44. Letní filmová škola

Plakát k festivalu 44. Letní filmová škola

Největší nesoutěžní filmový festival v České republice – Letní filmová škola Uherské Hradiště – se letos bude konat od 27. července do 5. srpna.

Festival bude slavit – 100 let výročí od narození Ingmara Bergmana, 100 let od vzniku Československé republiky, 120. výročí českého filmu a 130 let od narození F. W. Murnaua, jehož němé filmy doprovodí živá hudba. Představíme také méně známou tvorbu i nejzásadnější celovečerní díla Larse von Triera, virtuální realitu i slavné muzikály. Projedeme se na divné vlně z Řecka a ohlédneme se za děsy z dospívání.

AČFK uvádí / Distribuce - Staré Město

AČFK uvádí / Distribuce - Uherské Hradiště

AČFK uvádí / LFŠ uvádí - Uherské Hradiště

AČFK uvádí / Projekt 100 - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Češi v zahraničí: George Voskovec - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Kdo jsou Češi? - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Novinky - Kunovice

Česko/Slovensko / Novinky - Uherské Hradiště

Česko/Slovensko / Studentské filmy - Uherské Hradiště

Doprovodný program / Dětský program - Uherské Hradiště

Historie / Filmová čítanka: Roztržená opona - Uherské Hradiště

Historie / Němý film s živou hudbou: F. W. Murnau - Uherské Hradiště

Historie / Retrospektiva: Ingmar Bergman - Uherské Hradiště

Historie / Žánr: Muzikál - Uherské Hradiště

Hosté / Bahman Ghobadi - Uherské Hradiště

Hosté / Alejandro Fernández Almendras - Uherské Hradiště

Hosté / Andrzej Jakimowski - Uherské Hradiště

Hosté / Iva Janžurová - Uherské Hradiště

Hosté / Meir Lubor Dohnal - Uherské Hradiště

Hosté / Mike Leigh - Uherské Hradiště

Hosté / Roland Klick - Uherské Hradiště

Letní kino / Giganti českého filmu - Uherské Hradiště

Letní kino / Novinky s innogy - Uherské Hradiště

Odborný program / Stan České televize - Uherské Hradiště

P.S. - Uherské Hradiště

Současnost / Be2Can Starter - Uherské Hradiště

Současnost / Greek Weird Wave - Uherské Hradiště

Současnost / Hot TV - Uherské Hradiště

Současnost / Ikona: Lars von Trier - Uherské Hradiště

Současnost / Půlnoční delikatesy: Stranger Films - Uherské Hradiště

Současnost / Východní přísliby - Uherské Hradiště

Komentáře k zobrazeným filmům

  • Jezinka.Jezinka -
    Zahradnictví: Nápadník (2017)
    ** 14.12.2018

    Těšila jsem se, že posledním dílem se celá série tak nějak ucelí, propojí s Pelíšky a jednotlivé filmy Zahradnictví vytvoří kompaktní celek. Nestalo se tak. Poslední díl je příjemná odpočinková komedie, kde za ženy září především Anna Fialová, naštěstí, když už je hlavní postava a jako partner oslňuje Ivan Lupták, tedy jeho postava, která je vytvořená jako prototyp dokonalého muže - partnera. Ale krom pár drobných pousmání nic víc, což je na komedii málo, napnutá jsem nebyla, takže drama taky ne a co se týče rodinnosti, jsem si jista, že půlka mé rodiny by nebyla schopna to dokoukat, ani kdyby je k obrazovce přikoval.

  • Dragoni -
    Švéd v žigulíku (2017)
    *** 8.11.2018

    Co k tomuto "manažerskému" dokumentu dodat? Prostě Rusko! Manažer ze Švédska, který už dostal nejednu společnost ze srabu, se nyní vydává opět do Ruska, aby zde pomohl obnovit již dávno zašlou slávu automobilky Lada, která dodnes vyrábí automobili Lada.

  • Enšpígl -
    3 dny v Quiberonu (2018)
    **** 23.10.2018

    Nádherný film, který nemá problém ukázat duši a emoce velké herecké hvězdy jedné dékady. Hodně intezivní prožitek, když se přes plátno prakticky inimně sbližujete s někým jako je Romy. Z výkonu Marie Bäumer jsem naprosto uchvácen, takovýhle herecký nastudování žijící postavy předvést americká herečka, jde rovnou do nominace na zlatoplešku.

  • helljahve -
    Backstage (2018)
    * 18.10.2018

    1 bod za krásne prostredie železničnej stanice vo Svite. Inak strach pozerať. Scénar by napisalo aj malé decko, o nejakých hereckých výkonoch sa ani nedá hovoriť. Stále sa utvrdzujem v tom, že od prevratu nevieme natočiť dobrý film.

  • Fr -
    Nejlepší (2017)
    ***** 17.10.2018

    „COPAK JE, JUREKU? SLYŠÍŠ MĚ? MLUVÍM S TEBOU! CO JSEM TI PROVEDL, ŽE MĚ CHCEŠ NECHAT VYHLADOVĚT K SMRTI?“ … „SKONČIL JSEM S TEBOU! A SE ŽIVOTEM, KTEREJ SEM VEDL.“ … „NIKDY MI NEUTEČEŠ.…“ /// Úvod, to jsou hnusný feťácký máničky v socialistickým Polsku, předvedený svižnou týnejdžerskou filmařinou. A pak přichází fajnový feťácký dno… takže vděčná filmařina, protože silnej příběh, kterej je postavenej na odrazu z toho dna, může posrat akorát scénárista nebo režisér. Neposrali. Třeba ten okamžik po prvním triatlonu… trošku sportuju, takže… prostě to cejtím! A to, že závislost překoná jen silná osobnost, to není z hlavy ani rejži, ani Jerzyho Górského. Jen tady to tak nějak filmově polopatisticky vidíme. Zpověď narkomana, kterej (naštěstí nebo čirou náhodou?) něco dokázal. Finále, to je ten dvojitej Ironman – zase fajn předvedený, včetně pocitů, takže lidská filmařina. Prostě věci, kterým věřím, takže emoce… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Knihu „Najlepszy. Gdy słabość staje się siłą“,kterou v roce 2017 napsal Łukasz Grass, neznám. 3.) Často si chcu čuchnout lepidla. 4.) Zjistím, proč nikdy nemůžu vyhrát ultra maraton. 5.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *

  • Gemini -
    Pásky z Nagana (2018)
    ***** 6.10.2018

    Jaká škoda, že to není delší! Pro moji generaci, která se začátkem roku 1998 nacházela někde na střední škole, "začínala brát rozum", a o pár let později pařila technologický klenot jménem NHL 2003 se všemi těmi osobnostmi hokeje, které tam tehdy byly, a jejíž někteří příslušníci třeba 17. 8. 2004 skupinově vystřízlivěli při návratu z družby v Německu, když na hranicích dostali do rukou noviny se zprávou o úmrtí Ivana Hlinky, jsou Nagano Tapes zjevením z nebes. Troufám si říct, že režisér zvládl na velmi omezeném prostoru (jak časovém, tak "ideovém", aby nevznikl nějaký problém s apolitičností olympijské filmotéky) maximálně vykreslit atmosféru doby, a přiblížit význam celého "turnaje století". Přesto můj úvodní povzdech je zcela na místě, protože z rozhovorů s hráči a trenéry je jasné, že z množství materiálu, který byl k dispozici, se velmi tvrdě vybíralo, co do výsledné stopáže přijde a co ne. Netroufám si tvrdit, jak to vnímají jiné věkové skupiny, ale pro mě vidět to celé v souvislostech, a ještě očima "druhé strany", byl neskutečný zážitek. O to mocnější, že se shodou náhod stalo, že jsem mohl Nagano Tapes poprvé vidět ve společnosti mého mladšího bratra, a to v televizi, sto kilometrů od domova, i když jsem je měl už asi měsíc stažené na disku;) Finále jsem tehdy sledoval pro změnu s tátou, bráchovi bylo osm, takže jsme ho nebudili:) A semifinále na mrňavé televizce v kanceláři zástupce ředitele našeho gymplu - samozřejmě s celou třídou:) Z toho je jasně vidět, jak velká věc byl turnaj tenkrát a jak velká věc je tento film dnes. Sestřihy zápasů s divákem úplně cloumají. Je fascinující vidět, jak se hrdinové tehdejších událostí - a tím myslím hlavně Kanaďany, z Rusů pokud si vzpomínám snad ani nikdo ve filmu nemluví - změnili. Obzvlášť u Erica "Starýho Prasete" Lindrose pobaví, jaký je z něj usedlý tatík. A u "ou Kéneda" chlapců obecně pobaví, jak se s tím ani po dvaceti letech nesrovnali, a obviňují pro ně údajně šokující herní systém turnaje z toho, že prostě nedokázali v řádné hrací době dát víc gólů než český tým, a pak postavili galaktický pomník Dominiku Haškovi a Robertu Reichlovi. Ale to už by stačilo. Nagano Tapes jsou geniální záležitost a zaslouží si plnou palbu. 100 %.

  • Matty -
    Domestik (2018)
    **** 18.9.2018

    Film jako zatěžkávací zkouška. Opravdu fyzicky nepříjemný zážitek, při němž máte pocit, že vám postupně ubývá kyslíku. Stejně jako hlavním hrdinům a jejich vztahu. Zprvu ještě dokážou vést víceméně konstruktivní dialog, poslouchat požadavky toho druhého a reagovat na ně (i pokud se týče sexu, z něhož mají na začátku zjevně potěšení oba - nejde o partnerovo silové dokazování si převahy a fyzické zdatnosti). Postupně svou pozornost ale čím dál urputněji koncentrují sami na sebe, na své vlastní cíle, posunování svých tělesných limitů. Svého partnera přestávají vnímat (v záběrech s oběma je zpravidla zaostřen jen jeden z herců), nejsou ochotni ustoupit, udělat cokoliv, co jim nepomůže dosáhnout jejich záměru. Domestik je tak v zásadě stejně jako Semestr o lidech posedlých sebou samými a neschopných sebereflexe. Jenom jsou o generaci starší, víc je tlačí čas (proto taky dává smysl, že je Šarlota, která chce počít dítě, dokud může, o několik let starší než její partner) a jejich narcismus nabývá monstróznějších podob. A zejména je neničí to, že by nebyli schopni se v životech někam posunout (třebaže Roman většinou šlape na místě), ale naopak posedlost tím, kam se chtějí dostat. Při kratší stopáži by Domestik možná byl koncentrovanější a měl větší spád, ale skoro dvouhodinová délka společně s úmyslně repetitivním charakterem vyprávění (opakování omezeného množství prostředí, situací a témat, které postavy řeší) napomáhá tomu, že jste v závěru skutečně vysíleni a přejete si, aby to už skončilo a mohli jste odejít z kina na vzduch, kterého je ve filmu tak málo. Jediná exteriérová scéna je jednak pocta Zrození od Jonathana Glazera (nebo si to alespoň myslím), jednak ukazuje, že nejvíce omezující vězení nepředstavuje byt ani kyslíkový stan: Šarlotu i na čerstvém vzduchu zrazuje její vlastní porouchané tělo, před kterým - na rozdíl od vyčerpávajícího vztahu - nemůže utéct. K dojmu nemožnosti úniku napomáhá i precizní design zvuku, vytvářející (někdy záměrně dezorientující) zvukové můstky mezi záběry a přispívající k neobyčejné audiovizuální kompaktnosti filmu. Tu rozbíjejí pouze některé zbytečně specifické dialogy, které byly výsadou velmi přirozeného Semestru, ale tady, ve filmu, který směřuje od klaustrofobního psychothrilleru k domácímu (body) hororu, jehož protagonisté ztrácejí kontakt se skutečností (resp. si vytvářejí svou vlastní realitu), bych se bez nich vesměs obešel. Přesto je míra spoléhání se na vyprávění obrazem a zvukem obdivuhodná. Stejně tak Sedlákova odvaha natočit veskrze nepříjemný film o lidech, v jejichž společnosti vám rozhodně nebude dobře (náznaky citu pro „feel bad“ poetiku jsou taky něčím, co se objevilo již v Semestru). Nikoliv bezchybný, ale rozhodně jeden z nejpřesvědčivějších českých celovečerních režijních debutů, který si chci časem zopakovat, abych mohl nejen znovu projít onou intenzivně nepříjemnou zkušeností, ale také zkoumat, jak konceptuálně důsledný ten film ve skutečnosti je. 75%

  • Tom Hardy -
    Důvěrný nepřítel (2018)
    ** 3.9.2018

    Je hrozně jednoduché dělat si legraci z lability scénáře, ale nemyslím, že by to byl ten úhlavní nepřítel filmu. Je totiž v zásadě jedno, jaké ptákoviny nám předkládá, pokud jsme ochotni jim věřit. Ostatně, stačí vzpomenout na (trošku odbočím, pravda, ale má to svůj důvod) Nepřítele státu, který působil v době uvedení téměř jako sci-fi a nějaký expert (buď CIA nebo NSA) později pobaveně prohlásil, že film měl technologie v pořádku, jen už ukazoval ty hodně zastaralé. Takže čert vem schopnosti Alberta. Může být. Film ale totálně selhává ve vykreslení vlastního světa a divák tím pádem tápe, jak co funguje a nemůže přijmout pravidla hry. Stejně tak nefunguje dramatická vložka (Karel Janák se v thrilleru opravdu nenašel) a příliš nepomáhá ani to, že většina postav působí vrcholně nesympaticky. Bez přehánění můžu říct, že kamarádka hlavní hrdinky působí jako hrozná kráva a kdykoli se vrátila na scénu, prožil jsem menší mrtvici (současně je na té postavě bolestivě patrné, že byl film původně napsán jako komedie). Ze slabého výsledku nemám žádnou radost už proto, že vítám každý český kousek, který se nebojí vstoupit do jiných žánrových vod a Důvěrný nepřítel má náznaky toho, že někdo jiný by s tímhle týmem a rozpočtem mohl zvládnout natočit i dobrou věc. Finální akce je svým neumětelstvím až roztomilá a v tu chvíli už se z filmu stává čirá parodie ("závod" tramvají je jednoznačně top). Menší palec nahoru za pointu, která rozhodně má něco do sebe a za epickou hudbu Ondřeje Brzobohatého. Je sice jak z úplně jiného filmu, ale je fakt dobrá! 30%

  • castor -
    Tátova volha (2018)
    *** 15.8.2018

    Po smrti někoho blízkého vždy existuje nemalá možnost, že se objeví pořádné dluhy, velké dědictví nebo třeba nemanželské dítě. Poslední varianta zůstala i po manželovi Elišky Balzerové, která spolu s dcerou Tatianou Vilhelmovou při likvidaci pozůstalosti objeví starou dětskou malůvku. Vezmou nebožtíkovu milovanou červenou Volhu a pokusí se zjistit pravdu: u manželových milenek. Výsledkem návštěv jsou úsměvné scénky, ovšem nijak hluboký význam nemají. Ačkoliv ony milenky hrají vynikající herečky, kterým tvůrci přichystali nejlepší gagy, jsou tyhle vsuvky zaměnitelné a nijak dramatické. Zapadají tak do poměrně velké plytkosti děje, protože i mezi matkou a dcerou je vřelý vztah, který žádný vývoj nepotřebuje. Dramatičnost Jiří Vejdělek těží alespoň z dceřiny manželské krize a z čekání na výsledky lékařských testů. A to si přiznejme, že ona vztahová krize je poměrně umělá. Výsledek je nicméně milý a nostalgický, mírně dojímající a výtečně nasnímaný Vladimírem Smutným. Pokud ovšem hledáme v daném tématu něco náročnějšího, Zlomené květiny od Jima Jarmusche jsou někde úplně jinde.

  • Malarkey -
    Přátelské setkání nad sportem (2017)
    *** 29.7.2018

    Solidní lidový český humor spojený s poctivou filmovou poetikou, která se mi za poslední léta z českých filmů trošku vytratila, abych ji našel v tomto studentském filmu. Díky za skvělý námět. Párkrát jsem se suprově zasmál. Závěr ale trošku do prázdna...škoda.

  • xxmartinxx -
    Jeden den (2018)
    **** 27.7.2018

    Psychoteror všedního dne, obyčejného života, žitého ve znamení udržení statutu quo, který přitom z duše nenávidíte. Funguje přesně tak, jak potřebuje, byť to nezajde ani o krok dál - což je jen další znak všudypřítomné trýznivosti. Rozhodně vyčerpávající film. V dobrém.

  • EvilPhoEniX -
    Whiskey zloděj (2017)
    **** 20.7.2018

    Solidní Maďarská gangsterka o slavném lupiči, který přepadl přes 30 bank a vždy po sobě zanechal láhev Whiskey. Skvělý hlavní hrdina, kterému život příliš nepřál a rozhodl se jít proti proudu a ochutnat si život boháče se vším všudy. Skvělá je akce, funguje napětí, má to solidní tempo, nechybí i romantika a dobová atmosféra je perfektní. Tohle se Maďarům povedlo neskutečně. 80%

  • Cival -
    Všechno bude (2018)
    *** 1.7.2018

    Celkem slabota. Tuctová road-movie, které schází opravdová síla i punc výjimečnosti. Takhle bych si představoval absolventský film průměrného famáka. Uvážíme-li, že je Omerzu považován za výkvět českého filmu i FAMU, přesně to vystihuje, jak bídně na tom místní kinematografie i její stěžejní instituce jsou.

  • xxmartinxx -
    Bohu žel (2018)
    ** 11.5.2018

    Strašně, strašně fádní! Fakt to chce vyjít z krabice a začít uvažovat mimo rámec českého utilitárního žurnalistického dokumentu, protože koukat 85 minut na rutinní observaci obsahující přesně a výhradně to, co je naprosto jasné, že v ní musí být, je prostě... zbytné. Zvlášť když jsou vybíráni lidé stejného ražení, tedy bezproblémoví sympaťáci, co brnkají na kytaru romantické melodie, nebo jsou tak alespoň prezentováni, aniž bychom se o nich něco pořádného dozvěděli. Stačí se podívat, jak se s úplně stejným námětem vypořádal třeba Hendrikx v Cizinci v ráji. 2 a 1/2.

  • zelvopyr -
    Wings (1927)
    ***** 7.5.2018

    [Oscar za nejlepší film č. 1.] * Chystám se na Oskary popořadě :) Teda za nejlepší filmy. Čekám místy zklamání - tady se nekonalo, naopak. Jako často u němých filmů, chvíli mi trvá rozjezd, naladění se na jiný styl vyprávění. Po pár desítkách minut přestanete vnímat přehnanou gestikulaci, nahrazující žvanění, a vcucne vás to do děje. Mimochodem, obsah je poměrně blbě, pisatel film asi neviděl (není to Mary, do které se zamilují - naopak, ona má roli ženy hluboko ve friendzóně jednoho z nich a oba milují jinou) a jen ho odněkud opsal. Co se týče děje, je jednoduché nazvat ho šmahem jako schematický... to se v podstatě dá napsat o každém filmu, který má něco převyprávět za průměrně hodinu a půl až dvě. Zde se mi líbilo poctivé vyprávění. Ano, vyprávění -- příběhu, u kterého se dalo tušit, jak dopadne, a člověk se pomalu modlil, aby tak nedopadl... pak nesmyslná tragédie války udeřila, a katarze byla opravdu silná. No a krom příběhu značně silnějšího než měl Tmavomodrý svět, ba dokonce možná i Nebeští jezdci, byla zde také masivní výprava, fantastická kamera nejen exteriérová z bitev, ale i interiérová třeba z pijatiky (zasadil bych ji do 50. let či moderněji) a kvalitní střih. Triky ušly, ale padající letadla i dogfighty -- příliš opakovaných záběrů a leckde byly modely očividné, to nepůsobilo zase tak dobře. V půli za ***, na konci bez váhání plný počet.

  • KevSpa -
    Tady a teď (TV seriál) (2018)
    ***** 24.4.2018

    Alan Ball se vrátil k žánru, který je mu nejbližší. Rodinné drama, ve kterém zkoumá mezilidské vzahy a řeší všechna možná tabu a problémy současné společnosti. Je až neuvěřitelné, kolik toho zvládne divákům naservírovat na prostoru desetidílné série. Here and Now sice není tak úderné jako jeho Six Feet Under či scénář k American Beauty, přesto si vás i tento seriál dokáže podmanit. Není to samozřejmě pro každého, ale kdo má chuť při sledování i trochu přemýšlet, rozhodně nebude zklamaný. 1. série - 100%

  • xxmartinxx -
    Hastrman (2018)
    ** 22.4.2018

    Po všech těch českých odpadech poslední doby se nemůžu na tuhle upřímnou snahu o kvalitu zlobit. Nezvládnutost od ujasnění konceptu po technické provedení (je hezké, že chcete kamerou okázale kroužit nad mohutnou českou krajinou, ale když nedokážete obraz pořádně zaostřit a jasově vyvážit, radši bych se držel při zemi) to ale sráží. A jakkoliv jsem se při vedení herců snažil nesmát a přistoupit na jakousi záměrnou stylizaci, nedařilo se to a nadsamec Karel Dobrý s výrazem pedofilního úchyla, ačkoliv se nejspíš mířilo na něco mezi panem Greyem a Edvardem Cullenem, mě bavil takřka komediálně. 35 %

  • Arbiter -
    Planeta Česko (2017)
    *** 1.4.2018

    Poměrně rozumná eko agytka (díky za to), lemovaná milým malým českým hajlíčkem. Obecně u podobných snímků postrádám měřítko: když stavím narativ o celém druhu na příběhu konkrétního zvířete, nutně je třeba doplnit sdělení o kvantitativní data (například předpokládaný počet čápů černých na našem území dnes a před 100 lety), jinak je výsledný dojem značně zkreslený a romantizující a slábne kritický rozměr díla. Záběry jsou krásné. Dále souhlas s Roverem.

  • DaViD´82 -
    Rock’n Roll (2017)
    **** 3.2.2018

    Když se nejhvězdnější a bulvárem nejobletovanější pár Francie rozhodne hrát sebe sama, zatáhne do toho svého potomka, rodinu, přátele a tématitují krizi středního věku, tak potenciál samožerství je nezměrný. Speciálně když si to Canet i natočil, napsal, hraje hlavní roli, jde o jeho krizi středního věku, smutní nad svou páprdovitost, usedlostí života ve stínu ještě slavnější a kariérně úspěšnější hvězdy než je on sám či je zhrozen, že herečtí kolegové jeho generace jsou za sexsymboly a on je přesným opakem... Jenže Canet tohle vše ví a jeho řešením je nastavení obou prostředníčků. Dělá si tak srandu ze všeho; sebe sama (stylizuje se do überdebila typického pro francouzské šílené komedie), filmového zákulisí, kolegů před i za kamerou (včetně svých skutečných producentů), klišé artových "já chudáček slavný s úspěšným životem" počinů, výstřelků celebrit i (hlavně a především) z diváka, protože jakkoli to započne normálně, tak čím pokročilejší stopáž, tím šílenější anarchie jdoucí natruc všemu co byste čekali, se z toho vyklube. Je to dokonce až tak svébytné, že to je lehké upřímně milovat či z duše nenávidět a nic mezi tím. Takto se rodí kulty. PS: Škoda jen, že nedotáhl i svou ex či skoro otce svého druhého dítěte; Diane i Brad by do toho dramatickým i komediálním talentem padli jak ulití.

  • Sarkastic -
    Po strništi bos (2017)
    **** 20.1.2018

    „To jste mi moc pomohla. To se penězma nedá zaplatit.“ - „Ale dá…40 korun to dělá.“ Podle mnohých zdejších komentářů jsem čekal Svěrákovo totální selhání, ale to se naštěstí nekonalo. Obecná škola to ale pochopitelně není. Už jen proto, že film nemá Igora Hnízda. Tříska tu sice (v jiné roli) nechybí, ale spolu s Kaiserem, největší hvězdou snímku, má zoufale málo prostoru (na rozdíl od těch, na kterých film staví, ačkoliv spíš selhávají). Potěší ale přítomnost herců DJC v pidiroličkách. Co ovšem nezvládají dospěláci, naštěstí slušně zachraňují dětští herci, snad jen postava Edy nemusela být až tak moc bojácná. Poetika dětství na válečném venkově tu spíš jen problikává (v těch momentech je film opravdu příjemný), humorem se též víc šetří, ale sem tam se člověk opravdu od srdce zasměje. Pro mě osobně asi nejslabší Svěrákův film ze všech mnou zatím viděných, přesto pořád ještě lehký nadprůměr. „Kam jde s tím batohem?“ - „Co? Nestarej se, stačí, že viděl, jak tady krademe…teda prosvětlujeme!“

  • verbal -
    Bo Hai (studentský film) (2017)
    *** 18.11.2017

    FAMUFEST 2017. Bộ Hà, Dužane, je-li toto Utrpení mladého Eurovietnamce, rozpolceného mezi chvályhodnou, hluboce zakořeněnou úctou k chladným rodičům a horkokrevným pubertálním mámtovpičismem, osazené skutečnými majiteli Večerky u Snědeného psa v Praze 10, zadělal jsi někomu na pořádný průser! Během projekce prošlo krámem minimálně 5 zákazníků, aniž by kdokoliv z nich obdržel účtenku z EET!!! A to se jedinému poctivému, altruistickému a filantropickému miliardáři světa - Endymu Babitchovi – dozajista líbit nebude, nene! Ten si svou Agrorepubliku, k jejímuž plundrování pro vlastní prospěch opět dostal od třiceti procent vyrachtaných lopat čtyřletou permici, rozkrádat nenechá. Až to agent Bureš uvidí, Budha jim pomáhej. A to raději ani nezmiňuji onu okázalou propagaci konzumace konopí, která svědčí o tom, že měl tadyhle Nguyen u sebe neustále větší množství než malé, a bude se mu dost blbě prokazovat, že mu to předepsala doktorka Kvínová na léčbu pražské chandry. Jinak slušná, rutinérsky zvládnutá večerková etuda o konci maloobchodního prodeje v Čechách, ať už z důvodů výše uvedené očividné a cílené likvidace malého a středního podnikání bezskrupulózním zmrdem, nebo proto, že mladá „degenerace„ Euroasiatů nechce strávit 12/7/365 život taháním beden hroznového nehai z Makra a tupým sezením za kasou, trestuhodně nevybavenou elektronickou evidencí tržeb. A ani se jí nedivím.

  • johnn333 -
    Milada (2017)
    ** 17.10.2017

    Au. Zase se toho chopili tvůrci, kteří z toho neumí "dobře" udělat ani jednoduchý, didaktický, doslovný, lineární snímek pro školy, tedy natočit to přesně tím způsobem bez autorského vkladu, který už ve světě léta nefrčí a nikoho nezajímá, ale tady by mohl mít úspěch. Není to sice takový bizár jako Lída Baarová, opět to ale dojíždí na neexistující dramaturgii, kdy na sebe nic nenavazuje, nic se nebuduje a ve výsledku tak kromě znudění není vůbec nic cítit. Zakončovat fádní scény zatmívačkama? Proč? Dlouhé minuty to vyplňuje vyloženě zbytným děním, aby to pak důležité milníky nestoudně zabilo, a třeba totálně nevyužilo celý monstrproces, v němž se Aňa Geislerová předvede asi na tři minuty. Co vůbec mají znamenat ty štěky snad dvaceti českých herců, kteří mluví špatně anglicky s příšerným přízvukem? Každý se zaplatil na den a čau? Nestrhne ale ani ústřední výkon Ayelet Zurer, zvlášť proto, že její Horáková prostě není plastická postava, ostatně jako všechni, včetně komunistických bídáků. Přísáhám ale, že Jitka Smutná a Alena Mihulová jsou po tomhle (a Anthropoidu a Úkrytu v ZOO) už jen film od toho, aby vypoulily oči tak moc dopředu, že už to nepůjde dát nazpátek. 30%

  • gudaulin -
    Strom na dřeváky (1978)
    * 12.5.2017

    Ke Stromu na dřeváky jsem přistupoval se skepsí. V roce 1978 vyhrál na festivalu, kde se koncentruje na kilometru čtverečním nejvíc snobů na světě, tedy v Cann, Zlatou palmu, a to je pro pozorovatele, který má představu o sebestřednosti festivalové scény dostatečným varováním. Instinkt mě nezklamal. Olmi mohl být v 70. letech považován za vynálezce dnes tak populárního a masově využívaného žánru hraných dokumentů. Maximum energie věnoval navození autenticity při zachycení života vesničanů v italské Lombardii. Pracoval s neherci pocházejícími z příslušné oblasti, aby dokonale zachytil místní dialekt. Film zachycuje život pěti rolnických rodin žijících pospolitě na statku a pronajímajících si půdu od velkostatkáře. Srovnání s moderními hranými dokumenty ale bohužel není na místě. Vznikly, aby dokumentární žánr zatraktivnily, oživily a přiblížily divákům. Pracují se střihem a profesionálními herci, podobně jako zábavné hrané snímky. Průšvih Olmiho experimentu spočívá v tom, že pracuje s reálným časem, je tudíž velmi pomalý a při své vražedné stopáži je z mého pohledu otravný a nudný. Olmi se dostává až někam k dnešnímu fenoménu tzv. slow TV, a to je záležitost zcela mimo obsah mých zájmů. Znám tříhodinové filmy, kde si dlouhou stopáž divák nestačí uvědomit, a znám takové, co subjektivě trvají dvakrát tak dlouho. Strom na dřeváky bych bohužel zařadil do druhé kategorie. Celkový dojem: 25 %:

  • tahit -
    Král Šumavy (1959)
    ***** 9.2.2016

    Znovu jsem se podíval, už tehdy se mi zdálo, že to určitě bylo jinak. Věřím, že v obrazu doby (komunistické moci) Karel Kachyňa nemohl mít v hlavě kompas na pravdivé informace. Důkazem toho budiž fakt, že skutečnou pravdu znala pouze tajná policie. Navíc se to muselo točit podle scénáře Rudolfa Kalčíka. Na druhou stranu i přes pokroucený obraz Krále Šumavy, jde o profesionálně natočený film. Nasnímaná pochmurná Hamerská slať a spleť holých větví v závoji mlh v hlubině času je mocné kouzlo filmu. Dovedla jaksi utlumit ten ideologický balast. Proto si nemyslím si, že je to vyloženě špatný film.

  • golfista -
    Svatojánský věneček (2015)
    ** 26.12.2015

    I když mám Jiřího Stracha (stejně jako většina mých oblíbených uživatelů CSFD) rád, tak tentokrát to vážně nevyšlo. Je smutné, když ve výborně obsazené pohádce je zajímavá pouze vpodstatě nevýznamná rolička italského učitele. (V současných filmech je sice trochu "přetrojanováno", ale s Ivanem Trojanem je to jako s cukrem - nikdy ho není dost :) ... Marku Epstainovi prostě došla invence, a tak se nabízí výrok z jedné pražské grossmanošimkovské tramvaje - "mělo by se střídat".

  • Tosim -
    Prvek zločinu (1984)
    *** 17.8.2015

    Trierův začátek. Je to poznat v každém ohledu. Možná je dobře, že si ta narace vzala dovolenou, kdo ví, kam by nás to cílené vyprávění dovedlo. I vizuál jde na půl cesty, ale na rozdíl od Epidemie aspoň do té půlky.

  • Jara.Cimrman.jr -
    Tarbíci (TV seriál) (2011)
    *** 20.2.2015

    Nejsem žádný velký přírodovědec a do Afriky jsem jenom lehce nakoukl ze severu, ale přesto si dovolím odhadnout, že tarbíci, kaloňové, luskounové, mandelíkové či hadilové budou žít někde kolem rovníku, patrně v Demokratické republice Kongo. Podle některých konspiračních teorií prý nežijí vůbec, ale to je asi stejná blbost, jako to, že je vymyšlený Maxipes Fík. Důležité však pro mne je to, že zaručeně žije strašlivý kretén Marabu, jehož zlověstné "BAAAF!" mne již několik nocí budí hrůzou ze spánku a posouvá u mne tento celkem nudný večerníček směrem k průměru.

  • Sarkastic -
    Nymfomanka, část II. (2013)
    **** 15.1.2015

    „Myslím, že to byla jedna z vašich nejslabších odboček.“ Dvojka se od jedničky, tak jak jsem ji „definoval“ v předchozím komentáři, příliš neodlišuje, přesto mě bavila o něco méně. Možná to bylo tím, že jsem viděl opět necenzurovanou/režisérskou verzi, která měla v případě druhého dílu skoro celé 3 hodiny, nicméně tempo místy přece jenom trochu polevovalo a filmu tak docházela šťáva. Jinak jsem měl problém snad jenom s poněkud drastickou přeměnou hlavní hrdinky z její mladší na starší verzi (opravdu to musely být jen 3 roky?). Z (něčím) nezapomenutelných scén je jistě třeba jmenovat pasáž z hotelového pokoje (po celé její trvání jsem se musel upřímně smát) a samozřejmě potrat (který možná bude pro někoho lehce nestravitelný). Jinak mě pobavilo Trierovo odkazování na sebe (+ svoji přítomnost), na druhé, no a pak je tu divákově sentimentu vysmívající se závěr, který asi ani nemohl být lepší (a i přes míru přehnanosti pravdivější). Znovu to bude za 4*, ale jak už jsem naznačil výše, už ne tak jistě. „Nevím, čím to bylo, ale nedával tvrdé rány a žertoval, že mě seznámí s metodou němé kachny.“ – „Ani si netroufám představit kvákající kachnu.“

  • Vitex -
    Princezna a písař (TV film) (2014)
    ** 24.12.2014

    Nejslabší i nejsilnější stránkou tohoto snímku je scénář, resp. scénář je řemeslně čirá dekadence, ale námět mě zaujal tím, že je (připadlo mi to tak aspoň) vystavěn jako přehlídka praktik, jak se ve 20. a následujícím století vyráběly a vyrábějí státní převraty, včetně false-flag-operation a nutné do očí bijící laxnosti a pasivity obyvatelstva. Považuju to ale bohužel jen za šťastnou náhodu při slátávání děje (od slova "slátanina") a vlastní nadinterpretaci toho, co jsem od štědrovečerní tabule po očku sledoval. Přesto by to (z tohoto úhlu pohledu) stálo za remake.

  • troufalka -
    Hrabě Drakula (TV film) (1970)
    ** 1.12.2014

    Nečetla jsem originál a zřejmě si ho nikdy nepřečtu. Knihy a filmy o upírech mi prostě nesedí. Snažila jsem se znovu podívat na film, který jsem viděla jako malá a u kterého jsem se tehdy bála. Bohužel, kýžený efekt se nedostavil. Vadila mi horší technická kvalita, nesedly mi ani jednoduché trikové efekty, chyběla mi napjatá atmosféra. Jako útěchu pro tvůrce a milovníky podobného žánru na sebe musím prásknout, že se mi nelíbilo ani Psycho ani Ptáci. Asi příště odolám a podobným filmů se prostě vyhnu.

  • troufalka -
    Podzimní sonáta (1978)
    ***** 15.9.2014

    "Vnímat skutečnost vyžaduje nadání. Většina lidí tohle nadání postrádá a my zřejmě taky."                                            Neporozumnění a slabé projevy lásky od vlastních rodičů vede k tomu, že samy nedokážeme projevit lásku svým dětem. Začarovaný kruh, který je velice těžké rozetnout.

  • Gemini -
    Berta a Ufo (TV seriál) (2006)
    * 12.9.2014

    Nepochopitelný úlet v bohužel typickém duchu tvorby pro děti "ale to máte fuk, že to absolutně nedává smysl, v některých dílech ten ufon vůbec nemusí být, protože neudělá vůbec nic, ta holčička je jediná žlutohnědá nejen členka rodiny, ale jediná postavička z celého osazenstva, vždyť je to jenom pro děti a je to animované". Že to ale přesně tak přece je? Ne, není, alespoň ne v mém světě. Jestliže tohle podsouváte malým dětem, v o něco starším věku si budou pamatovat, že tohle je to, co měly rády, a budou si myslet, že je to takhle v pořádku. Jenže ono není. Fantastické výpravy do světa, kde neplatí žádné fyzikální zákony ani kauzalita, se dají dělat chytře, nebo přesně takhle - tudíž bez jakéhokoliv ladu a skladu s tím, že ufonem/zázraky víry/magií vysvětlíte všechno. Naprostá zbytečnost, kterou nezachrání ani dabing Jitky Molavcové. 20%

  • Lima -
    27. den (1957)
    *** 31.8.2014

    Plakátové info: TA NEJVÍCE ŠOKUJÍCÍ PODÍVANÁ, JAKOU KDY FILMOVÉ PLÁTNO MĚLO ODVAHU STVOŘIT!!! 27 VZRUŠENÍ BĚHEM JEDNÉ MINUTY!!! ____ Jirka Voskovec a jeho hláška: „Žádná lidská síla na Zemi nedokáže otevřít tuto krabičku, pouze moje mentální projekce!!“ v dobové americké sci-fi, no kdo by odolal? Plakáty k filmu samozřejmě – jako vždy – přehánějí. Tady se nehraje na šoky a na nesnesitelná napětí. Dokonce se tady nehraje ani na filmové triky (pokud nepočítám ty dva sekundové záběry létajícího talíře), pouze na celkem inteligentně vystavěný příběh s méně inteligentním vyvrcholením. Tenhle film je dnes mezi sci-fi fanoušky již skoro zapomenut, ale vlastně trochu neprávem. Reflektuje, podobně jako mnohem známější ´The Day the Earth Stood Still´ z roku 1951 éru Studené války, kdy se rozehrává klasická politická šachová partie mezi „hodnými“ Američany, kterým jde jenom o mír a mezi ruskými komoušskými bastardy, kterým jde jenom o to, vyhladit celé Spojené státy. Po filmařské stránce nejde o žádné laciné béčko, často se mění prostředí, a vizuální stránka je bohatá na exteriéry. Celý film stojí pouze na dialozích, takže by dobře fungoval i jako divadelní hra (jde o románovou adaptaci autora, co napsal i scénář) a trocha málo vzruchu přinese pouze jedna malá přestřelka. Koncept, kdy osud lidstva je vložen do rukou pěti pozemšťanů, mi přišel zajímavý. I tím způsobem, jak se oni sami s touto skutečnosti vyrovnávají, každy po svém. Ve druhé půli se pak již rozehrává klasická hra na „zlého“ a „hodného“ (čti USA a SSSR), která protřelého diváka může nudit. Každopádně potěší, jak relativně velký herecký projev dostal Jiří Voskovec, včetně závěrečného proslovu, jakémusi varovnému apelu lidstvu, který film zakončuje.

  • T2 -
    Zabít člověka (2014)
    *** 5.7.2014

    Francúzsko Chilská koprodukcia Zabiť človeka(Matar a un hombre,2014), ktorá nakoniec dostala aj zvláštne ocenenie na Art Film Feste, bolo trpkou sondou do života skromného tichého človeka terorizovaného v jeho okolí pouličnými grázlami, ktorý je dohnaní k zúfalým činom, na škodu príbehu bolo dosť pomalé tempo prezentácie príbehu. /videl v kine na filmovom festivale Art Film Fest 2014: 55%/

  • JFL -
    Scény z předměstí (2011)
    ***** 4.5.2014

    Krátký film "Scenes from the Suburbs" představuje nápaditý audiovizuální doplněk k albu The Suburbs od kapely Arcade Fire. Vlastně můžeme říci, že spolu s albem a videoklipem k jeho ústřední písni, jenž obsahuje řadu záběrů navíc oproti filmu, ale i plakátem k filmu dohromady utváří multimediální projekt, který divákům a posluchačům přináší strhující melancholický otisk světa, který má tolik společného s tím naším, ale především do diváky zaplavuje různorodými zjitřenými pocity spojenými s dospíváním a jeho nostalgickou reflexí z pozice dospělosti. Premisa filmu doslovně realizuje expresivní texty alba, takže přináší jakousi alternativní realitu současnosti, kde jednotlivé předměstské čtvrtě fungují jako samostatné vojenské státy od sebe dělené střeženými hranicemi. Do tohoto prostředí, kde odstěhovat se do jiné čtvrti vskutku znamená konec dosavadních přátelství a vztahů, je zasazeno retrospektivní vyprávění, jež nám v záblescích ukazuje zážitky skupiny dospívajících přátel během jednoho osudového léta. Monolog vypravěče v úvodu, jenž říká, že si pamatuje jen určité věci a jiné bohužel ne, předznamenává, že i diváci neuvidí celý příběh, ale pouze jeho záblesky, z nichž se sice nedozvíme, co se přesně stalo, ale zato plně pocítíme emocionální dopad událostí a proměn na postavy. V rukou Spika Jonzeho se pak tento koncept přetavil v uhrančivé a omamné dílo, které bravurně vyjadřuje bezstarostnost i zjitřenou emocionalitu mládí, ale i tíhu a bolest z nevyhnutelného konce přicházejícího s dospíváním. To vše je navíc zasazeno do bravurně melancholického světa, jenž je stejnou mírou současný, fantaskní i retro - tvůrci přiznávají cílenou inspiraci filmy Terryho Gilliama, osmdesátkovými snímky pro děti jako "E.T." či "Rošťáci", ale i generačním kultem/guilty pleasure "Rudý úsvit".

  • troufalka -
    A pátý jezdec je Strach (1964)
    ***** 25.4.2014

    "Historicky jsem optimista, ale osobně už ne." . . . Hrdinou proti své vůli, dalo by se říct. Malý shrbený židáček se zarputilým výrazem v tváři zpočátku moc sympatií nevzbuzuje. Je postavený do situace, kterou si nevybral, ale jedná jako lékař a člověk. Doktůrek, který si odpracoval své a mohl dát ruce pryč, ale nedalo mu to ... Postupem času zůstává sice nevlídnost ve tváři, ale nesympatie jsou ty tam. Procházíme po schodech činžovního domu a ze dveří vykukují další postavičky. Nahlížeme pod pokličku a hleďme - každý má svého kostlivce ve skříni! Vinklář coby vlezdoprdelka, Olga Scheinpflugová jako lamentující babka, co debatuje s obrazem zemřelého chotě, Adamíra s klidným nadhledem a noblesou, Ilja Prachař jako táta rodiny ... Obrovskou předností jsou promyšlené záběry, kamera nezabírá jen náhodně odvíjející se děj, ale ukazuje nám symbolické obrazy. Znovu se potvrzuje, že v šedestátých letech se točily kvalitní filmy, kdy ladilo všechno - silný příběh, kvalitní scénář, citlivá kamera, herci, co umí hrát a režie hlavou i srdcem.

  • NinadeL -
    Strašidla na Kulíkově (2010)
    **** 30.12.2013

    13/13 Na hradě Kulíkově se mi vždycky líbilo. A ocenila bych návrat Ruprechta i do Čtyřlístku. Ale je zajímavé, že ačkoli stále stejní tvůrci jsou na svých místech, celému novému večerníčku podkopává nohy moderní nedbalá animace. Přičemž výtvarné návrhy jsou v pořádku, Renčín je stále kouzelný. Stejně tak je radost poslouchat Abrhámův komentář. Konečně, i ty příběhy jsou zajímavé a dobře navazují na první řadu, i na čtyřlístkové příběhy a beletrii, která vznikla v mezičase. Takže kde je problém? Zatímco z první řady se stala nostalgická jistota, dvojka přišla na řadu až v momentě, kdy zřejmě chyběli potřební pracovníci na Kavčích horách, aby to celé do sebe zapadlo jako puzzle. Škoda. Ale doufám si odhadnout, že děti tak kritické nejsou.

  • Sarkastic -
    Tvář (1958)
    **** 22.11.2013

    Vskutku zvláštní film, u kterého není lehké definovat, čím vlastně je (něco mezi dramatem a komedií, ale dá se vysledovat i přítomnost dalších žánrů). Nechybí mu docela slušná dávka humoru, ale také napětí (vytvářené kolem postavy démonicky vypadajícího Max von Sydowa), nevšední avšak poutavá hudba, střet nadpřirozena a racionality, a pak lehce groteskní konec, který zřejmě nesedne každému, ale mně osobně se tenhle Bergmanův „vyplazený jazyk“ na diváka líbil. Celkově slušné 4*.

  • Jara.Cimrman.jr -
    Alfons Karásek v lázních (1971)
    *** 15.10.2013

    Františkovy Lázně, i s jejich světoznámou léčbou neplodnosti, patrně nejsou ideálním místem odpočinku pro vysloužilého svůdníka Alfonse. Nicméně Alfonsovy úprky před ženami byly zábavné, stejně jako s amatérskou radostí zazpívané dobové hity, ale s politováním musím konstatovat, že přítomné dámy většinou moc krásy nepobraly.

  • Sarkastic -
    Představ si (2012)
    ***** 4.8.2013

    Čekal jsem (nebo spíš doufal), že mě Imagine nadchne, ale i tak to bylo moc milé překvapení. Nálepka „hřejivý film“ je dost přesná, a to rozhodně ne jen kvůli slunnému Lisabonu. Ian je fakt sympaťák a okamžitě si mě získal a já mu pořád fandil, aby se mu při jeho ne úplně ortodoxních metodách dařilo. A jeho praktiky mě opravdu nadchly, do toho fungující romantika, špetka humoru a kopa pohodové atmosféry. A procházky venku patřily k tomu nejlepšímu. Navíc je film nastaven tak, že i když je místy dojemný, nesklouzává k citovému vydírání. A přestože neoslňuje zrovna svižným tempem vyprávění, ani na vteřinu jsem se nenudil a hodnotím slabším, ale plným počtem.

  • RHK -
    Bravados (1958)
    *** 15.7.2013

    Western Drzá čela (uváděný v TV pod názvem Bravados) s uhlazeným Gregory Peckem v roli cizince - mstitele popisuje hledání čtyř vrahů Peckovy ženy (jeden z nich je i Lee Van Cleef). Ti mají být za úsvitu pověšeni za jiný zločin, falešný kat jim však umožní útěk. Pak následuje dlouhé pronásledování, kdy Gregory Peck vede pěknými přírodními scénami výpravu zcela nesamostatných dobrovolníků, radí jim a všechno střílení vyřizuje sám... Překvapivý závěr a pokání vyzdvihne film zpět na solidní průměr. Ukázka z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=qG7QQvGX0PQ

  • Jezinka.Jezinka -
    Čarodějův učeň (1977)
    ***** 6.4.2013

    Až dneska mi došlo, jak často v pohádkách figuruje starý mlýn. Ono místo, kde se ze zrní stává mouka, jsou tam všechny ty hejblata, převody, to kolo ... to se přímo samo nabízí, pravá esence magie. Nebudu nosit havrana do mlýna s poznatky o hororové atmosféře, tajemnu, dokonalé animaci, hudbě a příběhu. Člověk musí, kromě toho, co důsledně nezmiňuju, ocenit i ty drobné žerty jako vylíčení zblbnutelnosti snobů při nákupu vykouzlených šperků, nebo z postřehu při podvodu při prodeji Krabata proměněného v dobytče, kdy ke svému lepému hovězímu vzhledu konstatuje: "Ve městě na dobytčím trhu jsem byl hned středem pozornosti, asi tu takového vola nevídali často."

  • Tom_Lachtan -
    Korespondence V+W (2012)
    ***** 6.10.2012

    oceňuji odvahu české televize zkusit přímí přenos z divadla a doufám, že se podobný projekt na čt ještě objeví. Samo představení je až překvapivě výborné, nečekal jsem že mne to tolik chytne. Herci se svých rolí zhostili perfektně, čemuž jim notně dopomohly samotné podklady

  • Jara.Cimrman.jr -
    Vosa Marcelka (TV seriál) (2011)
    ** 4.9.2012

    Mé životní střety s obtížným hmyzem mi napovídají, že vosy a komáry skoro až nemám rád. Proto považuji za odvážný nápad pokusit se donutit děti k lásce k vose a dvěma komárům. Za normálních okolností bych asi zapřemýšlel o odpadu, ale již dlouho jsem nedostal žihadlo a zápasy s komáry vyhrávám kontumačně ještě před setměním, takže přiznám jistou míru dětské veselosti a pokusím se mé subjektivní hodnocení ozvláštnit objektivitou.

  • Ded@M@tes -
    Maxipes Fík (TV seriál) (1976)
    ***** 26.5.2012

    Jeden z nejlepších večerníčků a určitě patří mezi moje nejoblíbenější, které jsem moc rád sledoval. Příběhy Reka teda Feka, nakonec se pejsek pojmenoval Fík, to už Ája vyslovit dokázala. A taky jsem přestal růst, když jsem se napil poprvé piva. / Viděné epizody *13.dílů / Zhlédnuté vše ( Hodnocení: 10/10 )

  • brit84 -
    Východ slunce (1927)
    **** 24.2.2012

    I když to tak ze začátku nevypadá a hlavní představitel se chová k nelibosti diváka jako solidní hovado, vše se naštěstí v dobré obrátí a jedno oko nezůstane suché. Jednoduchý, ale podmanivý příběh se spoustou krásných momentů.

  • brit84 -
    Tichá bolest (1990)
    ***** 23.1.2012

    Když už kvůli ničemu jinému, tak alespoň kvůli závěrečné Hrušínského řeči o zakopané slivovici stojí za to tento smutný film vidět. A taky aby si rudí soudruzi mezi námi připomněli, že komunismus nebyl jen pivo za korunu!

  • Hal_Moore -
    Špičák (2009)
    *** 23.1.2011

    Tak nevím, hodnotit za plný počet nebo odpadem? Vůbec nevím, co si o tom všem myslet. Určitě šlo o jeden z nejdivnějších filmů roku 2009 a o jeden z nejdivnějších filmů vůbec. Filmová tabu tu jsou zobrazována s neskrývanou otevřeností a některé scény jsou přímo šokující, tak šokující, že by je ani kabelové televize nepustily do éteru. Skryté poselství či kritika světa, ve kterém žijeme je možná trochu nechtěná, ale s pomocí explicitních scén naprosto očividná. Dnes přimhouřím oko a udělám kompromis. Žádný odpad ani maximální hodnocení, zlatá střední cesta. Pořád však nevím, co si o filmu myslet.

  • tahit -
    Hrdina má strach (1965)
    **** 4.9.2010

    Pohled do nepříliš vzdálené minulosti, který není propagací socialistické společnosti. Tento film byl určitě ve svém čase velice odvážným pohledem na tehdejší realitu doby. Vše umocňuje skvělý Hrušínský. Možná pro někoho banální příběh, ale zobrazení atmosféry a trefné věty s hlubšími podtexty jsou skvělé. Protože o lidech se rozhodovalo bez jejich vědomí. Vlastně se ani nedivím, že film byl v nemilosti a skončil v hlubinách trezoru socialistické kultury. Přes to vše je zajímavé, že domácí tvůrci v období šedesátých let točili mnohdy nápaditěji než současní filmaři. Lze také napsat, že na štěstí pro český film absurdní kulturní politika nevykolejila tehdy skvělou tvůrčí dráhu režiséra Františka Filipa, protože by to byla pro náš film určitě škoda. Vždyť udělal tolik krásných filmů.

  • Kulmon -
    Kladivo na čarodějnice (1969)
    ***** 31.5.2010

    Jeden z našich nejlepších filmů, který vznikl na sklonku 60. let. Mrazivý thriller, dá - li se to tak nazvat, který pranýřuje inkviziční procesy inkviziční procesy v 17. století ve Velkých Losinách a zobrazuje tak zároveň poměry 50. let, kdy lidé byli vystaveni podobnému teroru a mučení.

  • Enšpígl -
    Sokolovo (1974)
    *** 8.3.2010

    Hned na začátku nás Otakar Vávra "obšťastní" vrahovým emocionálním projevem, když se už , už zdá, že se komunisti nabažili a patřičně glorifikovali sami sebe a zneuctili západ, přichází naprosto trapná miniepizoda z Londýna ve který udělali z Beneše pomalu větší svini než z Hitlera. Z toho jsem se fakt málem poblil a díky tomu Sokolovo považuju za mnohem hnusnější propagandu než první díl Dny zrady. Naštěstí se tím zřejmě rudý hadi ukojili a pak už nechali dělat Vávru víceméně jen film, nějaký občasný výkřiky "ať žije KSČ" mě tolik nedraždí, protože mám skvěle vycvičené uši, které mě toto zvolání automaticky překládají na "ať zhyne KSČ". Druhou část filmu považuju za naprosto fantastickou a marně si vybavuju nějaký jiný československý film, s tak přehlednou, dramatickou a časově dlouhou válečnou bitvou. Opravdu hodnotit výhradně druhou část šel bych s hvězdama ještě víc. Nakonec je z toho již tradiční vávrovský hodnocení. Ještě se vrátím k tý první části, samozřejmě krom toho že nám tam komunisti vysrali ty svoje rudý bobky i tento díl má dobrý momenty například vyhlazení Lidic, to byl velmi silný zážitek umocněný vynikajícím dramatickým hudebním doprovodem. Po skončení filmu jsem chvíli přemýšlel jakým způsobem by natočil Sokolovo Vávra asi dnes a došel jsem k závěru, že dnes by se Sokolovo už prostě nenatočilo, protože na kulturu v dnešní době mocipáni z vysoka serou a kdyby přece, tak by nám tam jezdily tanky Rudé armády s reklamou na banku a tanky jednotek SS s reklamou na telefoního operátora a i v tomhle kontextu jsem k propagandisticky podkresleným filmům Otakara Vávry smířlivější, protože kdo alespoň trošku zná historii naší země, dokáže v těch filmech rozeznat komunistický plevel a ocenit zbývající kvalitní zrno, kterého v Sokolovu není málo. Naši kluci bojující za svobodu svý země ať už na západě nebo na východě si svoje hrdinský filmy prostě zaslouží.

  • Mahalik -
    Obrazy osvobození (1982)
    **** 6.2.2010

    Obrazy vysvobození: pytle s pískem, cinkání řetězů, hlaveň přiložená ke spánku, cvak - prásk! Postavy nemluvné, příběh tlumený, hudba gradující - divák truchlivý, mlčky poslouchající. Vražda partyzána, lítost, pláč, déšť. Konec jdoucí za hranici lidské unosnosti, let do nebe, nad stromy. Do nevědomí. Stará známá slečna nepochopitelnost? Ano a taky je to Lars. Cvak - prásk! 80! Procent!

  • gudaulin -
    Malý král (TV seriál) (2008)
    **** 9.10.2009

    Už jsem to ve svých komentářích několikrát zdůrazňoval a v případě Malého krále to musím opakovat - převážná většina hodnotících neumí posuzovat večerníčkové seriály očima dětí, a to za situace, kdy večerníčkové řady slouží jako zábava pro malé a nejmenší děti vede k výrazné nerovnováze mezi starými klasickými večerníčky, které těží z nostalgie, a novými seriály z posledních cirka 10 let, které jsou posílány ke dnu. Malý král určitě nepatří k večerníčkové špičce, ale představuje paradoxně lehký nadprůměr. Scénáře jsou slušné, výtvarné pojetí tradiční a Vladyka odvádí dabingový standard. Celkový dojem: 60 %. Hvězdičku přidávám na vyvážení...

  • TheRaven -
    Kristove roky (1967)
    **** 9.8.2009

    Jakubisko, který velmi, velmi překvapil. Hned od počátku nabírá film velmi extravagantní ráz a často jsem si jen říkal, co se to na tom plátně kur** děje? Postupně však na té milé extravaganci začalo ubývát a příběh se začal orientovat spíše dramatický směrem, ku sledování osudů svých hlavních hrdinů, což už snímek srazilo trochu po první euforii dolu. Hlavním aspektem, kterého si je však třeba všimnout, je naprosto vynikající kamera Igora Luthera, který se nesnažil dát na plátno tu obyčejnou černobílou jako ostatní v té době, ale vytvořil krásný svítivě bílý film, kde je téměř nevidíme rysy tváří, jen oči, vlasy a pár výraznějších znaků. (FNR Písek 2009)

  • Kulmon -
    Mlčení (1963)
    **** 23.7.2009

    Bergman se tentokrát vyhnul náboženskému motivu. Jeho oblíbená smrt sice zůstala, ale zároveň nastolil téma nové: sexualitu. Převapivě vcelku otevřené scény, nejeden pohled na ženské ňadro. Ale jinak typický Bergman se vším všudy - komorní příběh dvou žen, sester, z nichž jedna je nemocná. Film vrcholí konfliktem právě obou hlavních hrdinek.

  • Dadel -
    Happy-Go-Lucky (2008)
    *** 15.4.2009

    Pohled na asi týden života jedné nesnesitelné krávy. Skutečně pouze pohled, protože žádnou zápletku nebo vývoj odněkud někam ten film nemá. Moc nechápu, co Mike Leigh tím filmem sledoval, od něj bych to nečekal. Ale učitel autoškoly byl zábavnej.

  • NinadeL -
    Božská Ema (1979)
    **** 5.3.2009

    Obrazy ze života Destinové s tváří Turzonovové podle Mahlera. Takto si kritické roky z počátku 20. století vyložil Krejčík. Oslnivá koláž z nejslavnějších rolí v nejlepších kostýmech je chytře vložená na počátku celého vyprávění, jeden triumf střídá další a další. Ema zpívá, operní domy ji milují. Ale ona chce domů. A to se jí stává osudným. Národní divadlo jí nepřeje, přichází zákaz Prahy a konec milostného poměru. Pád velké divy hraje Božidara s vědomim velkého emočního vypětí a přesto nepřehrává, velice přirozeně se pohybuje v secesních róbách, v obyčejných šatech, hubuje i flirtuje a co je hlavní, skvěle markýruje na Beňačkovou. Kultura, Kopecký a Adamira vhodně sekundují. Jakoby to celé ale nebylo důležité. Hlavní jsou Eminy manifestační koncerty po zemích českých s českou hudbou a tak zní repertoár naší kultuře polik povědomý a drahý v kombinaci s ideálním zasazením do přírody odpovídající námětům že Škroupa, Smetany nebo Dvořáka. Obrazy soustředěné na symbolický rám tváře Emy v širokém klobouku, jejíž pád jde ruku v ruce s pádem monarchie. Silný film, pocitový manifest. Srovnatelný jen se Lvem s bílou hřívou.

  • TheRaven -
    Po zkoušce (TV film) (1984)
    *** 5.1.2009

    Toto komorní konverzační drama má rozhodně něco do sebe. Po filmové stránce výborné, Bergman se nezapře, ale po stránce myšlenkové pro mě nijak zvláště zajímavé. Na druhou stranu jsem si jist, že pro mnohé může být právě toto téma tím vůbec nejlepším.

  • Shadwell -
    Já, Kuba (1964)
    ***** 4.7.2008

    Soy Cubu prostě musíte vidět. Ne nadarmo ji v 90. letech rehabilitoval Martin Scorsese u veřejnosti. Proč? Protože floskule o „zapomenutých klenotech“ a „must see“ filmech nebyla nikdy pravdivější. A protože kamera ještě nikdy nebyla tak živelná a zpřítomněná jako tady. Jak příkladné, když se film o revoluci vymyká svým revoluční stylem.

  • Enšpígl -
    Hříšný tanec (1987)
    ***** 28.3.2008

    Jak říká uživatelka Kleopatra /zhruba :) /, seru na kvalitu, hlavně že jsem mohl balit při tom filmu holky a prosím uživatelku Faidra, ať mě nepodněcuje k házení kamením, když poslanci nejsou nablízku. Malarkey - stále slýcháváš tu hudbu ? Nejde ti to už na mozek ? Sud - Pořád je tvé vyjádření k filmu přibližně stejné jako u Swayzeho filmu "Duch" ? Bebacek - Neboj, jestli spolu budeme šukat ve křoví, neřeknu ani slovo ! Cooper - proč dvě hvězdičky ? To asi někdo na film nedostal žádnou holku, co? Lima - Když si spolu hříšně zatancujeme, zvedneš hodnocení ? Shaqualyck - Kájo, ty mému komentu určitě rozumíš. Květule, Mertax, Galadriel - co dáte dřív? Komentář k filmu nebo hříšný tanec se mnou? Jossie - Mě se tu taky líbil Ptarick Swayze, ale já jsem hezčí. Oskar - Měl by si ten film vidět ještě jednou, když kvůli ničemu, tak kvůli mě. Maxi6 - Ty by si dokázal hříšně tancovat až do rána? Ale no táák . Mr.Apache - Jsem rád, že jsem nebyl sám vzrušen když Jennifer tančí s blondýnkou. Hal_Moore - Miluješ jenom ten film ? A co holky? DaViD´82 - Máš pravdu, českým mužům Patrick nastavil laťku vysoko a zatím jsem jí překonal jen já. Charlosina - Můžu dát ruku na tvoje srdce ? Canakja - Ano, je to pro přecitlivělé pubertuální pipinky, čili pro tebe. Enšpígle- ty si myslíš, že jsi vtipnej, ubohej ubožák jsi, nemáš na to okomentovat pořádně tenhle film, tak si děláš prdel ze zdejších uživatelů, trapáku ! Smutný dodatek 15.9. 2009 - Přidávám pátou hvězdičku, kterou věnuju do nebe Patrickovi, protože pro velký bojovníky a pravý chlapy budu mít slabost na vždycky.

  • choze -
    Limonádový Joe aneb Koňská … (1964)
    ***** 17.1.2008

    "PLIVNU NA JEHO RAKEV!" - "JÁ TAKY, ALE JAK HO DO NÍ DOSTAT?" - "JSTE PŘECE MUŽ!" - "JSME PŘECE MUŽI." Kouzelná westernová parodická groteska s hravou kamerou a střihem (filtry, rodokapsové ilustrace a spousta nápadů, co projdou ale jen v grotesce, např. celá přestřelka Joea s Hogofogem převlečeném za černocha), brilantními dialogy ("JSEM TVOJE! KDYŽ DOSTANU Z TÉ PROVIZE ASPOŇ 4 PROCENTA!" - "ALE MILÁČKU, KLIDNĚ I 4 A PůL!"), hláškami (v podstatě každá druhá věta), písničkami a gagy a ozdobená nezapomenutelnými hereckými výkony Fialy jako ultrakladného neprůstřelného Joea, Kopeckého jako největšího českého filmového padoucha Hogofoga a Hlinomaze coby Grimpa a půvaby Květy Fialové a Olgy Schoberové ("JSI ŽENA NEBO ANDĚL?"). "A CO ZA TO?" - "VŽDYŤ VÁS MILUJI." - "NO PRÁVĚ. TO MĚ TEPRV BUDE NĚCO STÁT."

  • Davies182 -
    Moulin Rouge (2001)
    *** 9.1.2008

    Tento můj koment k filmu nelze brát příliš vážně, neboť nemám příliš v lásce muzikály a divadla. Ale i tak jde přeci jenom o názor jednoho člověka, kterému se líbil pěkný příběh a nádherná hlavní dvojice. Ano, já vím, je to o těch krásných písničkách...

  • Galadriel -
    Ruka (1965)
    ***** 30.11.2007

    Tohle není žádná komedie, to je regulerní horor! Horor o strachu z mocné ruky, která hýbe vším, ať chceme nebo ne, ať se bráníme sebevíc a ať jsou naše úmysly dobré nebo ne, stejně není úniku. Tolik symbolů, významů a alegorií v jednom na první pohled "nevinně" vyhlížejícím snímku.

  • D.Moore -
    Atentát (1964)
    ***** 24.9.2007

    Bezkonkurenční věc. Pro mě osobně naprosto realisticky natočená, a to od začátku, od Beethovena, až do konce v kostele a kryptě pod ním... Čurdovo volání: "Kluci, vylezte, nic se vám nestane. Mně se taky nic nestalo!" mi v hlavě znělo dlouho. Zkrátka válečný film, který je nejlepší z českých, a směle se může měřit se zahraniční konkurencí. Kam se na Sequense hrabe Vávra - takovou atmosféru už nikdo neudělá.

  • sportovec -
    Vzpoura hraček (1946)
    ***** 26.8.2007

    Zřejmě jeden z prvních moderních českých animovaných filmů, zakladatelské dílo české školy tohoto uměleckého subžánru, které nás od prvních záběrů minimálně zdvojenou symbolikou vtahuje do ovzduší stále přetrvávající radosti z osvobození z nacistické okupace. Koordinované akce náhle oživlých hraček vzbuzují ve mně asociace na květnové české povstání z předcházejícího roku. Tehdy stále originální a navíc skvěle zvládnutá myšlenka na propojení animovaného a hramého filmu byla pro mne v dětském věku, kdy jsem tento film viděl poprvé na školním představení, zjevením. Zjevením je pro mne i dnes. Stejně tak jako jeho tvůrkyně, kterou jsem ponejprv poznal ve velkém dokumentárním cyklu Československé televize o historii a tvůrcích našeho animovaného filmu; uváděl ho režisér Eduard Hoffmann. Baťovy příspěvky se zkrátka objevují i tam, kde bychom je nejméně čekali.

  • nunka -
    Hosté večeře Páně (1963)
    **** 4.7.2007

    Ak je niekto dychtivý po kvalitnej psychologicko-existencionálnej dráme, nech sa páči: Bergmanov "Winter light" je vhodnou voľbou. Je to mnohovýznamový a hlboký film, ktorý pôsobí na dušu a zmysly diváka. Celý čas ste kŕmení krásnym vizuálom (kamera hodná ospevných ód), mystériou, dialógmi, ktoré stoja za to, že si ich človek nechá prejsť hlavou. Reflektujte, preciťujte, rozmýšlajte a inak podobne sa nechajte unášať Bergmanovým filmovým čarom.

  • Karlos80 -
    Čintamani & podvodník (1964)
    ***** 7.4.2007

    Krásný a tak i trochu neprávem opomíjený povídkový film. Po jeho shlédnutí jsem dospěl k názoru že se mi ze všech těch povídkových filmů, jevil jako ten úplně nejzdařilejší a nejpropracovanější. Předčil tak alespoň u mě starší Haškovy povídky ze starého mocnářství, Čapkovy povídky a nebo také krásný film Pět z miliónu a O věcech nadpřirozených s konce padesátých let, ale tady bylo rozhodování opravdu velmi těžké. Námět a scénář byl od Karla Čapka, tak asi není žádným překvapením a tajemstvím že režisér Krejčík vybral pro jednu z hlavním rolí, Čapkovu manželku Olgu Scheinpflugovou. Jestli to byl záměr nebo dobře promyšlený martekingový tah, a jemu se zde dle scénáře prostě hodila do konečné skladby a podoby filmu to se zřejmě už nedozvíme. Ale co je podstatné, že tato žena-herečka byla vidět a slyšet a její herectví bylo skutečně na vysoké profesionální úrovni, a to v obou dvou povídkách. Vůbec ta její role, staré paní Severýnové židovské obchodnice s koberci poblíž někde židovské synagogy v Pařížské ulici byla velice komediální. To jak stále sem a tam běhala pro koberce, to jak mluvila a nebo s jakou péčí se starala o svého čtyřnohého přítele, mluvilo za vše. Vladimír Šmeral ztvárnil neméně výraznou roli dr. Vitáska posedlého sběratele orientálních koberců, jehož touha po jedinečném exempláři nakonec vedla až k samotné krádeži a to zase vesměs velice humorné. Kdo se mi však v této první povídce líbil, a kterou mám přeci jenom o trochu raději, a to i přesto že v té druhé bylo alespoň dle mého mínění lepší herecké obsazení, tak to byl ten Hlinomazův lupič-Bimbalův klient (František Filipovský), který zde zahrál opravdu senzačně. Byl to takový Grimp z LImonádového Joea. Komický a tragikomický navzájem. Jeho věčné napájení, krkání, poulení očí a škytání nemělo chybu. "Šéfe cvakněte si?" No nakonec se ožral tak, že byl vlastně pro tuto loupežnou akci nepoužitelný a celá loupežná akce, navíc velice hlučná skončila nezdarem a vyplacením samotného lupiče-kasaře. Hlinomaz tuto malou roli zahrál s opravdu velkou chutí. Druhá povídka také ušla ale mě už tolik nezaujala. Ale samozřejmě sňatkový podvodník Vinenc Plichta (Jiří Sovák) a inspektor Holub (Vlastimil Brodský), bylo asi to nejlepší co nám tato povídka mohla nabídnout. Poznávací znamení hra na housle a zlaté zuby a celá akce byla započata. I zde hned na začátku byla jedna velice humorná scéna a to ta ve vlaku, kdy inspektor Holub všem mužským cestujícím prohlíží zuby..Ukažte zuby? Až dojde na poslance, o kterém nevěděl ani ho neznal a malér je na světě..Celkový dojem z filmu je tedy více než výborný, skvělá byla i hudba od Zdeňka Lišky, zvláště v té první povídce místami taková krásná orientální. Jedná se skutečně o komediální zábavu na vysoké úrovni, a dokonalé filmařské řemeslo jakbysmet. Škoda že tento film je v televizi tak trochu neprávem docela opomíjený.

  • DaViD´82 -
    Světlonoš (studentský film) (2005)
    ***** 5.2.2007

    Neskutečně atmosférická podívaná, skvělý námět a navíc je to zahaleno do nádherného zpracování podbarveného krásně zneklidňující hudbou. Nemusí se vůbec přihlížet k tomu, že jde o absolventský snímek, jelikož výsledek je dokonalý ve všech ohledech.

  • sud -
    Muž na laně (1953)
    *** 29.10.2006

    I s přihlédnutím na tvůrčí neznalost reálií (i když jména, auta a nápisy jsou věrné) a nucenou objednávku (Elia Kazan tento film nenáviděl) to nedopadlo vůbec špatně. Skvělý výkon Fredrica Marche. 50%.

  • Djkoma -
    Žert (1968)
    *** 28.10.2006

    Žert není tak vtipný jak by se mohlo z názvu zdát. Film podle knihy napsané Milanem Kunderou vypráví (nečekaně) o milostných vztazích, ženách a jednom muži, který je má rád. Bohužel pro mě je Josef Somr nedostatečný herec na roli, která mu zde byla darována. Předlohu samotnou hodnotit nemohu, protože jsem ji nečetl. Film však ukazuje pozadí příběhu a období komunismu s perfektní přesností a celý příběh hlavní postavy odsouvá lehce do pozadí.

  • sud -
    Skalpel, prosím (1985)
    ***** 22.8.2006

    Nejspíš nejlepší (minimálně tuzemský) film z nemocničního prostředí. Možná je to díky Jiřímu Svobodovi a jeho schopnosti vyprávět, nebo úžasnému Miroslavu Macháčkovi, jemuž jsem věřil úplně všechno. Film především nevyznívá ani trochu jako srdceryvné melodrama, ale spíše jako napínavý psychothriller o záchraně člověka. Tak asi hlavně proto. 95%.

  • kleopatra -
    Pomáda (1978)
    ***** 4.7.2006

    Jéé, tak na Pomádu mi nikdo nesmí šáhnout:-)). Jak jsem tolerantní, pokud jde o názorovou škálu a filmový vkus, tak kdo dá úžasně šlapající muzice, té nejbáječnější choreografii (snad neznám lepší, než je sen o autíčku) ještě podpořené dynamickou kamerou a střihem, absolutně božskému obsazení a vystupňovanému finále s vytuněnou Olivií míň jak 3*, tak ten ať mi nechodí ke hrobu :-)).

  • woody -
    „Pane, vy jste vdova!“ (1970)
    ***** 29.4.2006

    Podívejte se na ten film, jako já, několikrát po sobě. Je to naprostá vzácnost. Useklá ruka, výměny mozků, sériová vražedkyně, neusmrtitelný astrolog Stuart, useklá hlava, podřezané mrtvoly, vybuchující žena, telecí maso, zakopaná manželka. Tohle není český film. Vdova se na všechny české filmy dívá zvysoka, z piedestálu světových klasik. Všechno je na ní dokonalé. Písnička, hudba, herecké výkony a mistovsky vybroušený scénář. A jakousi pofidérní anketu o nejlepší komedii vyhraje Dovolená s Andělem. FUJ, radši bych před Stubovou zavřel oči. Samozřejmě ji Češi mají rádi, citují z ní (Abych z vás neudělal nezaměstnaného), ale bohužel neustálým opakováním zapomněli co na ní je tak krystalicky čistého a řadí ji vedle takových chujovin jako jsou Slunce seno. FUJ, už jenom to, že se o nich zmiňuji. Hned bych si vidličku bodl do stehna! A ten kdo řekl, že to normalizační komedie, tomu museli místo Hamplova mozku dát veverčí...

  • Brouk -
    Kamenolom boží (2005)
    ***** 3.11.2005

    Jakožto ten! zlej! ošklivej ropák (ano - jsem opravdový nefalšovaný řádně vystudovaný báňský inženýr) dlouholetý odběratel, konzument a fanoušek a neúnavný propagátor produktů pana vinaře - Ivana Váni (BTW - jedinný producent košer vína v ČR!) a člověk, který je a bude vždy mostečák (a Kopisťák) nemohu hodnotit jinak než za 5*. Není to sice moc objektivní, ale v tomto případě na to kašlu :-) Laskavý čtenář jistě jemné neobjektivum promine... to je intimní záležitost :-)

  • tron -
    Stůj při mně (1986)
    ***** 5.12.2004

    „Boli sme preč len dva dni, ale mesto nám zrazu pripadalo menšie.“ Strhujúca adaptácia skvelej novely „Telo“ Stephena Kinga, ktorá vyšla v monumentálnej českej zbierke „Štyri ročné doby“, kde okrem „Tela“ vyšiel aj „Nadaný žiak“, „Rita Hayworthová a vykúpenie z väznice Shawshank“ a dodnes nedocenená „Dýchacia metóda“. PRI MNE STOJ! (až na príšerný slovenský názov) je vynikajúca adaptácia a silný krásny film o tom, čo so sebou prináša dospievanie ľudskej bytosti. Disciplinované herecké detské a mládežnícke výkony (predovšetkým River Phoenix a Kiefer Sutherland), pôsobivý monológ dospelého rozprávača (Richard Dreyfuss z ČEĽUSTÍ) a nádherná príroda zaspatého amerického vidieka z dôb, keď ešte niektoré domácnosti nemali ani pevnú linku a lesy boli tajomné. Nechýbajú atmosférické dobové songy („Lolipop“) a nezabudnuteľné scény (vlak, pes, nočný les, srna).

  • Lima -
    Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)
    ***** 11.5.2003

    K tomu, aby vzniklo špičkové drama, není třeba mnoho. Stačí jedna jediná místnost, dvanáct skvělých herců a brilantně napsané dialogy. A zaručuji vám, že tenhle film upoutá vaši pozornost velmi rychle a nespustíte z něj oči. V 80.letech vznikl barevný remake, ten jsem neviděl, ale pochybuju, že by překonal tuhle starou genialitu.

  • Tosim -
    Konec starých časů (1989)
    ***** 10.9.2002

    Nedivím se, že kníže Alexej si svým chováním podmail obyvatele celého zámku i širokého okolí, když to stejné udělal Josef Abrhám svým hereckým výkonem... Poučná komedie o stylu, švihu a chování, ne nutně podmíněnými penězi... Něco zkrátka přece jenom nekoupíš.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace