53. MFF Karlovy Vary

Zde můžeš sledovat aktivitu Agentů ČSFD.cz na karlovarském festivalu, jejich postřehy, dojmy a zážitky. Prim hrají samozřejmě jejich hodnocení a komentáře k festivalovým filmům, které i na internetových stránkách festivalu pomohou návštěvníkům v rozhodování, na co se vyplatí zajít a co si s klidem nechat ujít.

Společný deníček Agentů ČSFD.cz

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
  • Agent RUSSELL -
    Epilog
    8.7. v 23:34
    agent RUSSELL

    Tak a je to za mnou – 53. MFF Karlovy Vary skončil. Zanechal ve mně ale obrovskou stopu a přinesl mi kupu zážitků, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Velmi děkuji POMOvi za nabídnutou příležitost – možnost jet na KVIFF jako ČSFD Agent s press akreditací mi mnoho věcí usnadnila a zpříjemnila a jsem za to moc vděčný.

     

    Těch 9 dnů bylo opravdu náročných, ale stály za to. Moc jsem toho nenaspal – ke konci festivalu už na mě mocně doléhala únava –, ale naštěstí jsem to zvládl ukočírovat a nedovolil jsem ničemu připravit mě o pozitivní zážitky. O stinné stránce Varů by se taky dalo napsat pár řádků, ale nehodlám být ani kapku negativní a zdůrazním jen klady. Do Varů jsem jel kvůli filmům a lidem, kteří filmem žijí a užívají si filmové orgie ve formě filmového festivalu – z tohoto pohledu můžu být spokojen na maximum. Strávil jsem 9 dní se super kamarády a kolegy, potkal jsem pár nových zajímavých lidí, dozvěděl jsem se mraky nových informací, navštívil jsem různorodá promítací místa a především jsem od Dobrých mravů po Velké nesnáze v Malé Číně stihl zhlédnout celkem 38 filmů!

     

    Ne každý film jsem si užil, ale pozitiva přebíjí negativa. Silné zážitky z úžasných filmů jako Lucky, Lawrence z Arábie, Mizející Světlušky či Lechtání mohutně přebijí ty slabší jako Invaze či Příběh lásky. Jsem filmový všežrout a rád ochutnávám i pamlsky, které mi posléze zhořknou v ústech. Tak už to prostě je – cinefilství je mimo jiné i o tom, že si musíte na všechno dělat názor sami a nespoléhat se jen na tipy a doporučení druhých. Jde o to, hrabat se v tom nepřeberném množství vzniklých filmů a najít ty, které si vás podmaní, promluví k vám, pobaví vás či vám něco předají – není nad to objevit film, který vás osloví natolik, že se k němu budete rádi opětovně vracet. Filmový festival je ideální platformou pro takováto hledání, jelikož často uvádí filmy, které by pro vás byly jinak nedostupné a jinde těžko sehnatelné, ale přitom skvělé. 

     

    Podobných akcí za sebou zatím moc nemám, a tak možná proto jsem tak málo kritický a cynický a jen chválím. Sám si uvědomuji, že možná před některými věcmi přivírám oči, ale zatím mám dostatek sil a energie, abych tak mohl činit. Uvidíme, až budu zkušenější festivalový návštěvník, co to se mnou provede. Doufám ale, že mi nadšení z filmových festivalů vydrží co nejdéle – za ty úžasné kinematografické a kulturní zážitky to rozhodně stojí. Ve Varech jsem byl letos poprvé a doufám, že ani zdaleka ne naposled. Určitě se v budoucnu budu mile rád vracet – ať už opět jako ČSFD Agent, nebo jakkoliv jinak.

    Epilog
  • Agent Goldbeater -
    Rozloučení s festivalem
    8.7. v 19:00
    agent Goldbeater

    53. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je za námi, tak si dovolím napsat takové menší ohlédnutí za vybranými dojmy a zejména filmy, které jsem si nejvíc užil. Těch 9 dnů strašně rychle uteklo a přes značnou únavu se mi z Karlových Varů vůbec nechtělo odjet.

     

    Chci poděkovat POMOvi za to, že po letech prosadil, aby v Karlových Varech opět mohli být přítomni agenti CSFD.cz, a že mě do této úzké skupinky vybral. Moc si toho vážím. Nemalé díky patří také Vodafonu, že naši přítomnost na festivalu umožnil. A rozhodně musím poděkovat i svým kolegům agentům, jejichž přátelská společnost pro mne byla nedílnou součástí tohoto filmového svátku. Díky!

     

    Během festivalu jsem stihl zhlédnout celkem 42 projekcí, z toho 35 celovečerních filmů a 7 krátkometrážních. Nevím, jestli jsem někdy v životě viděl tolik snímků během tak krátké doby, ale rozhodně to stálo za to. A jaká díla letošního ročníku jsem si tedy nejvíc užil? Vybral jsem pětici těch, které na mě opravdu nejvíc zapůsobily a něco ve mně zanechaly. Tak tady je máte od pátého místa k prvnímu:

     

    5) BlackKklansman (r. Spike Lee) - Zábavná a nápaditá satirická komedie o tom, jak mohou černoch a žid společně infiltrovat lokální buňku Ku Klux Klanu, to celé v téměř tarantinovském duchu a podle skutečných událostí.

    4) Climax (r. Gaspar Noé) - Neortodoxně natočený šílený hororový snímek o jedné taneční párty, míse sangrii a velké dávce LSD byl do programu KVIFF přidán na poslední chvíli jako překvapení, které rozhodně stálo za to.

    3) Flákač (r. Richard Linklater) - První uznávaný snímek hvězdného hosta letošního KVIFF, Richarda Linklatera, který svým originálním narativním postupem neskutečně baví a nabízí jednu dialogovou bombu za druhou.

    2) Lucky (r. John Carroll Lynch) - Režijní debut slavného herce vedlejších rolí J. C. Lynche, kde Harry Dean Stanton hraje devadesátiletého Luckyho, který je nucen čelit vlastní smrtelnosti. A rozhodne se jí čelit s úsměvem.

    1) Mandy (r. Panos Cosmatos) - Ideální snímek pro půlnoční festivalovou projekci a zároveň čistokrevná béčková akční řežba pro opravdové hororové fanoušky, v níž excentrický Nicolas Cage ukazuje, jak se umí odvázat.

     

    Výborný dojem z letošního festivalu ve mně rozhodně nesmazatelně zůstane - bylo to opravdu vynikajících devět dní plných (nejen filmových) zážitků a jsem rád, že jsem je mohl sdílet s přáteli. Tak snad zase někdy na viděnou!

     

    Rozloučení s festivalem
  • Agent Filmmaniak -
    Co mě filmy ve Varech naučily?
    8.7. v 18:37
    agent Filmmaniak

    Cesta do Florianópolisu - Ubytování na Airbnb je v Brazílii za trest.
    Cizinci ve vlaku - Nenoste kravaty s jmenovkou, když nechcete být snadno identifikováni.
    Climax - Noste si na akce s kamarády vlastní pití.
    Dobré mravy - Nesouložte s vlkodlaky.
    Domestik - Když nebudete jíst maso, vypadají vám vlasy a nehty.
    Geula - Otázku náboženství si na rande naslepo raději vyjasněte předem.
    Hmyz - Román Ze života hmyzu od bratří Čapků měl původně špatný konec.
    Chata na prodej - Nejvíc chat na počet lidí mají ve Švédsku, Češi jsou kupodivu až druzí.
    Chvilky - Náhodný sex s náhodným ženatým muzikantem vám depresi ani rodinné problémy nevyřeší.
    Mandy - Čím je žena nemravnější, tím lépe hoří. 
    Mars - Při plánování svatební lokace své snoubence bedlivě naslouchejte - mezi Marsem a Marseille je totiž velký rozdíl.
    Mimořádná zpráva - Šéfredaktor Hospodářských novin má rád šťávu ze sirupu.
    Miriam lže - Piště si na internetu jenom s lidmi, kteří mají profilovou fotku.
    Muzeum - Snažte se krást jenom ty věci, které se dají prodat.
    Muž, který zabil Dona Quijota - Někdo by měl udělat Ztracen v La Mancha 2.
    Naneživo - Obsazovat do natáčení živého vysílání herce s průjmem se nevyplácí.
    Nepřátelé - Nejsou indiáni jako indiáni. Nejhorší jsou ti s červenou barvou v obličeji.
    Panický záchvat - Když už chcete masturbovat před kamerou, zajistěte si dostatek soukromí.
    Profil - I muslimští teroristé si posílají zprávy s obrázky koťátek.
    Robin Williams: Mysl na dlani - Nejvtipnější řeč při předávání Zlatých glóbů měl Robin Williams, a to ani nevyhrál.
    Sedící slon - Nestrkejte se v blízkosti schodů.
    Skokan - Vždycky si plaťte vlastního advokáta.
    Stěhovaví ptáci - Po vyjednavačích se prostě nestřílí.
    Studená válka - I z lidových písniček se dá udělat velká show.
    Tina a Vore - Hlídejte si děti, aby vám je náhodou někdo nevyměnil za podvrh.

    Tísňové volání - Kvůli odřenému kolenu si sanitku nevolejte.
    Touch Me Not - Nechat do sebe bušit pěstí je taky terapie.
    Tři tváře - Když vám někdo dá nasolenou předkožku, je to znamení toho, že jste to v životě dotáhli daleko.
    Všechno bude - Chcíplé mouchy lze oživit pomocí cigaretového popela.
    Všichni to vědí - Na vesnici nic neututláte.

  • Agent Rimsy -
    Tak zase za rok
    8.7. v 18:19
    agent Rimsy

    A máme to za sebou. Ceny jsou rozdány, projekční sály potemněly a moje třetí Vary v pisatelském zápřahu jsou minulostí.

     

    V docela našlapané Hlavní soutěži kralovali Barbaři, což je tedy dost kontroverzní výběr, ale osobně s tím nemám problém. Pro spoustu lidí se jednalo o nestravitelný kousek, ovšem (stejně jako loni v případě Křižáčka) porota zjevně ocenila originalitu i společenský přesah. Barbaři jsou bezesporu zajímavým dílem, a i když osobně bych hlavní cenu přál drtivějšímu Domestikovi, rozhodně mě inspirovali k řadě myšlenek. Takže proč ne.

     

    Celkem jsem tu viděl a okomentoval 24 filmy, ale přiznám se, že v předchozích dvou letech mě vnitřně zasáhlo víc kousků. Tísňové volání je skvělé a nezapomenutelné, BlacKkKlansman představuje šikovný kompromis mezi povedeným řemeslem a přesahujícími myšlenkami, tuzemský Domestik vyděsil i fascinoval a dlouho očekávaný Muž, který zabil Dona Quijota mě nejen nezklamal, ale dodal i několik velmi silných momentů. Viděl jsem i pár pořádných bizárků (Naneživo, Tina a Vore) a konečně se dostal ke klasice Akumulátor 1. Přesto nemám pocit, že by můj vnitřní filmový pohár přetékal zážitky.

     

    Možná je to profesní deformace a rostoucí cynismus, ale spousta šablonovitých děl už mě prostě tolik nadchnout nedokáže. Během festivalového maratonu si člověk vzorců, k nimž se scénáře tak často uchylují, začne všímat více než kdy jindy a je to opravdu protivné. O to víc pak oceňuju, když někdo dokáže přijít s neotřelým nápadem a dotáhnout ho do formy, která (klidně i přes drobné nedostatky) dokáže překvapit. Proto sláva originalitě a pokroku! A třeba budu za rok spokojenější...

  • Agent Vodnářka -
    Na závěr
    8.7. v 01:00
    agent Vodnářka

    Ceny předány, závěrečná party je v plném proudu, davy lidí se již popřesouvali zpět do svých měst, Radim Jančura počítá zisky z posilových spojů (díky za ně!), rozebírají se pódia a mizí festivalová místa. Nebuďme však sentimentální, bylo to krásný a bude to krásný příští rok zas!

    Začala jsem dokumenty, budu jim tedy věnovat i příspěvek poslední. Soutěžní sekci zcela oprávněně vyhrál snímek Vitaly Manského Svědkové Putinovi, ráda bych ale zmínila pět dalších, které by určitě neměly uniknout vaší pozornosti.

    1.       V Mosulu Jany Andert, která autenticky zprostředkovává atmosféru z předních linií prestižní armády Golden Division bojující proti Islámskému státu, z každodenního života místních obyvatel a zdravotnických stanů.

    2.       Oči Orsona Wellese Marka Cousinse aneb dopis jednomu z největších režisérů všech dob, v němž mu neméně charismatický Cousins vypráví o dnešním světě a společnosti.

    3.       King Skate Šimona Šafránka, tedy jedna velká párty na skejtech, vzpomínky, svoboda a skvělý výběr hudby.

    4.       Nic jako dřív Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské. V kinech už běží nějakou dobu a pro mě je jedním z nejpříjemnějších filmových zážitků poslední doby. Až neuvěřitelná smršť lidskosti, životní energie a nakonec vlastně nadějná zpráva ze Šluknovského výběžku.

    5.       Mimořádná zpráva Tomáše Bojara aneb jeden důležitý den ve dvou českých médiích.

    To už je vážně vše, moc díky všem, kdo při tom byli, mimo jiné také bistru Sluníčko za nejmilejší obsluhu a obědy (včetně malého piva) zhruba za osmdesát, o poznání prázdnější raw restauraci Vitariana za dodání pocitu, že žiju zdravě, a vyprávění o Sokolově, klukům z festivalového stánku s kávou za příběhy o místním ruském podsvětí, všem, kteří tu se mnou kratší či delší chvíli byli, své mámě, že sledovala mé pokusy o rozhovory, ostatním agentům za společné filmové rozhovory u vína či piva a POMOvi, že to celé zorganizoval. Sleduji jedinou svou (velmi špatně vyfocenou) pseudofotku, kterou jsem v tom shonu ve Varech pořídila, a ze sentimentu (ano, porušuji svůj původní slib, že se k němu neuchýlím), ji sem přidávám. Mějte se krásně a přijeďte příští rok zas!

    Na závěr
  • Agent Brylin -
    Přírodní filmy na 53. KVIFF
    7.7. v 21:10
    agent Brylin

    Potěšilo mě, že se současný stále intenzivnější trend příklonu zpět k přírodě a jejímu respektování odrazil i v menu 53. ročníku karlovarského filmového festivalu. Moc se mi líbil dokument Zvuk v tichu, představující nekonečnou paletů zvuků přírody a připomínající, že naslouchání otvírá brány reality, které očima ani nepostřehneme. Další snímek zvoucí do nitra panenské přírody je Spíci lůno, zobrazující nespoutatelnou sílu živlů i dynamický klid. Obdobným snímkem je Walden, kde pomalým rytmem sledujeme cesty rakouského dřeva. Pohledy do hloubky nekonečné noční oblohy nabízí filmy Cielo, které vám vrátí chuť lehnout si v noci jen tak na záda a nechat se unášet magickým hvězdným nebem. I "velké" filmy inspirované přírodou lze v letošní nabídce karlovarského festivalu najít - vřele doporučuji poslední dílo Debry Granik Beze stop. Otec s dcerou toužící po klidném a čistém životě v srdci lesa narážejí na úřady, které se jim snaží vnutit svou představu domova a řádného žití.

  • Agent kajas -
    KVIFF 2018 - bilance
    7.7. v 17:04
    agent kajas

    Dnes večer bude 53. ročník Karlovarského filmového festivalu prohlášen za ukončený, nastal tedy čas na subjektivní hodnocení mého letošního (a již pátého) pobytu. Měla jsem tu čest hájit barvy ČSFD jako jedna z osmi Agentů a chtěla bych předně moc poděkovat našemu šéfovi POMOvi, že mi dal šanci a umožnil mi užít si festival z trochu jiného pohledu. Novinářských privilegií jsem se nemohla nabažit – ať už se jednalo o akreditaci s vlastní fotografií, festivalovou tašku se sponzorskými dárečky nebo o přístup do novinářské videotéky a tiskového střediska, kde jsem sepisovala svoje komentáře a deníčkové příspěvky. Navíc jsem se seznámila s několika dalšími filmovými fanoušky a děkuji proto také svým spoluAgentům, se kterými jsme si pomáhali při vyzvedávání vstupenek a dávali si tipy na povedené festivalové snímky.

     

    Děkování máme úspěšně za sebou a teď už k hodnocení filmů. Těch jsem letos viděla rekordních 22 (počítám i projekci Shawshanku v Letním kině) a s potěšením musím konstatovat, že více než polovina z nich mě opravdu potěšila a vyloženě rozpačitá jsem byla jenom ze tří kousků – z řecké Lítosti, polské Studené války a největší zklamání mi bohužel přinesl zástupce Hlavní soutěže, drama Do noci. Důvody mé nespokojenosti si můžete přečíst v komentářích u konkrétních snímků. Mnohem raději se budu věnovat povedeným filmům, které ve mně rezonovaly ještě několik dní po projekci.

     

    TOP 7

     

    7. místo: Úkryt

    Příběh o muži, který nejdříve pochybuje o svém psychickém zdraví a následně o zdraví lidí kolem sebe, mě zaujal hlavně svou pečlivě budovanou znepokojivou atmosférou. Shannonův (doslova) bouřlivý proslov k sousedům, některé z jeho apokalyptických vizí a mučivou poslední dvacetiminutovku z hlavy jen tak nevymažu. A nebýt Varů, vůbec se o existenci tohoto filmu nedozvím, což by byla velká škoda.

     

    6. místo: Profil

    Filmů a seriálů využívajících k naraci pouze počítačové obrazovky pořád ještě nevzniklo tolik, aby se mi tento koncept nějak omrzel a abych ho přestala považovat za originální. Navíc mě příběh novinářky Amy opravdu pohltil a bála jsem se spolu s ní o výsledek jejího riskantního úkolu. Vůbec se nedivím, že právě snímky z festivalové sekce Jiný pohled (kromě tohoto snímku také Tísňové volání) tolik bodovaly v divácké anketě.

     

    5. místo: Tísňové volání

    Tenhle film patřil od zveřejnění programu k mým nejočekávanějším na KVIFF a svůj předpoklad, že půjde o pecku, jsem si mohla ověřit hned první den. Příběh se odehrává v reálném čase, což je pro diváka vždycky zajímavé a vtahující. Navíc máme možnost sledovat v podstatě jenom obličej hlavního hrdiny, se kterým prožíváme mnohem zamotanější případ, než se zpočátku zdá. A nečekaný zvrat musel vyrazit dech snad každému.

     

    4. místo: Dívka

    Působivá cesta do duše transexuální Lary/Victora. Natočené s nebývalou citlivostí, na debutanta velmi vyzrále, téměř dokonale. Všechny potřebné emoce dokázal mladý herec Victor Polster přenést na plátno tak přirozeně, že mi jeho výkon místy způsoboval husí kůži.

     

    3. místo: Všechno bude

    Omerzův Rodinný film mě rozhodně neoslnil tolik jako odbornou veřejnost, k jeho novému snímku jsem tedy nijak nevzhlížela a o to víc jsem pak byla potěšená. Ústřední protagonisté, dosud nepolíbení hereckou zkušeností, byli velmi přirození a jejich dialogy mě bavily i dojímaly. Plusový bodík si zaslouží i pejsek Šakal (na talentované herce ze zvířecí říše má režisér vážně štěstí) a správně hravá hudba. Nejlepší český film letošních Varů.

     

    2. místo: Tiché dítě

    Rachel Shenton - ztvárňující zde roli empatické sociální pracovnice Joanne - se po smrti svého neslyšícího otce naučila znakovou řeč a stala se mimo jiné ambasadorkou Národní společnosti neslyšících dětí. Spolu s režisérem Overtonem připravila tento chvályhodný filmový projekt, kterému dvacetiminutová délka zcela postačí na předání poselství. Život s postiženým dítětem není jednoduchý, existuje ale dost způsobů, jak mu ho ulehčit a zpříjemnit. Ignorování jeho potřeb (v tomto případě možnost naučit malou Libby znakový jazyk) mezi ně opravdu nepatří. Měla jsem z toho slzu v oku.

     

    1. místo: Nepřátelé

    Westernový žánr nikdy nepatřil mezi mé oblíbené, ale tenhle snímek mě lákal hlavně díky zvěstem o nejlepších výkonech kariéry jak Christiana Balea, tak "zmizelé" Rosamund Pike. Ústředním postavám věříte jejich bolest ze ztráty blízkých hlavně díky dokonale napsaným dialogům a naprosto famózním hereckým výkonům. Depresivní, surový, ale přesto úchvatný film o tom, že největším nepřítelem jsme si my sami. Po hodně dlouhé době tak s čistým svědomím uděluji stoprocentní hodnocení, letos jsem ještě nic lepšího neviděla.

     

    Rozhodně nebudu lhát, když napíšu, že mám za sebou nejlepší pobyt na KVIFF v životě. Na závěr bych ještě ráda poděkovala našemu sponzorovi Vodafone, díky kterému se tato agentská akce mohla po několika letech znovu uskutečnit. Snad tahle spolupráce bude trvat i nadále, ráda bych byla zase u toho 😊

    KVIFF 2018 - bilance
  • Agent RUSSELL -
    ČSFD KVIFF Talk – Soutěžní filmy
    7.7. v 15:30
    agent RUSSELL

    V poslední den Varů jsme se s kolegou Filmmaniakem sešli na Vodafone pláži, abychom probrali filmy z Hlavní soutěžní sekce a nastínili náš pohled na letošní výběr. Ve videu jsme se tedy zaměřili na filmy Panický záchvat (r. Paweł Maślona), Geula (r. Yossi Madmoni, Boaz Yehonatan Yaacov), Domestik (r. Adam Sedlák), Mizející světlušky (r. Sébastien Pilote), „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ (r. Radu Jude), Do noci (r. Peter Brunner), Příběh lásky (r. Sonja Prosenc), Miriam lže (r. Natalia Cabral, Oriol Estrada) a Cesta do Florianópolisu (r. Ana Katz).

  • Agent Goldbeater -
    Rozhovor na pláži
    7.7. v 15:24
    agent Goldbeater

    Dnes v dopoledních hodinách jsme se v rámci posledního dne festivalu (ach, to uteklo) sešli na Vodafone pláži s kolegou Russellem, aby nás POMO trochu vyzpovídal o filmech, které jsme viděli a které nás nejvíc zaujaly. Popovídali jsme si o snímcích Lawrence z Arábie (r. David Lean), Mizející světlušky (r. Sébastien Pilote), Lucky (r. John Carroll Lynch), Mandy (r. Panos Cosmatos), Billy Kid a kulečníkový upír (r. Alan Clarke) a samozřejmě včerejší Climax (r. Gaspar Noé) taky nesmí chybět!

     

  • Agent Filmmaniak -
    Nesmyslnost Divácké ceny
    7.7. v 13:11
    agent Filmmaniak

    Pravděpodobně nikomu neušlo, že i běžní návštěvníci festivalu mají možnost hlasovat o nejlepší film, což se děje prostřednictvím hlasovacích papírků, které dostává každý divák před vstupem na všechny projekce. Na papírku pak stačí při odchodu z kina natrhnout jednu z možností (výborný-dobrý-průměrný-slabý) a je odhlasováno. Film s nejlepší průměrnou známkou získá na konci festivalu Diváckou cenu deníku Právo. Troufnu si tvrdit, že to je cena k smíchu.

     

    Věc se má totiž tak, že se na vedoucích příčkách s železnou pravidelností často drží zejména filmy české, které už dávno měly premiéru v bežné distribuci či dokonce už běžely v televizi, a také klenoty světové kinematografie staršího data, uváděné nejčastěji v retrospektivních sekcích. Což se na mezinárodním festivalu, kde jsou české filmy uváděné hlavně kvůli tomu, aby měli zejména zahraniční tvůrci a novináři možnost vidět něco z lokální české produkce, přinejmenším podivné. Zvlášť když na festivalu operují i odborné poroty. Mnohem větší smysl by dávalo, kdyby mohli diváci hodnotit jen filmy v soutěžních sekcích.

     

    Další problém je v hodnotícím algoritmu. Ten totiž počítá jen čistý aritmetický průměr a už nezohledňuje, kolik diváků film vidělo. Třeba ČSFD nebo IMDB s tímhle počítají a nabízejí kromě toho i širší hodnotící škálu (na ČSFD 6 možností, na IMDB 10), což umožňuje spočítat hodnocení přesněji a objektivněji. Čím víc lidí se totiž podílí na výsledné známce, tím je ta známka objektivnější. Příklad: Když dá jeden člověk nějakému filmu tři hvězdičky z pěti a druhý člověk dá pět hvězdiček z pěti, tak výsledné hodnocení čtyři hvězdičky z pěti je objektivnější než hodnocení každého zvlášť. Pořád je to ale dost subjektivní, protože se sečetlo hodnocení jen od dvou lidí, lepší by tedy bylo, aby film ohodnotilo třeba 50 nebo 100 lidí. Nebo ještě lépe několik tisíc. Z toho vyplývá, že je nezbytné brát v potaz i to, kolik diváků se na udělení výsledné známky podílelo.

     

    V tuhle chvíli to vypadá tak, že v sobotu 7. července se o první místo v divácké anketě dělí český televizní film Dukla 61 a československý snímek Miloše Formana z roku 1965 Lásky jedné plavovlásky. Jediný soutěžní film festivalu, který se v žebříčku pár dní držel - izraelská Geula - už zmizel. Hlavně že v něm místo toho figurují černobílí Cizinci ve vlaku od Alfreda Hitchcocka a Akumulátor 1 od Jana Svěráka. Dukla 61 se přitom promítala za celý festival jen ve dvou menších sálech a za celou dobu ji tudíž vidělo jen nějakých 400-500 diváků, zatímco jiné filmy, které se promítaly i ve Velkém sále a v dalších sálech třeba čtyřikrát za festival, navštívilo okolo 2500 lidí, což je docela nepoměr.

     

    Samozřejmě se dá namítnout, proč by Dukla 61 nebo Lásky jedné plavovlásky nemohly dostat Diváckou cenu, když se lidem na festivalu zřejmě líbily nejvíc, ale na to se dá oponovat, že to hodnocení je z výše uvedených důvodů neprůkazné a že je trošku divné, když v roce 2018 vyhraje Diváckou cenu film z roku 1965. Navíc si lze udělat jasný obrázek o tom, co to je za diváky, kteří jdou na mezinárodním festivalu plném výrazných zahraničních filmů na něco českého, co už bylo k vidění v televizi. U starších filmů zas hraje roli nostalgie, dlouholetá prověřenost a pocit, že se člověk dívá na něco významného, co se často líbí všem. Vykoupení z věznice Shawshank nekraluje divácké anketě pravděpodobně jen díky tomu, že se v letním kině nehlasuje.

     

    Takhle je to každý rok, že žebříček nakonec vede nějaký starší oblíbený film nebo něco českého (i když mnohdy jako zázrakem ještě výsledným pořadím zamíchá poslední den festivalu), což samo o sobě poukazuje na to, jak nesmyslná a zbytečná tahle Divácká cena je. Vhodná řešení jsou tři - zohledňovat počet hlasujících diváků, nechat je hlasovat jen o soutěžních filmech, anebo celou tu anketu rovnou zrušit.

     

    EDIT: Nakonec se držitelem Divácké ceny stal film Rain Man z roku 1988, který se hrál jednou v pátek 6. července a v sobotní tabulce nebyl uveden patrně proto, že v době jejího vytváření ještě neměl spočítané hlasy.

     

    Konečné pořadí je:

    Rain Man (1,02)

    Dukla 61 (1,08)

    Lásky jedné plavovlásky (1,08)

    Profil (1,13)

    Akumulátor 1 (1,13)

    Tísňové volání (1,17)

    Robin Williams: Mysl na dlani (1,2)

    Chata na prodej (1,21)

    King Skate (1,22)

    Cizinci ve vlaku (1,24)

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8

Komentáře Agentů ČSFD.cz

<< předchozí 1 2 3 4 7 13 19 25
  • Agent Vodnářka -
    Tísňové volání (2018)
    ***** 16.7. v 20:26

    Naprosto geniální hra s fantazií diváků, již podněcují střípky příběhu, který se nám kousek po kousku odhaluje skrz několik telefonních hovorů, a ruchy na druhém konci linky. V roli policisty, který nedovede zachovat od případu dostatečný odstup, a pak už jen hasí, co nestihl pokazit, exceluje Jacob Cedergren, v jehož úsporných gestech a pár kapkách potu na čele se odehraje další velká část příběhu. A přestože kamera nás nechává proniknout pouze do stísněného prostoru call centra, smršť nápadů debutujícího Gustava Möllera rozněcuje v našich představách silný příběh s krutými zvraty, výborně vykreslenými postavami a silnými dějem. 85 minut na jednom místě a přitom kdesi daleko za ním. Nejpříjemnější překvapení letošního filmového roku!

  • Agent kajas -
    Panický záchvat (2017)
    *** 13.7. v 23:50

    Povídkové komediální drama, které se pyšní báječnými úvody všech příběhů, ale nasazenou laťku už podle mého názoru dále nepřekonává (snad jenom linka číšníka-hráče mě bavila od začátku do konce). Polština je každopádně báječná na poslech, dabingovou verzi bych vidět nechtěla ;).

  • Agent Vodnářka -
    Léto (2018)
    **** 11.7. v 13:43

    Osmdesátkovej punk po Leningradsku. Serebrennikov ukazuje, že i v Sovětském svazu vznikala daleko za branami Kremlu kvalitní hudba inspirovaná Lou Reedem a Davidem Bowiem, jejíž tvůrci žili své sny plné svobody, nespoutanosti a rocku. Na pozadí propletených osudů charismatických umělců a krásné Natašy se divák setká s pro většinu dosud neznámými písněmi dvou kultovních kapel. Podruhé v životě (poprvé to bylo u hudby Vysockije) jsem byla nadšená ze zvukomalebnosti ruštiny, doplněné navíc perfektní hudbou a vizuálními nápady Serebrennikova. Ten do příběhu také zapojuje slavné hity "ze Západu" a přestože mu jeho obrazové hry chvílemi drhnou, energie a síla snímku vás strhne natolik, že mu to rádi odpustíte. Mezi děsivými zprávami z východu připlouvá poslední dobou do Česka velké množství kvalitních ruských snímků, věřme tedy, že to tak ještě chvíli zůstane...

  • Agent Vodnářka -
    Dukla 61 (TV film) (2018)
    *** 11.7. v 13:00

    Havířov, tma a hrubost světa pod povrchem, drsnost i velké srdce místních uprostřed jejich krutých osudů a jedno z největších neštěstí v Československu. Námět, který se píše skoro sám a tady právě vzniká největší úskalí snímku. Je skvělé, že se do tématu Ondříček pustil, a zpracoval ho vážně solidně, bohužel se rozhodl si vystačit pouze s tím, co celá událost nedávné minulosti nabízí sama o sobě. Naprosto zde postrádám jakoukoliv vlastní invenci, nápady, které by příběhu dodaly šťávu, a snahu vytáhnout se z televizního průměru. Herecké výkony jsou často strnulé, Pražáky ostravský dialekt člověk přes veškerou snahu nenaučí, snaha přidat dějovou linku nad rámec celé katastrofy působí místy uměle a celý film se táhne. Příjemné překvapení na televizní obrazovce, jenže za mě měl snímek mnohem větší potenciál, než být pouze jednookým mezi slepými...

  • Agent Filmmaniak -
    Tina a Vore (2018)
    **** 8.7. v 21:10

    Poctivý festivalový bizár, kombinující temnou skandinávskou krimi a bestiální romanci s fantasy mytologií, která je navzdory řadě WTF momentů jednoznačně zakořeněná v naší realitě a opřená o mnohovrstevné motivy reflektující současné dění ve světě, hlavně co se týče otázky pohlavní a sexuální identity a přístupu k menšinám ve společnosti. Pevnou rukou režírovanému žánrovému mixu by místy slušelo svižnější tempo, nicméně originalita, odvaha a jinakost se rozhodně cení. A také skvělé masky a herecké výkony obou titulních představitelů.

  • Agent Filmmaniak -
    Muzeum (2018)
    *** 8.7. v 20:41

    Takhle by možná vypadali Dannyho parťáci, kdyby se Soderbergh vykašlal na komerci a rozhodl se zůstat artový. Hlavní hrdina, plánující vykradení Národního muzea, je dlouze představován včetně své komplexní rodinné a sociální situace a avizovaná loupež se nevýrazně odbude v první polovině příběhu během patnácti minut, aby se pak mohly ve zbytku snímku řešit různé existenciální otázky a krize identity zoufalých a do poslední chvíle váhajících hlavních postav. To je doprovázeno množstvím originálních a až magických motivů a scén záměrně natáčených navzdory žánrovým předpokladům, celé to ale nemá skoro vůbec tah a všechno to směřuje jen k cílenému boření diváckých očekávání.

  • Agent Filmmaniak -
    Geula (2018)
    **** 8.7. v 19:50

    Hřejivé sladkobolné lidské drama se skvělou izraelskou hudbou. Nevzrušivý, takřka bezkonfliktní a pomalu plynoucí děj oživují neobvyklé lokální motivy, jako třeba otázka ortodoxního náboženství a téma společenských poměrů v Izraeli, a také hodně pomáhá, že je to opravdu moc dobře zahrané a natočené.

  • Agent Filmmaniak -
    Všichni to vědí (2018)
    *** 8.7. v 19:43

    První půlhodina se zdlouhavou svatbou selhává v představení všech zhruba patnácti zásadních postav a vztahů mezi nimi (které vám začnou pomalu docházet až v pozdějším průběhu) a pak rozehrává příběh s únosem, který připomíná nějakou detektivku od Agathy Christie, ale bez detektiva. Ve zbytku filmu se spíš řeší rodinné vazby a dávné křivdy než aby se vyšetřovalo, avšak neznalost totožnosti únosců do toho alespoň přináší prvek napětí a nejistoty. Díky kvalitním hercům to není špatné, ale kvalitativně je to na úplně jiné úrovni než režisérovy předchozí íránské filmy.

  • Agent Filmmaniak -
    Utop se, nebo plav (2018)
    ** 8.7. v 18:59

    Mírně úsměvná nenáročná komedie, jejímž hlavním nepřítelem je málo humoru a přehnaná délka. Příběh je taková bazénová variace na Do naha s poselstvím, že sportovní úspěch vyřeší všechny vaše problémy, akorát tedy podstatně hůř napsaná a režírovaná. Úvodní hodinová expozice (než se začne pořádně trénovat) je hrozně úmorná a metafory točící se kolem koleček a čtverců jdou zcela mimo. Efektních závěrečných 15 minut je docela uspokojivým vykoupením za tu bídu předtím, ale zas je divné, že plavci předvádějí choreografii, kterou jste je nikdy předtím neviděli trénovat.

  • Agent Rimsy -
    Chata na prodej (2018)
    **** 8.7. v 18:33

    Tahle minimalistická komedie stojí podobně jako třeba Výlet na rodinných setkáních, při nichž se odhalují hříchy minulosti. Divák se baví, jelikož poznává v příběhu samozřejmě i svou rodinu. V tomhle nenápadném filmečku je ale toho pod povrchem mnohem více, vyjadřuje se totiž třeba ke kulturním rozdílům. Vše je však podáno velmi stereotypně a ačkoli výsledný mišmaš stojí za pozornost, o fascinující a sžíravou satiru se nejedná. Přesto velmi sympatický kus, kterému fandím.

<< předchozí 1 2 3 4 7 13 19 25
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace