poster

Alonzo, muž bez rukou

  • anglický

    The Unknown

  • slovenský

    Alonzo, muž bez rúk

Drama / Horor / Romantický / Thriller

USA, 1927, 61 min

Režie:

Tod Browning
(další profese)
  • Flego
    *****

    Horrorový príbeh z cirkusového prostredia o láske a šialenstve, ktorého je človek schopný. Nebudete sa triasť strachom, ale nepríjemný pocit z videného vám bude zamestnávať mozog až do konca. Ted Browning vedel točiť filmy dávno predtým než sa preslávil slávnym Freaks. Možnosť pozrieť http://www.youtube.com/watch?v=8DOm5qyt7-c&feature=PlayList&p=F17C63CB3207BEB6&index=0&playnext=1(5.11.2009)

  • Morien
    ****

    (1001) Jeden z nejlepších filmů němé éry. Nebo mám spíš říct jeden z těch, které se mi líbily nejvíc? Místo toho radši řeknu, že Tod Browning je podle mě jeden z nejlepších režisérů počátku kinematografie. Zručnost jeho typu velmi oceňuji. Taky se mi hodně líbil hudební doprovod. Psýcha na druhou. I když netuším, jestli byl originální, nebo se jednalo o moderní dodělek.(18.12.2009)

  • liborek_
    ****

    Alonzo rozhodně nepatří mezi nejlepší němé filmy. Spíš je to průměr. Je to prostě takové "roztomilé" komornější drama s přímočarou zápletkou a na rok 1927, kdy němá éra dosahovala vrcholu, celkem nezajímavým zpracováním (srovnej např. s filmy jako Metropolis, Napoleon, Východ slunce nebo Deset dní, které otřásly světem, jež vznikly ve stejném roce). Co však činí mé hodnocení nadprůměrným, je dodatečný soundtrack Alloy Orchestra, který filmu dodává zcela nový rozměr a činí ho zajímavějším a troufám si říct lepším. Vlastně díky němu už pro mě tento film ztratil status "němý", poněvadž hudba a ruchy, které Alloy Orchestra dodal, zcela narušil moje obvyklé vnímání němých filmů. Okamžitě jsem si vzpomněl na slova hlavní postavy filmu Irma Vep Reného Vidala (kterého hrál Jean-Pierre Léaud): "I'll stop the piano. That makes me nervous. I like SILENCE in silent movie." Zde kvalita soundtracku přebila kvalitu filmu :-) Nicméně Tod Browning se nezapře. Tématicky i zpracováním je Alonzo nepřehlédnutelný předchůdce již mluvených Zrůd. To je však už zase jiná kapitola... Každopádně děkujeme Henrimu Langloisovi za objevení :-)(23.5.2011)

  • Anderton
    *****

    Mňa na nemých filmoch a ich objavovaní baví, že v nich nachádzam rôzne metafory a režisérske postupy, charakteristické pre modernejšie obdobia kinematografie. Vlastne ma udivuje, že dnes mnohí režiséri vo filmovom priemysle (podotýkam priemysle) na ne úplne zanevreli a to podľa toho, čo vidíme napríklad aj podľa jednoduchej metafory ľudských rúk a čo predstavujú v Alonzovi, je dosť zarážajúce, pretože by mali byť dnes omnoho mnohovrstevnatejšie. Ale dosť filozofovania. The Unknown je jeden z najtragickejších príbehov nenaplnenej lásky v histórii kinematografie, film, v ktorom stojí láska a nenávisť bok po boku a v ktorom sa tieto pocity menia z okamžiku na okamžik. Je to jeden z emocionálne najsilnejších filmov (minimálne) nemej éry a nikto sa ho nemusí vzhľadom na jeho krátku stopáž obávať, ako tomu častokrát pri medzititulkových filmoch býva. Keď sa tak nad filmami Toda Browninga a jeho hrdinami so zvláštnymi fyziognomickými vlastnosťami zamyslíte, tak bol takým súdobým Davidom Cronenbergom. P.S.: Joan Crawford bola nádherná, pred záverečnou trikovou scénou s koňmi by David Copperfield zbledol závisťou.(8.3.2013)

  • gojackill
    ***

    Má to brakový příběh a těžko to mohu svádět na dobu, protože velké romány se psaly o stovky let dříve. Pokud bych se znovu podíval na němý film, sáhl bych po grotesce, například něco jako je Kid s Chaplinem, protože to byla alespoň legrace. Film je velmi jednoduše natočený a nedokáži se na něj dívat duchem hudby, ani nevidím důvod proč tak činit. Zdaleka nejlepší na celém filmu je hudba, která bez přestání hraje a vystihuje momentální dění, například pocity melancholie, radosti a smutku filmových postav doprovází klavír, naopak pocity zloby a napětí jsou doprovázeny hřmotem a bubny. V němém filmu je napětí nemyslitelné v té míře, jaké je to možné dnes, a stejně je to se vším ostatním.(1.3.2013)

  • - Lon Chaney měl pro některé scény dubléra - doopravdy bezrukého Petera Dismukiho, který dubloval zejména scény kouření cigaret či hraní na kytaru pomocí nohou. (JayZak)

  • - Režisér Tod Browning se v příběhu filmu volně inspiroval na základě skutečné události, konkrétně na své zkušenosti z doby, kdy ještě pracoval v cirkusu. Jeden muž se tehdy vydával za akrobata, aby se vyhnul policii. (JayZak)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace