Od začátku se zatajeným dechem. Má to pár hluchých míst (určitě by se dalo 10 minut, kde to s, možná víc vytříhnout), ale nese to všechny známky masterpiece. Atmosféra i spousta bizarností nás zcela vtáhnou do Barkerova světa a dokážou, že Barker opravdu je mistr iluzí a tohle není jen rutinní pásová hollywoodská výroba.
První půlhodinka akční nářez jako blázen, pak jsem si ale nějak všiml, že to nemá hlavu ani patu a tomu všemu nasadilo korunu objevení Van Damma a Dolpha Lundgrena, kteří tam byli snad jen proto, ať mohou být napsaní v titulcích a přitáhnout tomuhle skvostu nějaké béčkové fandy. Apokalyptická industriální atmosféra je ale úžasná, jako z veleděl, které nám servíroval v 90. letech Albert Pyunn. Takže jsem váhal 2 nebo 3 hvězdičky? V rámci Jean Claudovy i Dolphovy filmografie určitě ale stojí za shlédnut
80. léta jsou zpátky! Taková fantasy tu nebyla od původního Barbara Conana. Nikdo není úplně dobrý nebo špatný, příběh není ani zdaleka dokonalý, ale hlavy lítají, krev stříká, meče sviští, čarodějnice metají kletby a semtam vyleze nějaká zajímavá příšera z pekelných hlubin. Prostě temná béčková fantasy jak má být!
Asi nejuvřískanější film, co jsem kdy viděl. Příběh super. Triky hodně srandovní. Podobně jako u Frankensteinky jsou gore scénky vrcholem, kdy se budete za břicho popadat, vysvětlení mystéria je taky paráda, stejně jako herecké výkony, problém je, že ono to zase moc nedrží pohromadě a jako celek to trošku nudí. Kdyby tohle ve stejné době natočil Cronenberg, to by byla parádička.
Že bude p-parodie horší než originál, by mě ani ve snu nenapadlo. Málo akce a když už tak příliš dlouhé a nezáživné akce a nezachrání to ani tradiční kvalitně entuziastický výkon Jenny Haze. A to upírský péčko a Twilight samotné skýtá podle mě pořádně smyslný potenciál. Tohle prostě nebrat, ani pro páry, ani pro jednotlivce, ani pro fandy stmívající ságy.
Když hlavní hrdina zvládne během jediného dne obšťastnit Michelle Rodriguez, Lindsay Lohan i Jessicu Albu a když se Steven Seagal objeví v prvním dobré roli po Caseyem Rybackovi, tak nelze dát jinak než za pět.
WTF? Shyamalana mám mezi oblíbenými režiséry a líbily se mi i potápěné filmy Žena ve vodě a Stalo se a těšil jsem se, jaký další podivný výplod vyplodí. Ale co měl znamenat tenhle Avatar a o čem to proboha bylo? Nehledě na to, kam se ztratilo těch 150 milionů. Jedna hvězda za lemura.
Bill Murray citovaný na plakátu k filmu povídal: "If you only see one movie this year it should be FRANKENHOOKER". Mě ho doporučil IMDB po shlédnutí Reanimátora. A jsem rád. Spíš ale za to, že jsem objevil Franka Hehenlottera a tak zase nebudu pár večerů sám. Pár dlouhých zimních večerů mě bude doprovázet úchylný humor a pořádné ujetosti. Frankensteinka je úlet. Bohužel v okamžicích mezi parádními scénami, kde lítají vzduchem končetiny a vybuchují lidská těla (nebo to byly figuríny? :-)) docela nudí a proto si u mě nevysloužila víc než 3 hvězdičky.
Další film o věčně nespokojené ženské, která neví co chce a proto musí procestovat celý svět, aby se našla. Film plný krásných záběrů Itálie a Indie a Bali se snaží diváka svojí délkou unudit. Je to asi nějaký trend současnosti, ale každopádně lepší než podobně laděný Sex ve městě 2 (taky o nespokojených ženských, co všechno mají).
Kamen, nůžky, papír, tapír, Spock, stříhám si sám se sebou, jak hodnotit toto. Jenna Haze i Sasha Grey odvádějí svůj standardně nastandardní výkon, zbytek průměr. Celkově mě napadá srovnání pornoblockbusterů s regulérními blockbustery. Oba se obyčejně bojí příjít s čímkoli originálním, čímž by se mohli vymknout ze vkusu průměrného diváka a proto obyčejně pouze v tom průměru končí.
Snad jediná výjimka, kdy remake na plné čáře poráží originál. Pokud bych měl v životě vidět pouze jediný zombie film (což by byla věčná škoda), tak by to byl tenhle.
Pro mě jedno ze zklamání roku. Dlouhou dobu jsem shlédnutí filmu odolával, ale nakonec mě TOP 200 na čsfd přesvědčilo. Verdikt: dívání se na tento 2 a půl hodinový epos bylo pro mě tak strastiplné, jako pro hrdinu filmu, tu cestu vykonat. Proboha, proč musí mít filmy, kde se v podstatě nic neděje, dvě a půl hodiny?
Moje touha po bizarnostech uspokojena. Parádní atmosféra. Monstrózní hudba a dokonalé finále. Celý film je ale i přes všechny klady a krátkou délku docela rozvleklý. Kdyby byla celá stopáž našlapaná jako poslední půlhodinka, tak nemá chybu.
No, nevím, kde se bere to všeobecné nadšení. Na chlup stejné mi přišly třeba van Dammovy 20 let staré fláky Krvavý sport nebo nebo Lví srdce a nevšiml jsem si, že by měly tak vysoké hodnocení a sklízely tak nadšené ovace...
Ani White Lies ani Florence & The Machine z cool soundtracku a dokonce ani Megan Fox, která byla jediným důvodem, proč jsem si film pořídil, mě nepřesvědčili, že by si Jennifer's Body zasloužilo víc než 2 hvězdičky. Megan Fox's body a soundtrack možná, ale film jako takový... Nepovedené něco, co není ani hororem, ani komedií, ani mixem obojího, pouze nějakým rádoby cool paskvilem pro teenagery. Od zbožňování Megan Fox neodradí (spíš naopak), ale Bacha kouše vidět jednou stačí až nad hlavu.
Tak jsem zase jednou o půlnoci surfoval po tv kanálech... Naposledy, když jsem tohle dělal, objevil jsem na film+ skvost s názvem "Jack Frost 2: Pomsta zmutovaného vraždícího sněhuláka". Nemenší skvost jsem objevil tentokrát na MGM. V Alienatorovi je šílené úplně všechno. Kostýmy, herci, scénář, dialogy a ta hudba - panečku! To zůstává rozum stát, až se člověk zamýšlí, jestli se nachází na správné planetě. Smysl to nedává a vtipnost se bohužel ztrácí v nějaké neznámé dimenzi. Největším plusem tohoto filmu pro mě je, že jsem objevil režisére Freda Olena Raye. Četba názvů veleděl z jeho filmografie je opravdovým pohlazením pro mou zvrácenou duši.
V tomto díle jsem opravdu nespatřil herečku, která by se mi líbila. Bobři jsou huňatější než obvykle, scénky kratší než obvykle a pánské chlouby také. Doteď se nestačím divit, že i toto moji přítelkyni k něčemu naladilo...:-)
Kdo tohle nebo nějaké pokračování neměl na začátku devadesátých let ve své videotéce, ten to tam má dodnes :-). 100% kult. Dějové péčko dokazující, že němci jsou naprostí šílenci. Snad 20 scén v každém díle, neskuteční bobři na všech částech těla, šerednější herečky a menší mužské vybavení v jiném P- ani normálním filmu opravdu neuvidíte.
"Buongiorno". Tarantino skóruje. Pancharti obsahují všechny atributy jeho filmů, ale narozdíl od Death Proof, kde strašně lezly nanervy, tady maximálně fungují. A i když Pancharti jsou filmem s 3. největším počtem komentářů na čsfd, tak si nemůžu ten svůj po delší době odpustit ani já. Hitler žvýká, herci hrají, co mají, hlášky se vrývají do paměti, scénář sedí do puntíku a Eli Roth našel svoje místo na světě. "Say aufwiedersehen to your Nazi Balls."
Příjemné překvapení. Po zdejších komentářích jsem čekal úplnou sračku, ale ono to nakonec bylo zábavné, upírky byly sexy, některé scény vtipné, jiné nechutné, jinými slovy příjemná béčková jednohubka, nenechat se zdejšími komentáři odradit, nečekat žádný zázrak ve stylu Soumraku mrtvých a prostě si to užít.
Úžasná výpověď s cílem unudit diváka k smrti. V Kurosawových dřívějších dílech se mu to nepodařilo ani za 3 hodiny, teď to zvládá s přehledem za 90 minut... Ještě, že i na DVD přehrávačích existuje rychloposuv.
Opravdu originální film, kdy nevíte, co v další minutě čekat. Jeden z nejlepších "hororů" v italské filmografii, věčná škoda, že Soavi po svých 2 hororových skvostech (sáhnětě i po netradičním "slasheru" Hrůza na jevišti) propadl do televizí, mohli jsme se dočkat ještě nejednoho překvapení.
Těžko hodnotitelná a doopravdy asi největší úchylárna, co Cronenberg zplodil. Přesto ale místy pohlcující a hlavně nutící člověka nevěřícně kroutit hlavou a zvedat obočí nad tím, co všechno je možné. Což je přesně to, co u filmů někdy potřebujeme. Opět nic pro normální lidi.
Lze objektivně zhodnotit něco jako Rec? Subjektivně po vybilancování plusů a minusů musím dát za pět. Relativně pomalý a nudný začátek se zvrhává v něco, co ve světě současného hororu takřka nemá obdoby. Rec používá prostředky, které používají ostatní, a daří se mu mnohem víc. Třeba lekačky. Ty používá každý. Já se u Rec lekl 4 (!) krát, což nedokázal nikdo, z toho jednou jsem skoro vykřikl (!). V použití ruční dokumentární kamery za účelem vtáhnutí do děje na plné čáře a až na kolena sráží své kolegy Cloverfield a Deník mrtvých jakbysmet. Objektivitu nechávám za páskama karantény a po hodně silném dojmu, který se do mě se startem závěrečných titulků vtiskl hodnotím, jak hodnotím. Po Sirotčinci další důkaz, že Španělé válí.
Výtečná romantická komedie, která sice ctí intence žánru, zároveň si z nich ale utahuje a drtí je napadrť. Navíc je prošpikována výbornými hláškami a popkulturními odkazy. A Simonovi Peggovi musíte věřit, že je takový magor, stejně jako věříte všem ostatním hercům. Jedinou reálnou hrozbou téhle komedie je, že se u ní budete bavit víc než vaše přítelkyně.
Ptákovina na kterou se dá dívat, jedině když prší a vám je zapovězena zábava ostatní. Pár pěkných holek, které vám splní každé přání (nechápu ale, proč to tady kromě mytí lodí nikdo nevyužívá), tuna stupidních dialogů a děj pro pětileté děti, legrační gumové trojzubce, které se tady snaží používat jako zbraně, stejně tak gumové ploutve, které se podivně pohybují. Když neprší, nebrat.
Snad nejpřeplácanější film, co jsem viděl. Nenechal jsem se odradit komentáři a recenzemi s tím, že si na Southland Tales navnazen mým oblíbeným Donnie Darkem udělám názor sám. A oněm recenzím a komentářům jsem měl věřit. Richarda Kellyho a jeho filmy možná lze přirovnat k Davidu Lynchovi. Dostal se ale tam, kde je Lynch dnes, oproti němu nepoměrně dřív. Myslím tím, že Lynch natočil řadu skvělých filmů před Inland Empire, kdežto Kellyho Inlandem Empirem je už jeho druhý film. Jakýsi svůj kultovní status získal příliš brzy a tvůrčí svoboda mu zřejmě příliš nesvědčí. Ačkoli je Apokalypsa plná zajímavých obrázků, tak jako celek nedrží pohromadě a divák netelepat nenacházející se zrovna v režisérově mozku má nepatrnou šanci na rozkódovní toho, o co tam má běžet.
Moje komentáře
Pán kouzel (1995)
Od začátku se zatajeným dechem. Má to pár hluchých míst (určitě by se dalo 10 minut, kde to s, možná víc vytříhnout), ale nese to všechny známky masterpiece. Atmosféra i spousta bizarností nás zcela vtáhnou do Barkerova světa a dokážou, že Barker opravdu je mistr iluzí a tohle není jen rutinní pásová hollywoodská výroba.
