Charlinka

I když to vypadá, že se děj nikam neposunul tak myslím, že tahle episode byla hrozně důležitá. Doteď jsme měli jen velmi malou a omezenou představu o tom jak se v tomto novém apocalyptickém světě žije. Myslím že snad každý seriál tohoto typu potřebuje příběh Billa a Franka, aby ten svět trochu víc přiblížil a ukázal že neexistuje jen QZ, ale že po celém světě jsou místa kde se lidé nějakým způsobem ubránili a adaptovali na nové podmínky. Zároveň jen proto, že nastala apokalypsa neznamená, že najednou vymizí takové nemoci jako je rakovina či alzheimer a že se lidé přestanou zamilovávat včetně queer lidí. Protože queer lidé tu vždycky byli a vždycky budou. Myslím že tento jeden příběh nám ihned zkomplexnil celý svět ve kterém se pohybujeme a člověk si může začít klást otázky jak se v takovém světě vlastně žije lidem co nadále onemocňují běžnými nemociemi, mají třeba nějaké postižení. Jak se s něčím takovým vypořádali třeba ve vysokých horách někde v Tibetu kde je hustota obyvatelstva malá. Zkrátka myslím že příběh jako byl ten Franka a Billa je potřeba pro doplnění toho tzv. worldbuildingu.

"Bylo to dobrý ale bylo to tak dobrý jako Mad Max: Fury Road?" - ptám se sama sebe po každém akčním filmu, který jsem viděla. Já obyčejně na akčňárny moc nejsem, protože se v té akci většinou ztrácím a příběh je taky většinou nic moc. Právě proto mi přijde Mad Max: Fury Road tak skvělý. Naprosto dokonale sestříhané scény, které vás neustále na té horské dráze vozí nahoru a dolu takže se nikdy nezačnete nudit. Akce se drží uprostřed obrazu takže se v tom nikdy neztrácíte. Krásně barevené což je oproti té desaturaci ve většině akčních filmech krásná změna (nicméně ono i ta chromová verze skvěle obstojí). Výprava a kostýmy jsou do detailu vypracované a skvěle vytváří svět ve kterém se film odehrává. No a tématicky mi to jde přesně do ruky.

Chápu, že české diváky tento film neosloví. Ale pro mě je to film, který mě hluboce zasáhl a reprezentuje vše co si od filmu přeju. Inspiruje se u filmů režiséra Wong Kar Wai, ale je více přímočarý než asijská kinematografie, která se často příliš soustředí na metafory a to co je nevyřčené. Zároveň ale Barry Jenkins nechává svůj film dýchat, nechává vás vtáhnout do děje, nesnaží se vás emocionálně vydírat. Narozdíl od britského sociálního realismu, který se vyznačuje pesimistickou šedobílostí je tento film nádherně barevný. Pro mě je tento film poezie.

Upřímně jsem překvapená, že to nakonec není tak hrozný. Je to většinou taková telenovela, ale o některých tématech se jim podařilo mluvit docela dobře. Řekla bych že v rámci teen seriálů, které se snaží mluvit o vážnějších tématech to je rozhodně lepší než Glee a horší než Skam.

Bohužel v pozdějších sériích jim došel dech a seriál už delší dobu není vtipný

Tohle je zkrátka milý a nevinný film. Nepotřebuje nějaký ten ponižující americký humor, aby byl zábavný. A i přesto, že je občas kýčovitý, člověk si ho stejně užije. Já osobně si myslím, že ty postavy byly docela dobře napsané (na to v jakém žánru se pohybujeme) a Jennifer Garner hrála 13tiletou holku dobře. Její přehnané výrazy mi připomněly moje teenage léta, kdy se vše přehánělo. Jediný, kdo mi tam nesedl byl Andy Serkis. Nicméně všeobecně se dá říct, že to je takový rozkošný film, který si dokážu představit, že si budu občasně pouštět, když budu mít chuť na nějakou odpočinkovou nevinnou zábavu.

Au když vám film začne s tím, že parta holek vykládá o nějakém úžasném bohovi z Havaje, jen abychom následně zjistili, že je to Adam Sandler tak víte, že to asi nebude dobrý film. Když něco podobného udělá Neil Patrick Harris, tak mu to možná i věříte, ale Adamu Sandlerovi (obzvláště pokud to vidíte v originále?) rozhodně ne. No a ani ne 5 minut od začátku se vám tam objeví Rob Schneider, který se snaží hrát Havajce (trošku rasisticky dle mého názoru). Vtipy v tomto filmu mi nesedly. Většina z nich byla postavená na takovém tom americkém nechutném humoru typu pozvracení nějakého chudáka apod, špatných akcentů a neustálého utahování si z Henryho kolegyně (která je ve filmu viděna jako neatraktivní). Film je celý postavený na stereotypech a klišé. Na příběhu není nic co by vás překvapilo. Navíc celá ta situace s tím, jak se muž neustálými triky a přetvářkou snaží získat ženu mi byla proti srsti. Postava Adama Sandlera byla nesnesitelná. Sean Astin byl rovněž otravný. Rob Schneiderovo pojetí byl vyložené urážlivé k Havajskému obyvatelstvu. Jediný, kdo byl na tomhle filmu skousnutelný, byla Drew Barrymore. Její postava, i přesto že měla amnesii a nebo možná právě proto byla jediná, které mi byla sympatická a která mi nepřipadala jak vypadlá z komiksu. Hlavní problém tohoto filmu je dle mého názoru to, že jsem nechtěla aby Henry a Lucy skončili spolu. Ve skutečnosti jsem měla chuť křičet "Uteč!“ pokaždé když se k ní Henry přiblížil, což by se v romantické komedii asi dít nemělo.

Začátek byl pro mě slabší ale nakonec jsem si to užila a docela se nasmála i pobrečela si.

Jeden z nejlepších seriálů o teenagerech, který jsem zatím viděla. Trochu se inspiruje u Skins ale zároveň jde ještě dál. Vzhledem k tomu, že herci jsou skuteční teenageři a scénáristé o všem diskutují s teenagerama dostaneme seriál, který je velmi realistický ve svém vyobrazení dnešních teenagerů a zároveň se nebojí témat jako je bulimie, psychických poruch či date rape. Nikdy však narozdíl od amerických seriálů nespadne do melodrama. Způsob jakým zapojili do příběhu sociální média je neotřelý stejně jako vydávání jednotlivých klipů v reálném čase.

Nevím proč ale jediný komentář, který mě k tomu to filmu napadá je: "Žehlils někdy? Nežehlil". Myslím, že tady je to dosti podobné. Moje rozvedená máma (kterou můj otec podvedl s mladší ženskou, které následně udělal dítě) si tento film nesmírně užila. Tím chci říct tento film je určen pro ženy 40+ a jen málokdo mimo tuto určenou kategorii ten film ocení. To ale neznamená, že není dobrý. Pouze, že není určen pro všeobecné publikum.