26. Febiofest

Plakát k festivalu 26. Febiofest

Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest byl založen v roce 1993 nezávislou filmovou a televizní společností FEBIO Fera Feniče. Akce pořádaná zpočátku téměř bez finanční podpory, ale s o to větším nadšením pro přátele a filmové fanoušky se během let proměnila ve významný filmový festival. Febiofest, situovaný do pražského multiplexu CineStar Anděl, garantuje ve všech 12 kinosálech výjimečnou technickou kvalitu promítání pro všechny formáty, stejně jako dokonalé pohodlí pro festivalové diváky. Další projekce probíhají v multiplexu CineStar Černý Most, v kině NFA Ponrepo a v kinosále Městské knihovny. Festival nabízí také bohatý doprovodný program.

neděle 24.3.2019 - Praha

Komentáře k zobrazeným filmům

  • xxmartinxx -
    Angelo (2018)
    **** 23.3.2019

    Zelená kniha mínus kýč a white savior. Film zlý vůči všem včetně protagonisty, jemuž dává neustále příležitosti stát se sympatickým, on je ale ignoruje. Zajímavě podvratné přitom neironicky výpovědní.

  • EvilPhoEniX -
    Souboj s rodinou (2019)
    **** 19.3.2019

    Že by překvápko roku? Na první pohled Fighting with my family působilo jako Indie festivalovka, na kterou si nikdo po týdnu nevzpomene, ale nečekaně velmi pozitivní recenze a nasazení do kin filmu výrazně prospělo a já odcházel z kina velmi spokojen. Florence Pugh, která minulý rok nakopla kariéru Outlaw Kingem je naprosto excelentní a její kariéra vstoupá rapidně viz. nadcházející Midsommar a Little Women. Film se zaobírá poměrně neotřelou látkou Wrestlingu a pojednává o sociálně slabší rodině, která nic jiného než wrestling nemá a neumí, vše se změní když syn s dcerou jsou pozváni na cásting WWE. První třetině se daří suchý britský černý humor s velmi údernými hláškami, poté je film spíše sportovním dramatem, přesto velmi silným, dojímavým a zábavným. Vince Vaughn v roli trenéra správně přísný a musím říct, že progress Vaughna z průměrného komika ve velmi solidního herce byl velmi neočekávaný, ale už v Hacksaw Ridge zahrál kapitána perfektně, v Cell Block 99 byl jeho přerod nejúdernější a uvidíme, co předvede v Dragged Across Concrete. Potěší The Rock v menší roli a v krátkých záběrech se zde mihnou i Wrestlingové legendy, Při finále ukápla i slza, takže spokojenost. "Dick me dead, Bury me alive! " 80%

  • EvilPhoEniX -
    Ničitelka (2018)
    *** 19.3.2019

    Nicole Kidman je opět skvělá, ale film je natolik obyčejný a nezajímavý, že to nestačí. Po akční stránce potěší jen jedna slušná přestřelka v bance a tím to končí. Pomalé tempo, žádný dějový zvrat pouze solidní herečka v hlavní roli a to mi k dobrému filmu nestačí.3 hvězdy s přihmouřenýma očima za dokonalý make up. 50%

  • emma53 -
    Líbánky (2018)
    **** 17.3.2019

    Je zřejmé, že to tam takhle v různých obměnách chodí, jen tady toho bylo na jeden příběh zhuštěné celkem hodně. Mara mně byla od začátku velmi sympatická svým postojem. Byly ale momenty, kdy mně jí bylo nesmírně líto. Mít zelenou kartu holt není vždy jednoduché. Na sympatičnosti Mary měl vliv mimo jiné i Malinin hlas, který se velmi příjemně poslouchal.

  • castor -
    Vymazaný kluk (2018)
    *** 10.3.2019

    Obelhávat Boha se přeci nevyplácí. Ano, pořád to tady je a zřejmě vždy to bude téma. Homosexuální syn kazatele se vydává na cestu převýchovy, na cestu k uzdravení. Vyprávění nese prvky problematiky dospívání a rodinného dramatu, téma homosexuality se podařilo opatřit přirozeností a vylíčit bez klišé. Občas bych přesto zatlačil na emoce, občas na vyznění několika scén. Tvůrci nám každopádně předkládají velmi solidní soundtrack a herecké výkony (Lucas Hedges nebo rodiče Nicole Kidman a Russell Crowe) charakteristické naprostou autenticitou.

  • T2 -
    Zrodila se Astrid (2018)
    ** 7.3.2019

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $113,051Tržby Celosvetovo $570,000▐ Upäté a chladné. Neviem pre koho takéto ťažké filmy točia. /40%/

  • POMO -
    Free Solo (2018)
    ***** 25.2.2019

    Podobných dokumentů existuje více. I v pečlivém focusu na charakter protagonistu. Free Solo z nich lehce vyčnívá grafikou a hudbou (Beltrami z toho nenápadně dělá nejnapínavější thriller roku), a VÝRAZNĚ Honoldovým výkonem, který už se vymiká zdravému rozumu a je něčím daleko větším než sportem. Koukat se na to “live” by ani nešlo. Už takhle, s vědomím jak to dopadne, jsem se potil. Oscarová výhra v dokumentární kategorii mě moc potěšila, i proto, že horolezectví nebylo dlouho uznáno jako disciplína hodna Olympijských her (poprvé se na nich objeví v roce 2020). Ono to bylo naopak - to Olympijské hry nebyly hodny horolezectví. [Palace Cinemas, Brisbane]

  • kleopatra -
    Můžete mi kdy odpustit? (2018)
    **** 24.2.2019

    Vynikající film z inteligentního a bystrého pera Nicole Holofcener, kde Melissa McCarthy přes kontejnerový look i kočičince pod postelí září jako kometa. Je dobře, že si Can you ever forgive me? našlo cestičku alespoň k úpatí Olympu a někdo si ho tak všimne. Z papíru u soudu Lee čte, o čem to je. A o tom to je!

  • xxmartinxx -
    Kdyby ulice Beale mohla mluvit (2018)
    *** 23.2.2019

    Barry Jenkins je pro Akademii vážně požehnáním. Ve chvíli, kdy od intimního dramatu v Moonlight přešel k důslednější ilustraci systémového rasismu, milosrdně utekl do minulosti a umožnil tak divákům obrnit se hradbou časového odstupu - i když by se takový příběh klidně mohl odehrávat dnes. Fakt je skoro legrační, s jakou úpěnlivostí americký mainstream dokola objevuje, že v 60s a 70s byl v USA fakt rasismus - a s jakou elegancí se vyhýbá současnosti. Je to tak pohodlné. Stejně jako je naprosto jasné, že Jenkins hodně chce mainstreamové uznání a zatímco věřím, že minule šlo o upřímný střet oscarové poptávky a jeho tvůrčí nabídky, If Beale Street Could Talk už působí jako film od prvního písmene scénáře koncipovaný pro ceny a dojímání. A to nebývá dobré.

  • Malarkey -
    U brány věčnosti (2018)
    **** 16.2.2019

    Umělecký film o umělci, který je zároveň pro diváka nejpřístupnějším filmem, jakým jen mohl být. Willem Dafoe je skvělý a jeho převtělení do Van Gogha je dokonalé. Režisér tu ale nešetřil jen jeho hereckým výkonem, ve filmu se mu totiž v dílčích rolích objeví celá plejáda neméně zajímavých herců, kteří film notně ovzláštňují. Nebýt mnohdy až výrazného uměleckého zaměření, byl by film na plný počet. Na druhou stranu zase nelze říct, že by tenhle kousek nebyl výstřední a to mu nezvyšovalo punc originality.

  • Malarkey -
    Vice (2018)
    ** 13.2.2019

    Klasický americký téma, které jedinou pozornost, kterou vyvolá, bude na Oskary...a pak se na něj zapomene. Aspoň, že ta Amy Adams má pořád hezkou tvářičku. Naopak Christiana Baleho bych ani nepoznal. To asi proto pak na Globech děkoval satanovi za to, že mohl v tomhle filmu hrát...

  • EvilPhoEniX -
    Anna a apokalypsa (2017)
    **** 25.1.2019

    Britové udeřují opět s originální zombie komedii, která je tentokrát mixnutá ještě muzikálem. Příliš se mi do filmu nechtělo, protože jsem nevěřil, že tahle kombinace může fungovat, ale jsem ve výsledku mile překvapen. K dispozici jsou opravdu velmi sympatické postavy ( Anna válí), všichni hezky zpívají, narážky na osobnosti a hlášky jsou povedené a dojde i na gore a akci, která je vcelku povedená a film si drží i solidní tempo. Jako teen zombie muzikálová jednohubka je film opravdu vkusný a zvládnutý s přehledem. Věřím, že né každý zpívání zkousne, ale kdo je tolerantní vůči žánrům mohl by být překvapen. 70%

  • Slasher -
    The Sisters Brothers (2018)
    **** 23.12.2018

    Kam se hrabe HOSTILES a BUSTER SCRUGGS, za mě letos šéfuje tady ten hezky zvláštní alternativní western. Poutal mě jak herecky (z Phoenixe přímo mrazí), tak po stránce humoru, kombinací špíňáků hrdlořezů, násilí a intelektuálních řečí, temnoty a nadějí, tak tím, jak je v ději nevyzpytatelný a jak pěkný nádech/ přesah to v sobě má. Teď jen si to nějak přebrat.

  • EvilPhoEniX -
    Zemětřesení (2018)
    *** 15.12.2018

    Pokračování skvělé Vlny nedopadlo úplně dle představ, ale pořád slušný katastrofický biják. Plusem je, že se film zaměřuje na stejnou rodinu, která prožívá katastrofu už po druhé, takže s němi divák opravdu soucití, co však zamrzí, že hodinu se nic moc neděje a samotné zemětřesení trvá okolo 10 minut, ale naštěstí je film v druhé půlce poměrně dost napínavý i emocionální, takže nuda už nehrozí. Vizuálně slušné, chtělo to však přidat na tempu a přisolit dramatičnost. Menší zklamání.60%

  • POMO -
    Andílek (2018)
    *** 12.10.2018

    Vizuálně hezký a vyprávěním svižný (fajn retro hudba) portrét bezcharakterního adolescenta s andělskou tvářičkou a jeho kriminálního vyčínání. Film je zábavný, z loupeží ani vražd si nedělá těžkou hlavu, všechno vnímá ignorantsky bezstarostně jako hlavní postava. Vlastně je to pro oba taková nezávazná šou bez pravidel. Lorenzo Ferro v hlavní roli sedí vizáží a je správně flegmatický, ale je to jenom spratek, který neví co dělá, má spíše štěstí než um, a proto nevzbuzuje žádný respekt ani není nijakým způsobem cool. Kvůli čemu ani tento film není žádná scorseseovka. [Sitges FF]

  • POMO -
    Konec školy (2018)
    *** 12.10.2018

    Napětí ani jakkoliv intenzivní zážitek v jakémkoliv směru zde přes nálepku “thriller” nečekejte. Nový učitel se pouze snaží pochopit neobvyklé chování a možná odhalit spiknutí skupinky nadprůměrně nadaných žáků základky. Ti ale v zásadě nikoho cizího neohrožují, pouze vnímají citlivěji ekologický průser naší planety a jsou chroničtí pesimisté. Sice s myšlenkou a jasným cílem, ale zároveň naprosto obyčejně natočené. Dvě a půl. [Sitges FF]

  • POMO -
    Kup mi pistoli (2018)
    **** 14.5.2018

    Mexický venkov, kde Policie neexistuje a dcery a manželky se povinně vydávají kartelům. Z pohledu holčičky, kterou táta kamufluje za syna. Film, který nepotřebuje žádné vizuální či dialogové atrakce ani soundtrack, aby vás rozsekal. Stačí když jednoduše ukazuje, jak to tam chodí. A těmi několika artovými nápady (siluety mrtvých těl po přestřelce z perspektivy) akorát ideálně vyvažuje svoji syrovost a přímočarost. Hustá věc, hodna festivalových cen. [Cannes]

  • Marigold -
    Dědičky (2018)
    **** 16.2.2018

    Pokorná, soustředěná studie procitnutí a rozkladu jedné společenské vrstvy. Suverénně zahrané, skvěle ozvučené a po rozpačitém úvodu i velmi podmanivé. Marcelo Martinessi je pozoruhodný talent, který se zajímavě etabluje někde mezi Lucretií Martel a Kleberem Mendonça Filhoem. S jeho Aquariem, studií intimního života stárnoucí ženy v rozpadajícím se sídle, má konec konců jeho prvotina společného nejvíc...

  • Rob Roy -
    Tiché srdce (2014)
    **** 23.3.2015

    Souhlasím s Marigoldem v tom, že film je silnější a elegantnější (pro mě trochu nečekaně) v těch odlehčenějších pasážích. Skvěle zahrané rodinné drama a božský Pilou si to sebejistým krokem mašíruje do mé herecké topky. Jointová scéna je tak dobrá, že jsem si vzpomněl až na Formanovo Taking Off.

