44. Letní filmová škola

Plakát k festivalu 44. Letní filmová škola

Největší nesoutěžní filmový festival v České republice – Letní filmová škola Uherské Hradiště – se letos bude konat od 27. července do 5. srpna.

Festival bude slavit – 100 let výročí od narození Ingmara Bergmana, 100 let od vzniku Československé republiky, 120. výročí českého filmu a 130 let od narození F. W. Murnaua, jehož němé filmy doprovodí živá hudba. Představíme také méně známou tvorbu i nejzásadnější celovečerní díla Larse von Triera, virtuální realitu i slavné muzikály. Projedeme se na divné vlně z Řecka a ohlédneme se za děsy z dospívání.

AČFK uvádí / Distribuce - Staré Město

AČFK uvádí / Distribuce - Uherské Hradiště

AČFK uvádí / LFŠ uvádí - Uherské Hradiště

AČFK uvádí / Projekt 100 - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Češi v zahraničí: George Voskovec - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Kdo jsou Češi? - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Novinky - Kunovice

Česko/Slovensko / Novinky - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Studentské filmy - Uherské Hradiště

Doprovodný program / Dětský program - Uherské Hradiště

Historie / Filmová čítanka: Roztržená opona - Uherské Hradiště

Historie / Němý film s živou hudbou: F. W. Murnau - Uherské Hradiště

Historie / Retrospektiva: Ingmar Bergman - Uherské Hradiště

Historie / Žánr: Muzikál - Uherské Hradiště

Hosté / Bahman Ghobadi - Uherské Hradiště

Hosté / Alejandro Fernández Almendras - Uherské Hradiště

Hosté / Andrzej Jakimowski - Uherské Hradiště

Hosté / Iva Janžurová - Uherské Hradiště

Hosté / Meir Lubor Dohnal - Uherské Hradiště

Hosté / Mike Leigh - Uherské Hradiště

Hosté / Roland Klick - Uherské Hradiště

Letní kino / Giganti českého filmu - Uherské Hradiště

Letní kino / Novinky s innogy - Uherské Hradiště

Odborný program / Stan České televize - Uherské Hradiště

P.S. - Uherské Hradiště

Současnost / Be2Can Starter - Uherské Hradiště

Současnost / Greek Weird Wave - Uherské Hradiště

Současnost / Hot TV - Uherské Hradiště

Současnost / Ikona: Lars von Trier - Uherské Hradiště

Současnost / Půlnoční delikatesy: Stranger Films - Uherské Hradiště

Současnost / Východní přísliby - Uherské Hradiště

Komentáře k zobrazeným filmům

  • Rimsy -
    Hmyz (2018)
    **** 2.7.2018

    Důstojné rozloučení s velkým umělcem. Málokteré jméno udělalo Česku takové jméno ve světě jako právě Švankmajer a jeho poslední snímek na tomto obrazu nic nezkazí. Jistě, zase se jedná o šílenost, která pro běžného diváka, jenž se chce prostě podívat na komedii s Jirkou Lábusem, prostě není. Švankmajer předkládá esenci svého stylu, v níž kombinuje znepokojivé animace se surrealistickými výjevy, navíc okořeněné vyhrocenou sociální kritikou z pera bratří Čapků. Dobrý námět a schopné zpracování, ukazující, že Švankmajer by ještě rozhodně měl co říct – škoda, že se do dalšího velkého projektu už nepustí.

  • zelvopyr -
    Wings (1927)
    ***** 7.5.2018

    [Oscar za nejlepší film č. 1.] * Chystám se na Oskary popořadě :) Teda za nejlepší filmy. Čekám místy zklamání - tady se nekonalo, naopak. Jako často u němých filmů, chvíli mi trvá rozjezd, naladění se na jiný styl vyprávění. Po pár desítkách minut přestanete vnímat přehnanou gestikulaci, nahrazující žvanění, a vcucne vás to do děje. Mimochodem, obsah je poměrně blbě, pisatel film asi neviděl (není to Mary, do které se zamilují - naopak, ona má roli ženy hluboko ve friendzóně jednoho z nich a oba milují jinou) a jen ho odněkud opsal. Co se týče děje, je jednoduché nazvat ho šmahem jako schematický... to se v podstatě dá napsat o každém filmu, který má něco převyprávět za průměrně hodinu a půl až dvě. Zde se mi líbilo poctivé vyprávění. Ano, vyprávění -- příběhu, u kterého se dalo tušit, jak dopadne, a člověk se pomalu modlil, aby tak nedopadl... pak nesmyslná tragédie války udeřila, a katarze byla opravdu silná. No a krom příběhu značně silnějšího než měl Tmavomodrý svět, ba dokonce možná i Nebeští jezdci, byla zde také masivní výprava, fantastická kamera nejen exteriérová z bitev, ale i interiérová třeba z pijatiky (zasadil bych ji do 50. let či moderněji) a kvalitní střih. Triky ušly, ale padající letadla i dogfighty -- příliš opakovaných záběrů a leckde byly modely očividné, to nepůsobilo zase tak dobře. V půli za ***, na konci bez váhání plný počet.

  • xxmartinxx -
    Tlumočník (2018)
    * 17.3.2018

    Nejstatičtější roadmovie všech dob působící dojmem, že dramaturg omylem špatně klikl při hledání přílohy k mailu a tvůrci omylem zrealizovali první nástřel scénáře bez jakékoliv autokorekce nesmyslných zastávek a nefunkčních vztahů. PS: Při patnáctém leteckém tracking shotu auta doprovázeným tou samou melodií jsem vážně pochyboval o tom, že život jako koncept je nějak omluvitelný.

  • xxmartinxx -
    Až přijde válka (2018)
    *** 20.2.2018

    Po rozhovoru s režisérem mám na ten film o kus lepší názor, můj dojem z něj stoupl. Ale to nikdy není dobré znamení. Všechny ty komplexní problémy mi nepřijdou 100% jasně artikulované, tak to nakonec z velké části sklouzává ke kroucení hlavou a pohoršením - ale to je málo, to nestačí. A režisér to ví, tak se snaží nebýt jen další observací extremistů, kterých už je v Česku i ve světě víc než dost. Daří se jen částečně.

  • DaViD´82 -
    Rock’n Roll (2017)
    **** 3.2.2018

    Když se nejhvězdnější a bulvárem nejobletovanější pár Francie rozhodne hrát sebe sama, zatáhne do toho svého potomka, rodinu, přátele a tématitují krizi středního věku, tak potenciál samožerství je nezměrný. Speciálně když si to Canet i natočil, napsal, hraje hlavní roli, jde o jeho krizi středního věku, smutní nad svou páprdovitost, usedlostí života ve stínu ještě slavnější a kariérně úspěšnější hvězdy než je on sám či je zhrozen, že herečtí kolegové jeho generace jsou za sexsymboly a on je přesným opakem... Jenže Canet tohle vše ví a jeho řešením je nastavení obou prostředníčků. Dělá si tak srandu ze všeho; sebe sama (stylizuje se do überdebila typického pro francouzské šílené komedie), filmového zákulisí, kolegů před i za kamerou (včetně svých skutečných producentů), klišé artových "já chudáček slavný s úspěšným životem" počinů, výstřelků celebrit i (hlavně a především) z diváka, protože jakkoli to započne normálně, tak čím pokročilejší stopáž, tím šílenější anarchie jdoucí natruc všemu co byste čekali, se z toho vyklube. Je to dokonce až tak svébytné, že to je lehké upřímně milovat či z duše nenávidět a nic mezi tím. Takto se rodí kulty. PS: Škoda jen, že nedotáhl i svou ex či skoro otce svého druhého dítěte; Diane i Brad by do toho dramatickým i komediálním talentem padli jak ulití.

  • DaViD´82 -
    Nejlepší (2017)
    **** 10.1.2018

    Kdyby mi někdo tvrdil, že to natočil Ondřej Trojan, tak bych mu to sežral i s navijákem. Já si totiž nemůžu pomoc, ale ono to jede na stejné „odlehčeně-vážné“ vlně jako Občanský průkaz; obraz jedné generace, který se skrze zábavné historky a hláškující postavy překlopí krok po kroku v něco o poznání serióznějšího a vážnějšího. Každopádně první polovina výrazně lepší té druhé. Právě proto, že jen zachycuje „normalizační“ eskapády jednoho feťáka. Jakmile se ovšem najede na schématický syžet „kterak se postavil osudu i lékařským posudkům a ve sportu novou drogu našel“, tak to zneužívá veškeré myslitelná klišé tím nejlacinějším možným způsobem. Každopádně herecké výkony a osudy jsou to natolik silné, že to nepopiratelně i tak utáhnou, ale tohle si vyloženě říkalo o aspoň trochu podvratnější přístup než další z řady nekonečných variací téhož.

  • Morien -
    West Side Story (1961)
    **** 22.11.2017

    (1001) Když se dnes podívám do zrcadla, tak je jasné, že se mi podařilo překonat čistou neředěnou nenávist ke "klasickým" muzikálům (ačkoliv z těch vzniklých před rokem 2000 mám pořád doopravdy ráda jenom Jesus Christ Superstar). Nevím tedy, jestli je to osobnostní vývoj hodný poplácání po rameni, ale vzhledem k tomu, jak jsem si užila nový nezaujatý pohled na West Side Story, tak asi ano. Jedním z definitivních plusů je to, že film používá tanec a potažmo zpěv jako vyjadřovací prvek se smyslem a účelem (a ne jenom proto, že chce nebo může, viz například můj nedávný vzteklý hejt vůči samoúčelnosti v La La Land). Hudba a tanec pomáhá pouličním chuligánům kočkovat se beze slov, ale s jasným významem a univerzální srozumitelností, a není to vlastně to, co od filmů obecně chceme? Já ano. Taky jsem extrémně spokojená s převládající barevnou paletou (fialová, karmínová, oranžová a tyrkysová forever), protože se mi často zdá, že filmy, o kterých se říká, že jsou vizuálně krásné, používají takové barvy, ze kterých se mi buďto rovnou obrací žaludek, a nebo se mi prostě jen zdají přeplácané a nelogické (moderní desaturovaná modrošedá šeď, jakou používá třeba Wan v těch svých hororech, a nebo naopak kolotočářsky svítivé primární modré, červené, zelené, žluté ala Avatar, z té ohavné barevnosti jsem se nevzpamatovala dodnes). Kvůli West Side Story jsem objevila malíře Roberta Vickeryho a jeho úchvatné obrazy plné světla a stínů, takže za to taky díky, filme. Bez čeho bych se vlastně nejvíc obešla je ústřední milenecká linka, jakkoliv to může být kacířský názor, když má být celý příběh aluzí na Romea a Julii. Jenže co nadělám, jejich společná unylá chemie i hudba pro mě obstarává nejnudnější pasáže filmu a jako by ani nebyla úplně potřebná pro finální pointu. Nejspokojenější jsem byla, když to bylo temperamentní drámo o tom, že v Americe jsou si všichni imigranti rovni, ale někteří jsou si rovnější.

  • NinadeL -
    Zahradnictví: Dezertér (2017)
    ***** 22.10.2017

    Zatímco v Rodinném příteli si mohu hledat množství kvalit pro budoucí četné reprízy již nyní - neb je to lehčí melodramatický žánr - s Dezertérem budu opatrnější. Jeho kvality jsou opět výrazné, nicméně natolik niterné a syrové drama není skutečně procházkou rajskou zahradou a opakovaně prožívat ty groteskní a surové situace zas a znovu je divácky náročné. Pikantní jsou všechny detaily i celková vyznění těch dramatických oblouků a lidských osudů. Například pouhým obsazením Zuzany Mauréry do vedlejší role v dílčí anekdotě v kadeřnickém salónu už Hřebejk udává tón celé scény, nebojí se ale zároveň zůstat při komediální epizodce v hořkosladkém vyznění, což je velmi cenné. Bylo by ostatně velmi falešné točit čistou komedii z těch přelomových let. Děkuji a těším se na uzavření celé trilogie.

  • Psema -
    Na Chesilské pláži (2017)
    *** 9.9.2017

    ​​Ian McEwan píše populární a nesmírně čtivé knihy a daří se mu i v případě filmového scénáře ke svému vlastnímu dílu Na Chesilské pláži. Melodramatická polemika o podstatě lásky a (ne)zbytnosti manželského sexu je humorná i smutná zároveň a příjemně překvapí především pěknou kamerou a vrstevnatými výkony dvou hlavních představitelů. Na film si zřejmě o půl roku později nevzpomenete, ty dvě hodiny v jeho společnosti se však zapíší do paměti více než uspokojivě. Ideální film na návštěvu kina s matkou či kamarádkami. [TIFF17]

  • xxmartinxx -
    Svět valčíků (1936)
    **** 1.8.2017

    Zbytečně moc mluvení a řešení věcí... A byly mi i docela nesympatické postavy, které, mi přišlo, překročily hranici prostopášnosti a byly prostě jen zlé a sobecké, přičemž to mělo být asi roztomilé. Ale dá naplat, jakmile Fred s Ginger začnou tančit, teleportuje se člověk do jiného, lepšího světa. A finální duet je geniální.

  • verbal -
    Svatojánský věneček (2015)
    * 15.1.2016

    Z prdele klika 3, která jen díky zručnosti režiséra neskončila v tak Trošku teploušsky afektovaných análech některého z komerčních kanálů. Chudák Bubák sice dělal, co mohl, ale to řídké hovno, jež tentokrát dostal do ruky, by proteklo mezi prsty i Kopolovi. Jako je sice moc fajn, že si Epštajn evidentně konečně našel kluka, ale v romantickém opojení násilně mele místy až opravdu trapné sračky a dělá z našich dětí přihřáté infantilní debily. A Roman Skamene se na role pohádkových milovníků vskutku příliš nehodí, i když si to princezna tentokrát dělá raději sama. Logaritmickým pravítkem!!! Aha, tak pardon, teď jsem mrkl na obsazení, a on to byl Mádl, který nám po pubertě kapku zmutoval. Tak ten. Od úplného dna žumpy to kromě důstojného vedení odlepila jen ta kohorta skvělých herců včele s jako vždy famózním Ivannem Trojaninim, jenž se i nebál párkrát si v pohádce kvalitně zapičovat. Velmi doufám, že Markovi ta dovolená na Lesbosu úplně nevysaje veškerou invenci a brzy se vrátí, a to nejlépe do starých heterokolejí.

  • Malarkey -
    Chevalier (2015)
    ** 10.12.2015

    Řecký film se mi v rámci celé Evropy jeví o dost slabší v porovnání s jinými zeměmi a ani tento film není jeho výjimkou. Zvláštní téma pojednává o partě poměrně zachovalých chlapů, kteří nemají problémy s penězi. Už to samo o sobě ve mně evokuje nulové emoce. A spolu se stejně nulovým humorem musím říct, že Chevalier ztroskotal na všem, co ho mohlo činit alespoň trochu zajímavým . O to více mě nezaujal ani fakt, že film, ve kterém se v podstatě neobjeví žádná ženská, točila ženská.

  • troufalka -
    Kristove roky (1967)
    *** 11.5.2015

    Chaotičnost Jakubiskova podání inspiruje, nahodím místo komentáře mírně chaotické dojmy: Iva Janžurová nedabuje pouze Janu, je ke slyšení i v baru, kde se Jana nevyskytuje. Igor Luther má opět vynikající kameru. Miriam Kantorková sice hraje starší partnerku, ale je ve skutečnosti o skoro dva roky madší než Jiří Sýkora. Jak už je dobrou tradicí, Jakubisko obsadí vždy do svých filmů i vlastnoručně namalovaný obraz (zde působivý portrét madony s dítětem nápadně připomínající Janu Stehnovou) Život bohémů je mi na hony vzdálený. Jejich umění je mi překvapivě blízké. V průchodu Juraj ukazuje na plakát o rok staršího filmu Majster kat ve kterém sehrál hlavní roli Vlado Müller.

  • nunka -
    Nymfomanka, část I. (2013)
    *** 2.12.2014

    Ja a pán Trier - to je nevyspytateľná kombinácia. Väčšinou sa mi však nepáči, čo natočí, aj keď jeho tvorbu rešpektujem, no myslím si svoje.Tak ako aj v tomto prípade. Mojou motiváciou k vzhliadnutiu Nymfomanky bola predchádzajúca výborná Melanchólia. Nymfomanka I. stojí na princípe symbolov, retrospektívy a návratu do čias detského veku a skúseností, kde to celé vlastne začalo, pokračovalo, vyvíjalo sa a zostalo stáť. Prepojenie retrospektívneho rozprávania a analýzy toho obdobia v rozhovore mi prišlo veľmi prvoplánové a nie vychytralé a vôbec nie šikovné. Ak mala byť Nymfomanka štúdia či analýza ženskej sexuality, prvá časť Nymfomanky na to šla celkom dobre (aj keď by to chcelo viac psychickej analýzy), tragickejšie bolo už jej pokračovanie.

  • Enšpígl -
    Fígle (2007)
    **** 30.10.2014

    Další polskej film, kterej má v sobě užasně vytvořenou atmosféru doby. Naprosto mě dostal způsob vyprávění, protože tady jsou dialogy jen jako doplněk obrazovému vyprávění příběhu. Snímek je hodně obsahově silný, ale má v sobě užasnou poetiku, něžnost a schopnost lehce získat divákovi sympatie k hlavním hrdinům. Opět se ukázalo, že největší krásu si člověk nosí v sobě. S polskou kinematografií asi brzy skončím v posteli, jak se do ní pomalu, ale jistě zamilovávám.

  • troufalka -
    Tichá bolest (1990)
    ***** 1.9.2014

    "Správnější je v Bohu žít, než se k Bohu modlit."                                                                                                           Citlivý rukopis Jiřího Křižana, vkládající do úst starci moudrá slova. Ve srovnání s Černými barony nebo Tankovým praporem několikanásobně převyšuje jak na pravdivosti, tak i ve zpracování.                                                                                         "Osud je akorát výmluva pro svinsta, která lidí páchají."                                                                                                 Jedna z nejlepších rolí Rudolfa Hrušínského.                                                                                                                               "Píšu co si myslím a myslím si co chcu, dělej to též tak. O čem víš, že je správné, dělej podle sebe, nenechávej si nic diktovat."

  • Lima -
    27. den (1957)
    *** 31.8.2014

    Plakátové info: TA NEJVÍCE ŠOKUJÍCÍ PODÍVANÁ, JAKOU KDY FILMOVÉ PLÁTNO MĚLO ODVAHU STVOŘIT!!! 27 VZRUŠENÍ BĚHEM JEDNÉ MINUTY!!! ____ Jirka Voskovec a jeho hláška: „Žádná lidská síla na Zemi nedokáže otevřít tuto krabičku, pouze moje mentální projekce!!“ v dobové americké sci-fi, no kdo by odolal? Plakáty k filmu samozřejmě – jako vždy – přehánějí. Tady se nehraje na šoky a na nesnesitelná napětí. Dokonce se tady nehraje ani na filmové triky (pokud nepočítám ty dva sekundové záběry létajícího talíře), pouze na celkem inteligentně vystavěný příběh s méně inteligentním vyvrcholením. Tenhle film je dnes mezi sci-fi fanoušky již skoro zapomenut, ale vlastně trochu neprávem. Reflektuje, podobně jako mnohem známější ´The Day the Earth Stood Still´ z roku 1951 éru Studené války, kdy se rozehrává klasická politická šachová partie mezi „hodnými“ Američany, kterým jde jenom o mír a mezi ruskými komoušskými bastardy, kterým jde jenom o to, vyhladit celé Spojené státy. Po filmařské stránce nejde o žádné laciné béčko, často se mění prostředí, a vizuální stránka je bohatá na exteriéry. Celý film stojí pouze na dialozích, takže by dobře fungoval i jako divadelní hra (jde o románovou adaptaci autora, co napsal i scénář) a trocha málo vzruchu přinese pouze jedna malá přestřelka. Koncept, kdy osud lidstva je vložen do rukou pěti pozemšťanů, mi přišel zajímavý. I tím způsobem, jak se oni sami s touto skutečnosti vyrovnávají, každy po svém. Ve druhé půli se pak již rozehrává klasická hra na „zlého“ a „hodného“ (čti USA a SSSR), která protřelého diváka může nudit. Každopádně potěší, jak relativně velký herecký projev dostal Jiří Voskovec, včetně závěrečného proslovu, jakémusi varovnému apelu lidstvu, který film zakončuje.

  • Malarkey -
    Představ si (2012)
    ***** 8.8.2014

    Naprosto krásný, upřímný film, který s lehkostí a vtipností sobě vlastní vypráví příběh nevidomých, tak krásně, že jsem se s nimi okamžitě sžil. A nebylo to depresivní, jak by někoho mohlo napadnout. Spíš právě naopak. A nejenom příběh mi udělal obrovskou radost, i herci nemají chybu a atmosféra prosluněného Lisabonu to všechno krásně završuje.

  • NinadeL -
    Nymfomanka, část II. (2013)
    **** 5.7.2014

    (2x) Po pěti a půl hodinách prožitých s reprízou obou dílů řadím Nymfomanku mezi své nejoblíbenější zážitkové filmy. Ona je to prostě skutečně velmi zábavná selanka. Z toho střídání herců ve stejných rolích mám pocit jako z Buñuela, však oni se nejen v tomto směru s von Trierem velmi potkávají. Oba beztak tvoří jen pro to, aby si ze všech a všeho udělali srandu a to je mi sympatické. Na poprvé jsem se sice tolik nepotěšila jinak žánrově vyznívajícím druhým dílem, oproti velmi volnomyšlenkářskému začátku, nicméně režisérská verze tuto negaci hází cele za hlavu. Nového materiálu k vidění je tu až hodina a toto logicky přináší nový pohled jak na celek, tak na druhou polovinu této černohumorné záležitosti. Zdánlivě podivné myšlenky a poselství ze zkrácené verze získávají svou přirozenou argumentaci a své logické místo v ději. Zejména si cením celé linie o potratu, která dotváří postavu Joe naprosto geniálně. Na druhou stranu jsem doufala ve větší množství nového z kapitoly Fido, ale tam už zřejmě nechtěl jít dál ani Lars. Škoda.

  • Radko -
    Mrtvý mezi živými (1946)
    **** 23.6.2014

    Uprednostnenie záujmov zachovania vlastného života a zdravia pred záujmom ochrániť niekoľko dňový obrat v banke sa považovalo (aj dnes považuje) za oslabenie firemnej kultúry a uprednostnenie ega pred firmou: živiteľkou. Okrem pracovnej degradácie po takomto bezprecedentnom oslabení Matky aj Otca Tvojho (čiže zamestnávajúcej banky) nasleduje pošuškávanie o zbabelosti. Problémy v partnerskom vzťahu tiež na seba nenechajú dlho čakať. Mienka verejnosti sa stotožní s mienkou vedenia. Jednak preto, že v očiach drvivej väčšiny ľudí majú názory riadiacich osôb oveľa vyššiu váhu a zároveň preto, že patetické hrdinské gestá v prospech akéhosi vyššieho dobra (hoci tu ide len o vyššie dobro Banky) majú taktiež v očiach verejnosti auru nespochybniteľného udatného činu. Film presne rozoberá situáciu opovrhnutého, ktorý v očiach morálnej väčšiny zbabelo vydal lupičom peniaze namiesto toho, aby sa udatne bránil dvom namiereným pištoliam. Zároveň poukazuje na zbabelé hrdinstvo kolegu, ťažiace z menšieho ublíženia na zdraví pri prepade a na snahu nespravodlivo obviňovaného dokázať, že sa v danej situácii vôbec nechoval zbabelo, ale rozumne.

  • Gemini -
    Výlet (2002)
    **** 20.6.2014

    Tady to Alice Nellis skutečně vychytala. Ačkoliv je otázka nakolik je to její zásluha a nakolik těží z (jak jinak než) vynikajícího výkonu Ivy Janžurové v interakci s jejími skutečnými dcerami. Igor Bareš se taky nenechal zahanbit, a zalidněnost zvláštními postavičkami je přesně taková, jaká by vás napadla u sloganu "Road movie po česku, po žensku". Kdybyste si ten slogan měli představit v tom nejlepším smyslu, samozřejmě:) Mně to víc než vyhovovalo. 80%

  • Sarkastic -
    Ze života loutek (TV film) (1980)
    *** 4.5.2014

    Poměrně zklamání. Závěrečná pointa je vyloženě trapná, ať už Bergman vědomě klamal, nebo (a to je můj názor) si prostě jenom odporoval. Možná je to jenom můj osobní problém, jak tak koukám na ta výborná hodnocení, ale já se nedokázal vcítit do hrdinů filmu. Jejich emoce třeba nakrásno vřely uvnitř jích samých, avšak já je necítil. Některé z postav mluvily, jak kdyby ani nebyly přítomné, nevyjadřovaly se k věci (případu), nýbrž si jen vylévaly srdce (zvláště Tim). Jednání hlavního hrdiny se těžko dalo jakkoliv vysvětlit, natož pochopit (hlavní motiv navíc zůstal zcela nedořešen). Ze života loutek není špatný film, ani snímek, u kterého by se člověk nudil, ale já jsem do něho prostě nedokázal proniknout a naladit se na jeho atmosféru. Za mě proto pouze průměr.

  • Radko -
    Výlet do Squashlandu (1967)
    *** 21.1.2014

    Jednoduchý detský animovaný príbeh záchrany uneseného zajaca. Filmové začiatky jedného zo série režisérov posadnutých od detských čias robením filmov. Okrem Larsa von Triera patrí do tejto skupiny napr. John Carpenter, Kenneth Anger, John Waters či Steven Spielberg.

  • NinadeL -
    Strašidla na Kulíkově (2010)
    **** 30.12.2013

    13/13 Na hradě Kulíkově se mi vždycky líbilo. A ocenila bych návrat Ruprechta i do Čtyřlístku. Ale je zajímavé, že ačkoli stále stejní tvůrci jsou na svých místech, celému novému večerníčku podkopává nohy moderní nedbalá animace. Přičemž výtvarné návrhy jsou v pořádku, Renčín je stále kouzelný. Stejně tak je radost poslouchat Abrhámův komentář. Konečně, i ty příběhy jsou zajímavé a dobře navazují na první řadu, i na čtyřlístkové příběhy a beletrii, která vznikla v mezičase. Takže kde je problém? Zatímco z první řady se stala nostalgická jistota, dvojka přišla na řadu až v momentě, kdy zřejmě chyběli potřební pracovníci na Kavčích horách, aby to celé do sebe zapadlo jako puzzle. Škoda. Ale doufám si odhadnout, že děti tak kritické nejsou.

  • Traffic -
    L (2012)
    **** 28.1.2013

    Makridisův film je možné (a v kontextu řecké, potažmo evropské ekonomiky téměř nutné) vnímat jako absurdní satirickou poému o třídních rozdílech a postupném metaforickém pádu na dno společnosti. Diference a vzájemné nepochopení příslušníků různých společenských tříd jsou tu vyjadřovány různými typy dopravních prostředků, přičemž ty zároveň tvoří jakýsi "potravní řetězec" (na vrcholu jachta, pak auto, motorka a nakonec zvíře-medvěd). Postavy pozbývají jakékoli hlubší individuální rysy, protože jsou vždy určovány pouze svojí momentální příslušností k určité třídě - vnějškovými znaky (oblečení atd.) spojenými se svým dopravním prostředkem (a jím samotným). Za geniální považuju všechny scény s Měsíční sonátou, které jsou ještě vtipnější, pokud jste viděli Slona od Van Santa. Tam se to dostává až někam do vod intertextuálních rozhovorů vedených napříč artovou kinematografií, kdy jako by řecký umělecký film sarkasticky dokazoval, že ani tu "dojemnou klasiku" si do svého filmu nemůže dovolit zařadit v kvalitní nahrávce bez rušivých chyb a přehmatů (na rozdíl od "západních mistrů"). P.S.: Závěrečnou scénu vnímám jako zhmotněnou fantazii, protože jinak by ten film popřel sám sebe.

  • Karlos80 -
    Mrtvý bod (1970)
    **** 11.10.2012

    Wau, tak tohle to byl neuvěřitelně podivný film a svým způsobem velmi originální záležitost. Co do žánru, tak jde o čistě moderní western, který byl zřejmě ovlivněn jen o pár let mladší Leonovou klasikou "Good, the Bad and the Ugly", je to ale i trochu Peckinpaha nebo Jodorowského, najdou se zde ale i určité post-apokalyptické znaky (zcela izolované a opuštěné městečko - tzv město duchů, všude samý prach, špína a beznaděj). Deadlock to skutečně téměř fantastická bizarní záležitost - téměř beze slov s velmi slušnou atmosférou a se spoustou násilím. Prostředí kde se točilo (poušť, opuštěný důlní lom) je neuvěřitelně reálné a spolu s dobře fungující a pasující hudbou krautrockové skupiny Can hodně napomáhají celkovému tónu filmu a jeho atmosféře. Občas nuda, ale zlom přichází s brutální scénou na poušti Mario Adorf vs nákladní auto (nespecifikovaný druh) pak už se od obrazovky témě neodtrhnete. Hudba, atmosféra, herecké výkony (v podstatě všechny ty tři hlavní) a kamera, to jsou ty největší klady tohoto filmu. Není to zřejmě film pro masy, ale fanoušci tohoto druhu filmu a žánru budou jistě potěšeni. Více ošuntělou záležitost už jsem hodně dlouho neviděl!

  • Tom_Lachtan -
    Korespondence V+W (2012)
    ***** 6.10.2012

    oceňuji odvahu české televize zkusit přímí přenos z divadla a doufám, že se podobný projekt na čt ještě objeví. Samo představení je až překvapivě výborné, nečekal jsem že mne to tolik chytne. Herci se svých rolí zhostili perfektně, čemuž jim notně dopomohly samotné podklady

  • Gemini -
    Petrolejové lampy (1971)
    ***** 25.8.2012

    ...filmové vzdělání zase o kousek doplněno. Byl jsem zvědav, jestli Petrolejové Lampy dostojí svojí pověsti jednoho z nejatmosféričtějších snímků v historii české kinematografie. A stalo se. Rozšířím tedy zástupy těch, kdo vynášejí do nebes totální herectví Petra Čepka a Ivy Janžurové, ale i naprostou řemeslnou preciznost filmu ve všech myslitelných aspektech. Petrolejové Lampy jsou dokonale vyváženým filmem - to se ovšem netýká emocí, které mohou vzbuzovat, protože jde "jen" o fascinující studii téměř úplně zmařeného života ženy, která prostě nezapadala do své doby a prostředí, v němž žila. Ale přesto, ten paprsek světla tam je, a na detaily tváře Ivy Janžurové ve vlaku v závěru filmu nejde zapomenout. 90%

  • J*A*S*M -
    Vrah zůstal po škole (2011)
    **** 19.7.2012

    Tak jo, asi nastal čas se historicky znemožnit, ale já tomu musím dát palec nahoru. Detention je přeplácaný parodický meta úlet. Děj nedává příliš smysl, ale svět, v němž se odehrává, je tak ujetý, že smysl ani dávat nemusí. Je tam banda teenagerů, maskovaný zabiják, cestování v čase, medvěd grizzly, ufo, konec světa, chlapec-mutant, přenášení vědomí a další hororové a sci-fi motivy, celkově je to zkrátka hroznej guláš ... ale prostě z toho filmu mám pocit, že za ním stojí docela schopní a chytří lidé, kteří popustili uzdu svojí kreativitě a chtěli se vyblbnout. Jeden popkulturní odkaz střídá druhý, nápis střídá nápis (několikrát jsem si film musel pauznout, abych to všechno pochytil), pořád se něco děje a svým zvlášním způsobem to na mě pořád působilo velmi vtipně a svěže. Definoval bych to oxymóronem "inteligentní debilita", čímž se možná profilují i potenciálně spokojené divácké skupiny ... Technicky na úrovni. Za mne pobavené tři a půl hvězdy, ale velmi bych váhal, komu to doporučit.

  • Marigold -
    Strella (2009)
    *** 15.7.2012

    Místy se to snaží být hodně art, až se ta jinak slušně zachycená nevkusnost světa transsexuálů stává prvkem stylu (na mysli mám hlavně debilní veverku). Také z vypravěčského hlediska občas neobratné. Ale - práce s herci výborná, zachycení některých dialogů v detailu hodně vydařené a na to, jak divoký archetypální příběh film líčí, se udržuje v rovině přijatelného realismu. V ústředních tématech (gender - tělo - identita) to připomíná některé filmy Almodovara, jinak ale typické "mladé řecké téma" - pokřivená otcovská autorita. Navzdory tomu, že tyhle trans-věci moc nemusím, to je solidní, zajímavý a s citem natočený film.

  • viperblade -
    Východ slunce (1927)
    ***** 25.4.2012

    Dokonalost v každém frameu, povinnost pro všechny začínající filmaře (a nejen proto, že z tohoto filmu může prakticky i začátečník "číst", jako v knize). Hra s barvami (milenka je oblečena v černé, manželka v bílé) hudební podkres, příběh i celkový pocit z filmu prakticky dokonalý. Pro tohle miluju staré filmy - práce s hudbou v každé scéně, to je prostě něco… dneska máme různé (a skvělé!) soundtracky, hudební doprovody a dalších X tisíc věcí, které ovlivní celkový pohled na film, ale takhle podtrhnout scénu hudbou, to už dneska (ať je soundtrack jakkoli dobrý) prostě nemá ten účinek. Tenhle film vypráví svůj (lehce prostinký byť o to více uvěřitelný) příběh všemi svými "součástmi" (kamera, hudba, herci, výprava) a proto se mi líbil. Prostě, když miluješ, není co řešit. 100 %.

  • Bloody13 -
    Lesní duch (1980)
    *** 1.2.2012

    Ojedinělý experiment studia Disney. Pro něj totiž natočil John Hough (Legenda pekelného domu, Incubus) tenhle snímek coby rodinný horor s pořádně dusnou atmosférou, kterou by děti, odkojené Sněhurkou, asi jen ztěží rozdýchaly. Jak už je zde několikrát zmíněno, závěr je hodně rozpačitý a jsou na něm cítit přetáčky, ale celek napětím jenom bobtná. Mezi nejlepší momenty patří pak ty s tajemnou silou v podobě silného větru, co sleduje hrdiny na každém kroku.

  • Aluska88 -
    Rocky Horror Picture Show (1975)
    **** 22.12.2011

    Ujeté, barevné, a pro mě až příliš muzikální. Ano, vím, je to sice muzikál, ale čím se začala navyšovat intenzita hudebních vystoupení, začala jsem přemýšlet nad tím, jak by "Rockyho hororová filmová show" vypadala, kdyby se jednalo o klasický horor. Tima Curryho a jeho nezaměnitelný obličej si stále pamatuji jako geniálního klauna Pennywise, s bílým obličejem, červenými vlasy a nosem. Myslím, že "zmalovaný" obličej mu vskutku svědčí:) Má tendence k ďábelským úsměvům a šíleným kreacím. Jeho postava je zde rozhodně tou nejvýraznější. Film má rovněž velmi působivé úvodní titulky.

  • D.Moore -
    Ztracená revue (TV film) (1961)
    *** 28.9.2011

    Nemám rád trapné (!) klauny a filmy bez děje, které jsou zbytečně dlouhé. Mám ale rád tuzemskou hudební tvorbu šedesátých (a následujících) let, a tak jsem se s chutí podíval na, pravda, místy příšerně zmatené pásmo poskládané z písní všeho druhu, na některá ta semaforská esa, rád jsem si poslechl energickou hudbu nahranou vlachovci a krautgartnerovci, pokochal se i členkami baletu ABC... A to bylo asi všechno. Zdeněk Podskalský se evidentně připravoval na Sedm žen Alfonse Karáska, které ale díky celistvějšímu příběhu a hlavně díky hlavnímu hrdinovi dopadly lépe.

  • Lavran -
    Strom na dřeváky (1978)
    ***** 4.9.2011

    Strom na dřeváky vnímám jako protiklad Felliniho Amarcordu. Antitezi cukrkandlového vzpomínání, v němž se minulost jeví jako pestrobarevná pohlednice - nejlépe se západem slunce nad mořem nebo vinicemi. Oba filmy přiznávají paměť za výchozí inspiraci, Olmiho dílo však není laciné turistické leporelo (prosycené nevkusně stereotypní "italskostí"), nýbrž pokorná historická rekonstrukce. Oživení vyčerpaného neorealistické smyslu, skrze které se mi připomínal Flaherty, jeho zaříkávání pradávného mýtu. Potomci původních bergamských sedláků se vtělili do rolí svých předků. Opakovali jejich gesta, každodenní činnosti a způsob mluvy, podobně jako když Flaherty nutil Allakariallaka, představitele Nanuka, aby předvedl onen Bazinem velebený lov na tuleně. Olmi se však nikdy nesnižuje k levné nápodobě dokumentárních konvencí, ačkoli si zachovává objektivní odstup. Cizí je mu banální idealizace venkova, která by jej proměňila v dětské omalovánky. Dobré i zlé je v rovnováze, pozitivní aspekty nejsou kladeny nad negativní. <> <> Venkovská existence, jak ji můžeme vidět a prociťovat zde, není zdaleka tak příjemná, aby nám mohla sloužit jako filmový ekvivalent pro falešný eskapismus a vciťování se do prožitku "obyčejných". Ani jako náhrada hluboké pastorální touhy, jež byla ještě za časů Marie Antoinetty ukájena hrou na pastevce a selky. Film uplývá pozvolna, jako by modelován dlouhými tempy ročních období, hmatatelnou pomalostí, která prozrazuje vyzrálost a nezištnou moudrost. Koloběh práce, přírodních tajemství, neštěstí i drobných radostí, to vše se nevzrušivě rozpíjí v tlumených barvách a odbíjení zvonů. Strom na dřeváky není radostný, ale ani krutý. Snad zemitý, mozolnatý, protrpěný. Proto jej chápu zejména jako bohatý zdroj duchovní a morální inspirace, důvod k zamyšlení se nad povrchností vlastního bytí - zkrátka střízlivé poučení minulostí. Tedy nikoli jako návod pro (nemožný) návrat do lůna přírody, do jakéhosi vysněného bodu, kde vládne nevinnost a čistota. Příklad: Když jedné z rodin onemocní kráva a doktor nemůže pomoci, nikdo nepropadá panice. Matka se pro pomoc obrátí na Boha a ten zařídí zázrak - požehná vodě z potoka, s níž matka krávu napojí a tak ji uzdraví. Moderní člověk, který podle Campbella ztratil spojení s mýtem, by v takové situaci pravděpodobně upadl do deprese. Neměl by se kam obrátit pro útěchu, nepočítám-li krátkodobá rozptýlení - alkohol, hazard, sex. Jiný příklad: Hrozí, že rodina, jež přišla o otce (a s ním zdroj obživy), bude muset dvě malé dcerky odložit do sirotčince. Nejstarší syn, který je novou hlavou rodiny, to odmítne se slovy: "Raději budu pracovat od rána do noci, než abych své sestřičky poslal pryč." A konečně: Otec riskuje budoucnost celé rodiny, když potají pokácí strom, který mu nepatří, aby svému synovi vyřezal nové dřeváky, a ten díky tomu mohl jít druhý den do školy. Kolik z nás je dnes schopno pomáhat druhému, obětovat se pro někoho, aniž by nás vedlo skryté přání opájet se leskem dobrodiní? <> <> Psychoterapeut Thomas Moore napsal: "Intuitivně tušíme, že duše má něco společného s původností a hloubkou." Strom na dřeváky - alespoň pro mě - toto tušené spojení potvrzuje. Olmi onu původnost i hloubku, jež by však neměla být zaměňována s fotogenií, dokázal vydestilovat ze skutečnosti: z lidských i zvířecích tváří, otisků kročejí v blátě, řinčení povozu, mokrého prádla i rozoraného pole. Hloubku navzdory zakoušené nepřízni. Původnost navzdory sisyfovské dřině, z níž nikdy nevzejde hmotné bohatství, která však posiluje víru ve vlastní schopnosti, odpovědnost, solidaritu i tichou, pokornou lásku. Něco spodního, co je nám blízké svým povrchem. Snadno tak lze nabýt intenzivnímu dojmu, že sledujeme samou podstatu skutečnosti, její duši.

  • Matty -
    Já, Kuba (1964)
    **** 11.5.2011

    Jeden mýtus je třeba zbořit, aby mohl být postaven jiný. Třeba i s pomocí pěti tisíc Castrových vojáků. Čtyři příběhy z dob kubánské revoluce, jak ji vnímali sovětští filmaři. Soy Cuba. Jestliže se mi z některých záběrů Kalatozovových Jeřábů rozbušilo srdce (ano, i to se divákům bez kritického odstupu stává), u jeho výletu na Kubu jsem měl tachykardii nepřetržitě. Neuvěřitelně dlouhé a komplikované záběry, emocionální kamera, která bezprostředně reaguje na citový/fyzický stav postavy, případně si jen tak poletuje prostorem (závěr třetí části pro mne byl tím nejvíc WTF záběrem předdigitální éry). Soy Cuba. Jasně čitelná propaganda obsažená v každé větě poetického komentáře, v chování každé z jednoduše typologizovaných postav, v každém okázalém hrdinském gestu, prozrazujícím svou melodramatičností, že se Kalatozov nenamáhal přizpůsobit principy socialistického realismu kubánské mentalitě, dnes nepohoršuje. Stejně jako nepohoršovala v době vzniku, kdy si filmu, realizovaného s prakticky neomezenými prostředky, téměř dva roky skoro nikdo nevšímal. Byli to ironicky ve filmu karikovaní Američané, kdo toto mamutí dílo navrátili do přítmí kinosálů (mj. Scorsese a Coppola). Soy Cuba. Prostinká symbolika (bílá holubice), těžkopádnost, prázdnota a patos doprovodného komentáře (za nimž stojí také Rus, básník Jevgenij Jevťušenko), vítězství formy nad obsahem a ve filmu agresivně manipulujícím s fakty, v některých okamžicích přímo „přepisujícím“ reálné zpravodajské záběry, poněkud směšné poukazování na manipulaci jiných (zapálení plátna, falešná zpráva o Fidelově smrti) – to jsou nedostatky, které technicky famózní podívané upírají nejvyšší hodnocení. I kdyby jich bylo víc, i kdyby jich bylo stokrát víc, kvůli kameře si film, nejlépe ve verzi bez rušivého ruského dabingu, sežeňte… a žasněte. Soy Cuba. Apendix: O natáčení a následném odmítnutí vám toho více prozradí dokument Soy Cuba, O Mamute Siberiano. Jen budete muset skousnout jeho silně nostalgický tón. 85%

  • Sarkastic -
    Skalpel, prosím (1985)
    **** 17.2.2011

    Líbilo se mi sledovat "tvrdého" a "ambiciózního" neurochirurga, který neustále pochybuje, bilancuje, vede rozporuplný vnitřní monolog a přitom navenek se snaží okolí jevit jako stále neomylný a precizní. Může zato jistě výtečný herecký výkon Miroslava Macháčka, ale nebyla to vyloženě "one-man-show", třeba Radek Brzobohatý a Jana Brejchová mě také zaujali. Z našich luhů a hájů určitě jeden z nejlepších filmů z nemocničního prostředí, solidní 4*.

  • Slasher -
    Špičák (2009)
    *** 31.1.2011

    Myšlenkou zajímavá, ale pro mne divácky nepříliš záživná podivnost. Ono to není příliš šokantní, spíše nepříjemné, a to díky uměle nenormální a krajně izolované "výchově". Rozhodně to není film pro každého, i já si ho mohl odpustit, ani mě příliš nebavil...

  • Tetsuo -
    Další rok (2010)
    *** 26.1.2011

    Asi tak to poslední, co mě napadá, že je tento film "příjemný" a "milý", jak se tu pořád opakuje. Trošku se bojím, že lidi moc nevidí za tu fasádu realismu daného hlavně typem hereckých projevů, a zapomínají, že jde o poměrně tvrdou "třídní kritiku". Namísto toho, aby film chápali ideologicky (jako ukázku bídy střední třídy v Británii), v něm pak vidí jen obecný pohled na "život, jaký je", jak kdyby to bylo cosi univerzálního a neměnného. Mike Leigh tak vlastně natočil film, jehož divácká recepce jde proti jeho záměrům.

  • Faustka -
    Happy-Go-Lucky (2008)
    *** 29.10.2010

    Poppy nadopovaná koňskou dávkou euforie sice zaujme, ale po chvíli začne být, až neodbytně otravná. To bručounský instruktor autoškoly Scott je vyhledávaným zpestřením nejistých žáků, které v dobrém úmyslu „uklidňuje“ svým hojně využívaným výrazivem Enraha. Oba dohromady pak tvoří tu nejrozdílněji myslitelnou dvojici. „Zůstaň šťastnej!“

  • sud -
    Hrabě Drakula (TV film) (1970)
    **** 7.8.2010

    Když je o čem vyprávět, strohý kabát neškodí. Tvůrci si vyhráli jak s atmosférou, tak i se scénářem, který je hodně věrný knižní předloze (sice trochu zestručněný, ale to je pořád lepší než nastavit příběh nesmysly - viz Coppolova verze). Výborný Ilja Racek. 85%.

  • Mahalik -
    Obrazy osvobození (1982)
    **** 6.2.2010

    Obrazy vysvobození: pytle s pískem, cinkání řetězů, hlaveň přiložená ke spánku, cvak - prásk! Postavy nemluvné, příběh tlumený, hudba gradující - divák truchlivý, mlčky poslouchající. Vražda partyzána, lítost, pláč, déšť. Konec jdoucí za hranici lidské unosnosti, let do nebe, nad stromy. Do nevědomí. Stará známá slečna nepochopitelnost? Ano a taky je to Lars. Cvak - prásk! 80! Procent!

  • Morien -
    Extase (1932)
    ***** 19.1.2010

    Film mě takřka proti mojí vůli dostal. Hudba mě totiž celkem rozčilovala, ale ten obraz, ta kamera... V záplavě ideových snímků z dvacátých a třicátých let mě tahle "jednoduchá erotická hříčka bez ambicí" jednoduše okouzlila.

  • Kulmon -
    Podzimní sonáta (1978)
    *** 14.12.2009

    Jestli může Podzimní sonáta na něco nalákat, tak na poslední možnost vidět Ingrid Bergman a to dokonce ve své rodné švédštině. Jinak je to ovšem z těch (Ingmarů) Bergmanů, kde se mluví, mluví a na člověka jde depka ... a nic z toho.

  • MM_Ramone -
    Nokturno (studentský film) (1980)
    ** 5.11.2009

    Nikdy som neštudoval filmovú réžiu. Nemám žiadne oficiálne vzdelanie v oblasti kinematografie. Nepokladám sa ani za všeznalého intelektuála. A už vôbec sa nechcem tváriť ako odborný kritik. Možno aj preto som v tomto krátkometrážnom snímku dánskeho režiséra Larsa von Triera nenašiel nič viacej ako len silne koncentrovanú depresiu. **

  • gudaulin -
    Želvy mohou létat (2004)
    *** 30.8.2009

    Inu, nejen želvy mohou létat, tu možnost má každý, kdo aktivuje protipěchotní či protitankovou minu - a že se jich v Ghobadiho snímku objeví nespočetně. Tématicky nesmírně silný film o živoření válečných sirotků v odlehlé části Kurdistánu, kteří se živí sbíráním a zneškodňováním munice a minových polí v okolí místních osad. Kamera bez rozpaků ukazuje chybějící končetiny dětských mrzáků, snímá emoce z tváří dětských naturščiků a v téhle rovině funguje film dokonale. Na druhé straně, s tempem vyprávění a s filmařským přístupem režiséra i s plochým scénářem mám trochu problémy, stejně jako s herectvím většiny zúčastněných. Ano, ten film nevznikal lehce, ale čtvrtou hvězdičku bych mu přidával vážně jen z povinnosti. Celkový dojem: 65 %. Nejcennější je kamera, která zachycuje poválečný marasmus v zemi zasažené krizí.

  • sportovec -
    Po zkoušce (TV film) (1984)
    ***** 18.7.2009

    Bergman byl a zůstává velikánem stříbrného plátna ve všech jeho modifikacích; píši-li stříbrné plátno, myslím tím pochopitelně drama jako takové. Lahůdková televizní inscenace PO ZKOUŠCE laská diváka doslova každou větou svých fantastických, špičkovou kvalitou se vyznačujících dialogů. Statická kamera, doslova pijící každý posun v mimice svých protagonistů, se netýká jen divadelního umění jako takového, ale života a lidského bytí vůbec. Co slovo v předcházející větě, to náznak fráze, ale především bezvýhradného holdu tehdy šedesátnickému umělci. Kdybych měl hledat mezi českými Bergmanovými vrstevníky srovnání pro ty divoce krásné a současně tak kultivované dialogy, musel bych dlouho přemýšlet; nakonec se vynoří jméno českého velikána a téměř dovršitele historického dramatu Oldřicha Daňka. Stejně skvělí jsou i herci. O Ingrid Thulinové netřeba pochybovat, osobnostní formát Erlanda Josephsona je patrný od prvních záběrů a replik. Zato tehdy mladá Lena Olinová působí, jakoby z nebe spadla. Její mladičká současnice je plně moderní a i po čtvrt století křečí, touhou po ideálu i vůlí být ve svém životě skutečně sama sebou nemůže nestrhávat své dnešní dcery. Skandinávská ženská emancipace je pověstná svou věcností a žízní po skutečné skutečnosti; jako bych slyšel slova jiné skandinávské velikánky, o generaci starší Norky Liv Ulmannové: jejich zralou moudrost, poučený nadhled. Ale tady ve vydání zcela jiném, v podání další autentické bergmannovské herečky. Zbývá dodat, že málokdy a málokde vykládá Bergmann autorsky sebe sama divákovi tak naze a bezbranně jako právě zde. Uznalý potlesk, provázený zaslouženým voláním ovací, jen doplňuje velkolepou galérii strhujících úspěchů geniálního Švéda.

  • NinadeL -
    Revue pro následníka trůnu (1969)
    * 4.6.2009

    Jen se na to podívejte, ortodoxní Dietlovci, téma, co nastřihl je volnější, než Brabcův Krysař. Zpracování je amatérštější, než všechno ostatní, co se kdy pod značkou Goldenů vyrobilo, ale všichni tleskáme za barvu, že. Koho neomrzela Marta s neustálým muckáním lva po jednom záběru, má, co chtěl. Komu vyhovuje Hela jako vepřová jezdkyně, také si to užil. Trotlující Neckář je už jenom do počtu. Revue für den Thronfolger je obyčejné honění bycha ČT dvacet let po té, když už to všichni dávno měli znát. Vidět Ruch mich an a No! podbarvené "skvělými" klipy a zemřít! Skutečně, seznámení s Knutem Kiesewetterem a Gitte Hænning bych si také bývala byla odpustila. Ale jde přece o slony a kdo chce vidět alegorii, ten ji uvidí za každou cenu kdekoli. Třeba před Mánesem. Laskavé komentáře: Marthos, kinderman, fragre a Peabody.

  • RHK -
    Top Gun (1986)
    ***** 9.1.2009

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších akčních filmů - 100 Greatest Action Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Klasika od Tonyho Scotta, kterou mám rád. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=VN8ze3S0Uj8

  • T2 -
    Upír Nosferatu (1922)
    *** 4.1.2009

    Na dobu vzniku tohto filmu o Draculovi to príde po technickej stránke dosť solídne natočené. Príbehovo alebo teda predvádzanou nemou mimikou to mohlo byť o kúsok lepšie, aby to miestami až tak moc nebudilo dojem prílišnej pasivity, kde sa len postavy pohodlne prechádzajú z miesta na miesto a práve vtedy to dosť stagnuje svojou jednoduchosťou. Výhodou je že moment strachu tu je v celku dosiahnutý, či už zručnosťou a nápaditosťou vtedajších tvorcov, ale aj dobre využitej hre zo svetlom a tieňom. Hlavnou devízou sa tu stáva samotná postava Draculu a teda samotný herec, ktorý ho stvárňuje... v celkovom zhodnotený mi to príde len ako slušný priemer, ktorý má samozrejme svoje plusy a historickú hodnotu. /65%/

  • Cival -
    Chicago (2002)
    *** 2.1.2009

    Mrtvý film. Relikvie vytažená z minulosti, jejíž oceněním Akademie ukázala, že hledí víc dozadu, než aby zvládla pochytávat to nejnovější. Chicago má styl, slušně zrežírované hudební výstupy a jako ozvěna éry klasických divadelních muzikálů (s oddělenými dialogy od zpěvu a okázalými přechody na divadelní prkna) rozhodně neurazí, jeho vznik by šlo ovšem klidně datovat o třicet let nazpátek. Energie schází, vítězí naškrobená elegance a krotký cynismus. Už po šesti letech vyšeptalý oscarový triumfátor.

  • DaViD´82 -
    Úsměvy letní noci (1955)
    *** 22.11.2008

    I komediálně satirický Bergman je Bergman. Zajímavě rozehrané (a ostatně i dohrané) téma, ale šílená u-t-a-h-a-n-o-s-t, ta je výrazně na škodu. A přitom úvodní i závěrečná čtvrthodina jsou na podtrženou jedničku s hvězdičkou. PS: Zlý smích Jarle Kulleho je dokonalost sama. Z fleku bych ho obsadil do nějakého béčkového horroru o šíleném vědci toužícím ovládnout svět.

  • flanker.27 -
    Sokolovo (1974)
    *** 28.9.2008

    Ve druhém díle jsou stranické zásahy silnější - především v rozdělování cílů západního x východního odboje (což bohužel přebírají někteří nadšenci i dnes, jen obráceně) a v oněch provoláváních slávy KSČ v Lidicích. Technicky natočeno na úrovni dobového průměru, ale samotný průběh bitvy je vylíčen docela reálně, rozhodně nejde o gerojské umírání s rudou vlajkou v ruce a nadšením v očích. BTW zjistil jsem, že když se "soudruhu" oslovujou Rusové, nevadí mi to, u Čechoslováků to ale tahá za uši.

  • Shadwell -
    Zpívání v dešti (1952)
    ***** 10.9.2008

    Vnímat Zpívání v dešti jako muzikál hraničí s krátkozrakostí, poněvadž jde o zástupce „filmu ve filmu", který má mnohem blíž k reflexím Truffauta (Americká noc) a Altmana (Hráč) než k nakažlivému „nakaženému“ optimismu francouzského režiséra Demyho nebo muzikálovým „muzikologickým“ prostocvikům Berkeleyho. Jistě, Zpívání v dešti je muzikálem, nikoliv však prvořadě, protože mnohem víc vypovídá o kinematografii - „pod“ hlavním dějem se pouštějí a natáčejí další filmy, a naopak „nad“ dějem vzniká zvuk, čemuž je třeba se přizpůsobovat. Navzdory těmto komplikovanostem si film zachovává lesk klasického Hollywoodu, protože postmoderna zpochybňující a narušující estetické a etické konvence a nedávající možnost se k těmto konvencím vůbec odvolat (anything goes) v té době ještě nedozrála.

  • lenuse -
    Mladá léta Erika Nietzscheho (2007)
    **** 10.7.2008

    Zpráva o mladých létech (a tvůrčím utrpení) Larse von Triera a také o katastrofálním stavu dánské kinematografie. Podle imdb měla film původně režírovat Trierova "dogmatická" kolegyně Lone Sherfig (Italština pro začátečníky), ale nějak se nepohodli.... Film tedy nakonec režíroval Jacob Thuesen (Anklaget).

  • H34D -
    Čarodějův učeň (1977)
    *** 27.4.2008

    Tento komentář berte s rezervou, před každou větou by správně mělo být IMHO... Čarodějův učeň vyniká hlavně depresivní, ponurou atmosférou, to se musí nechat, ale jinak jde o klasickou pohádku s typickým happy endem, takže věřím, že se díky ní nikdo věšet nepůjde. Animace je celkem jednoduchá, takový o 30 let starší Kačer Donald, či jiná tvorba Walta Disneye je propracovanější a vypadá nesrovnatelně sympatičtěji. Netvrdím, že Karel zeman neměl talent, vymyslel to pěkně a atmosféru podchytil také výborně, jen nesouhlasím s tím, že jde o vrchol animovaného filmu (maximálně tak českého) a 75. příčka mezi VŠEMI filmy je docela přitažená za vlasy. Inu, nejsem spokojen, ale možná je to jen tím, že se nacházím ve věku, kdy mě pohádky UŽ ani JEŠTĚ nezajímají :) 6/10

  • EdaS -
    Žert (1968)
    ***** 23.9.2007

    Knížku si už moc nepamatuju, takže srovnávat nemůžu. Nicméně jako film sám o sobě je Žert působivé svědectví o dobách naštěstí minulých a nadčasová úvaha o nemožnosti pomsty. Somr i Munzar jsou naprosto přesní.

  • Psema -
    Hairspray (2007)
    **** 24.8.2007

    V jedné z rolí na ženskou nalíčený John Travolta a za kamerou člověk, zodpovědný za takový humus, jako Dvanáct do tuctu 2. To prostě nemohlo dopadnout dobře. A víte co? Dopadlo, a to takovým způsobem, až mi to vyrazilo dech. Shankmanovi musel někdo během režijní pauzy nalít talent do žil, poněvadž nechápu, jak do dějově slabého filmu narval tak rytmické a dopředu uhánějící tempo. Můžete se před Hairspray schovat, můžete ho ignorovat, ale on si vás svojí hravostí a nadšením nakonec stejně najde a dopadnete jako já. Po dvaceti minutách začnete nohou přiklepávat do tempa zábavných písniček a doufat, že to nikdy neskončí. Verdikt? Nejúžasnější muzikál od Moulin Rouge... nekecám.

  • DaViD´82 -
    Světlonoš (studentský film) (2005)
    ***** 5.2.2007

    Neskutečně atmosférická podívaná, skvělý námět a navíc je to zahaleno do nádherného zpracování podbarveného krásně zneklidňující hudbou. Nemusí se vůbec přihlížet k tomu, že jde o absolventský snímek, jelikož výsledek je dokonalý ve všech ohledech.

  • Dan9K -
    Fanny a Alexandr (1982)
    **** 22.6.2006

    Hrozně jsem se bál, že tuhle klasiku protrpím. Filmy, které jsem od Bergmana zatím spatřil, nepřesáhly 100 minut a i při této relativně krátké délce byla jejich záživnost skutečně na hraně. Jak už to tak ale bývá, u kvalitních dlouhých snímků, Fanny a Alexandr frčí skoro neuvěřitelně. Duo dětí mi bylo moc sympatické. Část, kdy se odstěhovaly k biskupovi byla značně povedená, skoro mi přišla jako moderní thriller/horor, škoda, že ta kapitola nebyla dle mého vkusu úplně dotáhnutá, na to, jaký měla potenciál. Trochu mi také vadilo opomíjení Fanny, kterou dokonale ztvárnila jistá Pernilla Allwin, u které bych vsadil všechny prsty, že ji znám i odněkud jinud. To ovšem nic nemění na tom, že bych o ně přišel, jelikož IMDb povídá, že to její jediný film. Také mě trochu mrzel fakt, že sourozenci mezi sebou téměř neprohodili slovo. Vůbec mluvili dost málo. V (ne)poslední řadě mě trochu zklamala závěrečná cca půlhodinka, kdy už je v podstatě všechno vyřešeno a vesele se natahuje. Ještě se stručně zmíním o Alexandrovi. Ten mi ze začátku neseděl. Říkal jsem, jak by bylo skvělé, kdyby se choval jako velká a arogantní svině. No, postupem času mi mou představu alespoň částečně vyplnil a já jsem za to rád. Celkově jsem ale opravdu spokojen a můžu říct, že jsem tolik ani nečekal. Director's cut bych ale nechtěl vidět ani zdálky. Říkám si: "To opravdu filmu nevadilo, že byla jeho celá půlka vystříhána? Není s podivem, že snímek neztratil smysl?" Ovšem také mě napadlo, že klidně to mohly být akorát další větve příběhů vedlejších postav (něco jak "větev cukrárna"), která s hlavní dějovou linií nemá nic moc společného a je dobře, že mě (nás) takovýchto větví střihač ušetřil...

  • gudaulin -
    Smrt si říká Engelchen (1963)
    ***** 17.6.2006

    Řekl bych, že jde o nejlepší film režisérské dvojice Kadár a Klos. Syrový realistický válečný snímek, který nezapře silnou autobiografickou literární předlohu Ladislava Mňačka. Silný příběh plus realistické plnokrevné postavy jsou hlavními přednostmi tohoto filmu. Narozdíl od většiny produkce z doby reálného socialismu není prvoplánově heroický a podává své hrdiny se všemi jejich nectnostmi a selháními. Nebojí se ani v některých případech zlidštit nepřítele nebo v podobě dvou zběhů, kteří se přidají k partyzánům, ukázat, že za války nebylo nic jednoznačné. Celkový dojem: 95 %.

  • berg.12 -
    Dogville (2003)
    **** 13.9.2005

    Filmové prostředky jsou zredukovány až na samou dřeň, přesto film nepůsobí divadelně. Vyžaduje divákovu spoluúčast a fantazii (takhle krásný západ slunce už jsem ve filmu dlouho neviděl). Jen mám občas pocit (možná i díky té zbytečně ruční kameře), že režisér dává najevo až jakési intelektuální opovržení filmem, které tentokrát nevyznívá jako koncept, ale spíš jako póza. A k tomu příšerné moralizování. Přesto výjimečný filmový zážitek.

  • Radko -
    Vera Drake - Žena dvou tváří (2004)
    **** 31.12.2004

    Priestor pre samostatné uvažovanie o motívoch konania a charaktere postáv sa v komerčnej kinematografii posledných rokov výrazne zúžil. Jednou z mála výnimiek je príbeh ženy, pomáhajúcej rodine, okoliu a dievčatám - tehulkám. Pre každého má vľúdne slovo. Zlom v chudobnej, no doposiaľ štastne si nažívajúcej rodine, zlom v myslení ženy (akési náhle precitnutie), nastáva po nečakanej návšteve polície. Názor na konanie hlavnej postavy si každý spraví sám. Krásne je farebné ladenie filmu do najrôznejších odtieňov hnedých, sivých a tmavozelených farieb. Zobrazenie života a zvykov chudobnejších robotníckych rodín Anglicka 50, rokov 20. storočia je presvedčivé. Ciitlivo vykreslená je i vedľajšia dejová línia vzťahu medzi Verinou dcérou a tichým nápadníkom (sirotou s neradostným osudom), ktorý nachádza najkrajšie okamihy života uprostred kruhu rodiny ocitajúcej sa v životnej kríze.

  • kinej -
    Městečko Twin Peaks (1990)
    ***** 29.11.2004

    Proč je Twin Peaks na rozdíl od jiných seriálu tak moc dobrý. No třeba proto, že u jiných seriálů, když nevidíte jeden dva díly, nakonec zjistíte, že se třeba nic nestalo. Tady je průser vypustit i třeba jen 5 minut. Každá scéna totiž seriál rozvíjí do nových dimenzí. V Twin Peaks je všechno humor, napětí, romatnika, lehká erotika i mystično. Tvůrcům seriálu se navíc podařilo získat opravdu excelentní herce, kteří svou práci umí skvěle. No a taky Sherilyn Fenn, Lara Flynn Boyle a i jiné jsou úplně fatálně nádherné.

  • 2Pac -
    Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992)
    ***** 27.2.2004

    Jeden z mala filmov, ktore mozem a dokazem pozerat viackrat.Nie je nic lepsie ako zaspavat po dobrom zure a pritom poslednymi znamkami vedomia registrovat nezabudnutelneho Bolka a jeho pamatne hlasky.Najlepsi cesky film.

  • Tosim -
    Limonádový Joe aneb Koňská … (1964)
    ***** 23.9.2002

    -COPAK SE LÁSKA PRODÁVÁ? -AHA, TAKŽE VY MĚ MILUJETE ZDARMA! Jako malý jsem tenhle film bral smrtelně vážně, něco jako western-noir. Když se ukáže, že všechno je jinak, potom je to teprve ta pravá zábava ;-)

  • gouryella -
    Božská Ema (1979)
    **** 2.8.2002

    Krejcika nemam rad, ale tento zivotopisny film povazuji za klasicky pripad jak by zivotopisne filmy mely vypadat - pribeh, ktery divaka upouta a ne jen nudne zobrazeni nekolika vetsinou nezajimavych pasazi ze zivota jak je tomu u rady takovych filmu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace