Jeden velký absurdistán, ve kterém figurky přicházejí a odcházejí. Často se kopne do věcí našeho státu a často se zmíní Havlova osobnost, ale devizou této adaptace je symbolika. Bohužel obsah natřískaný jinotaji a lehčí satirou (někdy až dětinsky okatou - Fuj) útočí svou absurdností v plné síle již od začátku. Půl hodiny tedy může bavit, ale až do konce jede po stále stejné přímce. Chybí dramatický oblouk, chybí gradace. Jako jediný pak káru až do konce táhne hvězdný herecký ansámbl tvořící zasloužilé umělce (Abrhám, Chramostová) i nové hvězdy (Budař, Steidlová). Jako adaptace divadelní inscenace však Odcházení nefunguje špatně. Aspekty filmového stylu jsou do vyprávění vloženy s jasným tvůrčím záměrem (střih, zvuk, kamera) a jako Havlův splněný sen a první režijní počin zaslouží uznání. 12 nominací samozřejmě podezřele smrdí, ale nyní můžu s klidným svědomím říct, že taková polovina je zasloužená, byť si mohl Havel na svou prvotinu vybrat filmovější látku. Sichr je sichr. [Přesná stopáž: 90 min]
Life's Too Short má jeden velký problém, a to cílové publikum. Fanoušci práce Gervais-Merchant dostanou stejný koncept fiktivního dokumentu jako nabídl Kancl, stejné využití hollywoodských hvězd, které "hrají sami sebe" jako v Extras a stejný typ humoru - tzn. vršení trapných situací v čele s paní Důstojností. Občas se objeví nějaký nechutný joke nebo kontroverzní pointa (vozíčkář), ale vcelku jde o jakýsi výcuc z předešlé tvorby tohoto dua. Na druhou stranu diváku neznalého předchozích prací Gervaise s Merchantem unikne spousta souvislostí a narážek = mezi nejlepší scény řadím vždy ty, kde se Warwick setká s autorskou dvojicí. A propos Warwick - chápu záměr obsadit zrovna jeho (plyne z toho spousta fyzického humoru), ale jeho styl prezentace, kdy odříkává Gervaisovy repliky, mi příliš nesedl. Vedlejší karikaturní postavičky jako blbá sekretářka a neschopný účetní jsou fajn, pořád je to solidní sranda, ale už to není...už to není ONO.
Tomuhle se říká autorský film! Lundgrenovi bohužel narozdíl od Slye chybí jedna podstatná věc: prachy. Herecký ansámbl tu je masem na porážku, efekty jsou protažený Photoshopem a celý film má odér brakové Smrtonosné pasti. Lundgren jako herec jednoho výrazu ani ty hlášky nesolí pořádně, i když občasné kopnutí do hudebního průmyslu je hodně fajn. Dvě hvězdičky za to, že palička prošla hlavou a krk kytary břichem. Po dlouhé době film, u kterého jsem se od srdce bavil ve všech možných směrech. I těch negativních.
Zhangova velkolepá imaginace a smysl pro pompéznost zde možná kvůli respektu k dané látce není zas až tak markantní, každopádně se jedná o precizní průsečík mezi jeho wuxia filmy a civilními portréty z nedávno minulé či současné Číny. Flowers of War jsou klasickým srdceryvným příběhem o lásce, sebeobětování a na pozadí nankingského masakru silně hrají na city a na kontrast v rámci společenských nebo politických pozic. Ve většině případů to nevadí, někdy už to kulhá ke klasickému kýči (klasické povídání o minulosti postav), ale dá se to přežít už kvůli jinému mentálnímu myšlení a faktu, že film sleduje divák svázán euroamerickými konvencemi. Obě velké akční scény zaslouží absolutorium, mizanscéna a kamera u Zhanga jako obvykle na jedničku s hvězdičkou. Do popředí se (ke konci) dostávají i často přehlížené masky, které plní důležitou narativní funkci. A Bale? Neexistuje lepší ožralej a nadrženej kněz široko daleko... [Přesná stopáž: 146 min]
Maximální využití divadelního potenciálu a výjimečné soudní drama z druhé strany barikády, kdy se po celou dobu snažíme dobrat k jednotnému rozsudku. Neustálé zpochybňování faktů má vždy svou silnou protistranu, která však s plynoucím časem slábne čím dál víc. Excelentní scénář plný logiky a etiky, typologicky přesně vybraní herci a mistrné zvládnutí filmařského řemesla - inscenace, rámování, osvětlení scény. Vše bez výraznějších zaváhání...navíc pro nás plus Jirka Voskovec! [Přesná stopáž: 96 min]
Jako životopisný film silný nadprůměr hlavně díky úžasnému Russellovi, který předvádí svůj nejlepší herecký výkon. Jako hra s divákem a snímek o nevěrohodné hlavní postavě přeceněné a snadno odhadnutelné. Navíc v půlce, kdy se film láme, již nemá co nabídnout a tak jen sentimentálně doklouže do konce. Do matematicky přesně vypočítaného oscarového konce. [Přesná stopáž: 130 min]
Díky již dávno viděným důsledkům v několika předchozích filmech je tento prequel o počátku opičí apokalypsy nesmírně působivý a už od začátku navozuje nepříjemné mrazení v zádech a ukazuje člověka ve špatném světle, kdy rýpe do genetiky a chová se neuctivě k přírodě. Tvůrci se naštěstí rozhodli jít střídmější cestou a film zlehka graduje až do toužebně očekávané vzpoury proti člověku. Technicky dechberoucí, emocionálně napěchované a filmařsky řemeslně bezchybně zvládnuté. Ke konci se nám načrtává fatální dopad lidstva, těším se na další díly. Překvapení roku s tím dodatkem, že tahle látka by se v neschopných rukou mohla snadno vymknout v tuctové bezmyšlenkovité audiovizuální orgie. Za tohle respekt. [Přesná stopáž: 105 min]
Zack Snyder si splnil klukovský sen a nabídl na podnose to, o čem sní každý puberťák - neskutečný kočky mají samopaly a plní quest wowkovského formátu. Zatím v pořádku. Že je to audiovizuální paráda ala Watchmen netřeba zmiňovat, Snyder už to má trademarkovsky pod palcem (byť se zpomalovačkama by mohl šetřit, jen co je pravda). Problém přichází v momentě, kdy se snažíte ponořit do příběhu a pochopit jeho strukturu. Trojí vrstva děje totiž působí spíše zbytečně a s ním spojená logika nabírá chaotických rozměrů. Snyder není bedna nolanovského typu, aby měl vychytané veškeré scénaristické skulinky, a tak do vyloženě zábavného produktu sere životní moudra a tváří se, že jde o něco víc. Nepůsobí to dvakrát nejlíp. Pokud však přebírá jiný příběh a ozvláštňuje ho (300, Watchmen, Úsvit mrtvých), jeho nápady do již fungujícího univerza pasují. Vytvořit ale vlastní fungující svět chce jinýho fištróna. Přesto jsem rád, že jsem tuhle nádheru viděl...přeci jen jsou ta taneční čísla skvěle vymyšlená (zákopy, vlak, drak) a film rychle odsýpá. Přeci jen v každém z nás je trocha toho puberťáka, takže opatrné 4*... [Přesná stopáž: 127 min - Director's cut]
http://www.zdendovyhlasky.cz/ Hláškující plešoun vymítá ďábly z restauračních zařízení...a je to neskutečná hlína. No a samozřejmě kluk co si přišel hrát s kamením.
Střídání adrenalinu s testosteronem, nápadité akční scény (trezor, nákladní vlak), boží duel Diesela s The Rockem a vůbec poklona heist subžánru se vším všudy. Nejlepší díl série, největší akční nářez roku. Klasické žánrové neduhy zminimalizovány (dialog o otcovství soupeří s brečícím Rourkem z Expendables o wtf scénku), jízda nasazená čtyřkou zmaximalizována, spousta nostalgie, postav z předchozích dílů, scénaristicky solidně odvedená práce (hlášky, logika, motivace postav) a nebýt dodatku, tak ideální zakončení celé frančízy. Teď jen doufat, že Lin neztratí formu a scénář nesplácá nějaké hovado. [Přesná stopáž: 130 min]
Úskalím životopisného snímku vždy bude zájem o osobnost, které se věnuje. Mahátma Gándhí je charakter sám o sobě - svou trpělivostí, tvrdohlavostí a mírumilovným jednáním musí s každým člověkem alespoň trochu zahýbat. Ostatní tasí meč, on nastavuje tvář, ostatní zuřivě demonstrují, on je umlčuje svou hladovokou. Attenborough správně pochopil, že život jednoho z největší myslitelů nejde shrnout celý, a tak se soustřeďuje na významné politické události, které měly dopad na celosvětovou společnost. Nejzažším rokem je tedy rok 1894, kdy Gándhí začíná své myšlenky prosazovat v Africe. Pokud máte rádi pomalejší filmy, kde má jednu z hlavních rolí kamera, tady se nabažíte. Spousta krásně nasnímaných panorámat, klidné prostředí, práce s komparzem...Nad vším ční fantastický herecký výkon Bena Kingsleyho, v jehož přítomnosti ty tři hodiny utečou jako voda. Zamrzí možná vynechání několika událostí (pokus o atentát) a občas podivně pracuje střih (akčnější scény), ale jako kolos je to ukočírované velmi dobře. Navíc pěkná reklama na humanismus. [Přesná stopáž: 191 min]
Nápad za milión! Craven opět oživil slasher a dělá to prostředky více než zajímavými. V potocích krve mocně cituje a odkazuje (nejen) na známé horory a nachází přesně tu míru sebeparodie a žánrového klišé. Vzniká tak realistický film a horor moderní éry, který odstartoval nanovo vyvražďovačky, které se snaží klamat tělem, zmást průběhem, překvapit pointou...Pro fanouška hororů tu není jiná možnost než plná palba, protože za tu zpracovanou látku si Craven zaslouží prostě absolutorium. Stydím se, že jsem tento film tak dlouho odkládal, měl jsem Scream zafixovaný jako normální vyvražďovačku. Tohle není vyvražďovačka, dámy a pánové, tohle je nesmírně uvědomělá pocta žánru a skvělý příspěvek do fondu hororu. [Přesná stopáž: 106 min]
V rámci komiksových adaptací vysoký nadstandard, v rámci letních blockbusterů malý chytrý film mezi velkými přeplácanými blbostmi (Transformers 3, Green Lantern...) a v rámci X-Men univerza příjemný návrat k Singerovým kořenům. Dialogy mezi Professorem X a Magnetem mají sílu, akční vsuvky jsou vkusně dávkovány po celou dobu stopáže, emoce lítají všude kolem a i ten křehký sociologický otazník zde má své pevné místo. První třída funguje skvěle sama o sobě, lišácky hraje na nostalgickou strunu různými narážkami a odpálila opět zájem o mutanty, což jsem po příliš popcornové trojce a Wolverinovi ani nedoufal. Fassbender je správný badass, konec se může směle rovnat se zrozením Darth Vadera a cameo Hugh Jackmana zase scénce v kostele z Expendables. Výborné, třepu se na další díl! [Přesná stopáž: 126 min]
60. léta československého filmu a tabuizovaná témata. Skvělá studie charakteru ovlivněná okolnostmi a patřičně zahraná Kronerem, solidně zvládnutá atmosféra, která postupně nabaluje tíhu tragických rozměrů a vkusně dávkovaný humor, jenž se záhy mění v nefalšovanou hrůzu. Možná je to vysokým oceněním, možná je to na československý film trošku delší stopáží, ale na konkurenty v podobě Vyššího principu nebo Spalovače mrtvol se tento, byť velmi důležitý a psychologicky zajímavý film, nemá. [Přesná stopáž: 120 min]
Miluju JDho představy! Miluju Coxovy sáhodlouhé monology a štípavou ironii! Miluju Kelsův cynismus! Miluju Toddovy sexuální narážky a plácnutí! Miluju Údržbářovy historky a léčky! Miluju Lloydův speedmetal! Miluju Elliot a její odfoukávání ofiny! Miluju tenhle seriál! EAGLEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!! Závěr osmé řady nemohl být famóznější...dělám, že devátá jakože není...1. série = 95% | 2. série = 95% | 3. série = 95% | 4. série = 100% | 5. série = 100% | 6. série = 80% | 7. série = 80% | 8. série = 90%
Ze začátku nejistota (tempo), ale po pár písničkách solidní záhul a staří dobří SoaD. Mezi nejlepší kousky určitě patří Bounce, Cigaro, Darts a klasicky Toxicity...it's so shitty :) Každopádně ten den byli A7X mnohem lepší...
Marně hledat v dnešním programu vtipnější dvacetiminutovku, která odsýpá jedna radost, dostanete kvalitní porci fórků a pár geekovských odkazů navrch. Samozřejmě konflikt asociálních nerdů s velmi komunikace schopnou sexy blondýnkou nemůže fungovat věčně a tak se nám ohnisko zájmů přesunuje do stále širších vod charakterů a poslední dobou se ani na ty geekoviny nedostává a řeší se denodenní partnerské vztahy. Zatím se žádný VÝRAZNÝ pokles nekoná a BBT se řadí mezi seriálové stálice, za což jsem mu vděčný, neboť ještě nezabředl do vod sebeparodie a umělého natahování. V tomto ohledu netřeba připomínat neméně slavné HIMYM, které by mělo co nejdříve skončit a zachovat si alespoň kapku své důstojnosti. 1. série = 95% | 2. série = 90% | 3. série = 90% | 4. série = 95%
S komplexností a mnohovrstevnatostí Ecova románu nemá tato mysteriózní detektivka šanci se srovnávat, ale masivní přípravy a odhodlání alespoň v náznacích načrtnout teologické a filozofické otázky tento rozpor zmenšují na adekvátní filmové dílo. Absolutorium zaslouží vykreslení opatství a masky. Herecky nikterak oslnivé, syžetově precizně kopírující hitchocovské zákonitosti. Takže vlastně spokojenost, byť v hloubi duše hlodá havran, zda-li z tak zásadní knihy 20. století nemohlo být vydoláno přeci jen víc. [Přesná stopáž: 126 min]
Svým formátem unikátní projekt, který nemá čas nudit. Ten, kdo při sledování 24ky toužil po tom, aby Jack proložil lámání kostí drsným slovníkem, dostane v podobě Confession pořádné zadostiučinění. Čím dál tím víc se však hraje na psychologickou strunu a nedá se říct, že by v posledních dílech chyběla jakákoliv akce. Jako vždy excelentní Kiefer, John Hurt tu hraje druhé housle a spíše jen kňučí a koulí očima jako smutný pejsek.
Název říká všechno. Vybraný koncert v Tokiu je jedna obrovská show...škoda, že chybí typické songy jako American Idiot nebo Wake Me up When September Ends. Holiday zřejmě nejlépe zahrané v historii, 21 Guns vrcholem večera.
Dynamické, správně epileptické a chvátající neustále kupředu. Spousta prostřihů, hutný hudební doprovod, kamerové fígle = přesně padnoucí formát do filozofie celého Coolu a cílící na mladé publikum. Navíc super Tukan.
Metallicu miluju z celého srdce, ale jsem zároveň nohama pevně na zemi a vím, co takové hraní v kapele obnáší...Určitě se neřadím mezi fanatiky, čili velké plus za poskytnutí prostoru bývalým členům Metly a jejich názor na odchod z ní (hlavně u Davea jsem při dialogu s Larsem skoro nedýchal). Dalším plusem je určitě poodkrytí soukromí jednotlivých členů a nesmí chybět ani solidní dávka materiálu ze samotného nahrávání alba. Klíčovým bodem byla určitě doba, ve které byl dokument pořízen. Nejtemnější období celé kapely, která je rozhádaná, odchází jim basák, najímá si terapeuta a frontman se vydává na léčení. Některé rozhovory mají opravdu hloubku a špičkování mezi Larsem a Jamesem je někdy dost ostré. Celou dobu jsem stál za Larsem. Za jeho názory...na hudbu, přátelství, fungování v kapele. Není to bůhvíjaký master na bicí, ale to on je srdcem kapely. Výborný dokument, který nejen, že je atraktivní svým obsahem, ale také dokáže zaujmout filmovou řečí. [Přesná stopáž: 140 min]
Čím začít? Oidipovským komplexem? Osudovou romantickou láskou? Kritikou lidského pokolení? No spíš nadrženými božími služebníky, prdícími vnitřnostmi, ochuceným pudinkem, blbnutím s děckem v parku nebo knězem s černým pásem...Braindead je úchylný, zvrhlý a nechutný. Jestli si chcete trénovat žaludek, pusťte si film a k tomu si dejte guláš. Jackson si bere na paškál nejpokleslejší druh zábavy...a přidává plyn! Kdo má rád trochu černější humor a hlavně má nakoukáno, ten se bude válet smíchy. Závěr je jeden velký mejdan! Rabelais by byl myslím na svého drsnějšího nástupce náležitě hrdý. [Přesná stopáž: 99 min]
Týpek má drtivou většinu filmu ruku zavalenou balvanem. A je to emotivně doposud nejsilnější letošní film, především pak díky mistrné komunikaci kamery se střihem a hudbou. K impresionistickému ohýnku samozřejmě přikládá polínko i životní výkon Jamese Franca, jenž tímto snímkem nepochybně stoupne v ceně (Oscar). Nemám, co bych vytknul. Krásně se na to dívá, film prožijete jedním dechem a na závěr dostanete direkt v podobě maximální katarze. Boylův nejlepší film. [Přesná stopáž: 93 min]
Woody jako nemotorný neurotik, který vždy v blízkosti neznámé ženy udělá to největší faux pas, byl vždycky mým nejoblíbenějším. Když se tento archetyp postavy skloubí s poradcem v podobě Bogarta, není co řešit. Spousta vymazlených hlášek, trhlých postaviček a film uběhne jedna radost. Zajímalo by mě divadelní představení. [Přesná stopáž: 86 min]
Moje komentáře
Odcházení (2011)
Jeden velký absurdistán, ve kterém figurky přicházejí a odcházejí. Často se kopne do věcí našeho státu a často se zmíní Havlova osobnost, ale devizou této adaptace je symbolika. Bohužel obsah natřískaný jinotaji a lehčí satirou (někdy až dětinsky okatou - Fuj) útočí svou absurdností v plné síle již od začátku. Půl hodiny tedy může bavit, ale až do konce jede po stále stejné přímce. Chybí dramatický oblouk, chybí gradace. Jako jediný pak káru až do konce táhne hvězdný herecký ansámbl tvořící zasloužilé umělce (Abrhám, Chramostová) i nové hvězdy (Budař, Steidlová). Jako adaptace divadelní inscenace však Odcházení nefunguje špatně. Aspekty filmového stylu jsou do vyprávění vloženy s jasným tvůrčím záměrem (střih, zvuk, kamera) a jako Havlův splněný sen a první režijní počin zaslouží uznání. 12 nominací samozřejmě podezřele smrdí, ale nyní můžu s klidným svědomím říct, že taková polovina je zasloužená, byť si mohl Havel na svou prvotinu vybrat filmovější látku. Sichr je sichr. [Přesná stopáž: 90 min]
Life's Too Short (TV seriál) (2011)
Life's Too Short má jeden velký problém, a to cílové publikum. Fanoušci práce Gervais-Merchant dostanou stejný koncept fiktivního dokumentu jako nabídl Kancl, stejné využití hollywoodských hvězd, které "hrají sami sebe" jako v Extras a stejný typ humoru - tzn. vršení trapných situací v čele s paní Důstojností. Občas se objeví nějaký nechutný joke nebo kontroverzní pointa (vozíčkář), ale vcelku jde o jakýsi výcuc z předešlé tvorby tohoto dua. Na druhou stranu diváku neznalého předchozích prací Gervaise s Merchantem unikne spousta souvislostí a narážek = mezi nejlepší scény řadím vždy ty, kde se Warwick setká s autorskou dvojicí. A propos Warwick - chápu záměr obsadit zrovna jeho (plyne z toho spousta fyzického humoru), ale jeho styl prezentace, kdy odříkává Gervaisovy repliky, mi příliš nesedl. Vedlejší karikaturní postavičky jako blbá sekretářka a neschopný účetní jsou fajn, pořád je to solidní sranda, ale už to není...už to není ONO.
Sherlock (TV seriál) (2010)
I AM SHERLOCKED. 1. série = 100% | 2. série = 100%
Zemřít je snadné (2009)
Tomuhle se říká autorský film! Lundgrenovi bohužel narozdíl od Slye chybí jedna podstatná věc: prachy. Herecký ansámbl tu je masem na porážku, efekty jsou protažený Photoshopem a celý film má odér brakové Smrtonosné pasti. Lundgren jako herec jednoho výrazu ani ty hlášky nesolí pořádně, i když občasné kopnutí do hudebního průmyslu je hodně fajn. Dvě hvězdičky za to, že palička prošla hlavou a krk kytary břichem. Po dlouhé době film, u kterého jsem se od srdce bavil ve všech možných směrech. I těch negativních.
Jinling Shisan Chai (2011)
Zhangova velkolepá imaginace a smysl pro pompéznost zde možná kvůli respektu k dané látce není zas až tak markantní, každopádně se jedná o precizní průsečík mezi jeho wuxia filmy a civilními portréty z nedávno minulé či současné Číny. Flowers of War jsou klasickým srdceryvným příběhem o lásce, sebeobětování a na pozadí nankingského masakru silně hrají na city a na kontrast v rámci společenských nebo politických pozic. Ve většině případů to nevadí, někdy už to kulhá ke klasickému kýči (klasické povídání o minulosti postav), ale dá se to přežít už kvůli jinému mentálnímu myšlení a faktu, že film sleduje divák svázán euroamerickými konvencemi. Obě velké akční scény zaslouží absolutorium, mizanscéna a kamera u Zhanga jako obvykle na jedničku s hvězdičkou. Do popředí se (ke konci) dostávají i často přehlížené masky, které plní důležitou narativní funkci. A Bale? Neexistuje lepší ožralej a nadrženej kněz široko daleko... [Přesná stopáž: 146 min]
Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)
Maximální využití divadelního potenciálu a výjimečné soudní drama z druhé strany barikády, kdy se po celou dobu snažíme dobrat k jednotnému rozsudku. Neustálé zpochybňování faktů má vždy svou silnou protistranu, která však s plynoucím časem slábne čím dál víc. Excelentní scénář plný logiky a etiky, typologicky přesně vybraní herci a mistrné zvládnutí filmařského řemesla - inscenace, rámování, osvětlení scény. Vše bez výraznějších zaváhání...navíc pro nás plus Jirka Voskovec! [Přesná stopáž: 96 min]
Čistá duše (2001)
Jako životopisný film silný nadprůměr hlavně díky úžasnému Russellovi, který předvádí svůj nejlepší herecký výkon. Jako hra s divákem a snímek o nevěrohodné hlavní postavě přeceněné a snadno odhadnutelné. Navíc v půlce, kdy se film láme, již nemá co nabídnout a tak jen sentimentálně doklouže do konce. Do matematicky přesně vypočítaného oscarového konce. [Přesná stopáž: 130 min]
Zrození Planety opic (2011)
Díky již dávno viděným důsledkům v několika předchozích filmech je tento prequel o počátku opičí apokalypsy nesmírně působivý a už od začátku navozuje nepříjemné mrazení v zádech a ukazuje člověka ve špatném světle, kdy rýpe do genetiky a chová se neuctivě k přírodě. Tvůrci se naštěstí rozhodli jít střídmější cestou a film zlehka graduje až do toužebně očekávané vzpoury proti člověku. Technicky dechberoucí, emocionálně napěchované a filmařsky řemeslně bezchybně zvládnuté. Ke konci se nám načrtává fatální dopad lidstva, těším se na další díly. Překvapení roku s tím dodatkem, že tahle látka by se v neschopných rukou mohla snadno vymknout v tuctové bezmyšlenkovité audiovizuální orgie. Za tohle respekt. [Přesná stopáž: 105 min]
Sucker Punch (2011)
Zack Snyder si splnil klukovský sen a nabídl na podnose to, o čem sní každý puberťák - neskutečný kočky mají samopaly a plní quest wowkovského formátu. Zatím v pořádku. Že je to audiovizuální paráda ala Watchmen netřeba zmiňovat, Snyder už to má trademarkovsky pod palcem (byť se zpomalovačkama by mohl šetřit, jen co je pravda). Problém přichází v momentě, kdy se snažíte ponořit do příběhu a pochopit jeho strukturu. Trojí vrstva děje totiž působí spíše zbytečně a s ním spojená logika nabírá chaotických rozměrů. Snyder není bedna nolanovského typu, aby měl vychytané veškeré scénaristické skulinky, a tak do vyloženě zábavného produktu sere životní moudra a tváří se, že jde o něco víc. Nepůsobí to dvakrát nejlíp. Pokud však přebírá jiný příběh a ozvláštňuje ho (300, Watchmen, Úsvit mrtvých), jeho nápady do již fungujícího univerza pasují. Vytvořit ale vlastní fungující svět chce jinýho fištróna. Přesto jsem rád, že jsem tuhle nádheru viděl...přeci jen jsou ta taneční čísla skvěle vymyšlená (zákopy, vlak, drak) a film rychle odsýpá. Přeci jen v každém z nás je trocha toho puberťáka, takže opatrné 4*... [Přesná stopáž: 127 min - Director's cut]
Ano, šéfe! (TV pořad) (2009)
http://www.zdendovyhlasky.cz/ Hláškující plešoun vymítá ďábly z restauračních zařízení...a je to neskutečná hlína. No a samozřejmě kluk co si přišel hrát s kamením.
Rychle a zběsile 5 (2011)
Střídání adrenalinu s testosteronem, nápadité akční scény (trezor, nákladní vlak), boží duel Diesela s The Rockem a vůbec poklona heist subžánru se vším všudy. Nejlepší díl série, největší akční nářez roku. Klasické žánrové neduhy zminimalizovány (dialog o otcovství soupeří s brečícím Rourkem z Expendables o wtf scénku), jízda nasazená čtyřkou zmaximalizována, spousta nostalgie, postav z předchozích dílů, scénaristicky solidně odvedená práce (hlášky, logika, motivace postav) a nebýt dodatku, tak ideální zakončení celé frančízy. Teď jen doufat, že Lin neztratí formu a scénář nesplácá nějaké hovado. [Přesná stopáž: 130 min]
Gándhí (1982)
Úskalím životopisného snímku vždy bude zájem o osobnost, které se věnuje. Mahátma Gándhí je charakter sám o sobě - svou trpělivostí, tvrdohlavostí a mírumilovným jednáním musí s každým člověkem alespoň trochu zahýbat. Ostatní tasí meč, on nastavuje tvář, ostatní zuřivě demonstrují, on je umlčuje svou hladovokou. Attenborough správně pochopil, že život jednoho z největší myslitelů nejde shrnout celý, a tak se soustřeďuje na významné politické události, které měly dopad na celosvětovou společnost. Nejzažším rokem je tedy rok 1894, kdy Gándhí začíná své myšlenky prosazovat v Africe. Pokud máte rádi pomalejší filmy, kde má jednu z hlavních rolí kamera, tady se nabažíte. Spousta krásně nasnímaných panorámat, klidné prostředí, práce s komparzem...Nad vším ční fantastický herecký výkon Bena Kingsleyho, v jehož přítomnosti ty tři hodiny utečou jako voda. Zamrzí možná vynechání několika událostí (pokus o atentát) a občas podivně pracuje střih (akčnější scény), ale jako kolos je to ukočírované velmi dobře. Navíc pěkná reklama na humanismus. [Přesná stopáž: 191 min]
Vřískot (1996)
