DVD & Blu-ray

DVD

Komentáře k zobrazeným filmům

  • xxmartinxx -
    S láskou Vincent (2017)
    **** 5.5.2018

    Kdyby to byl hraný film se stejným scénářem, stejnými pozicemi kamery, stejným střihem (až na některé nemožné přechody, které by očividně stejné nebyly), šlo by o fádní zážitek. Ale ten film takový není a ta jedna věc navíc, ta vizuální podoba, tomu dodává dost energie. Rozhodně si šlo s možnostmi animace víc hrát, rozhodně šlo být míň jednotvárný a hravější i koncepčnější (koncept toho filmu vlastně nedává moc smysl a při přemýšlení, proč by příběh mladíka pátrajícího po důvodech smrti Van Gogha měl být natolik odevzdán jeho malířskému stylu, o němž v žádném slova smyslu nepadne ani slovo a s dějem filmu nesouvisí, jsem se nedobral uspokojivé odpovědi - zkrátka neexistuje důvod téhle optiky v tomhle vyprávění) - ale i když to je celkem jednoduchý gimmick, neubránil jsem se mu.

  • EvilPhoEniX -
    Insidious: Poslední klíč (2018)
    *** 20.3.2018

    Nejslabší díl. Sice potěší, že se tentokrát film věnuje Lin Shaye a její minulosti, ale přišlo mi to absolutně bez atmosféry, lekačka nefungovala ani jedna, finále mi přišlo velmi krátké a vymítací kolegové mi příliš vtipní nepřišli. Vizuálně je to klasicky na úrovni a pořád je to koukatelnější než většina jiných duchařin, za mne však zbytečný díl, který pouze recykluje, neděsí a vlastně ani příliš nezabaví.55%

  • Sarkastic -
    Kolo zázraků (2017)
    *** 17.3.2018

    Starouš Woody točit filmy stále nezapomněl, předchozí jeho 3 snímky (zejména takový Iracionální muž) jsou toho jasným důkazem, ovšem…podobně mírné zklamání jako z Kola zázraků jsem cítil naposledy u Jasmíniných slz (cca 5 let dozadu). Po technické stránce nezbývá než zuřivě tleskat kameramanovi Storarovi ve stoje. Nad všemi těmi různorodými barvami, filtry, stíny, záblesky a já nevím, čím vším ještě, bych se mohl rozplývat dobrou chvíli. Všechno tohle pomohlo k příjemné atmosféře, stejně jako Woodyho klasická volba (nepřekvapivě) kvalitní hudby. Zklamal mě ale docela příběh. Nenudil jsem se, avšak ani necítil to správné nadšení, při kterém bych dychtil po každé další scéně. Což zamrzí i díky hercům, na které se naštěstí film spolehnout mohl. Září především „Winsletka“, která si scény vyloženě krade pro sebe. Třeba takový její „dialog“ před zrcadlem nebo naopak závěrečný pohled (tak nádherně vypovídající)…Kate prostě jede. Takže Woody, zas za rok (snad už teda u komedie). Kolo zázraků hodnotím lepším průměrem.

  • Sarkastic -
    Tři billboardy kousek za … (2017)
    ***** 24.2.2018

    „Je maminka opilá, táto?“ - „Ne, ne. Má jen trochu migrénu. Malou migrénu de Chardonnay.“ Po filmu V Bruggách jsem nad McDonaghem zlomil hůl. V přesvědčení, že navždy. Ale jeho nový počin mě nakonec svým tématem zlákal. A takovou pecku jsem věru nečekal! Ten film jde až na dřeň. Jak ve scénách „odlehčených“, tak těch ryze vážných. Černý, neotřelý humor byl skvělý, vyšetřování si udržovalo slušnou hladinku napětí a ani žádné emoční vydírání skrz traumata postav se nekonalo. Mildred totiž jednoduše fandit musíte, a to ne nutně jen pro to, co se jí stalo, ale hlavně kvůli tomu, jak se s ničím a nikým neštve. Třeba po takové přednášce „ctihodnému Otci“, kterého si namazala na chleba (a mluvila mi z duše), jsem měl chuť začít tleskat ve stoje (příklad za všechny). Pravda, snímek má trošku slabinu v podobě konce, který není tak výborný jako zbytek filmu, ale ta otevřenost mi vůbec nevadila. Možná lehce nadhodnotím, ale slabší plný počet rád dám. „Ty billboardy ti ji nevrátí, Mildred.“ - „To ani mrdání devatenáctky, Charlie.“

  • Xmilden -
    Nejtemnější hodina (2017)
    *** 22.2.2018

    Dunkerk jinak aneb lekce dějepisu, která nemohla být snad ani nudnější. Snímek se zaměřuje pouze na období května 1940. Politikaření na anglické scéně, které vede k tomu že jsme svědky toho že více než 9/10 stopáže sledujeme různé formy Churchillových pochybností. Celé to začne být zajímavé až v momentu kdy Churchill vyrazí do metra. Potom na konci řekne onen památný proslov při kterém se dostavila i husina. Gary Oldman ztvárnil hlavní postavu na jedničku s hvězdičkou. Přesto si film ani kvůli jeho výkonu již znovu nepustím. 55%

  • castor -
    Zmenšování (2017)
    *** 9.2.2018

    „Kdyby mi někdo před deseti lety řekl, že budu jednou 13 centimetrů vysoký, a co hůř, že budu pomáhat slavné vietnamské disidentce sehnat novou nohu během okružní plavby fjordem v Norsku, diskutovat o konci světa, řekl bych, že je šílený," pronese v druhé polovině snímku Matt Damon. Zní to jako hodně divný guláš, ale ono to tak nějak je. Duo Alexander Payne a Jim Taylor zkusilo ambicióznější látku, ubralo na humoru i laskavém pojetí. A to je krapet škoda. Například v jejich Schmidtovi zaznívá kritika amerického snu, i tady hlavní postavě dochází, že leccos v životě promrhala, a pokouší se dohnat, co se dá. Jejich kousky možná trpí žánrovou nevyhraněností, ale jinak mají propracované postavy, se kterými je nám dobře (Jack Nicholson, Bruce Dern, pánové z Bokovky). Mnohdy si hrdinové prošli nějakým zásadním životním zlomem, čeká je ujasňování si priorit a směr, kterým se chtějí vydat. Tentokrát vytvořili svět, kdy ti, jež mají hluboko do kapsy, nebo jim vadí, jaké množství odpadu jsou schopní vyprodukovat, můžou být díky severské vědecké metodě nenávratně zmenšeni. Budou si žít jako milionáři, protože jejich majetek se po převodu zněkolikanásobí. Jenže se vše zkomplikuje. Výsledkem je podle očekávání bizarní záležitost, ve které se ušlápnutý Damon snaží, ale s několika vedlejšími postavami si dali tvůrci daleko víc záležet. Třeba s jednonohou vietnamskou uklízečkou, která nakonec našeho hrdinu popošoupne a ten má konečně pocit, že dokáže ostatním něco nabídnout. Duo tvůrců přesto moc neví, co chce vyprávět. Chvíli jsou komičtí (to bohužel málo), jindy romantičtí, pak dramatičtí, nechybí ekologický podtext (globální oteplování i přelidnění nebo migrace) a samozřejmě samotná hlavní zápletka je sama o sobě hodně science fiction. A pak se zasekneme a moc nevíme, kam dál. Sociálně-kritický pohled je velmi zúžený, zoufale málo je pracováno i se samotnou myšlenkou zmenšeného světa. Motivů je hodně, ovšem nejsou uchopené ani originálně, ani citlivě. S nápadem šlo prostě pracovat mnohem lépe. Co pak zamrzí nejvíc, a už jsem to zmínil, je absence chytrých slovních výměn. Příště tedy prosím zase něco menšího a s postavami, které budou pro tvůrce i nás skutečně zajímavé.

  • sniper18 -
    Renegáti (2017)
    *** 5.2.2018

    Vojenské akčné filmy mám rád a Luc Besson ešte prednedávnom produkoval prakticky len solídnu akčnú zábavu, ale zase moc nemusím filmy s tématikou krádeží, hľadania pokladu a podobne, preto som ku Renegades pristupoval radšej opatrnejšie a urobil som len dobre, inak by som bol len zbytočne sklamaný, ale rozhodne sa nejedná ani o žiadnu katastrofu. Úvodná akčná fáza ma celkom nepríjemne prekvapila, využíva atraktívne prostredie konfliktu v Bosne, kde je americká špeciálna jednotka na tajnej misii, čo vždy môžem, ale toto mi štýlom a celkom aj kvalitou pripomenulo všetky tie Operácie Delta Force z deväťdesiatych rokov, v ktorých tiež nebola núdza o tanky a vrtuľníky, takže to pôsobilo relatívne veľkolepo, ale aj tak stále lacno a moc ma to nebavilo. Ale paradoxne práve, keď sa film začne venovať plánovaniu získania pokladu, tak začne byť trochu zaujímavejší. Ani táto fáza, ktorá zaberá väčšinu filmu nie je rozhodne ničím výnimočná a neobsahuje ani jednu skutočne zaujímavú scénu, už si to po celý čas drží tú istú úroveň, ale aspoň sa na to dalo bez problémov pozerať a celkom som bol aj zvedavý, ako si s touto neľahkou prácou poradia. Obsadenie je skôr sklamaním, špeciálna jednotka je zložená, akoby z úplne radových postáv, tu nikto nemá charizmu a ani schopnosti, aby to dokázal utiahnuť, čo je pri takomto neakčnom akčnom filme, kedy sa nemôžu ukrývať celý čas za samopal a maskovanie niekde v pralese aj celkom problém. Ale našťastie je tu J.K. Simmons, ktorý sa síce takmer nepohne z jednej miestnosti, ale charizmou a herectvom s ľahkosťou prekoná celú jednotku a ešte ich aj prehláškuje. Akcia tu nestojí prakticky za nič, jediná výrazná akčná scéna je spomínaná sekvencia z Bosny, ktorá ma aj napriek veľkoleposti vôbec nebavila, tie prestrelky a ani naháňačka s tankom mi nesadli a zvyšok filmu už ponúkne len pár zanedbateľných maličkostí. Režijne to tiež nie je žiadna sláva, vizuál pôsobí lacnejšie, než by mal, ale Steven Quale ma doteraz nepresvedčil, takže ma to ani neprekvapuje. Takže celkovo nie som sklamaný, ale to len preto, že som radšej moc nečakal. Priemerný neškodný film na jedno pozretie, ktorý keby som nevidel, tak by sa vôbec nič nestalo. 56%

  • Djkoma -
    Nemilovaní (2017)
    *** 22.1.2018

    Vynášeno do nebes a papírově perfektní film. Těšil jsem se a to jsem neměl dělat, ve výsledku jde o "obsahově" nevyužitý potenciál, který i přes syrovost a reálnost prostředí schází mnohé. Zásadní problém vidím v nedostatečně prokresleném otci, jeho nevěře i občas uměle vloženému prvku závislosti na sociálních médiích, která nemá tu potřebnou pointu.

  • choze -
    Cizinec ve vlaku (2018)
    ** 21.1.2018

    Z oblak do vyježděných slepých kolejí aneb Collet-Sera s Neesonem hanebně a ve výsledku zbytečně vykrádají svůj vynikající NON-STOP. Vizuálně je to zase pěkný, ale problém je za vlasy přitažený a přesto nezábavný scénář se z dálky průhledným závěrečným zvratem - nic mě tu nepřekvapilo, nezaujalo, nedolehla na mě paranoia a napnutý jsem byl přesně na minutu, když se Neeson ocitnul pod rozjíždějícím vlakem a na chvilku to vypadalo ošklivě. Bitka s kytarou cool, ale jako z jiného filmu, Farmiga jako mystery woman okouzlující a dal bych si spinoff její postavy, ale stejně jako Wilson a Neill má ve filmu jen dvě scény. Zkrátka pusťte si znova Non-stop, protože tam už to všechno udělali a správně. A pokud trváte na vlaku, tak ZDROJOVÝ KÓD.

  • ricci.s -
    Mamka a taťka (2017)
    ** 19.1.2018

    Hororov, kde deti zabíjajú svojich rodičov, tu už niekoľko bolo, tak prečo to neskúsiť opačne, že. Proti nápadu nemám nič, ale takmer všetko ostatné mi vadilo. Nicolasa nepovažujem za zlého herca, ale v tomto filme ma viac iritoval ako bavil. Odľahčený štýl je fajn, ale toto bolo podľa mňa až príliš. Kto čaká masaker detí, sa samozrejme nedočká, gore žiadne, napínavé to tiež nie je, a vtipné ani omylom. Najviac ma vyložene srali flashbacky, najmä keď vyskočili počas nejakej akčnej scény. Načo to bolo dobré? Prvá hodina bola len pobehovanie a nuda. Ešte že Lance Henriksen to zachránil, takže v závere to celkom ožilo. Inými slovami, akonáhle ma to začalo baviť, už aj nasledoval koniec. Sklamanie na celej čiare s niekoľkými dobrými momentami v záverečnej tretine.

  • Vitex -
    Zoufalé ženy dělají zoufalé … (2018)
    odpad! 18.1.2018

    Den před projekcí jsem přečetl původní knihu H. Pawlowské, která se mi vlastně docela líbila. Film s ní nemá moc společného a nevěřím, že scénář psala stejná autorka. Nechápu, proč všechny fóry, které v knize fungují, tvůrci filmu záměrně vykuchali a zkazili. A to by bylo to nejmenší... Všechno, co je ve filmu oproti knize navíc, je už pak z úplně jiného vesmíru, velmi pitomého, trapného a nevkusného vesmíru.

  • Tosim -
    Dáma a Král (TV seriál) (2017)
    *** 2.1.2018

    V určitých chvílích hraje Hádek Poirota. Svým chováním, posedlostí pro detail, excentričností. Jinak je to klasická buddy záležitost, zde v právnickém balení, kdy se docela divíte, že advokáta ti policajti tak poslouchají. Zvláštním úkazem je Donutil na nově, naštěstí to opravdu není po žádné ze složek vyloženě blbý seriál. Michálek napravuje dojem po otřesných Prázdninách v Provence.

  • Malarkey -
    7 životů (2017)
    **** 7.12.2017

    Jedno z těch dystopických sci-fi, kterým by se mohlo vyčíst mnoho. Jenže za nápad a za způsob, jak je kvalitně natočen, mu všechno odpustíte a budete si užívat přelidněný svět, který se jedna diktátorka snaží regulovat. Noomi Rapace tady předvádí nadpozemský výkon. Asi tak podobný, jako když James McAvoy byl loni rozpolcený. Nikdy by mě totiž nenapadlo, že by mi jedna herečka dokázala vytvořit rozdílné emoce ke každé ze sedmi postav, které v tomto filmu hraje. Je prostě znát, že tohle sci-fi je totálně její. A jelikož je radost na ní koukat, je radost koukat i na celý film.

  • Psychor -
    Ztracen v džungli (2017)
    ** 21.10.2017

    Jakožto lektor bushcraftu si kladu otázku, proč byl do role dobrodruha Yossiho obsazen zrovna Daniel Radcliffe, jenž by dle mého odborného soudu v opravdové džungli přežil snad jedině za pomoci kouzel. Zkušený divák si tohoto disharmonického vztahu mezi hercem a danou postavou bezesporu povšimne, v důsledku čehož se ze snímku hned v úvodu vytratí aspekt uvěřitelnosti. Greg McLean se dosud profiloval jako tvůrce oddechových hororů a i survivalový Jungle směřuje k prostému zabavení publika. Režisér zápolí zejména s narací příběhu, která je v McLeanově pojetí redukována na pouhý sled dramatických obrazů postrádajících sumární koherenci, což zákonitě neumožňuje gradovat napětí. Tento koukatelný cestopis s prvky naturalismu ode mě obdrží dvě hvězdy.

  • verbal -
    Tenkrát v Kalifornii (2017)
    * 26.6.2017

    Děda Wyliž se z posledních sil urputně snaží o ryvajvl, ale ponižováním se ve fekálně trapných zvratcích nějakých dvou krutohustých vtipálků, co moc chtějí být Koheny, avšak ať dělají, co dělají, pořád jsou za kokoty, to asi příliš nepůjde. Vskutku dehonestující a zoufale nevtipná obludnost pro tak Trošku kapacitně omezené vyrachtance, kteří si dozajista do ruda oplácají kolena v záchvatech hurónského smíchu, když uvidí pitvořícího se povislého geronta drandit nahého na skejtu, strkat si do prdele devítku, nebo zmalovaného agresivní transkou ukrutně žertovně zdrhat v ženských šatech před partičkou nesmírně třeskutých čokoládových bukanýrů. No muhehehe, hihň, hihň … Vole, Brúsi, když už ti sysluplné nebo vtipné scénáře prostě dávat nechtějí, tak jdu raději do prdele, prostě se uskromním, vyměním 48+1 za nuznější 22+1, lamboše za sockovskou kvésedmičku a budu si kupovat škaredší dvacítky, ale aspoň shniju důstojně a jen s bandou kultovních filmů v zádech! S takovou se brzy přistihneš, jak se Segošem a Klecem hraješ v Burgasu bingo při čekání na kameru z půjčovny.

  • tron -
    USS Indianapolis: Boj o … (2016)
    ** 9.1.2017

    "Niekedy je lepšie vzbudzovať úctu, než strach." Doteraz najväčšiu filmovú službu urobil tragédii lode Indianapolis živočíšny Robert Shaw vo svojom hrozivom, nezabudnuteľnom, dnes už legendárnom monológu v kultových Čeľustiach. V roku 2016 vznikla celovečerná verzia tejto strašnej, šialenej udalosti, kedy americká vojnová loď bola potopená a stovky preživších námorníkov sa následne na voľnom mori stali obeťami doslova žraločích hodov. Keby to napísal scenárista, nikto by tomu neveril. Vravel by „to už je priveľa“. Lenže to napísal život. Skutočne sa to stalo. Proste neuveriteľné a veľmi silné. Bohužiaľ, tým sa asi všetky plusy tejto snímky končia. Nie je to vyložene katastrofa, či prúser a zrejme nemôže byť reč ani o vyložene nevydarenom projekte. Ale mimo Nicolasa Cagea v úlohe kapitána alias obetného baránka nemá nikto šancu zaujať. Mladí sú absolútne nezaujímaví a takí priemerní, až sú neviditeľní. A starí? Napríklad Thomas Jane alebo Tom Sizemore? Nenechajte sa oklamať, majú v podstate len cameo (a nebyť záverečných titulkov, nevedel by som, že tu vôbec Jane hral!!). Film neuspokojí fanúšikov vojnovej histórie, ani žraločích krvákov. Má dve hodiny, ale veľmi dlho trvá, kým sa loď potopí a ešte dlhšie trvá, kým sa na hladine objaví prvá plutva. A po pár vcelku šťavnatých a desivých minútach je to ustrihnuté a pokračuje sa bez žralokov. Wtf? Mariovi Van Peeblesovi bolo smutno za Čeľusťami IV a tak spáchal toto.

  • flanker.27 -
    Zabil jsem Einsteina, pánové. … (1969)
    **** 29.10.2005

    Ano, zabil jsem Einsteina. Jakého Einsteina? Toho, jehož fyzika ohrožovala svět. Ale ohrožením světa je chemie. Aneb časové paradoxy v podání Lipský, Nesvatba, Macourek. Sice slabší, než trio Joe, Adéla, Hrad, ale stále dalece překonávající většinu rádobyvtipných parodií a komedií.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace