44. Letní filmová škola

Plakát k festivalu 44. Letní filmová škola

Největší nesoutěžní filmový festival v České republice – Letní filmová škola Uherské Hradiště – se letos bude konat od 27. července do 5. srpna.

Festival bude slavit – 100 let výročí od narození Ingmara Bergmana, 100 let od vzniku Československé republiky, 120. výročí českého filmu a 130 let od narození F. W. Murnaua, jehož němé filmy doprovodí živá hudba. Představíme také méně známou tvorbu i nejzásadnější celovečerní díla Larse von Triera, virtuální realitu i slavné muzikály. Projedeme se na divné vlně z Řecka a ohlédneme se za děsy z dospívání.

AČFK uvádí / Distribuce - Staré Město

AČFK uvádí / Distribuce - Uherské Hradiště

AČFK uvádí / LFŠ uvádí - Uherské Hradiště

AČFK uvádí / Projekt 100 - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Češi v zahraničí: George Voskovec - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Kdo jsou Češi? - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Novinky - Kunovice

Česko/Slovensko / Novinky - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Studentské filmy - Uherské Hradiště

Doprovodný program / Dětský program - Uherské Hradiště

Historie / Filmová čítanka: Roztržená opona - Uherské Hradiště

Historie / Němý film s živou hudbou: F. W. Murnau - Uherské Hradiště

Historie / Retrospektiva: Ingmar Bergman - Uherské Hradiště

Historie / Žánr: Muzikál - Uherské Hradiště

Hosté / Bahman Ghobadi - Uherské Hradiště

Hosté / Alejandro Fernández Almendras - Uherské Hradiště

Hosté / Andrzej Jakimowski - Uherské Hradiště

Hosté / Iva Janžurová - Uherské Hradiště

Hosté / Meir Lubor Dohnal - Uherské Hradiště

Hosté / Mike Leigh - Uherské Hradiště

Hosté / Roland Klick - Uherské Hradiště

Letní kino / Giganti českého filmu - Uherské Hradiště

Letní kino / Novinky s innogy - Uherské Hradiště

Odborný program / Stan České televize - Uherské Hradiště

P.S. - Uherské Hradiště

Současnost / Be2Can Starter - Uherské Hradiště

Současnost / Greek Weird Wave - Uherské Hradiště

Současnost / Hot TV - Uherské Hradiště

Současnost / Ikona: Lars von Trier - Uherské Hradiště

Současnost / Půlnoční delikatesy: Stranger Films - Uherské Hradiště

Současnost / Východní přísliby - Uherské Hradiště

Komentáře k zobrazeným filmům

  • Enšpígl -
    Tenkrát v listopadu (2017)
    *** 25.9.2018

    Pro mě trošku nešťastná kombinace silného sociálního dramatu, který bylo bezchybný. Nádherně vypravěný, nasnímaný a člověk se jen děsí, aby se nikdy v podobný situaci neocitl. Dost mě vadila pasivita mámy, přišlo mě jako kdyby úplně rezignovala, budiž, ale nechat v těch existenčních sračkách koupat svýho syna , to teda docela fuj. Druhá část filmu je dobývání nácků nebo nacionálů do squatu, vůbec mě to tam nepáslo, kontext nula, jak kdybych najednou byl v jiným filmu se stejným psem. Vysral bych se na to a dotáhl sociální zápletku, ta měla sílu a nosnost. Exekuční uřednice byla na plátně jen chvíli, ale titul odporná filmová postava, bohužel často nejen filmová, že ? získala s naprostým přehledem. Přemýšlím co za lidi může dělat tuhle práci, protože pokud se někdo ocitně v podobný situaci, tak jednat s ním jako s hovnem, to může jen dvojitý hovno.

  • xxmartinxx -
    Tvář (2018)
    **** 21.9.2018

    Nedá se k tomu přistupovat jako k realistickému dramatu - film postrádá nuance lidského chování, všechny postavy jsou po vzoru tragické bajky zcela ovládány svými rolemi a svým postavením v příběhu. A z tohohle úhlu pohledu je Tvář řízná, zábavná a vtahující.

  • Tetsuo -
    Důvěrný nepřítel (2018)
    * 2.9.2018

    Když chce autor nezávazných teenagerských blbin předvést, jak filmařsky a mentálně dospěl, mohl by nejprve začít s nějakým lehčím žánrem než techno-thrillerem o nebezpečí umělé inteligence. Snímek Důvěrný nepřítel, v němž Vojtěch Dyk marně předstírá, že umí programovat, a Gabriele Marcinkové nezbývá než se neustále svlékat. ___________ Důvěrný nepřítel je primitivně technofobní film, z něhož ani nejde odečíst, čeho a proč bychom se měli bát. Cokoli, co se v domě stane nad rámec běžné chyby, například nepochopení příkazu, je čirý výmysl, který by nemohl nastat nikdy za žádných okolností, bez ohledu na to, jak technologie pokročí. Je to už čistě magické myšlení – cokoli je elektrifikované, je zároveň podle autorů tohoto filmu i digitální a online. Je možné, že někdy vlakové závory a tramvaje budou součástí nějakého počítačového okruhu, ale nikdy se nemůže stát, že jakákoli umělá inteligence, která má digitální podstatu, pronikne do čistě analogových mechanismů. Představa, že jakási nehmotná myšlenka může na dálku ovládat hmotu, patří do pavědeckého arzenálu. _______________ Archetyp nebo topos strašidelného domu, v němž hrdinové a hrdinky můžou nalézt smrt, se v hororech vyskytuje dlouho. Jenomže Důvěrný nepřítel není nadpřirozený horor, je to thriller. Jeho nakládání s technologií je čistě magické, pokleslé a iracionální. _____________ Nepochybuju, že autoři pokládají za svůj majstrštyk a hlubokou myšlenku finále, v němž se zjistí, že dům Alfred celou dobu odečítal podvědomá přání Zuzany. Podstatným a neřešitelným problémem však je, že pokud už přistoupíme na existenci podvědomí, tak k jeho obsahu se i zkušení terapeutové dostávají pouze tehdy, pokud je klient dostatečně upřímný a otevřený. Ze spleti zastřených významů původní obsahy podvědomí dostane až dlouhodobý dialog založený na vzájemné důvěře. Způsob, jakým nedůvěřivá Zuzana komunikuje s Alfredem, nedává žádný prostor k tomu, aby pomalu učící se umělá inteligence získala empatii a vůbec důvod dostávat se k něčemu, co není explicitně vyřčeno jako přání. __________________ Je poměrně značný omyl, že hollywoodské thrillery automaticky obsahují spoustu vědeckých a logických chyb. Ty nejlepší filmy (typu Matrixu, nebo děl Davida Cronenberga či Christophera Nolana) se drží velmi dobře moderních vědeckých poznatků a teprve na jejich základě si dovolují spekulovat. To ale neplatí u Důvěrného nepřítele. Správný brak je na svou brakovost aspoň hrdý. Toto je navoněný brak, který se tváří, že se díky němu vyvíjí i česko-slovenská žánrová kinematografie.

  • castor -
    Tátova volha (2018)
    *** 15.8.2018

    Po smrti někoho blízkého vždy existuje nemalá možnost, že se objeví pořádné dluhy, velké dědictví nebo třeba nemanželské dítě. Poslední varianta zůstala i po manželovi Elišky Balzerové, která spolu s dcerou Tatianou Vilhelmovou při likvidaci pozůstalosti objeví starou dětskou malůvku. Vezmou nebožtíkovu milovanou červenou Volhu a pokusí se zjistit pravdu: u manželových milenek. Výsledkem návštěv jsou úsměvné scénky, ovšem nijak hluboký význam nemají. Ačkoliv ony milenky hrají vynikající herečky, kterým tvůrci přichystali nejlepší gagy, jsou tyhle vsuvky zaměnitelné a nijak dramatické. Zapadají tak do poměrně velké plytkosti děje, protože i mezi matkou a dcerou je vřelý vztah, který žádný vývoj nepotřebuje. Dramatičnost Jiří Vejdělek těží alespoň z dceřiny manželské krize a z čekání na výsledky lékařských testů. A to si přiznejme, že ona vztahová krize je poměrně umělá. Výsledek je nicméně milý a nostalgický, mírně dojímající a výtečně nasnímaný Vladimírem Smutným. Pokud ovšem hledáme v daném tématu něco náročnějšího, Zlomené květiny od Jima Jarmusche jsou někde úplně jinde.

  • Bart -
    Byl jsem obviněn (TV film) (1955)
    *** 6.8.2018

    Příchod Voskovce do Spojených států po roce 1948 a jeho obvinění z přisluhovačství komunismu je bezesporu zajímavé téma pro tento seriál. Nicméně se jedná o velice povrchní ztvárnění příběhu, které je završené ještě méně věrohodným popisem práce vyšetřovací komise, která se v tomto případě údajně nechala přesvědčit patetickým hereckým výstupem Jiřího Voskovce.

  • xxmartinxx -
    Polární záře (2017)
    ** 3.8.2018

    Toporný, mrtvý film, který jakoby nedokázal navázat kontakt se mnou jako divákem. Předvádí vysoce a nemotorně aranžované konflikty a scény, které nezvládám začít sledovat - na to jsou moc vzdálené a postrádající náboj ve smyslu čehokoliv, co by mě na nich začalo zajímat a přitahovat formálně nebo dějově. Tak s tím filmem jen dvě hodiny existujeme vedle sebe v trapné chvíli vzájemného ticha.

  • Enšpígl -
    Milada (2017)
    ** 2.8.2018

    Pani doktorka Horáková si jistě svůj film zaslouží, ale film a ne střih na sebe nenavazujících scén a naprosto zmatených záberů kameru. Trošku podezírám tvůrce, že s daného tématu chtěli jen vytěžit. Doufám, že si osudu pani Horákové všimnou naši přátelé v Polsku a natočí film o pani doktorce Horákové, který bude skutečnou filmovou poctou této hrdince, protože naši filmaři to zjevně neumí. No a k dnešním komunistům a jejich voličům. Jste na sebe hrdý ? Fakt ? Vy (Vy, protože, jste přece komunisti, že jo) jste popravili úplně zbytečně nevinnou ženu ? Nic to s vámi členové KSČM a jejich voliči nedělá ? Co vy komouši jste zač, to mě hlava nebere.

  • Malarkey -
    Chata na prodej (2018)
    **** 29.7.2018

    I přes skutečnost, že je tu každá postava vyhrocená do absolutna, se jedná o hodně slušnou komedii založenou na jednoduché myšlence, kterých jsme tu před desítkami let měli celou řadu. Tomáš Pavlíček totiž absurditu jednotlivých postav využil na maximum, takže kromě toho, že se na herce a především herečky hrozně hezky koukalo, bylo tu kvalitní i samotné prostředí chaty, které před plátnem vypadalo jak z pohádky z lesů a kapradí. Herecky mě bavila vysloveně celá rodina včetně Vaška Kopty, ale nejzajímavěji na mě působil David Vávra, kterého jsem hrozně rád po dlouhé době někde viděl. Jeho herectví založené na intonaci hlasu bylo radost sledovat...a poslouchat. Kéž bychom tu měli víc takových herců. Díky za skvělý film.

  • EvilPhoEniX -
    Whiskey zloděj (2017)
    **** 20.7.2018

    Solidní Maďarská gangsterka o slavném lupiči, který přepadl přes 30 bank a vždy po sobě zanechal láhev Whiskey. Skvělý hlavní hrdina, kterému život příliš nepřál a rozhodl se jít proti proudu a ochutnat si život boháče se vším všudy. Skvělá je akce, funguje napětí, má to solidní tempo, nechybí i romantika a dobová atmosféra je perfektní. Tohle se Maďarům povedlo neskutečně. 80%

  • Rimsy -
    Profil (2018)
    *** 29.6.2018

    Není to už tak úplně originální koncept, přece jen pár filmů z monitoru počítače či telefonu jsme už viděli. A tak nepřekvapí spousta propracovaných detailů, jichž si člověk během sledování ani nevšimne (respektive pouze náhodou). To je už ale spíše standardem, a tak tyhle filmy mohou zaujmout hlavně tím, že mají neotřelý příběh, který dokáže i navzdory repetitivní formě udržet pozornost. A to se Bekmambetovovi docela daří, kdyby jen díky silnému námětu. I pokud se ale nezajímáte o situaci kolem Islámského státu a nečekaně propracovaných technik, jimiž prorůstá "naši" západní společnost, tak i samotný motiv překračování hranic v práci je zábavný. A leckdy dokonce napínavý. Nikterak zlomový, leč povedený kus.

  • Fr -
    Kvarteto (2017)
    *** 21.6.2018

    „PODLE PSYCHOLOGICKÉHO SLOVNÍKU MŮŽE BÝT ŠTĚSTÍ STAV, KDY JSOU NAPLNĚNY POTŘEBY ČLOVĚKA. A TO NEJEN TY PSYCHYCKÉ, ALE I TY DUCHOVNÍ…“ /// Krobota vážná sonda do lidskejch vztahů. Žádný abstraktní umění jako Díra, (i když…) ale celkem sympatická vztahovka, který velí Bára Poláková a Jarda Plesl. Vypráví vo tom, že každej jsme nějakej. Není to sice překvapivý odhalení, ale tak nějak mně to vyhovuje. Nakonec je těch sympatickejch rolí víc a všichni herci spolu s tesklivou komorní hudbou vytvořili zajímavou vztahovou atmosféru. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si připadám jako nižší varianta sama sebe. 2.) Řeším vztahy. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *

  • George Stobbart -
    Noc požírá svět (2018)
    *** 10.6.2018

    Názov skvelý, ale film skôr priemerný. Tichší, pomalší zombie počin, ktorému by sedela tiesnivá atmosféra - aká tu však nie je. Celé to plynie tak nejak v pohode, masky a útoky zombíkov sú síce fajn, prostredie tiež, ale hlavný blbeček je zväčša neohrozený a bohužiaľ aj nezaujímavý. Za 3* v pohode, ale čakal som viac; názov a trailer ma pred časom zbytočne nalákali.

  • zelvopyr -
    The Broadway Melody (1929)
    *** 17.5.2018

    [Oscar za nejlepší film č. 2.] * Inu, fakt nevím, odkud se do hodnocení tohoto filmu pustit. Dá se na něj pohlížet více způsoby, namnoze si odporujícími. Tak za 1) Dá se možná říci, že film dostal Oscara za opojení funkčním ozvučením (minulý Oscar byl němý). Sice to tak vypadá (film je blboučký), ale na druhou stranu, zvuk je zde opravdu používán funkčně, i mimo záběr atd., žádná laciná senzace. 2) Na jednu stranu jsem opravdu trpěl slabým dějem, na druhou stranu, tento film je tak silným základem např. Zpívání v dešti (Singing in the Rain), které parafrázuje 4 nebo 5 písní a "dělá si legraci" přesně z tohoto období... S podstatným rozdílem, že zde není zasazení filmu do prostředí filmu, ale jde o Broadway, svět velkých muzikálů. A přesně to je důvod, který z filmu udělal ve své době až takový fenomén, že bylo během několika let natočeno několik trháků - remaků. Zpívání v dešti není parodie a zesměšnění, ale hold tomu, co tento film prezentuje. 3) Všimněte si, kolik filmů je o filmu, herci hrají herce. Je to zkratka? Nebo jim to umožní jednou se konečně přestat přetvařovat a ukázat, že mají také svůj život, a že to není legrace? Zde umocněné na druhou, protože blbý děj je taková mýdlová opereta? Jenže si na druhou stranu vezměte, kolik takových filmů je milováno a/nebo skutečně dobrých. Něco jako když se spisovatel neudrží a píše o spisovateli (= o sobě) -- umožní to nefabulovat a propašovat tam někam i pravdu. Tenhle film přitom není nic novátorského, viděl jsem kdysi třeba už podstatně starší a němé Duše na prodej (Souls for sale), což byla míň pohádka a karneval života... ||| Tak už stačí, objektivně vzato film nemá kvality na víc než ***, ale ... je to fenomén.

  • zelvopyr -
    Wings (1927)
    ***** 7.5.2018

    [Oscar za nejlepší film č. 1.] * Chystám se na Oskary popořadě :) Teda za nejlepší filmy. Čekám místy zklamání - tady se nekonalo, naopak. Jako často u němých filmů, chvíli mi trvá rozjezd, naladění se na jiný styl vyprávění. Po pár desítkách minut přestanete vnímat přehnanou gestikulaci, nahrazující žvanění, a vcucne vás to do děje. Mimochodem, obsah je poměrně blbě, pisatel film asi neviděl (není to Mary, do které se zamilují - naopak, ona má roli ženy hluboko ve friendzóně jednoho z nich a oba milují jinou) a jen ho odněkud opsal. Co se týče děje, je jednoduché nazvat ho šmahem jako schematický... to se v podstatě dá napsat o každém filmu, který má něco převyprávět za průměrně hodinu a půl až dvě. Zde se mi líbilo poctivé vyprávění. Ano, vyprávění -- příběhu, u kterého se dalo tušit, jak dopadne, a člověk se pomalu modlil, aby tak nedopadl... pak nesmyslná tragédie války udeřila, a katarze byla opravdu silná. No a krom příběhu značně silnějšího než měl Tmavomodrý svět, ba dokonce možná i Nebeští jezdci, byla zde také masivní výprava, fantastická kamera nejen exteriérová z bitev, ale i interiérová třeba z pijatiky (zasadil bych ji do 50. let či moderněji) a kvalitní střih. Triky ušly, ale padající letadla i dogfighty -- příliš opakovaných záběrů a leckde byly modely očividné, to nepůsobilo zase tak dobře. V půli za ***, na konci bez váhání plný počet.

  • NinadeL -
    Tlumočník (2018)
    ***** 28.4.2018

    Filmů tematizujících Slovenský štát není nikdy dost a tento je zvláště okouzlující. Vždycky už bude hořkosladce spojený s odcházením Herze a Labudy a hereckým koncertem Menzla. Děkuji za ten zážitek. #finaleplzen

  • Marigold -
    Hastrman (2018)
    ** 19.4.2018

    Zmatená, tónově nevyvážená a toporná adaptace, kterou nad hladinou drží především výtvarná kamera. Urbanův lyrický styl ale Havelka nedokázal vůbec přeložit do filmové řeči, Hastrman je dílem prkenně divadelní, dílem upoceně televizní. Navíc absolutně postrádá tempo a knižní kapitoly ještě podporují dojem, že tenhle film polyká andělíčky a marně kope nohama. Kniha je výstřední, černohumornou, groteskní i hororovou meditací nad vztahem člověka a krajiny, hrou se šelmou v nás. Film je takové hodně prosušené žabí embryo, které se zmůže jen na úsměvně doslovné citace Kaspara Davida Friedricha a vyhrocené scény, které si koledují o umístění do hrníčku s popiskem GUILTY PLEASURE.

  • Matty -
    Smrtící atrakce (1988)
    **** 16.4.2018

    "Fuck me gently with a chainsaw." Škola je peklo a kdo chce přežít, musí zabít. Heathers se občas nechtíc octnou za hranicí hodně černé komedie, což nám film dnes, po mnoha školních masakrech, na druhou stranu umožňuje vnímat jako mírně stylizované, jinak však pravdivé zachycení středoškolské mikro-společnosti. Sociologický výzkum, z něhož se nikdo nepoučil. Jeden z mnoha. 75%

  • Enšpígl -
    Prezident Blaník (2018)
    ** 8.4.2018

    Přišlo mně to jako šité horkou jehlou, ani jsem nepoznal zda jde o satiru nebo o parodii. Působilo to velmi chaoticky, jako kdyby se řeklo "jéé to je dobrý to tam dáme, a tohle je taky dobrý, to tam dáme taky". Příjemně překvapil Kalousek, který ač ho nemám v lásce, ukázal, že má smysl pro humor. Jinak krom skvěle trefných dialogů směrem k ČEZ, mně Tonda příliš vtipný nepřišel. Hodně amaterská záležitost.

  • Jara.Cimrman.jr -
    Špión, který přišel z chladu (1965)
    **** 27.3.2018

    "Můžeme Vás koupit, prodat, ztratit. Můžeme Vás i zastřelit." Takový je osud agentů a já se pořád divím tomu, že tuhle práci je ještě ochoten někdo dělat. Nicméně tady jde o studenou válku a sympaticky opilého agenta Leamase, který nevěří v Santu, Boha ani Marxe. Tím mi byl hodně sympatický. A mně se jeho příběh hodně líbil, jeho konspirační historka byla dokonalá a pronikání ke špičkám východoněmeckých tajných mě dost bavilo, ale musím se přiznat, že se od jeho zhlédnutí trošku bojím lidí, jako je Hans-Dieter Mundt. I když bych si asi přál, aby můj klidný spánek střežilo takhle charismatické hovado.

  • DaViD´82 -
    Pásky z Nagana (2018)
    **** 1.3.2018

    Při všem tom haló kolem několika desítek vteřin dosud neviděných Imax záběrů apod. se jaksi z éteru a šeptandy vytratila jedna taková nepodstatná informace; a sice že to je sám o sobě neskutečně dobře sestříhaný (až "zrytmyzovaný"), poskládaný i "obsazený" dokument ryze západního profi střihu. Až jsem koukal koho všechno se podařilo dostat na kameru a jak široký záběr si to vzalo na paškál. Ano, speciálně zpočátku to trochu nesourodě skáče z tématu na téma (emigrace, změna NHL po cunami hráčů z postkomunistických zemí, hokej jako produkt apod.). Ovšem sedne si to. Je na tom jasně poznat, že to vzniklo pro svět, ovšem zároveň to není "o nás bez nás". Snad jen to nemuselo tolik ignorovat zbytek týmu (a ostatně i další týmy z turnaje) nad rámec těch tří čtyř vyvolených, ovšem tohle je pohádka o Naganu a nikoli hokejový dokument řešící Hejdukovu roli při zlatém gólu. Jakkoli nám tedy kvalitní a trochu patetický celovečerák o Naganu stále chybí, tak tyhle VHSky ho plně nahrazují se vším všudy.

  • DaViD´82 -
    Rock’n Roll (2017)
    **** 3.2.2018

    Když se nejhvězdnější a bulvárem nejobletovanější pár Francie rozhodne hrát sebe sama, zatáhne do toho svého potomka, rodinu, přátele a tématitují krizi středního věku, tak potenciál samožerství je nezměrný. Speciálně když si to Canet i natočil, napsal, hraje hlavní roli, jde o jeho krizi středního věku, smutní nad svou páprdovitost, usedlostí života ve stínu ještě slavnější a kariérně úspěšnější hvězdy než je on sám či je zhrozen, že herečtí kolegové jeho generace jsou za sexsymboly a on je přesným opakem... Jenže Canet tohle vše ví a jeho řešením je nastavení obou prostředníčků. Dělá si tak srandu ze všeho; sebe sama (stylizuje se do überdebila typického pro francouzské šílené komedie), filmového zákulisí, kolegů před i za kamerou (včetně svých skutečných producentů), klišé artových "já chudáček slavný s úspěšným životem" počinů, výstřelků celebrit i (hlavně a především) z diváka, protože jakkoli to započne normálně, tak čím pokročilejší stopáž, tím šílenější anarchie jdoucí natruc všemu co byste čekali, se z toho vyklube. Je to dokonce až tak svébytné, že to je lehké upřímně milovat či z duše nenávidět a nic mezi tím. Takto se rodí kulty. PS: Škoda jen, že nedotáhl i svou ex či skoro otce svého druhého dítěte; Diane i Brad by do toho dramatickým i komediálním talentem padli jak ulití.

  • tron -
    Po strništi bos (2017)
    *** 30.12.2017

    „A to mu bylo hovno platný, Vlastíkovi.“ Už Obecná škola nemala ktovieaký „jasný“ scenár, ale mala skvelé postavy, atmosféru a SAMOSTATNÉ scény. Po strništi bos má len občas náznaky pôsobivej retro atmosféry a niektoré scény sú fajn a príjemne poetické. Ale je toho strašne málo a hoci je to bombasticky obsadené, naplno zaujmú len Ondřej Vetchý a Tereza Voříšková – a aj oni síce majú pekné, ale nie príliš výrazné úlohy. Od začiatku ma unovavovali chlapcove predstavy, sny a halucinácie. Ale potešili ma hlášky („Ja si to umím představit, ale chtěl bych to i vidět.“).

  • verbal -
    Atlantida, 2003 (2017)
    ***** 18.11.2017

    FAMUFEST 2017. Trvalý pobyt v NDR si otrlý ukrajinský migrant může zařídit i prefíkaným způsobem. Stačí z Užgorodu propašovat do Maďarska iritující ukňučenou krávu a směnit ji na černém trhu za spolkový pas. Marfuša si príma do sytosti zašuká a Ivan si může ve Warnemünde otevřít prosperující „pracovní agenturu“ … Výborný, scénáristicky, režijně, herecky i dramaturgicky skvěle zvládnutý zábavný a napínavý kraťas, po kterém vskutku plesám, že nám to FAMU nevyrábí jen excentrické ufony a sebestředné artové hnědopichy. Popičofka, Mišo! Dúfam, že ti čoskoro dáky ten ujo bez fajčenia vysmerfuje love na celovečerák!

  • verbal -
    Bo Hai (studentský film) (2017)
    *** 18.11.2017

    FAMUFEST 2017. Bộ Hà, Dužane, je-li toto Utrpení mladého Eurovietnamce, rozpolceného mezi chvályhodnou, hluboce zakořeněnou úctou k chladným rodičům a horkokrevným pubertálním mámtovpičismem, osazené skutečnými majiteli Večerky u Snědeného psa v Praze 10, zadělal jsi někomu na pořádný průser! Během projekce prošlo krámem minimálně 5 zákazníků, aniž by kdokoliv z nich obdržel účtenku z EET!!! A to se jedinému poctivému, altruistickému a filantropickému miliardáři světa - Endymu Babitchovi – dozajista líbit nebude, nene! Ten si svou Agrorepubliku, k jejímuž plundrování pro vlastní prospěch opět dostal od třiceti procent vyrachtaných lopat čtyřletou permici, rozkrádat nenechá. Až to agent Bureš uvidí, Budha jim pomáhej. A to raději ani nezmiňuji onu okázalou propagaci konzumace konopí, která svědčí o tom, že měl tadyhle Nguyen u sebe neustále větší množství než malé, a bude se mu dost blbě prokazovat, že mu to předepsala doktorka Kvínová na léčbu pražské chandry. Jinak slušná, rutinérsky zvládnutá večerková etuda o konci maloobchodního prodeje v Čechách, ať už z důvodů výše uvedené očividné a cílené likvidace malého a středního podnikání bezskrupulózním zmrdem, nebo proto, že mladá „degenerace„ Euroasiatů nechce strávit 12/7/365 život taháním beden hroznového nehai z Makra a tupým sezením za kasou, trestuhodně nevybavenou elektronickou evidencí tržeb. A ani se jí nedivím.

  • xxmartinxx -
    Zahradnictví: Dezertér (2017)
    odpad! 28.9.2017

    Já fakt nevím. V podstatě Hřebejkovi pořád fandím, neustále mu nadržuju, opakovaně hledám logická vysvětlení, proč poslední roky dopadá, jak dopadá, a chytám se každého stébla (Učitelka, Pět mrtvých psů) jak hledat naději, že z něj ještě něco vypadne... ale tohle je už neomluvitelné. Tohle je brutálně špatné ve všech ohledech, nehodné lidí, kteří v životě natočili víc než pět minut narozeninové oslavy na mobil. Tady už musí končit smířlivost, je potřeba prostě říct, že tenhle antifilm, ve kterém tvůrci pomalu nedokážou dát k sobě dva záběry tak, aby vytvořily smysl, neměl spatřit světlo světa. Je až fascinující snažit se pochopit myšlenkové pochody filmařů, kteří tomuhle věnovali dny, týdny, měsíce své práce a nakonec to v této podobě pustili do světa. Doufám, že se to bude alespoň jednomu člověku líbit, abych si mohl přečíst, jakou optikou by se teoreticky dalo dojít k tomu, že tohle je legitimně napsaný, natočený a sestříhaný film za miliony, který jde do široké distribuce. Je pro mě vážně nepochopitelné udělat film na profesionální úrovni až takhle špatně, bez jediné vykupující kvality.

  • Psema -
    Na Chesilské pláži (2017)
    *** 9.9.2017

    ​​Ian McEwan píše populární a nesmírně čtivé knihy a daří se mu i v případě filmového scénáře ke svému vlastnímu dílu Na Chesilské pláži. Melodramatická polemika o podstatě lásky a (ne)zbytnosti manželského sexu je humorná i smutná zároveň a příjemně překvapí především pěknou kamerou a vrstevnatými výkony dvou hlavních představitelů. Na film si zřejmě o půl roku později nevzpomenete, ty dvě hodiny v jeho společnosti se však zapíší do paměti více než uspokojivě. Ideální film na návštěvu kina s matkou či kamarádkami. [TIFF17]

  • Jezinka.Jezinka -
    Ruka (1965)
    **** 8.11.2016

    V tomto loutkovém filmu je dokonale vykresleno to, co V jako Vendeta, který jsem viděla příhodně 5. listopadu, postrádá. Totalitní atmosféra tísně a strachu.

  • Malarkey -
    Hardcore (2004)
    *** 23.3.2016

    Řecká kinematografie pro mě vždycky byla divná a film Hardcore na tom není jinak. Zvláštně, drsně, ale zároveň místy citlivě odvyprávěný příběh dvou děvek, kde jedna ví, že je děvka, přijímá to jako životní úděl a peníze z této práce ji těší. Zatímco druhá si myslí, že děvka není a vnímá tuto činnost jako zábavu. Jakmile ale příběh postupuje, i ta druhá nakonec zjistí, že se od té první příliš neliší a tak dopadne na podobné dno. Do toho se připlete nějaká ta bitka, krev, smrt a je zaděláno na průser. Hodinu a půl jsem přemýšlel nad tím, proč Řekové točí tak strašně divný a špinavý příběhy.

  • troufalka -
    Ze života loutek (TV film) (1980)
    ***** 18.2.2016

    Televizní tvorba Ingmara Bergmana je pro mě zatím zemí neprobádanou. Po zkoušce je kus laděný spíš divadelně a nic jiného jsem dosud neviděla. Nechala jsem běžet televizi po jednom filmu a zaujala mě černobílá fotografie, usedla jsem a začala se dívat. Po chvíli se mě zmocnila zvědavost a já pomocí ovladače zjistila, že se dívám celou dobu na Bergmana!! Komorněji nasvícené interiéry s osvědčeným kameramanem a naprosto neznámý herci. Přesto starý Bergman, scény promyšelené do detail, vedení herců, příběh ...Bergman byl mistr, který dokázal ovládnou scénu ať už byla divadelní, točil v exteriérech nebo režíroval televizní tvorbu. I když nejsou Loutky tak dotažené jako třeba Mlčení, jsou bravurně odvedené a stravitelné i televizní diváky.

  • emma53 -
    Alpy (2011)
    ** 26.1.2016

    Režisér udržuje a zachovává určitý odstup od děje i postav a zároveň v divákovi vyvolává neklid a mnoho otázek, aniž by mu dával odpovědi. - (citace) Já bych těch otázek měla asi příliš, to ostatní se povedlo, neklid a odstup jsem měla na sto procent. Zkrátka Yorgos Lanthimos nebude patřit mezi mojí režisérskou elitu.

  • Malarkey -
    Chevalier (2015)
    ** 10.12.2015

    Řecký film se mi v rámci celé Evropy jeví o dost slabší v porovnání s jinými zeměmi a ani tento film není jeho výjimkou. Zvláštní téma pojednává o partě poměrně zachovalých chlapů, kteří nemají problémy s penězi. Už to samo o sobě ve mně evokuje nulové emoce. A spolu se stejně nulovým humorem musím říct, že Chevalier ztroskotal na všem, co ho mohlo činit alespoň trochu zajímavým . O to více mě nezaujal ani fakt, že film, ve kterém se v podstatě neobjeví žádná ženská, točila ženská.

  • viperblade -
    Dogville (2003)
    ***** 6.1.2015

    Zhlédnuta DC (178 minut) verze. K mému překvapení mi nevadila délka tohoto filmu, které jsem se docela upřímně bál, ani to, že tam nejsou žádné kulisy a že herci (doslova) vše předstírají. Nevadilo mi vlastně nic. Dogville je film, na kterém bych neměnil ani jeden frame. Schválně si zkuste představit, že by se tento silný příběh odehrál v normálních kulisách… ano, pořád by tam ten příběh byl a pořád by to s námi asi zamávalo, ale to prostředí, bez jakýchkoliv kulis, k tomu neskutečně sedělo. Speciálně k tématu tohoto příběhu, který je o lidech, kteří nevidí, jací opravdu jsou - slabí, pokrytečtí a špatní - a kteří předstírají, že nevidí, jak postupně mučí Grace (vynikající Nicole Kidman!) a tak ji přecházejí, někteří vědomě, někteří nevědomě, ji využívají, až do chvíle, kdy se to prolomí a všichni ji doslova zneužívají. Trier zde prozkoumává hodně temné kouty lidské duše/mysli, která si dokáže ospravedlnit prakticky vše či být slepá k jistým věcem. A to ve mně vyvolalo pěknou řádku otázek a hlavně touhu tento film vidět znovu. Hodně silný zážitek s parádním obsazením. 100 %.

  • Flipnic -
    Miss Violence (2013)
    **** 7.11.2014

    U tohoto snímku je jasné, že v rodině, kde se v podstatě celý odehrává, není něco v pořádku... Hodně podstatnou stopáž ale film vcelku nudí, protože vyobrazuje strojené a hrané přetvařování všech členů, jak to všechno klape, jak se vše řeší v klidu, jak jsou všichni zodpovědní atd. Kvalitní kamera a stísněnost v bytě podsouvá divákovi nepříjemný pocit, se kterým si ale neví rady. Divák přímo netuší kam ten pocit zařadit, jak si s ním poradit. V poslední třetině se film "rozjede" na plné obrátky a vrazí celou "krásu" rodinky divákovi do xichtu ... Adrenalin se vyšvihne a divák je totálně zhnusen. Finále je očekávané a působí jako by vás někdo na poslední chvíli odřízl ze šibenice ... V podstatě hnusnej film ... leč vyobrazuje běžné dění v problémových rodinách po celém světě ...

  • gudaulin -
    Mrtvý mezi živými (1946)
    *** 25.9.2014

    Zajímavý film stojící mezi dvěma světy a nastavující dvojí tvář. Do prvního světa patří soukromí producenti 1. republiky a Protektorátu, slabé ekonomické zázemí, filmy vyrobené na koleně během několika natáčecích dní - s námětem, který v podmínkách malého trhu představoval sázku na ty správné emoce a sliboval rychlou návratnost vložených investic. Do toho druhého patří znárodněná kinematografie, kde díky státní podpoře vznikají ambiciózní projekty, které se orientují na náročnějšího nebo menšinového diváka a zabývají se seriózními tématy. Svým námětem se Mrtvý mezi živými řadí mnohem spíš do žánru psychologického dramatu než k běžné kriminálce. Snímek řeší otázky viny, zodpovědnosti a veřejného mínění, které dokáže rychle zaujímat postoje a stejně tak rychle je měnit, je náchylné k manipulacím a dokáže být stádní a krutě nespravedlivé. Provedení je ale ještě prvorepublikové a ani přítomnost jako obvykle kvalitního Karla Högera mě nepřesvědčila, abych šel nad 3*. Scénář se totiž nevyhne sentimentálním a melodramatickým prvkům a je završený typicky moralistním happyendem. Celkový dojem: 60 %.

  • Radko -
    Ať žije republika (1965)
    ***** 27.8.2014

    Popichovanie ubližujúco krutej partie detí aj buranská nadutá pýcha a lakomstvo ich otcov - sedliakov. Všetko osobitým pohľadom chlapca, stojaceho mimo dedinskej pospolitosti. Je iný. Všetky ritualizované akcie obce (púte, krsty, pohreby, výročné bály) sú pre neho skôr desivým predstavením. Prednosť dáva vždy životu - nie životu blížneho svojho - tých najradšej posiela kamsi do pekla - ale jednoznačne zvieratkám. Akýmkoľvek, sú pre neho oveľa spoľahlivejšími spoločníkmi, ako zákerní dedinčania, mysliaci len na vlastné bachory, ubližujúci bezbranným tvorom či vyhladovaní vojaci, neváhajúci ulúpiť čo sa dá alebo odpudzujúce autority obce (učitelia, farári). Dospelí až príliš často hľadia na vydedenca z komunity dediny so skrútenými, zlosťou zmraštenými tvárami a hnusnými postrannými pohľadmi. Chlapec si predstavuje idylku rodiny, ktorej sa mu nedostáva. Doma je bitý skúpym násilníckym otcom ako žito, vonku šikanovaný chalanmi i vrchnostenskou hierarchiou. To všetko uprostred vojny, kedy sa dedinou premieľajú nejaké uniformy. Zmes denného snívania, ťaživej dennej nočnej mory a zábleskov šťastia v prekrásne obrazovo zrežírovanom filme, pripomínajúcom až príliš často skôr ponurý horor ako prichádzajúcu slobodu na pásach tankov inojazyčne vraviaceho vojska.

  • emma53 -
    Na jezeře (TV seriál) (2013)
    ***** 16.4.2014

    V Top of the Lake převažuje spíš ta dramatická linie než thrillerová, ale je to letošní druhý film, kde je po celou dobu tak perfektní znepokojivě temná atmosféra, kterou lze skutečně přirovnat jen k True Detective. Co mě osobně mimo jiné zcela odzbrojilo, byly nepopsatelně nádherné exteriéry, takže to byla vizuální pochoutka až do posledního záběru. S hlavní představitelkou Robin jsem se sice ztotožnila až ve třetím díle, ale mohu napsat, že její postavu zahrála Elizabeth Moss zcela věrohodně, s obrovským citem pro svou nelehkou situaci a to mohu říct čistým svědomím i o ostatním hereckém obsazení. I když se zdá, že celý seriál plyne v pomalém tempu, tak to vůbec neubírá na napětí, spíš naopak s přibývajícími díly jen graduje, protože zhruba od čtvrtého dílu jsem začala být čím dál zvědavější, kterým směrem se to bude asi ubírat a jestli se naplní moje tušení ohledně ostatních záležitostí, protože to, co se týká Tui, je poměrně jasné již z pilotního dílu. Je pravdou, že tam bylo pár míst, obzvlášť ke konci, které bych trochu prostříhala, ale jinak jsem byla v každém případě spokojená a věřte, že Top of the Lake stojí rozhodně za zkouknutí.

  • gudaulin -
    Záhadný pan Hyde (TV film) (1964)
    *** 21.12.2013

    Černobílý materiál a zvolený hudební doprovod vytváří docela příhodnou temnou atmosféru, která se k Stevensonově literární předloze hodí. Samozřejmě je nutné ocenit přítomnost legend českého herectví Růžkem počínaje a tehdy ještě mladým Kodetem konče. Na druhou stranu za pět padesát se toho moc na obrazovce ukázat nedá a ani režie či scénář mi nepřijdou natolik kvalitní, abych šel na víc než 3 silné hvězdičky. Román patří k základům svého žánru a zasloužil by si novější a výpravnější zpracování, jenže na to bohužel nemáme zdroje a nejspíš ani talenty mezi režiséry. Celkový dojem: 65 %. Záhadný pan Hyde dnes funguje především jako zajímavá ukázka ranných dob české dramatické televizní tvorby.

  • Marigold -
    Nymfomanka, část I. (2013)
    **** 20.12.2013

    Přerušená onanie. Tuhle metaforu můžete číst v zásadě dvěma způsoby. 1. Vytržení z hluboké fascinace při sledování těkavého dialogu stárnoucího kulturního muže (Seligmana) a impulzivní, živočišné ženy (Joe), která mu líčí své sexuální zrání s důrazem na přízemnost, zatímco on detaily plné poševních sekretů umísťuje do sítě paralel, archetypů a postupů klasického umění. 2. Přerušení režijní masturbace Larse von Triera. Třetí hříšník do bizarního psychoanalytického sezení je bezesporu dánský enfant terrible, který před divákem obnažuje významy i svou režijní metodu. Penis Shii LaBoeufa není tou „nejexplicitnější“ složkou Nymfomanky. Tou je způsob, jakým Trier důsledně mění vyzývavé téma v odvěký žánr Bildungsromanu, který po vzoru starých textů v úvodu prozradí, o čem další kapitola bude, co se v ní divák dozví a s jakým záměrem ji vypravěč vypráví. Manýra? Určitě. Funkční? Ne vždy. Vzhledem k tomu, že nemá cenu hodnotit fragmenty, které Trier důmyslně zhodnocuje v průběhu CELÉHO vyprávění. Zůstanu jen u toho, že tohle veřejné sebeukájení, které se nevyhýbá excesu, ale zároveň působí místy na Dánovy poměry možná až překvapivě krotce a kultivovaně, má mojí soustředěnou pozornost na další dvě hodiny zajištěnou.

  • genetique -
    Top Gun (1986)
    *** 22.11.2013

    Taký trošku protagonistický film, ktorý je reklamou na armádu a Ray-Ban-y. Topgunovky má odvtedy vo svojich doplnkoch každý správny švihák a každý mladší divák sa po zhliadnutí aspoň na chvíľku túži stať bojovým letcom. Objektívne ale na tomto filme nevidím nič viac, scény vo vzduchu sú natočené veľmi zručne, ale keďže to bolo celé natáčané v priestore leteckého kempu, tak vlastne nešlo o nič iné ako o tréning. Týmpádom bez účinnej gradácie napätia, bez atmosféry, celý film pohltila romantika a to nebola dobrá voľba. Z biedy to celé vytrhla len záverečná polhodinka. 60%.

  • Radko -
    Proč před tím utíkat, když … (1970)
    ** 15.10.2013

    Z času na čas navštívim pásmo krátkometrážnych experimentov. Rôzni režiséri, rôzne štáty i minutáž. Filmové bloky tohto strihu majú jedno spoločné: striedajú sa v nich dlhé plochy hľadačsky objavnej nudy s obdobne nudným pozérstvom a experimentami pre experiment. Medzi týmto balastom sa ale vždy nájde minimálne jedna skvostná záležitosť - dôvod prečo tieto polomasochistické záležitosti občas navštevujem. Žiaľ farebný kraťas z Lars von Trierových začiatkov patrí skôr do skupiny experimentov hľadajúcich nový výraz. Veľa sa beží, leží, trochu pláve a zároveň sa maskuje situácia aj tvár. Obraz polodokumentárneho zachytenia striedajú stroboskopické mihance zrýchleného pohybu. V rámci rozsiahlej skupiny prehliadanej nudy na spomínaných blokoch by patril síce k tomu nádejnejšiemu, no napriek tejto pochvale stále patrí len do skupiny filmov na maximálne jedno pozretie.

  • Gilmour93 -
    Král Šumavy (1959)
    ** 15.7.2013

    Když ještě Šumava neznala Schengen, aneb rybičky, rybičky, esenbáci jedou! Mlha, blata, déšť a skvostná kamera „od pasu“ Josefa Illíka pohrávající si s odrazy vodní hladiny i okenních tabulí, jenže.. Když vám někdo znásilní ženu, vezmete jej na milost, protože si k tomu zapálil svíčky a pustil romantickou hudbu?

  • xxmartinxx -
    Pytlákova schovanka aneb … (1949)
    **** 22.11.2012

    Několik kouzelných okamžiků, to bezpochyby, celkově to ale své možnosti využívá jen zlomkově. Frič potenciál parodie tak úplně nepobral, což tehdejší nerozvinutost žánru ospravedlňuje jen částečně. Čtyři hvězdy přesto bez pochyb.

  • xxmartinxx -
    Šepoty a výkřiky (1972)
    **** 16.10.2012

    Ti, kteří si štěstí zaslouží, ho nemají. Ti, co si ho nezaslouží, ho taky nemají. Jaká anti-ironie! Po většinu stopáže jsem byl na Bergmana naštvaný, že se snaží vzbudit lítost v těch, co si ji nezaslouží, ale nakonec z toho vybruslil velmi elegantně. Jak jsem mohl pochybovat?

  • Radek99 -
    Můj otec George Voskovec (2011)
    *** 6.9.2012

    Dokumentární film těžící ze svého opravdu zajímavého obsahu, propadající však svou formou...tak nezáživně pojatý snímek o tak pozoruhodné osobnosti, jakou bezesporu Jiří Voskovec byl, se jen tak nevidí... O to větší škoda, neb v obecném povědomí o biografii pana Voskovce je doba po jeho druhé emigraci do Spojených států víceméně jen nezmapovaným bílým místem...

  • gogo76 -
    Práče (1960)
    *** 24.6.2012

    Rád som si tento film pripomenul. Kachyňa v mnohých scénach navodil krásnu atmosféru, ale vždy ju zhodil zbytočným "hraním sa na skauta a vojaka", ktoré v podaní malého chlapca išli po čase na nervy. Ale chlapec to bol milý, za to, čo mu tvorcovia pchali do úst, on nemôže. Ešteže z lesa vyšlo slovenské dievčatko z Porubky aj s kravou Lysaňou. To bolo oživenie, ktoré mohlo prísť o čosi skôr. To dievčatko ma fakt dojalo. "A keby som ich poprosila, že chcem ísť k mamke?"...Skoro mi slza vyšla, do frasa, musím sa vzpamätať, veď som z východu...Možno ma to dojalo preto, lebo presne také dievčatko mám doma. Trošku ma zaskočil Gustáv Valach, ktorý hral koktajúceho českého vojaka. Ako Slovák mohol kľudne rozprávať a koktať aj po slovensky. Vo filme je trochu cítiť komunistický dohľad a takú jemnú propagandu, ale možno bol Kachyňa skautom. Tak som si pri praní aspoň zaspieval s tým milým dievčatkom. "A-ja-hojaja, ruža z Dunaja"...60%.

  • Jara.Cimrman.jr -
    Sedmá pečeť (1957)
    ** 23.2.2012

    Po náročném pracovním dni nemůže zasloužilý duševní masochista sáhnout po lepším kousku, než tomto nudném, černobílém, intelektuálním žvástu. Pro mne, tedy omezeného tvora, jehož povrchnost nikdy nedocení krásu umění, má tento klenot světové kinematografie přesně hodnotu, kterou jsem za něj vydal v Levných knihách - t. j. 7,- Kč, které s chutí posílám kontejnerovou poštou někam daleko ode mne.

  • Radek99 -
    Smrt si říká Engelchen (1963)
    ***** 29.12.2011

    Skutečně mistrná adaptace autobiografického románu Ladislava Mňačka, kterou si režisérský tandem Ján Kadár a Elmar Klos nevybral náhodou, druhá světová válka pro ně byla totiž také životním tématem. Válka je zdrojem neobyčejně silných příběhů a také měřitelkou morálních hodnot, mezní situace jasně tříbí charakter a oddělují hrdiny od nehrdinů. Takové filmy se také v době socialistického realismu po roce 1948 objevovaly jak na běžícím pásu. Heroické a plné schematismů. Smrt si říká Engelchen má však ve svém středu postavu Marty, hrdinku velmi reálnou, především ve své komplexnosti a složitosti. Retrospektivní forma vyprávění umožňuje nahlížet také na hlavního hrdinu Pavla nejen jako na heroického partyzána, ale ukazuje i jinou tvář odboje (poprava německého důstojníka, pochybnosti o sobě samém, rezignace...). Kadárův a Klosův film je vlastně prolomením dobového tabu, neslušelo, ba ani nesmělo se pochybovat o obraze hrdinného československého odboje a postavy odbojáře, samozřejmě komunisty. A hle ta realistická proměna - náhle tu máme českého partyzána, který se neštítí mučit zajatce, ruský partyzán zraní a zabije sám sebe při hloupé manipulaci s protitankovou střelou, všichni tu celkem dost pijí a většina i souloží, nikdo se nikde výslovně nehlásí ke komunistické straně, na stranu partyzánské bojůvky se dokonce přidají i němečtí dezertéři, Němci tak pomáhají Čechům a Slovákům s odbojem ... Protlačit tohle všechno v roce 1963 přes systém schvalovacích komisí musel být malý zázrak. A přese všechno dříve zmíněné, ale možná právě proto působí celé drama naprosto věrohodně a realisticky, vjem autentičnosti dodává skvostná výprava i vynikající formální stránka filmu, v níž najdeme řadu nadčasově působících výrazových prostředků - vynikající kamerové scény (už úvodní přestřelka v ulicích Zlína s dechberoucími kamerovými jízdami je na svou dobu neuvěřitelná) i experimentální subjektivní kameru, asociativní montáž využívající řadu originálních střihových přechodů (záhyby čepce řádové ošetřující sestry střihem na horskou bystřinu) a i samy flashbacky a retrospektivní styl vyprávění řádně předběhly svou dobu... Samozřejmostí je vynikající hudední podkres klasika československé filmové hudby Zdeňka Lišky, který jako obvykle podbarvil filmové scény hodně expresivní kompozicí. Pominout nelze ani herecké výkony, kterým vévodí samozřejmě především Jan Kačer, už jen typologicky je to herec, který může oslovit diváka daleko za hranicemi naší země a který tu tak moc chybí v současné herecké generaci. Dnes máme totiž doslova deficit národních hrdinů a s tím souvisí i absence herců, kteří by někoho takového mohli hrát. Jan Kačer (filmovým) hrdinou bezesporu byl... ,,Všechno je jasné až v dějepise, v životě dělá člověk chybu za chybou..."

  • D.Moore -
    Ztracená revue (TV film) (1961)
    *** 28.9.2011

    Nemám rád trapné (!) klauny a filmy bez děje, které jsou zbytečně dlouhé. Mám ale rád tuzemskou hudební tvorbu šedesátých (a následujících) let, a tak jsem se s chutí podíval na, pravda, místy příšerně zmatené pásmo poskládané z písní všeho druhu, na některá ta semaforská esa, rád jsem si poslechl energickou hudbu nahranou vlachovci a krautgartnerovci, pokochal se i členkami baletu ABC... A to bylo asi všechno. Zdeněk Podskalský se evidentně připravoval na Sedm žen Alfonse Karáska, které ale díky celistvějšímu příběhu a hlavně díky hlavnímu hrdinovi dopadly lépe.

  • CheGuevara -
    Scény z předměstí (2011)
    ***** 14.7.2011

    Těžko mě vinit z toho, že nadržuju Spikeu Jonzemu kvůli tomu, že miluji Arcade Fire. Ba ne, myslím, že Scenes from the Suburbs by byly mnohem intenzivnějším zážitkem i bez znalosti Arcáďáků. Jednička s hvězičkou.

  • Madison -
    Stůj při mně (1986)
    ***** 4.1.2011

    Malý nenápadný filmový šperk, ktorý je v rámci príbehu tak skromný, jednoduchý a mierne emocionálny, že si ma - krásnymi hereckými výkonmi a rôznorodými povahovými črtami dospievajúcich chalanov, ktoré sa postupne odkrývajú v lese, kde sú odkázaní sami na seba - úplne získal. Stand by me je nabitý hodnotnými myšlienkami, ktoré sa dotýkajú poškodenej rodinnej štruktúry s ďalekosiahlymi následkami na ďalší život. Veľmi pekný film + nádherná príroda a typické kingovské aj keď jemné mysteriózne prvky spojené s vraždou.

  • Hellboy -
    Dům plný strachu (1985)
    **** 20.9.2010

    Tohle je natolik podivný film, navíc je to pohádka pro děti, že skutečně nevím, jak hodnotit. Něco tak ulítlého se mezi běžnou dětskou produkcí nevidí. Děj je naprosto zběsilý a tak strašně neobvyklý, jako by ho napsal třeba Roald Dahl... kdyby mu radil William Burroughs:)

  • tahit -
    Hrdina má strach (1965)
    **** 4.9.2010

    Pohled do nepříliš vzdálené minulosti, který není propagací socialistické společnosti. Tento film byl určitě ve svém čase velice odvážným pohledem na tehdejší realitu doby. Vše umocňuje skvělý Hrušínský. Možná pro někoho banální příběh, ale zobrazení atmosféry a trefné věty s hlubšími podtexty jsou skvělé. Protože o lidech se rozhodovalo bez jejich vědomí. Vlastně se ani nedivím, že film byl v nemilosti a skončil v hlubinách trezoru socialistické kultury. Přes to vše je zajímavé, že domácí tvůrci v období šedesátých let točili mnohdy nápaditěji než současní filmaři. Lze také napsat, že na štěstí pro český film absurdní kulturní politika nevykolejila tehdy skvělou tvůrčí dráhu režiséra Františka Filipa, protože by to byla pro náš film určitě škoda. Vždyť udělal tolik krásných filmů.

  • Morien -
    Tabu (1931)
    **** 22.5.2010

    (1001) Dívám se tak na ty veslující svalnaté opálené mladíky a říkám si: "Ty Dagmar, to je ti nějaké povědomé, co k tomu hraje!" A vskutku, ona to Má vlast! Kvituji s povděkem, že si film vystačí s minimem doprovodného textu.

  • Bebacek -
    Nikdo nic neví o perských … (2009)
    ***** 10.4.2010

    NA VLNÁCH ÍRÁNSKÉHO INDIE-ROCKU__Zlomový film Ghobadiho kariéry - natočený ilegálně (režisér byl nucen odejít do exilu), tematizující v Íránu řadou zákazů opředený hudební svět, otevřeně kritizující zdejší cenzuru vztahující se na západní hudební žánry, ženský zpěv či pouhou prezentaci hudebních nástrojů filmovým médiem. Odvážné a pro mnohého západního diváka vskutku zarážející.

  • gogo76 -
    Želvy mohou létat (2004)
    **** 7.3.2010

    Výborná depka, ktorá tak zo začiatku vôbec nevyzerá, skôr naopak. Príbeh zmrzačených detí bez rodičov, ktorí si zarábajú zberaním mín a vykladaním prázdnych nábojníc, je k záveru dosť depresívny. Na rozdiel od iných prispievateľov si nemyslím, že obsadením detí do hlavných úloh si autori premyslene a automaticky získavajú sympatie na ich stranu. Podobné filmy tu už boli a točiť filmy s deťmi je dvojsečná zbraň, jednoducho buď to funguje alebo nie. Buď príbeh je zaujímavý alebo nie je. Buď sú detský hrdinovia presvedčiví alebo nie sú. Tu našťastie všetko hovorí v prospech tvorcov. Film 80%.

  • RHK -
    Páté přes deváté (1999)
    *** 17.1.2010

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Určitě velmi profesionálně natočený snímek, s moc pěknou hudbou, kostýmy i divadelními scénami a - bohužel - pro mne s pořádnou nudou. Prostředí operetního divadla mi zrovna nesedí a celý film byl jen o operetách a plný diskusí páté přes deváté kolem nich. Trailer: http://www.reelzchannel.com/trailer-clips/27570/topsy-turvy-trailer a ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=S647is8rvvM&feature=fvw

  • xxmartinxx -
    Káťa a Škubánek (1982)
    ** 14.12.2009

    Musim říct, že tenhle večerníček jsem si nikdy neoblíbil. Nevim proč. Možná mu křivdím, ale jeho styl se mi moc nelíbil. Ani děj, který mi přišel i pro malé děti moc sentimentální, ani animace, která mi přišla nudná a nezajímavá.

  • genetique -
    Lesní jahody (1957)
    **** 18.10.2009

    Stačia dvaja dokonalý herci, takmer dokonalý scenár, legendárny režisér a podmanivý film je na svete. Reparát po nevydarenom zvítaní s Bergmanovou tvorbou v podaní filmu 'Vargtimmen' sa teda vydaril na výbornú. 85%.

  • gogo76 -
    Kladivo na čarodějnice (1969)
    ***** 22.6.2009

    Jeden z najlepších československých filmov vôbec, ktorý mi pri prvom zhliadnutí ešte v detskom veku naháňal hrôzu. Film má neopakovateľne tiesnivú atmosféru, vykonštruované procesy, mučenie, upaľovanie...to všetko je nadčasové a aj v dnešných časoch ťažko túto drámu niečo prekoná. Herecké výkony v tomto prevažne českými hercami obsadenom filme sú na najvyššej úrovni ,všetka česť najmä V. Šmeralovi, ale najväčšiu pozornosť na seba strhávajú slovenskí zástupcovia ,a to S.Valentová a najmä dokonale presvedčivý E.Romančík vo svojej najlepšej úlohe svojej kariéry. 90%. .......TheMaker nebudeš sa hnevať keď ti kvôli vyčerpávajúcej recenzii, ale aj iným dôvodom /však Ty vieš/ , ubudne jeden bod? Nemôžem sa preniesť cez tvoje odpadové hodnotenie.

  • NinadeL -
    Revue pro následníka trůnu (1969)
    * 4.6.2009

    Jen se na to podívejte, ortodoxní Dietlovci, téma, co nastřihl je volnější, než Brabcův Krysař. Zpracování je amatérštější, než všechno ostatní, co se kdy pod značkou Goldenů vyrobilo, ale všichni tleskáme za barvu, že. Koho neomrzela Marta s neustálým muckáním lva po jednom záběru, má, co chtěl. Komu vyhovuje Hela jako vepřová jezdkyně, také si to užil. Trotlující Neckář je už jenom do počtu. Revue für den Thronfolger je obyčejné honění bycha ČT dvacet let po té, když už to všichni dávno měli znát. Vidět Ruch mich an a No! podbarvené "skvělými" klipy a zemřít! Skutečně, seznámení s Knutem Kiesewetterem a Gitte Hænning bych si také bývala byla odpustila. Ale jde přece o slony a kdo chce vidět alegorii, ten ji uvidí za každou cenu kdekoli. Třeba před Mánesem. Laskavé komentáře: Marthos, kinderman, fragre a Peabody.

  • RHK -
    Svět valčíků (1936)
    **** 28.5.2009

    Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Svěží romantická komedie v okouzlujícím rytmu stepu a podmanivé melodii valčíků se skvěle tančícími Fredem Astairem a Ginger Rogers. Naleštěný předobraz Hříšného tance a Horečky sobotní noci, podobně jako byl např. Oldřich Nový uhlazeným předchůdcem pozdějších drsných filmových hrdinů. Dnes už se takové okouzlující filmy netočí - a je to škoda. (Stačí se podívat na plakát k filmu.) Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=uNOMw2W-o8o

  • castor -
    All That Jazz (1979)
    **** 28.3.2009

    Zlatou palmou v Cannes oceněný muzikál, výpravně, střihově i zvukově bohatý, který po svém karikuje svět show-businnessu. Vitální divadelní režisér a choreograf z Brodwaye v tomhle zkaženém a posedlém světě předkládá svůj příběh, který se omezuje na permanentní stres, tanečně-hudební zkoušky, drogové výstřelky, zapalování cigaret, schůzky s dospívající dcerou a několika milenkami. Až jeho srdce začne protestovat.. Velkolepě pojatý „muzikál o smrti“ je doslova tragikomicky autobiografický (uznávaný režisér Kabaretu nebo životopisného Lennyho Bob Fosse sám ležel v nemocnici po srdečním záchvatu), je dokonale výtvarně řešen a nabízí několik tanečních sekvencí, které jsou i dnes mimořádně inspirativní!! U „Čelistího“ Roye Scheidera bych takřka čekal, že během natáčení skutečně zemřel.. bravo.. Osobní, intimní dílo, bortící řadu žánrových konvencí!!

  • Zíza -
    Upír Nosferatu (1922)
    **** 17.2.2009

    Krásně naivní černobílé obrázky, které doprovází psycho hudba lkající kytary... ano, určitě to byl zářitek; navíc když to člověk vidí v kině. Ale co mě opravdu rozčilovalo, bylo to, že den byl nocí. Do tohoto filmu jsem netušila, že měsíční světlo má takovou moc, aby obkreslilo váš stín na zem...

  • Xmilden -
    Lásky jedné plavovlásky (1965)
    **** 31.10.2008

    Ani trošku nezávidím hlavní hrdince, vyvdat totiž za tchýni Miladu Ježkovou musí být horší než přečkat v jedné kleci s tygrem. Ta ženská je prostě otřesná! Josef Šebánek zde hraje toho svého tatíka. Film je velmi jednoduchý a ani nemá potřebu nějaké scény dokončit. Zkrátka Miloš Forman si dělá s filmem co si umane.

  • Shadwell -
    Já, Kuba (1964)
    ***** 4.7.2008

    Soy Cubu prostě musíte vidět. Ne nadarmo ji v 90. letech rehabilitoval Martin Scorsese u veřejnosti. Proč? Protože floskule o „zapomenutých klenotech“ a „must see“ filmech nebyla nikdy pravdivější. A protože kamera ještě nikdy nebyla tak živelná a zpřítomněná jako tady. Jak příkladné, když se film o revoluci vymyká svým revoluční stylem.

  • H34D -
    Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)
    ***** 28.5.2008

    Ač se musím přiznat, že starých, černobílých filmů si většinou nejsem schopen plně užít, brilantní dílko Dvanáct rozhněvaných mužů je svou tísnivou, hutnou a celkově dokonalou atmosférou + geniálně vtahujícím scénářem tou nejsvětlejší a vlastně jedinou výjimkou. Na první pohled skromné psychologické drama o jedné místnosti a 12 hercích poukazuje na to, že dokonce i v soudní síni se lidé mohou dopouštět základních chyb, známých už od počátku novověku (Francis Bacon a jeho základní lidské omyly): omezený pohled na věc, přejímání myšlenek/názorů ostatních, nesprávná komunikace a také novodobý nešvar - uspěchanost. Naštěstí je zde rozumný Henry Fonda, aby se pokusil ostatním porotcům otevřít oči a automaticky hned neposlat obviněného na smrt, i když vlastně ani on sám, ani nikdo jiný přesně neví, kde se pravda skrývá. 9/10

  • sportovec -
    A pátý jezdec je Strach (1964)
    ***** 30.12.2007

    Při pohledu na filmy jako Rosselliniho PAISA, ŘÍM OTEVŘENÉ MĚSTO nebo Truffautovo POSLEDNÍ METRO - ve výčtu bylo možné dále pokračovat - se může nakrátko zdát, že filmy podobného dosahu a hloubky naše národní kinematografie hraného filmu postrádá. Brynychův STRACH - a není osamělý - dokládá opak. Působivá konfrontace s dobovou současností vzniku filmu dnes - ve světle toho, co je známo - svou mnohovýznamovostí mrazí. Dusivá atmosféra druhé heydrichiády - to je nejpravděpodobnější časové zařazení filmu, který ve svých časových mikroměřítcích důsledně usiluje o opak - otevírá mezní situaci, v níž se obnažují charaktery v celé své nahotě: Někdy velké, jindy záprdkovské a až příliš často ničemné. Otázkou je, jak to všechno vymezit. Příběh neokázalého hrdiny doc. Brauna, skvěle ztělesněného Miroslavem Macháčkem, pro nějž to byla životní role, stojí na vrcholku této pyramidy. Z mozaiky dalších osudů reprezentativního žižkovského domu vyniká rodina dr. Veselého, jejíž dominantní charakteristikou jsou užaslé, nicnechápající a všemurozumějící dětské chlapecké oči nejmladšího člena rodiny. Skvostnějšího krhounkovského padoucha, jak jej v pro sebe zcela atypické úloze skvěle ztělesnil Josef Vinklář, si lze jen stěží představit (v této souvislosti se mi vybavuje Hrušínského Spalovač). Za zmínku stojí i výtečné kreace Evy Svobodové a - jako dokumentace i jako výkon - zejména Olgy Scheinpflugové. Výtečná je i dokonalá neosobnost gestapáků; zde se na své nejvlastnější interpretační parketě dokonale pohybuje Jiří Vršťala a zcela atypicky, ale naprosto přesvědčivě působí Jiří Pleskot a Milan Mach. Ve výčtu rolí-postav by bylo možné pokračovat. Zdá se, že filmu prospěl kolektivní scénaristický přístup, ale nadto všechno je nutné vyzvednout mimo literární předlohy Hany Bělohradské Brynychovu režii a Kališovu kameru, pro mne osobně nejpůsobivější v introspektivních scénách, jimiž postupně prochází značná část protagonistů STRACHU. V tomto filmu dostala česká - tehdy československá - kinematografie jednu z nejvýraznějších a nejpromyšlenějších analýz-pohledů na odvrácenou tvář okupace. Na pozadí toho, proč na počátku července 1942 250 000 Čechů hajlovalo k uctění památky katana nejen českého národa, ale vlastně celé okupované Evropy Reinharda Heydricha (exilová vláda tento fakt výstižně vyložila slovy, že ruce sice hajlovaly, ale v očích byl patrný o to jednoznačnější nesouhlas, odpor a nenávist) lépe chápeme povahu lidí, jimiž jsme i my sami. Člověk je stvořen ke štěstí tak jako pták k letu. Ale křídla lze zlomit a vůli létat potlačit nebo zcela zničit. I to je lidská povaha a lidství vůbec.

  • Boss321 -
    Pomáda (1978)
    ***** 1.12.2007

    Kultovní filmový muzikál se spoustou nádherných písniček, který udělal hvězdu jak z Johna Travolty (i když on už si udělal jméno na Horečce sobotní noci), tak z Olivie Newton-John. Tohle musel vidět zkrátka každý......

  • Madison -
    Poltergeist (1982)
    **** 1.11.2007

    Prvá hodina filmu je dokonale natočená plná existenciálneho podtónu a krásnych hlbokých myšlienok o "svete na druhej strane", ktoré najviac ovplyvňuje hrozivá a tajuplná hudba Jerry Goldsmitha. No nasledujúce scény po prvej hodine, postupne objasňujúce celý dej, mi prídu nanajvýš neskutočné a hluché. Spielberg sa nehrá na veľkého maestra hororu, takmer všetky scény sú natočené s mierou a s odhodlaním neurobiť z diváka hlupáka. Nebyť niektorých scén, ktoré prekračovali hranice primeranosti a uveriteľnosti, bolo by to za 5*.

  • hirnlego -
    Poznamenaní (1948)
    *** 8.5.2007

    Zpočátku téměř až dokumentární pohled na válkou poznamenané děti. Jejich zachránci jim nechtějí ublížit, avšak pro těžce zkoušené děti se pouze jedny uniformy vyměnily za jiné, strach zůstává - a není se čemu divit, vzhledem k hrůzám, jakými si prošly. Po slibném, chvílemi snad až mrazivém začátku se přibližně od onoho Karlova setkání se Stevem začíná míra patosu povážlivě zvedat, avšak únosnou mez jen tak tak nepřekročí. Pěkný film za 3,5* - přeci jen mám radši poněkud "syrovější" zpracování (i když uznávám, že vzhledem k době vzniku filmu se vlastně tomu optimismu a naději ani nelze divit).

  • Divočák -
    Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992)
    ***** 18.3.2007

    Slyšel jsem, že pánové kolegové z Prahy prý tento film nechápou a upřímně jej považují za buranský a nevkusný... A já říkám, když se vám to nelíbí, tak jdetě někam!!! Dědictví je snad ta nejlepší komedie, co u nás po revoluci vznikla a budiž až symbolické, že v podstatě vznikla těsně po ní. Kupa legendárních hlášek, nekompromisní humor, výborní herci a žádná pražská verbež. Takhle se v našich poměrech dělá KULTOVNÍ FILM!!! *** Věděli jste, že: Ve scéně, kdy Bohuš s Irenkou nakupují v obchodě nové oblečení, můžete v zrcadle zahlédnout celý natáčecí štáb.***

  • Pohrobek -
    Vlasy (1979)
    **** 30.12.2005

    Hippie-muzikál, kterému vůbec neškodí, že byl natočen až v době všeobecného vystřízlivění. Své neztratil dodnes a je jednou z nejhlasitějších Formanových poct svobodě čehokoliv. Velmi sympatický, příjemně volný a dostatečně humorný příběh. Překvapivě propracované postavy. Životní a bohužel poslední skutečně vyčnívající role Treata Williamse. Za povšimnutí stojí (a mě to obzvlášť potěšilo) i generálská rolička režisérského mága Nicholase Raye, který mimochodem zesnul právě v roce 1979 :(

  • choze -
    „Pane, vy jste vdova!“ (1970)
    **** 28.11.2005

    Jako dítě jsem tenhle film zbožňoval, dnes musím zdrženlivěji konstatovat, že přes všechny klady o absolutní špičku nejde. Pořádně smát jsem se začal až u neuvěřitelně absurdně komického finále, kdy se konečně vrátila na scénu paní Štubová (geniálně podaná jak na začátku Helenou Růžičkou tak na konci Ivou Janžurovou) a krásně aristokraticky povznesený král v brilantním podání Jiřího Sováka. Musím smeknout před tvůrci, kteří dokázali tak mistrně zauzlovat zápletku o tolika postavách a postavičkách a také před herci, kteří do jednoho odvádí strhující výkony, speciálně slovy nepopsatelná Iva Janžurová. Její paní Štubová, naše nejslavnější masová vražedkyně, by si zasloužila nejméně tolik filmů jako Jason Voorhees. Jiří Sovák, Miloš Kopecký a Vladimír Menšík dokonale oživují svoje vedlejší postavy, Jiří Hrzán, Eduard Cupák a Jan Libíček příjemně přihrávají a Olinka Bérová koupající se ve vaně a halící se po roztrhání svých modrých šatiček Janžurovou do gobelínu je sexy jako nikdy.

  • kleopatra -
    Hříšný tanec (1987)
    ***** 15.10.2005

    Úvodní černobílá taneční scéna s písničkou Be my baby, přes kterou jdou růžové titulky, je na filmu to nejlepší, kolikrát si pustím jen ji, fakt má "dráp". Příběh o Johnnym, který se "včera živil rohlíkama a dneska mu ženský strkaj do kapes diamanty"(ale na doktora nemá), a Baby, která mu "zachránila zadek" svou proměnou dřeva v tanečnici, skřípe v podstatě od začátku do konce, ale mám ráda tu hudbu (jednu z písní a ne špatnou spáchal sám Patrick) i tanec, zvlášť "hříšný" v brlohu personálu (a ještě zvlášť ten Cynthie Rhodes), a přes bláboly jako "bojím se, že vyjdu z této místnosti a už nikdy nepocítím to, co cítím, když jsem s tebou" se s úsměvem nejen že přenesu, ale dopředu se na ně těším. Není to za kvalitu filmu, spíš za pocit, který se léty a opětovnou schopností zabrnkat na srdeční svalovinu jen násobí, a za to, že pohádky jsou fajn. Občas určitě.

  • berg.12 -
    Bob a Bobek - králíci z … (1979)
    ***** 12.6.2005

    Na domácí scéně jim prostě nikdo konkurovat nemohl. Křemílek s Vochomůrkou nesahali téhle dvojce ani po kotníky a spolu s "Maxipsem Fíkem" patřili jednoznačně k nejoblíbenějším večerníčkům mého dětství. V obou dvou se také odráží bezkonkurenčně nejlepší herecký projev Josefa Dvořáka. Kdyby za nic jiného, tak za tohle si moje sympatie stále uchová.

  • betelgeuse -
    Sedm nevěst pro sedm bratrů (1954)
    **** 15.11.2004

    Nenechte si ujít toto unikátní spojení amerických buranů (farmářská komunita, Oregon, 1850) a římských dějin (motiv únosu Sabinek). I bez roztomilé, leč nechtěné zoofilní asociace ("A man can't sleep when he sleeps with sheep."), by 7B47B bylo velice nadprůměrnou muzikálovou zábavou, která se zaryje do paměti kinofila především díky výborné hudbě a choreografii.

  • Oskar -
    Mach a Šebestová na … (1999)
    **** 24.11.2003

    "Prázdniny jsou príma věc, pokud nejsi jezevec. Dej se k nám, patří nám sluchátko i Jonatán." Stále velmi svěží a kvalitní zábava pro děti. Literární podklad zůstává na stejné úrovni, horší je to s režií. Jednotlivé filmy původní série točili přímo scénárista Macourek, výtvarník Born a animátor Doubrava. Jeden dohlížel na druhého, každý měl právo veta a na každý díl, aby něco neuspěchali, si dali čtyři měsíce. Jenomže tahle série vznikla (opět podle knížky) na objednávku ČT a musela být hotová celá zhruba za rok a půl. Režisérka Cilka Dvořáková dělala, co uměla, ale fakt je, že už tam nenajdete tolik čistě vizuelních gagů. Škoda. 70 %

  • Oskar -
    Moulin Rouge (2001)
    ***** 11.4.2003

    Moulin Rouge. Domov prostopášných kurtizán, chrám rozdováděných bohémů a nekonečný zdroj inspirace pro umělce všech zaměření. A také místo, kde se setkává Phill Collins s Madonnou, Elton John s Dolly Parton a v "diamantové" písni dokonce Marilyn Monroe s Marléne Dietrich. Koho překvapí, že do toho všecho organicky zapadá Offenbachův kankán z Orfea v podsvětí? Zapomeňte na všechny muzikály, které jste dosud viděli. Pryč je broadwaysky úhledné skotačení z My Fair Lady i Julie Andrewsová, prostince rotující Za zvuků hudby (ta píseň v MR taky zazní). Baz Luhrman natočil NEJFILMOVĚJŠÍ muzikál všech dob, eklektický ohňostroj emocí, filmových asociací a starých songů v nových hávech. Tak třeba Roxanne. Z uprděného reggae od Police je strhující, dechberoucí, střevarvoucí tango a nejsilnější scéna filmu. Vizuální stránka MR evokuje roztančená plátna Toulouse-Lautreca, ale i legrační bollywoodské zpěvohry. Snad poprvé od filmu Až přijde kocour jsou barvy (červánkově růžová, chladně modrá a medově zlatá) dějotvorným prvkem a prostředkem režijního vyjádření. Ewan McGregor svým zpěvem strčí do kapsy většinu původních interpretů. A věřte, že tím jsem ANI ZDALEKA nevyjmenoval všechny klady filmu. 100 %

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace