Příběh hrůzostrašné Eliz

Na můj vkus to bylo takové dost dětské až dětinské. Hned jak to začne v té školní jídelně a já slyším ty přehnaně inteligentní dialogy, chce se mi srát. Po herecké stránce je to tak půl na půl - polovina polen, polovina ok (já vím, že je to kruté a přísné vůči dětem, ale talent holt někdo má a někdo ne a nemá cenu mlžit). Spíš mě to nebavilo, než bavilo, ale není to úplně k zahození. (29.03.2022)

Studentský film z dílny Katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU překvapuje na několika úrovních. Tím nejočividnějším překvapením je profesionálnost, s jakou je film technicky proveden a která se leckdy nevidí ani u českých celovečerních filmů. Film je natočen tak precizně z hlediska obrazové, zvukové a střihové dramaturgie, že dalece přesahuje všechny nálepky studentského filmu a blíží se mu snad jen studentskou stopáží. Dalším vítězstvím jsou dětští herci, které film představuje. Kováříková se Struhalou si dali velice záležet na tom, aby filmová stylizace šla dětským hercům naproti. Práce s dětmi, pro současný český film bohužel velmi komplikovaná výzva, je tak jednou z největších výher „Eliz“, protože jsou přirozené, vtipné a dostaly příležitost se ve filmu pořádně vyblbnout. Třetím překvapením filmu je směr, kterým se tvůrci vydali oproti obecnému trendu hlavně na úrovni školních filmů. Místo psychologických a sociálních dramat, které je ve světě školních filmů o něco jednodušší napsat, vymyslet a zrealizovat, se vydali cestou filmu čistě stvořeného pro pobavení diváka, takového, co si nehraje na zbytečné přesahy, nesnaží se být urgentní a je vyprávěn s lehkostí zábavného filmu. Samozřejmě, že komerčních tvůrců, kteří chtějí dělat lehké žánrové komedie bez moralizování je mnoho, ale těch, kteří to dělají dobře a chytře, už tak moc není a mezi režírujícími FAMU studenty nejsou prakticky žádní. A potom přichází na řadu příběh, respektive tři příběhy, protože Eliz je povídkovým filmem. Eliz těží z toho, že vypráví tři příběhy vyfabulované třemi chlapci, každý chlapec má úplně jiný druh příběhu a přináší nám jiný žánr. S tím přichází moje jediná námitka, a sice ta, že ten nejbombastičtější, nejujetější a nejfantasknější příběh, plný nadupaných referencí na jiné filmy přichází na začátku a až po něm ty zemitější a realističtější povídky. Možná je ale dobře, že se tvůrci rozhodli jít od nejbombastičtějšího příběhu k tomu nejosobnějšímu, co já vím, recept na to nemám. V každém případě ale Kováříková a Struhala dláždí cestu novým možnostem nejen pro svoji vlastní katedru, ale pro každého, kdo by se případně chtěl na škole věnovat nějakému čistému „entertainment“ žánru. (01.02.2022)

Dám slabé čtyři za vynikající vizuál, kameru, střih, vedení dospívajících herců a za nápad. Jo, a za Sašu Gedeona v roli oddávajícího. A ještě možná na odkaz na Příběh hraček 2. Zpracování ale poněkud pokulhává. Chápu, že to hraje několik plánů (klukům se holka líbí, ale nemají na ni; škola může být horor; láska nemusí znamenat vše; pro pár vteřin slávy se smažit v pekle; když se všichni začnou něčím lišit, začnou být zase stejní... apod.), jenže hodně psů, zajícova smrt. Chtělo to ujasnit si koncepci, postavit to na jedné věci pořádně. Takhle je to všehochuť, takový švédský stůl s lahůdkami, a ty si vyber, co chceš. Lahůdky jsou skvělé, ba vynikající, ale bacha na bolení břicha. Docela by mě zajímaly ty křesťanské motivy ve filmu, nakolik byly cílené, a nakolik brané jen jako vedlejší ozvláštnění) a proč, když je to ve sportovní povídce natvrdo řečeno, to tedy není celé o dobru a zlu? Viz třeba ten dialog na začátku o tom, že hodně jí, aby byl imperátor. Vlastně mě ten konec hodně zklamal, čekal jsem daleko větší propojení nebo spojení, než jen jizvu na ruce. (18.06.2022)

Tak strašně rád bych dal plný počet, protože mě tenhle studentský film potěšil tolik jako už dlouho žádný jiný, ale jisté mínusy mi to nedovolí. Scénář to chtělo jen o něco málo líp promyslet a těm třem historkám dát nějaký víc celistvější konec + poslední historka byla krapítek rozvleklejší, ale jinak bych asi byl naprosto nadšený. Chtěl bych tu všem, co se na tom podíleli, moc poděkovat, jelikož mi zvedli náladu a dokázali mi, že studentský film pořád může vypadat nějak takhle. Naprosto profesionální práce jak po filmařské stránce, tak i po herecké. Úplně to vypadá jako film určený pro kinopremiéru, natočené je to naprosto bravurně, s nejednou vizuálně úžasnou scénou, se spoustou zajímavých nápadů. A zmáknuté je to i po stránce skvěle sladěného zvuku a perfektně se hodící hudby. Vedení dětských herců je hodně těžké, ale tady se to duu Struhala/Kovaříková povedlo skvěle, všechna děcka tu hrají uvěřitelně a kromě pár droboučkých detailů to neskřípe ani po stránce dialogů (ačkoli netuším, které děcko by napadlo přezdívka "Viktor elfí špičky"...). Taky i scénář není vůbec špatný, je velmi dobře vedený, každá z těch povídek má něco do sebe a každá má silnou atmosféru. Dá se to brát jako horor pro děti, tak i příběh o počátcích dospívání tři chlapců. A navíc ten film má ode mě bonusové body za Pošepného náměstí (nebo Jírovcovo? teď si nejsem přesně jistý, pletou se mi) a možný odkaz na film Mammuth (netuším jestli tam je, ale ty zmutované panenky mi ho strašně připomněly). A navíc závěrečná scéna, včetně té dokonale se hodící písničky, se mi líbila fakt hodně. Fakt skvělá práce, něco takového se vidí málokdy. Ještě k tomu ale mám pár více či méně významných poznámek, které si tu dovolím vypsat, jelikož se mi v komentáři nikam jinam nevlezly - Hraje tam Saša Gedeon, zajímavé. (myšleno v dobrém) --- Vtipné, jak se typické prvky českých filmů dostaly i do filmu, kde hrají jenom děcka - tady konkrétně blití. (což mi vadí) --- Proč je tam tolik křesťanských odkazů? Křižování se, ukřižování, trnová koruna na různé způsoby a bylo toho i víc, jen si teď vše nevybavím, jelikož jsem si bohužel víc k tomu nezapsal --- 4* (09.08.2021)

Tohle se mi hodně líbilo a určitě to mělo něco do sebe. Troufnu si tvrdit, že kdyby každej studentskej film dosahoval takových kvalit tak se možná i český filmu začne blýskat na lepší časy. 4hvězdy (27.02.2024)