Celup

V poslední době jednoznačně nejlepší film, co jsem viděla. Originálně a velmi neotřele zpracovaný příběh o tom, jak vypadá všední život Boha a co se stane, když se proti němu vzbouří jeho pubertální dcera. Co kdybyste věděli, kolik času na Zemi vám ještě zbývá?

Před kinem říkám: "Nejlepší je nic od filmu nečekat, pak člověk není zklamanej, takže radši nic neočekávám." A co říkám po kině? Že jsem i přes to zklamaná, což snad ani nejde, když člověk nic neočekává, ale stalo se. A to jsem knižní sérii četla jedním dechem. :D Divergence byla pro mě o 100% lepší než tenhle paskvil. Film byl po většinu času němý, téměř žádná hudba, což u mě znamená vždy mínus. Za celý film jsem postřehla dva rádoby vtipy, které měla na svědomí tatáž postava. Co mělo být dojemné, dojemné rozhodně nebylo. Co hodnotím nejlépe, jsou scény z Mírumilovnosti a Kate Winslet jako potvora, toť vše. Domluvila jsem.

Nemůžu říct, že bych byla zklamaná, protože už třetí díl knížky mě zklamal, takže jsem už jen byla zvědavá, co z toho filmaři stvoří, zvlášť, když to zase dělí na dva díly. Musím říct, že film byl lepší než předloha, ale předešlé filmy se mi i tak líbí víc. musím podotknout, že Julianne Moore se mi v roli prezidentky 13. kraje velmi líbila.

Jak čtu komentáře, tak tady někdo seriózně nepochopil, o co v tom filmu vůbec jde (viz. Marigold). Musím některé vyvést z omylu - není to celé simulace, přečtěte si knížku a pak můžete kritizovat! Divergence je po dlouhé době film, který se věrně drží knižní předlohy a i tak to celé dává smysl. Ač jsem se dlouho nemohla smířit s představitelkou Tris, tak musím říct, že Shailene ji zvládla skvěle. Co se týče Čtyřky, jsem trochu na vážkách, ale neurazil. Jinak musím pochválit skvělou hudbu, která film dokreslovala.

Film mi připomněl, proč se mi líbila knižní předloha, a to kvůli postavě dhampýrky Rose Hathawayové, která má vždy a za všech okolností na všechno vtipnou odpověď. A Zoey Deutch ji ztvárnila naprosto dokonale. Na filmového Dimitrije jsem si nemohla zvyknout, ale nebyl zas až tak špatný. Kamarádství Lissy a Rose fungovalo i na plátně a pokud se nebráníte oddechovkám s nadsázkou, tak je pro vás Vampýrská akedemie jako stvořená, soudruzi. ;)

Leonardo DiCaprio opět nedostal žádného Oscara, to snad akademie dělá už z principu. Nehoráznost! Nejlepší na celém večeru byl jemný humor Ellen Degeneres.

Eragon byl pro mě naprostým zklamáním. Jako fanoušek knižní předlohy jsem se na film těšila, ale výsledek je opravdu hrozný. Film měl potenciál stát se další mánií jako Harry Potter či Pán prstenů, ale bohužel. Kniha byla ve velmi velké míře okleštěna a v tomto případě to bylo jen na škodu. Herecké obsazení za moc nestálo, Sienna Guillory vypadala úplně jinak, než jak měla knižní Arya vypadat a bylinkářka Angela v podání Joss Stone byla snad nejhorší z celého filmu. Jediný, kdo stojí za zmínku, je představitel Murtagha, Garrett Hedlund, kterému se svojí postavu podařilo ztvárnit dobře a hlavně aspoň trochu odpovídala knize.

K Inception jsem se dostala náhodou a nelituji toho, jelikož jsem nic neočekávala, byla jsem maximálně ohromená. Film mě okamžitě vtáhl do děje a už mě nepustil až do úplného konce. DiCaprio opět nezklamal a v tomto filmu jsem si poprvé všimla Josepha Gordon-Levitta, který velmi příjemně překvapil. Hudba Hanse Zimmera je v tomto filmu nepřekonatelná a je to jeden z nejlepších soundtracků s jakými jsem se kdy setkala. Celé téměř dvě a půl hodiny jsem byla maximálně soustředěná, abych se ve všech vrstvách snu neztratila, a myslím, že se mi to i podařilo, i když o tom, jak to skončilo jsem dumala ještě nějakou dobu.

Pocahontas je dle mého názoru nejlepší počin z klasických disneyovek. Lidmi často nedoceňovaný nadčasový příběh o střetu dvou kultur, dvou různých světů a samozřejmě nesmí chybět pořádná lovestory. V Pocahontas si najde něco i dítě i dospělý, ať už je to zdařilá animace, dojemný příběh či zvířátka. Mě však Pocahontas okouzlila nádhernou hudbou, ať už tou vážnou, nebo klasicky zpívanou. I po všech těch letech ve mě vyvolává kýžené emoce.

Jakmile jsem zhlédla trailer na Book Thief, věděla jsem, že nejdřív musím stihnout přečíst knížku, než na to půjdu do kina. Měla jsem velká očekávání a jak to tak většinou v takových případech bývá, nebyla naplněna. Ačkoliv film zdařile vykresluje poměry v Německu během 2. světové války, čekala jsem něco víc. Hudba Johna Williamse, která bývá většinou zdařilá, nepřinášela očekávané emoce. Nejlepší herecký výkon podal Geoffrey Rush, a to bez debat. Mladičká Sophie Nélisse celkem obstojně ztvárnila Liesel Memingerovou, ale mojí nejoblíbenější postavou je Rudy Steiner a Nico Liersch ho převedl na filmové plátno velmi věrně a "THE BOY WHOSE HAIR REMAINED THE COLOUR OF LEMONS FOREVER" ukradl mé srdce. Ne-čtenáře knižní předlohy čekal na konci filmu šok a čtenáře zase dvojitý šok (kdo ví, ten ví).