hladass

Po herecké stránce, či z hlediska temné, pochmurné atmosféry, nelze Velké neznámé vůbec nic vytknout, se scénářem je to ale bohužel jinak, ten je ve všech povídkách silně nedotažený, nebo jsem tak úplně nepochopil, co samotní tvůrci chtěli divákům říct... Ať už je to jakkoliv, viděl jsem, přežil jsem a už se nepodívám... A o horor se nejedná ani náhodou...

Amatérská kokotina, ve které je všechno špatně... Od příběhu, přes režiséra, herce až po triky... Ale párkrát jsem se zasmál několika vtipným hláškám a situacím a protože jsem od filmu vůbec nic nečekal a měl ho jen jako kulisu, dám tomuto kousku s klidným svědomím 2 kusy...

Hodně jednoduchý a přímočarý slasher s lehkým nádechem nadpřirozena... Zbytečně hodně keců zcela zbytečných postav, pár slabších vražd, ze kterých celková levnost filmu, narozdíl od očekávané krve, vysloveně stříká, mizerná atmosféra a hodně příjemný soundtrack... Cokoliv dalšího psát je zbytečné, stejně za pár dní zapomenu, že tento kus vůbec existuje...

Thankskilling, to v mých uších znělo jako název nízkorozpočtového slasheu, takže jsem byl připraven prakticky na cokoliv... Ale na vraždícího krocana, který se mstí za staletí probíhající díkuvzdání ne... Neskutečně hláškující krocan kouřící doutníky umí řídit auto, podřezává krky a ustřeluje hlavy na počkání a dokonce i zvládne nahradit chlapa při souloži... Už jste něco takového viděli? Já tedy ne... Samozřejmě, jedná se o velmi levnou záležitost, čemuž odpovídá i zpracování, od extrémně nesympatických herců, přes sice slušně zvládnuté, ale na špičkové gore, primitivní, ale roztomilou loutku krocana, až po opravdu levný look... Takže pokud máte rádi filmy alá Troma a dostatečně úchylný smysl pro humor, tohle je ten pravý kousek přímo pro vás...

I když Sandberg ve svých kraťasech recykluje sám sebe, tentokrát mě lehce nečekaná pointa rozesmála a to se počítá...

Tak nějak takhle by měly vypadat krátkometrážní horory... Přímočaré, úderné, atmosférické... Skvělá příprava na celovečerní film...

Camp massacre, to neznělo vůbec špatně... Tak jsem se pohodlně zabořil do křesla, připravil si dobré pití a jídlo a pustil film... První scéna ala Hitchcock s vysloužilou pornohvězdou mě příjemně navnadila na pokračování, ale ouha... První průser, v kempu nejsou žádné ženské, ale extrémně vyžrané a nechutné prasata, které tam přijely zhubnout... Tomu se říká kurevská rána pod pás... Ale jo, řekl jsem si, kvůli tomu masakru to vydržím... A hned druhý průser, vražd bylo sice dost, ale tak amatérsky provedené, že to ani uctívače daného žánru nemohlo uspokojit... Ale co, viděl jsem horší kusy, tu hoďku a něco to vydržím... A to byl průser největší... Film má totiž přes dvě hodiny, takže brutální nuda, ve které se vyžrané prasata infantilně baví, nebo v jednom případě dokonce tokají... A mě z toho celého bylo na zvracení... Takže jeden bod za úvodní scénu a motorovou pilu a to jsem ještě hodně milosrdný...

V rámci kung-fu filmů jsou Lamači kostí naprostá špička... Kašlat na pitomý scénář, ten stejně nikoho u tohoto druhu filmu nezajímá, ale souboje, to už je jiná... Zvláště, když vyplňují minimálně osmdesát procent filmu... Bez drátů, s úžasnou choreografií a skvělých fyzických výkonů všech zúčastněných... Prostě pecka...

Že umí Hammer vyprodukovat skvělé psychothrillery dokázal minimálně kouskem Taste of Fear, no, v případě Die! Die! My Darling! se mu to nepovedlo... A nemohou za to ani tak představitelky hlavních rolí, z nichž ta mladší, ačkoliv velmi krásná, svou roli silně nezvládla a ta starší naopak brutálně přehrála, ale hodně jednoduchý a naivní příběh, nevhodné barevné provedení filmu a nehodící se hudba... Atmosféra taktéž v zásadě žádná, takže jedinné, co lze opravdu pochválit je Donald Sutherland v roli idiota... A to je dost málo...

To, že se seriál nedrží původní knihy by mi ani tak nevadilo... Že z knihy zůstaly jen jména hlavních postav a kupole, bych asi taky překousl... Ale že tvůrci vypustí do světa takovou sračku, to už ne... První dvě série byly na hranici koukatelnosti, třetí je už jen zoufalá a trapná neschopnost scénáristů, kteří očividně neví kudy kam... Tady pomůže jen jediné, rychle zapomenout...