  • NinadeL -
    Snílci (2003)
    **** 24.11.2014

    Eye candy řešení schematismu kolem roku 1968 a aféry francouzské kinematéky. Takže naštěstí mnohem důležitější, než Henri Langlois, je znalost filmů s Gretou Garbo a Marlene Dietrich, potažmo aplikace filmové slasti na domácí orgie. Takže je libo masturbovat před fotkou z Modrého anděla? Užívejte si a zapomeňte na Godarda.

  • Flipnic -
    Velká žranice (1973)
    **** 30.4.2011

    Na mne tohle působilo hlavně jako hodně zvrácená komedie. ždyť ten film obsahuje tolik komických situací! Je to na svoji dobu hodně odvážné. Ale zas tak zvrácené a nechutné, jak jsem čekal to není... Film je spíš docela uhlazený, postavy se k sobě většinou chovají slušně a vytříbeně a i ty největší prasárny přecházejí s nadhledem. Jsme přece lidi ne? A každý máme své potřeby. Ať už je to potřeba jíst a vyprazdňovat se, tak potřeba přátelství a lásky. A o tomhle je podle mne tento film. Na pozadí zvýrazněných lidských potřeb nám předkládá obraz lidství ve své čisté a prosté nahotě. Výborná jsou jednotlivá úmrtí a herecké výkony hlavních čtyř postav. Trochu ale v hodnocení nadsazuji, protože stopáž je přepálená a je to dost často nuda. Každopádně zajímavé ...

  • Gilmour93 -
    Vymítač ďábla (1973)
    ***** 15.12.2010

    „What an excellent day for an exorcism.“ Nejblyštivější korálek z "Nesvaté trojice" (dále The Omen a Rosemary´s Baby) popisující střet racionálna a mystiky, ztrátu dětské nevinnosti a hlavně potlačení zla odmítnutím pochybnosti v Boha. Osobně si myslím, že církev měla přimhouřit oči nad oplzlostmi, kontroverzí a zvracením hrachové kaše a Friedkina spíše blahořečit.. Jeho film má navíc něco, o čem si drtivá většina současných hororů, či dramat může nechat jenom zdát - ATMOSFÉRU. A já se bez mučení přiznávám, že při některých scénách v prostřední části filmu jsem si musel připomenout kreaci Jamese Woodse ze Scary Movie 2, abych trochu odlehčil svému kardiovaskulárnímu systému, s nímž neměl Pazuzu slitování. K tomu si přidejte bezchybné herecké výkony, z nichž bych vyzdvihl Jasona Millera (otec Karras), Lee J.Cobba, jenž vnesl do filmu trochu toho columbovského humoru a pochopitelně malou Lindu Blair, která uměla s krucifixem víc věcí než Jan Pavel II. a máte tu nestárnoucí klasiku s třešničkou na dortu v podobě lahůdkového posteru/záběru na siluetu otce Merrina pod pouliční lampou..

  • Malarkey -
    Uleeovo zlato (1997)
    *** 13.12.2010

    Ulee je typickej americkej zemědělec. Jeho manželka je v už dávno v prdeli. Syna má ve vězení, syna manželka je feťák a on se musí starat o jejich děti, který taky občas stojej za vyližprdel. Opravdu zlatem to obsypaná rodinka. Film ale chvílemi docela schopně graduje, protože Ulee jede do města a z vesnickýho balíka se rázem stává psychologií obsypaná troska. Chvílemi to graduje až opravdu extrémně, ale včas se to zase uzemní. Peter Fonda, ačkoliv ho vůbec neznám, tu ukázal výkon par excellence. Je to přesně ta loutka, se kterou si rodinné problémy zahrávají jak vítr s houpacím křeslem, ale jinak se to odehrává na venkově a filmem se táhne hrozná nuda.

  • DaViD´82 -
    Ucho (1970)
    ***** 26.1.2007

    Tento příběh se nestal. Věci, které se opravdu přihodily, byly mnohem horší (poznámka Jana Procházky připsaná do scénáře). "Nejzakázanější ze zakázaných" aneb jedna krušná noc ministrova náměstka. Hutná atmosféra jdoucí ruku v ruce s nebývalou gradací. Psycho(logická) sonda odehrávající se v padesátých letech minulého století. Nejlepší Kachyňův snímek. To jsou hlavní jmenovatelé našeho nejlepšího filmu o dopadech (nejen) komunismu na běžného člověka.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace