DVD & Blu-ray

DVD

Komentáře k zobrazeným filmům

  • tron -
    Přání smrti (2018)
    ** 18.8.2018

    „Kto si?“ – „Tvoj posledný zákazník.“ O tomto sa hovorilo minimálne od roku 2012 a nakoniec to dopadlo presne tak, ako sme si mysleli, že to dopadne, kedy boli odídení drsňáci Joe Carnahan a Frank Grillo a nahradil ich bezzubý Bruce Willis. Síce zostal Joeov scenár, ale bohvie, ako ho počas nakrúcania upravili, pretože sa mi nechce veriť, že autor peciek Medzi vlkmi a A-Team by napísal niečo tak zastarané. Jasné, každý občas máme chuť vziať spravodlivosť do vlastných rúk, lebo sudcovia nerobia to, za čo sú platení. Ale nakrútiť film, ktorý seriózne kladie otázku, či na niečo také máme morálne právo, mi pripadá zúfalo nemoderný. Réžie sa síce chopil krvák Eli Roth a treba dodať, že zostal svojmu menu verný a mnohé scény sú drastické. Ale sú striedané absolútne nezáživnými dialógovými scénami a pekelne nudnými vzťahmi. Willis prekvapivo nepôsobí nezáživne, rovnako tak Dean Norris je ako svojrázny policajt fajn. Všetko ostatné je však mimo. Filmu strašne dlho trvá, kým sa rozbehne a ani potom to nie je ono. Navyše obsahuje plno flashbackov ako z nemeckej kriminálky z roku 1998 a céčkarských tupostí (Willis potrebuje strelnú zbraň, ale nevie, ako si ju zaobstarať bez toho, aby ho chytili, našťastie ide do roboty, na operačnom stole chlapovi zhodou náhod vypadne na zem búchačka, Willis ju nenápadne kopne pod stôl a potom si ju vezme).

  • Tom_Lachtan -
    Solo: Star Wars Story (2018)
    ***** 4.6.2018

    Když nic nečekáš, nic tě nezklame. A možná i z tohoto důvodu funguje Solova sólovka (Ha!! Humor!) i na nás, kteří bychom chtěli scénáristům ep. 8 nacpat do uší roztopený vosk s přídavkem extra pálivého čili. Největší problém tu mám s úporně unylým příběhem, který je jen kompilátem různých (špinavých) space oper se sem tam přidanými prvky třebas westernu. Jenže i tak to jako celek funguje perfektně (možná až na moment s vesmírnou chapadlovitostí) a přestože Solo ani jednou nenahodí ikonický škleb Harisonna Forda, tak tu herci fungují na zcela v pohodě a má to nádhernej špinavej vizuál bez nablýskaných plechů, či zářících světelných mečů a trochu toho lidského zmrdství, které nemá nic společného s temnou stranou síly. Ale teď chci sólovku pro Obi-Wana Kenobiho!

  • Psema -
    Deadpool 2 (2018)
    *** 19.5.2018

    Romantika v jedničce nezajímala opravdu nikoho, takže by mě opravdu zajímaly mentální pochody scenáristů při vymýšlení zápletky pro dvojku. Hm... Dvojka je každopádně o trochu naboostovanější (a stejně bezdějový) sequel, ve kterým Leitch zase jednou ukazuje, že něco jako tempo je mu úplně cizí, přičemž zbytek je takový podivně křečovitý pokus o kombo akce a humoru, které v polovině případů dopadá těsně vedle terč. Jakože jasně, on Deadpool často není vtipný ani v komiksech, ale tam přece jen víc fungují vizuální legrácky, které drží pedál pevně na podlaze. Tady jede vše pořád na půl plynu a boření čtvrté stěny je na invenční úrovni žáků prvního stupně základky. Těm se to každopádně líbit bude, stejně jako těm vocasům, co měli v IMAXu pocit, že si za svejch 209 káblí mohou chlámat na celý kino a žvatlat o tom, jak chápou "hrozně sofistikovaný" narážky na Reynoldsovu kariéru.

  • tron -
    V oku hurikánu (2018)
    *** 17.5.2018

    Musím priznať, že som sa bavil. V pohodičke akčný film, žiadne prehnané béčko, miestami plno vydarených veľkofilmových akčných a trikových scén, sviežich scenáristických nápadov (disky na autá, spôsob likvidácie hlavného gaunera), patrične šialené kamiónové finále + kasting je fajn, plný sympaťákov (Maggie Grace a Toby Kebbell) a patrične nepríjemných záporákov (Ralph Ineson a Ben Cross – pozoruhodné je, že obaja hrali bok po boku v 23 rokov starom Prvom rytierovi). Vydarený mix Povodne, Twisteru, Prepadnutia v Pacifiku, V oku tornáda a Smrtonosnej pasce. A meganamakané auto k tomu, raz si také bez debaty kúpim... Ak bude žena súhlasiť. Tak ale mala by, ktorá by nesúhlasila s niečím takým.

  • Enšpígl -
    Taxi 5 (2018)
    ** 10.5.2018

    Ach jo, kam až taxi serie musí dojít aby se stopla ? To nejlepší co na filmu bylo, je bizarní sestava policajtů na stanici v Marseille. Na těch postavách by se dal postavit kompletní film na úkor hlavních hrdinů, který na původní tandem nemaj ani omylem, nefunguje to, nikdy na mně nebude fungovat, když si Francie hraje na Ameriku, tak jako Amerika na Francii. pokud jde o humor nebo akci a nebo nekonečný série.

  • Enšpígl -
    Psí ostrov (2018)
    ***** 10.5.2018

    Wes Anderson je neuvěřitenej v detailu v libovolné filmové složce, příběh, hudba, postavy/zvířata a obrazu. Nikdo nemá takovou schopnost udělat pouhým obrazem scénu nebo vtip o originalitě se ani bavit nebudu, to by bylo jak chcát do moře. Nejsem moc na zvířecí filmy, ale Wes tomu dal i hezký společenský přesah a já se toho jeho filmařského rukopisu nedokážu nabažit, protože je to kombinace všeho co na filmech miluju, jedinečnost, originalita, humor, inteligence, fantazie, prostě možná přijde i kouzelník.

  • Dudek -
    Planeta Česko (2017)
    ** 2.4.2018

    I vzhledem k úchvatným záběrům je mi opravdu líto, že jako celek není Planeta Česko dokumentem jakým by mohla být. Největším problémem shledávám dramaturgii. Snímek není příliš koherentní a chybí mu jasná linie. Vyprávění o zvířatech, která se nečekaně adaptovala na nové podmínky je opravdu zajímavé. A to ať se mluví o vlaštovkách na nádraží nebo vojenských areálech a blahodárných vlivech těžké techniky na přírodu. Se zbytkem vyprávění však chybí jasná pojící linie. Tu se snaží filmař nahradit osobním příběhem, který je však zbytečně rozptilující a osoba režiséra bude málokoho opravdu zajímat. Krom nesouvislého děje a přeskakování je problematické i nedokončování načatých témat. Kupříkladu fascinující rozmnožování modráska bahenního by si zasloužilo i závěrečnou část, kdy dospělý motýl opouští mraveniště. Zvlášť když filmaři měli k dispozici tak úžasné záběry přímo z jeho nitra. Vydávat pak zvířata v oboře za českou divočinu už bohužel osciluje na hranici výsměchu.

  • xxmartinxx -
    Lajka (2017)
    ** 27.12.2017

    Šíleně ošklivý a nesnesitelně pomalý film bez jakéhokoliv cílového publika. Aurel Klimt musí být strašně zapálený člověk, když vkládá tolik energie do projektu bez naděje na finanční návratnost ani pozitivní kritický ohlas - a bez ironie k němu cítím respekt. Škoda, že je výsledek jeho snahy tak... redundantní. Nebudu lhát a přiznávám, že jsem u monitoru (viděl jsem to z novinářského screeneru) vzdal snahu a značnou část filmu cosi dělal na mobilu - ten film je svojí šílenou nudností opravdu neusledovatelný.

  • Matty -
    Paterson (2016)
    ***** 4.1.2017

    Jeanne Dielmanová post-industriální Ameriky. Jarmusch dokázal jít vždy až k podstatě. Ať už natáčel western (Mrtvý muž) nebo upírskou love story (Přežijí jen milenci). Nejnověji zbavil všech zbytečných vrstev „slice of life“ drama o životě pracujícího člověka a natočil přirozeně plynoucí film, v němž jsou hlavní hrdina, forma a styl v dokonalém souladu. Paterson má rád poezii Williama Carlose Williamse a svůj obyčejný život, dávající mu jistotu, že se také zítra ráno probudí vedle své milované přítelkyně, posnídá cereální kroužky s mlékem a vyrazí řídit svůj autobus číslo 23. Díky tomu, že většinu dne jede na autopilota, může občas přepnout do básnického modu a vymyslet pár nových veršů třeba o krabičce na sirky. ___ Ve stejných volných verších, v jakých okolní realitu reflektuje Paterson, jako kdyby byl vyprávěn celý film. Nejde o sérii kauzálně provázaných, k vytyčenému cíli směřujících událostí, z nichž jedna by navazovala na další. Podstatné jsou variace a kontrasty. Když Paterson po práci potkává dívku, jde o nečekané setkání, a ptáme se, co z něj vyplyne. Když se probudí v posteli sám, zajímá nás, kde je Laura. Paterson zůstává zenově klidný, působí jako člověk z počátku minulého století (kdy lidé nepoužívali mobily a počítače) a svou rutinu nehodlá měnit. Laura je oproti němu akční a každý den vymýšlí něco nového. ___ Některé motivy vůbec rozvedeny nejsou (únos psa, šachový turnaj), další Jarmusch pointuje jen pro naší radost (nahnutá poštovní schránka). Výsledek pro něj zkrátka není tak důležitý jako proces vzniku, zachycený v případě Patersonových básní tím, že se jejich slova postupně objevují na plátně. Hledání je důležitější než to, zda něco najdeme. ___ Vizuální rytmus, projevující se ve dvoubarevných dekoracích a šatech, které Laura vyrábí, v opakování omezeného spektra záběrových kompozic a střihových postupů nebo v dalších zdvojeních (dvojčata, podobnost Laury a hrdinky filmu Island of Lost Souls), pomáhá i bez výpomoci symbolů a stylistických ornamentů proměnit to, co vidíme a co je navenek tak obyčejné, v něco poetického a jedinečného. Stejná logika je v závěrečném rozhovoru s japonským turistou vztáhnuta na celý lidský život. ___ Můžete pracovat jako lékař nebo řídit autobus a přitom být básníkem. Stačí za každou cenu o něco neusilovat, za něčím se nehnat (protože pak budete akorát zklamáni, že věci nevycházejí podle vašich představ) a přijímat podněty, které vám okolní svět nabízí. Sami pak začnete objevovat poezii ve všedním, každodenním, samozřejmém. Jarmusch tohle skoro buddhistické moudro dokázal vtělit do struktury filmu a učinit jej tak univerzálně srozumitelným. Ve své ozuovsko-bressonovské jednoduchosti neuvěřitelně silný film, který toho sděluje mnohem více, než kolik se toho v něm stane. 90%

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace