maury/Bustillo jsem jako vždy vkládal své naděje a tentokráte se mi chlapci odvděčili jen tak na půl... Leatherface je špinavý, nechutný film s poměrně velkou porcí vymazlených gore záběrů ve stylu Roba Zombieho, slušnou hudbou, herci a i atmosférou... Jako hixploitation film funguje docela dobře, ale jako další z řady Texaských masakrů už ne... A to proto, že 80 procent filmů se rodiny Sawyerů vůbec netýká... A to je škoda... Vysloveně zklamání se tedy nekonalo, motorová pila nakonec svou krvavou práci vykonala, ale nadšení také ne... Příště bych si od dvojice Maury/Bustillo přál spíše vlastní tvorbu...

plakát

Mimi šéf (2017) 

Podle traileru v kině se mělo jednat o vtipný animák, který pobaví nejen děti, ale i dospělé... No, nestalo se... Alespoň v mém případě... Po dvaceti minutách a jednom slušném vtípku, jsem prostě usnul... A to se mi nestalo už dobrou řádku let... Dcera nadšená, já vyspaný... A za to dávám ten jeden bod...

plakát

The Gracefield Incident (2017) 

Poslední desetiletí oblíbenou formu FF opravdu nemusím, takže asi je všem jasné, že se mi do tohohle kusu moc nechtělo, ale co čert nechtěl, okolnostmi jsem byl prakticky přinucen... O to větší bylo mé počáteční překvapení, jak slušný kus The Gracefield Incident nakonec možná bude... Scénář byl sice děravý a předvídatelný až běda, herci se předháněli v tom, kdo bude více přehrávat, ale atmosféra byla kupodivu opravdu hororová... K mé smůle však maximálně tak do poloviny filmu... S rozedněním šlo všechno do hajzlu... Atmosféra, zbytek scénáře, herci... Prostě všechno špatně... A z úplného závěru mi bylo až fyzicky nevolno... Dlouho jsem neviděl tak promrhaný potenciál slušného sci-fi hororu a zvažoval jsem i odpad, ale nakonec při vzpomínce na počáteční spokojenost jsem vyměkl a jeden bod dal...

plakát

Blair Witch: 20 let poté (2016) 

Napůl remake, napůl pokračování extrémně přeceňované vykrádačky Cannibal Holocaust... Sice akčnější a ke konci i mnohem atmosféričtější, než přeceňovaný první díl, ale na druhou stranu neskutečně debilnější... Od důvodu, proč se (zpočátku) čtveřice vydala do prokletého lesa, přes všechny nudné "lekačky", které se nefungovaly ani před 17-ti lety, až po kreténské chování všech zúčastněných... A i když mě forma FF neskutečně sere, budu hodný a za poslední 20-ti minutovku dva body dám... Ale stejně jako na předchozí dva díly, ani na tenhle se nejspíše už nikdy znova nepodívám...

plakát

Invaze terordaktylů (2016) 

Poměrně zábavná blbůstka s pár podařenými vtipy a několika vysloveně trapnými... K tomuto druhu filmu se asi nemá smysl příliš vyjadřovat, je to v zásadě absurdní kokotina, ale pobaví... Kdo v tomhle hledá další Jurský park je idiot...

plakát

Kvílení (2016) 

Od osmdesátých letech, kdy sekal Hong Kong zaklínačské horory jeden za druhým jako Baťa cvičky, už přeci jenom nějaký tem pátak uplynul, tak jsem si říkal, zda takový specifický žánr může fungovat i dnes... Může a skvěle... Gokseong je toho totiž dokonalým příkladem... Doplňující směsice různých hororových subžánrů s hutnou, neustále se stupňující atmosérou, přesvědčiví herci, pěkná práce s kamerou, nádherné prostředí a k tomu pěkný, ne zcela jasný závěr dělají z tohoto kusu lahůdku pro fajnšmekry... Ani trochu delší stopáž není na škodu, takže, co více si přát? Snad už jen další takový film...