Nápad za milión! Craven opět oživil slasher a dělá to prostředky více než zajímavými. V potocích krve mocně cituje a odkazuje (nejen) na známé horory a nachází přesně tu míru sebeparodie a žánrového klišé. Vzniká tak realistický film a horor moderní éry, který odstartoval nanovo vyvražďovačky, které se snaží klamat tělem, zmást průběhem, překvapit pointou...Pro fanouška hororů tu není jiná možnost než plná palba, protože za tu zpracovanou látku si Craven zaslouží prostě absolutorium. Stydím se, že jsem tento film tak dlouho odkládal, měl jsem Scream zafixovaný jako normální vyvražďovačku. Tohle není vyvražďovačka, dámy a pánové, tohle je nesmírně uvědomělá pocta žánru a skvělý příspěvek do fondu hororu. [Přesná stopáž: 106 min]
X-Men: První třída (2011)
V rámci komiksových adaptací vysoký nadstandard, v rámci letních blockbusterů malý chytrý film mezi velkými přeplácanými blbostmi (Transformers 3, Green Lantern...) a v rámci X-Men univerza příjemný návrat k Singerovým kořenům. Dialogy mezi Professorem X a Magnetem mají sílu, akční vsuvky jsou vkusně dávkovány po celou dobu stopáže, emoce lítají všude kolem a i ten křehký sociologický otazník zde má své pevné místo. První třída funguje skvěle sama o sobě, lišácky hraje na nostalgickou strunu různými narážkami a odpálila opět zájem o mutanty, což jsem po příliš popcornové trojce a Wolverinovi ani nedoufal. Fassbender je správný badass, konec se může směle rovnat se zrozením Darth Vadera a cameo Hugh Jackmana zase scénce v kostele z Expendables. Výborné, třepu se na další díl! [Přesná stopáž: 126 min]
Obchod na korze (1965)
60. léta československého filmu a tabuizovaná témata. Skvělá studie charakteru ovlivněná okolnostmi a patřičně zahraná Kronerem, solidně zvládnutá atmosféra, která postupně nabaluje tíhu tragických rozměrů a vkusně dávkovaný humor, jenž se záhy mění v nefalšovanou hrůzu. Možná je to vysokým oceněním, možná je to na československý film trošku delší stopáží, ale na konkurenty v podobě Vyššího principu nebo Spalovače mrtvol se tento, byť velmi důležitý a psychologicky zajímavý film, nemá. [Přesná stopáž: 120 min]
Scrubs (TV seriál) (2001)
Miluju JDho představy! Miluju Coxovy sáhodlouhé monology a štípavou ironii! Miluju Kelsův cynismus! Miluju Toddovy sexuální narážky a plácnutí! Miluju Údržbářovy historky a léčky! Miluju Lloydův speedmetal! Miluju Elliot a její odfoukávání ofiny! Miluju tenhle seriál! EAGLEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!! Závěr osmé řady nemohl být famóznější...dělám, že devátá jakože není...1. série = 95% | 2. série = 95% | 3. série = 95% | 4. série = 100% | 5. série = 100% | 6. série = 80% | 7. série = 80% | 8. série = 90%
System Of A Down: Rock am Ring 2011 (koncert) (2011)
Ze začátku nejistota (tempo), ale po pár písničkách solidní záhul a staří dobří SoaD. Mezi nejlepší kousky určitě patří Bounce, Cigaro, Darts a klasicky Toxicity...it's so shitty :) Každopádně ten den byli A7X mnohem lepší...
Teorie velkého třesku (TV seriál) (2007)
Marně hledat v dnešním programu vtipnější dvacetiminutovku, která odsýpá jedna radost, dostanete kvalitní porci fórků a pár geekovských odkazů navrch. Samozřejmě konflikt asociálních nerdů s velmi komunikace schopnou sexy blondýnkou nemůže fungovat věčně a tak se nám ohnisko zájmů přesunuje do stále širších vod charakterů a poslední dobou se ani na ty geekoviny nedostává a řeší se denodenní partnerské vztahy. Zatím se žádný VÝRAZNÝ pokles nekoná a BBT se řadí mezi seriálové stálice, za což jsem mu vděčný, neboť ještě nezabředl do vod sebeparodie a umělého natahování. V tomto ohledu netřeba připomínat neméně slavné HIMYM, které by mělo co nejdříve skončit a zachovat si alespoň kapku své důstojnosti. 1. série = 95% | 2. série = 90% | 3. série = 90% | 4. série = 95%
MTV Icon: Metallica (TV film) (2003)
KoRn, Limp Bizkit....a na samém dně Snoop Dogg - Sad but True. Naštěstí všechno na závěr smetla Metla.
Jméno růže (1986)
S komplexností a mnohovrstevnatostí Ecova románu nemá tato mysteriózní detektivka šanci se srovnávat, ale masivní přípravy a odhodlání alespoň v náznacích načrtnout teologické a filozofické otázky tento rozpor zmenšují na adekvátní filmové dílo. Absolutorium zaslouží vykreslení opatství a masky. Herecky nikterak oslnivé, syžetově precizně kopírující hitchocovské zákonitosti. Takže vlastně spokojenost, byť v hloubi duše hlodá havran, zda-li z tak zásadní knihy 20. století nemohlo být vydoláno přeci jen víc. [Přesná stopáž: 126 min]
Zpověď (TV seriál) (2011)
Svým formátem unikátní projekt, který nemá čas nudit. Ten, kdo při sledování 24ky toužil po tom, aby Jack proložil lámání kostí drsným slovníkem, dostane v podobě Confession pořádné zadostiučinění. Čím dál tím víc se však hraje na psychologickou strunu a nedá se říct, že by v posledních dílech chyběla jakákoliv akce. Jako vždy excelentní Kiefer, John Hurt tu hraje druhé housle a spíše jen kňučí a koulí očima jako smutný pejsek.
Green Day: Awesome As F**K (video film) (2011)
Název říká všechno. Vybraný koncert v Tokiu je jedna obrovská show...škoda, že chybí typické songy jako American Idiot nebo Wake Me up When September Ends. Holiday zřejmě nejlépe zahrané v historii, 21 Guns vrcholem večera.
Metallica: Orgullo pasión y gloria. Tres noches en la ciudad de México. (video film) (2009)
Záznam ze tří nocí v Mexiku...parádní atmosféra a zážitek v HD.
Re-Play (TV pořad) (2009)
Dynamické, správně epileptické a chvátající neustále kupředu. Spousta prostřihů, hutný hudební doprovod, kamerové fígle = přesně padnoucí formát do filozofie celého Coolu a cílící na mladé publikum. Navíc super Tukan.
Metallica: Some kind of monster (2004)
Metallicu miluju z celého srdce, ale jsem zároveň nohama pevně na zemi a vím, co takové hraní v kapele obnáší...Určitě se neřadím mezi fanatiky, čili velké plus za poskytnutí prostoru bývalým členům Metly a jejich názor na odchod z ní (hlavně u Davea jsem při dialogu s Larsem skoro nedýchal). Dalším plusem je určitě poodkrytí soukromí jednotlivých členů a nesmí chybět ani solidní dávka materiálu ze samotného nahrávání alba. Klíčovým bodem byla určitě doba, ve které byl dokument pořízen. Nejtemnější období celé kapely, která je rozhádaná, odchází jim basák, najímá si terapeuta a frontman se vydává na léčení. Některé rozhovory mají opravdu hloubku a špičkování mezi Larsem a Jamesem je někdy dost ostré. Celou dobu jsem stál za Larsem. Za jeho názory...na hudbu, přátelství, fungování v kapele. Není to bůhvíjaký master na bicí, ale to on je srdcem kapely. Výborný dokument, který nejen, že je atraktivní svým obsahem, ale také dokáže zaujmout filmovou řečí. [Přesná stopáž: 140 min]
Braindead - Živí mrtví (1992)
Čím začít? Oidipovským komplexem? Osudovou romantickou láskou? Kritikou lidského pokolení? No spíš nadrženými božími služebníky, prdícími vnitřnostmi, ochuceným pudinkem, blbnutím s děckem v parku nebo knězem s černým pásem...Braindead je úchylný, zvrhlý a nechutný. Jestli si chcete trénovat žaludek, pusťte si film a k tomu si dejte guláš. Jackson si bere na paškál nejpokleslejší druh zábavy...a přidává plyn! Kdo má rád trochu černější humor a hlavně má nakoukáno, ten se bude válet smíchy. Závěr je jeden velký mejdan! Rabelais by byl myslím na svého drsnějšího nástupce náležitě hrdý. [Přesná stopáž: 99 min]
ČT Live - Lucie Bílá (koncert) (2007)
http://www.youtube.com/watch?v=CiGOOfk3qUM
127 hodin (2010)
Týpek má drtivou většinu filmu ruku zavalenou balvanem. A je to emotivně doposud nejsilnější letošní film, především pak díky mistrné komunikaci kamery se střihem a hudbou. K impresionistickému ohýnku samozřejmě přikládá polínko i životní výkon Jamese Franca, jenž tímto snímkem nepochybně stoupne v ceně (Oscar). Nemám, co bych vytknul. Krásně se na to dívá, film prožijete jedním dechem a na závěr dostanete direkt v podobě maximální katarze. Boylův nejlepší film. [Přesná stopáž: 93 min]
Zahraj to znovu, Same (1972)
Woody jako nemotorný neurotik, který vždy v blízkosti neznámé ženy udělá to největší faux pas, byl vždycky mým nejoblíbenějším. Když se tento archetyp postavy skloubí s poradcem v podobě Bogarta, není co řešit. Spousta vymazlených hlášek, trhlých postaviček a film uběhne jedna radost. Zajímalo by mě divadelní představení. [Přesná stopáž: 86 min]
The Big 4 Live from Sofia, Bulgaria (koncert) (2010)
Am I Evil? Yes, I Am! Extáze v podobě 4 legendárních kapel na pódiu...a Slayer vede!