tempus

možná Spoilery: Podle obsahu jsem čekal temného Úžasňáka. Výsledek není temný Úžasňák, aspoň ne tak, jak jsem si ho představoval. Soundtrack vystihuje dokonale dobu ve filmu (kvalita je srovnatelná s Killem Billem). Po prvním shlédnutí to nebyla skoro žádná bomba, protože abyste si vychutnali film musíte to vidět aspoň 3x a pokud možno miniimálně s týdenním rozestupem. Nejnudnější je rozhodně uvěznění a následný útěk Roršacha, který je mě osobně nesympatický (což není v rozporu, že je dokonalý vypravěč) a naopak, nejzáživnější je část, kdy nám popisuje Dr. Manhattan (nejsympatičtější postava) svoji minulost. Celkem je škoda toho propadu napětí po Antarktidě. Úprava: dnes (1.7. 2013) jsem dočetl předlohu. Není to moje nejlepší kniha, jakou jsem kdy četl, ale je nejlepší komiks, jaký jsem kdy četl (se Strážci jsem přečetl 3 komiksy a všechny česky). Nejvíc si cením té propracovanosti a celistvosti světa, ve kterém se odehrávají, dokonce přečtením jsem si ujasnil některé věty, ze kterých jsem nebyl moudrý (většinou jsou ve filmu zkráceny). Snyder a spol. tady předvedli vynikající práci, ale nemyslím si, že natočili nezfilmovatelné.

Film jsem sice neviděl tolikrát, jako bych jsem chtěl, ale každopádně to doženu. Nejsilnější snímek je v neznámé atmosféře, kde se dozvídáme všechno z pohledu Nea. Režiséři a vůbec všichni do toho museli dát obrovské nasazení, protože nejde říct, že by tam byla sebenepatrnější scéna nepodařená, nebo špatná (Všechny momenty jsou nejlepší.). Výše zmíněné je umocněné soundtrackem, žánrově je něco mezi pozdějším reloaded a revolution. Škoda Morfeových stoupenců, protože měli potenciál se rozvinou v pokračováních, a nemuseli by vymýšlet nové postavy a postavičky. PS: na žebříčku rychle ubíhajících filmů, které mají okolo 2 hodin je rozhodně na špici. PSS: vložení do toho to filmu tento, není určitě prosté obšlehnutí, jako je to běžné v jiných filmech.

Dlouhou dobu jsem to považoval za dětský film. Zásluhou Burtona a spol. nás odnáší do světa střeštěností (v továrně) a skvělého Deppa (nejlepší je Wonka, když vzpomíná na své dětství), kde na celém filmu jsou přebytečné jenom dlouhé počáteční titulky. Z rodinného díla, mně vyvrátil jeden článek a tím mi bylo poodhaleno, co se skrývá pod větami. „Tohle jsem si vždycky chtěl zkusit“ a „Vždyť se roztříštíme na milion kousků!“

Golfista vystihl přesně to ohledně mrtvol, ale dospěl k závěru (, který nesdílím). Připravte se určitě na víc propletený děj, než má Pulp Fiction. Moji nejoblíbenějšími postavami jsou Klump a Schlubb, a dále to jsou John Hartigan a Mary(Rourke). Mám pro vás 1 radu; nikdy, ale opravdu nikdy se nedívejte na Město hříchu po kouskách a je úplně jedno, jestli se na to budete dívat poprvé, nebo po desáté. Nejlepší je příběh s Mickey Rourkem (za 5*) pak s Bruce Willisem (za 4*) a nakonec je tu ten s Clive Owenem (za 3*). Chyba posledně jmenovaného byla v necelistvosti dějové linie (hlavně druha polovina toho příběhu), i když je tu největší úsek se servírkou (také jedna z těch nejoblíběnějších), se stále stejnou hláškující rychlostí vztaženo na celek (a že to jsou ale perly, úplné perlové moře). Jedna za všechny: A: "Potřebuju nějaký pouta" B: "Jaký chceš? Mám slušnou kolekci" C: "Prostě mu dej ty, co máš právě u sebe"(asi upraveno mým slovníkem)

Z trilogie je tato nejucelenější (samosebou), když pokračování je vlastně jen jedno, ale rozděleno na 2 části (myslím, že je to 1. „trilogie“, která je tak vytvořena. Další vytvořená trilogie 1 + 1/2+1/2 je Matrix.) a nejlepší je na filmu soundtrack (hlavně, když Marty přijde na náměstí v roce “55 a my si připadáme jako, kdybychom tam opravdu byli), ale na druhou stranu je z trilogie nejutahanější (po více shlédnutích). Na konci bych uvítal zmínku, že bez plutonová úprava je z budoucnosti (do nedávna jsem myslel, že ho doktor, už tak postavil->poučení z budoucnosti (zastřelení kvůli plutoniu). PS: Prohození rolí mezi Biffem a Georgem (ten, co šikanuje, a ten, co je šikanovaný), je celkem reálný.

Stupeň retra (alternativní 30. léta) je tady obrovský. Krásně přechází film z žánru noir, (na začátku) ke sci-fi (obzvlášť jsou vydařené vynálezy, celkem ve stylu verneovek. Pochválit musím i pointu) s příjemnou rychlostí příběhu až k závěrečným titulkům, kdy zážitek kazí pouze fotografický neúspěch redaktorky (raději si vypněte film před posledním výrokem ve filmu, který je od Lawa).

Hlavní důvod, proč je hodnocen tak, jak je, tím jak si pokaždé, když se na to díváme, přenese do doby, když jsme se na to dívali poprvé a většina nás to viděla v dětství. Zub času pracuje a projeví se především na kostýmech (nejvíc u pohádkových bytostí, když přišli na Slonovinovou věž). Dabing je hodně odlišný od titulků, tím nechci říct, že špatný. Např. Sandonoriko=Jižní věštírna nebo maminka=měsíční dítě (v seriálu jí přeložili jako Měsíčnici). Přínos kladných hodnocení jistě zajišťuje konec, ve znamení skoro všechno je jinak, a to v dětském filmu (starém čtvrť století)! EDITprosinec 2015: u sledování Čaroděje ze země Oz jsem si uvědomil další, věc čím je tento pohádkový příběh ojedinělý. On totiž nemá vůbec hlavního záporáka, má vedlejšího, ale ne hlavního. Svým způsobem je to revoluční, protože nejběžnější současné fantasy má hlavní zápornou postavu( viz svět Hvězdných válek).

Nádhera spočívá v souhře všech hlavních postav i postaviček,(žádná postava není špatně napsaná, je tam, kolik si zaslouží) do jednotného celku s porcičkou hlášek ("Já nechci být ta, která ti zničí dům" >>" Rodinu, dům ničí anarchista."). Závěr je tak romantický, že je u mě na žebříčku 10 nej romantických konců (přičemž hudba tvoří takových 50 % zážitku), ale pořád mám problém se střihem, jak zachycuje časovou posloupnost (především) na konci. Drobná vada scénáře (Seňor Sánchez je ženatý.) je snadno odpustitelná. PS: bez písničky od Sarah Vaughan by ten film nebyl tak oblíbený