Univerzální voják III: Znovuzrození (2009)
První půlhodinka akční nářez jako blázen, pak jsem si ale nějak všiml, že to nemá hlavu ani patu a tomu všemu nasadilo korunu objevení Van Damma a Dolpha Lundgrena, kteří tam byli snad jen proto, ať mohou být napsaní v titulcích a přitáhnout tomuhle skvostu nějaké béčkové fandy. Apokalyptická industriální atmosféra je ale úžasná, jako z veleděl, které nám servíroval v 90. letech Albert Pyunn. Takže jsem váhal 2 nebo 3 hvězdičky? V rámci Jean Claudovy i Dolphovy filmografie určitě ale stojí za shlédnut
Solomon Kane (2009)
80. léta jsou zpátky! Taková fantasy tu nebyla od původního Barbara Conana. Nikdo není úplně dobrý nebo špatný, příběh není ani zdaleka dokonalý, ale hlavy lítají, krev stříká, meče sviští, čarodějnice metají kletby a semtam vyleze nějaká zajímavá příšera z pekelných hlubin. Prostě temná béčková fantasy jak má být!
Šílenství proutěného košíku (1982)
Asi nejuvřískanější film, co jsem kdy viděl. Příběh super. Triky hodně srandovní. Podobně jako u Frankensteinky jsou gore scénky vrcholem, kdy se budete za břicho popadat, vysvětlení mystéria je taky paráda, stejně jako herecké výkony, problém je, že ono to zase moc nedrží pohromadě a jako celek to trošku nudí. Kdyby tohle ve stejné době natočil Cronenberg, to by byla parádička.
Dexter (TV seriál) (2006)
První seriál od dob Twin Peaks, na kterém jsem se stal závislým. Asi budu potřebovat nějakou Lilu, ať mi se závislostí pomůže...
This Isn't Twilight: The XXX Parody (video film) (2009)
Že bude p-parodie horší než originál, by mě ani ve snu nenapadlo. Málo akce a když už tak příliš dlouhé a nezáživné akce a nezachrání to ani tradiční kvalitně entuziastický výkon Jenny Haze. A to upírský péčko a Twilight samotné skýtá podle mě pořádně smyslný potenciál. Tohle prostě nebrat, ani pro páry, ani pro jednotlivce, ani pro fandy stmívající ságy.
Machete (2010)
Když hlavní hrdina zvládne během jediného dne obšťastnit Michelle Rodriguez, Lindsay Lohan i Jessicu Albu a když se Steven Seagal objeví v prvním dobré roli po Caseyem Rybackovi, tak nelze dát jinak než za pět.
Poslední vládce větru (2010)
WTF? Shyamalana mám mezi oblíbenými režiséry a líbily se mi i potápěné filmy Žena ve vodě a Stalo se a těšil jsem se, jaký další podivný výplod vyplodí. Ale co měl znamenat tenhle Avatar a o čem to proboha bylo? Nehledě na to, kam se ztratilo těch 150 milionů. Jedna hvězda za lemura.
Frankensteinka (1990)
Bill Murray citovaný na plakátu k filmu povídal: "If you only see one movie this year it should be FRANKENHOOKER". Mě ho doporučil IMDB po shlédnutí Reanimátora. A jsem rád. Spíš ale za to, že jsem objevil Franka Hehenlottera a tak zase nebudu pár večerů sám. Pár dlouhých zimních večerů mě bude doprovázet úchylný humor a pořádné ujetosti. Frankensteinka je úlet. Bohužel v okamžicích mezi parádními scénami, kde lítají vzduchem končetiny a vybuchují lidská těla (nebo to byly figuríny? :-)) docela nudí a proto si u mě nevysloužila víc než 3 hvězdičky.
Jíst, meditovat, milovat (2010)
Další film o věčně nespokojené ženské, která neví co chce a proto musí procestovat celý svět, aby se našla. Film plný krásných záběrů Itálie a Indie a Bali se snaží diváka svojí délkou unudit. Je to asi nějaký trend současnosti, ale každopádně lepší než podobně laděný Sex ve městě 2 (taky o nespokojených ženských, co všechno mají).
Teorie velkého třesku (TV seriál) (2007)
Nejlepší reklama na Star Trek všech dob.
This Ain't Star Trek XXX (video film) (2009)
Kamen, nůžky, papír, tapír, Spock, stříhám si sám se sebou, jak hodnotit toto. Jenna Haze i Sasha Grey odvádějí svůj standardně nastandardní výkon, zbytek průměr. Celkově mě napadá srovnání pornoblockbusterů s regulérními blockbustery. Oba se obyčejně bojí příjít s čímkoli originálním, čímž by se mohli vymknout ze vkusu průměrného diváka a proto obyčejně pouze v tom průměru končí.
Úsvit mrtvých (2004)
Snad jediná výjimka, kdy remake na plné čáře poráží originál. Pokud bych měl v životě vidět pouze jediný zombie film (což by byla věčná škoda), tak by to byl tenhle.
Útěk do divočiny (2007)
Pro mě jedno ze zklamání roku. Dlouhou dobu jsem shlédnutí filmu odolával, ale nakonec mě TOP 200 na čsfd přesvědčilo. Verdikt: dívání se na tento 2 a půl hodinový epos bylo pro mě tak strastiplné, jako pro hrdinu filmu, tu cestu vykonat. Proboha, proč musí mít filmy, kde se v podstatě nic neděje, dvě a půl hodiny?
Mláďata (1979)
Moje touha po bizarnostech uspokojena. Parádní atmosféra. Monstrózní hudba a dokonalé finále. Celý film je ale i přes všechny klady a krátkou délku docela rozvleklý. Kdyby byla celá stopáž našlapaná jako poslední půlhodinka, tak nemá chybu.
Ong-bak (2003)
No, nevím, kde se bere to všeobecné nadšení. Na chlup stejné mi přišly třeba van Dammovy 20 let staré fláky Krvavý sport nebo nebo Lví srdce a nevšiml jsem si, že by měly tak vysoké hodnocení a sklízely tak nadšené ovace...
Jennifer's Body - Bacha, kouše! (2009)
Ani White Lies ani Florence & The Machine z cool soundtracku a dokonce ani Megan Fox, která byla jediným důvodem, proč jsem si film pořídil, mě nepřesvědčili, že by si Jennifer's Body zasloužilo víc než 2 hvězdičky. Megan Fox's body a soundtrack možná, ale film jako takový... Nepovedené něco, co není ani hororem, ani komedií, ani mixem obojího, pouze nějakým rádoby cool paskvilem pro teenagery. Od zbožňování Megan Fox neodradí (spíš naopak), ale Bacha kouše vidět jednou stačí až nad hlavu.
Alienator (1990)
odpad!Tak jsem zase jednou o půlnoci surfoval po tv kanálech... Naposledy, když jsem tohle dělal, objevil jsem na film+ skvost s názvem "Jack Frost 2: Pomsta zmutovaného vraždícího sněhuláka". Nemenší skvost jsem objevil tentokrát na MGM. V Alienatorovi je šílené úplně všechno. Kostýmy, herci, scénář, dialogy a ta hudba - panečku! To zůstává rozum stát, až se člověk zamýšlí, jestli se nachází na správné planetě. Smysl to nedává a vtipnost se bohužel ztrácí v nějaké neznámé dimenzi. Největším plusem tohoto filmu pro mě je, že jsem objevil režisére Freda Olena Raye. Četba názvů veleděl z jeho filmografie je opravdovým pohlazením pro mou zvrácenou duši.
Josefína Mutzenbacherová: ...jak to doopravdy bylo 3.díl (video film) (1982)
V tomto díle jsem opravdu nespatřil herečku, která by se mi líbila. Bobři jsou huňatější než obvykle, scénky kratší než obvykle a pánské chlouby také. Doteď se nestačím divit, že i toto moji přítelkyni k něčemu naladilo...:-)
Josefína Mutzenbacherová: ...jak to doopravdy bylo 1.díl (1976)
Kdo tohle nebo nějaké pokračování neměl na začátku devadesátých let ve své videotéce, ten to tam má dodnes :-). 100% kult. Dějové péčko dokazující, že němci jsou naprostí šílenci. Snad 20 scén v každém díle, neskuteční bobři na všech částech těla, šerednější herečky a menší mužské vybavení v jiném P- ani normálním filmu opravdu neuvidíte.
Hanebný pancharti (2009)
"Buongiorno". Tarantino skóruje. Pancharti obsahují všechny atributy jeho filmů, ale narozdíl od Death Proof, kde strašně lezly nanervy, tady maximálně fungují. A i když Pancharti jsou filmem s 3. největším počtem komentářů na čsfd, tak si nemůžu ten svůj po delší době odpustit ani já. Hitler žvýká, herci hrají, co mají, hlášky se vrývají do paměti, scénář sedí do puntíku a Eli Roth našel svoje místo na světě. "Say aufwiedersehen to your Nazi Balls."
Zabijáci lesbických upírek (2009)
Příjemné překvapení. Po zdejších komentářích jsem čekal úplnou sračku, ale ono to nakonec bylo zábavné, upírky byly sexy, některé scény vtipné, jiné nechutné, jinými slovy příjemná béčková jednohubka, nenechat se zdejšími komentáři odradit, nečekat žádný zázrak ve stylu Soumraku mrtvých a prostě si to užít.
Srpnová rapsodie (1991)
Úžasná výpověď s cílem unudit diváka k smrti. V Kurosawových dřívějších dílech se mu to nepodařilo ani za 3 hodiny, teď to zvládá s přehledem za 90 minut... Ještě, že i na DVD přehrávačích existuje rychloposuv.
Pařba ve Vegas (2009)
Pár dobrých hlášek, dobrý scénář a výkony, ale nejpřeceňovanější film roku.
Dellamorte Dellamore (1994)
Opravdu originální film, kdy nevíte, co v další minutě čekat. Jeden z nejlepších "hororů" v italské filmografii, věčná škoda, že Soavi po svých 2 hororových skvostech (sáhnětě i po netradičním "slasheru" Hrůza na jevišti) propadl do televizí, mohli jsme se dočkat ještě nejednoho překvapení.
Crash (1996)
Těžko hodnotitelná a doopravdy asi největší úchylárna, co Cronenberg zplodil. Přesto ale místy pohlcující a hlavně nutící člověka nevěřícně kroutit hlavou a zvedat obočí nad tím, co všechno je možné. Což je přesně to, co u filmů někdy potřebujeme. Opět nic pro normální lidi.
REC (2007)
Lze objektivně zhodnotit něco jako Rec? Subjektivně po vybilancování plusů a minusů musím dát za pět. Relativně pomalý a nudný začátek se zvrhává v něco, co ve světě současného hororu takřka nemá obdoby. Rec používá prostředky, které používají ostatní, a daří se mu mnohem víc. Třeba lekačky. Ty používá každý. Já se u Rec lekl 4 (!) krát, což nedokázal nikdo, z toho jednou jsem skoro vykřikl (!). V použití ruční dokumentární kamery za účelem vtáhnutí do děje na plné čáře a až na kolena sráží své kolegy Cloverfield a Deník mrtvých jakbysmet. Objektivitu nechávám za páskama karantény a po hodně silném dojmu, který se do mě se startem závěrečných titulků vtiskl hodnotím, jak hodnotím. Po Sirotčinci další důkaz, že Španělé válí.
Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (2008)
Výtečná romantická komedie, která sice ctí intence žánru, zároveň si z nich ale utahuje a drtí je napadrť. Navíc je prošpikována výbornými hláškami a popkulturními odkazy. A Simonovi Peggovi musíte věřit, že je takový magor, stejně jako věříte všem ostatním hercům. Jedinou reálnou hrozbou téhle komedie je, že se u ní budete bavit víc než vaše přítelkyně.
Mořské panny (TV film) (2003)
Ptákovina na kterou se dá dívat, jedině když prší a vám je zapovězena zábava ostatní. Pár pěkných holek, které vám splní každé přání (nechápu ale, proč to tady kromě mytí lodí nikdo nevyužívá), tuna stupidních dialogů a děj pro pětileté děti, legrační gumové trojzubce, které se tady snaží používat jako zbraně, stejně tak gumové ploutve, které se podivně pohybují. Když neprší, nebrat.
Apokalypsa (2006)
Snad nejpřeplácanější film, co jsem viděl. Nenechal jsem se odradit komentáři a recenzemi s tím, že si na Southland Tales navnazen mým oblíbeným Donnie Darkem udělám názor sám. A oněm recenzím a komentářům jsem měl věřit. Richarda Kellyho a jeho filmy možná lze přirovnat k Davidu Lynchovi. Dostal se ale tam, kde je Lynch dnes, oproti němu nepoměrně dřív. Myslím tím, že Lynch natočil řadu skvělých filmů před Inland Empire, kdežto Kellyho Inlandem Empirem je už jeho druhý film. Jakýsi svůj kultovní status získal příliš brzy a tvůrčí svoboda mu zřejmě příliš nesvědčí. Ačkoli je Apokalypsa plná zajímavých obrázků, tak jako celek nedrží pohromadě a divák netelepat nenacházející se zrovna v režisérově mozku má nepatrnou šanci na rozkódovní toho, o co tam má běžet.