Agent č.13

Literární scénář „Agent č. 13" je první filmovou prací Jakova Smoljaka. Jeho námětem je tragický osud Jaroslava Galana, vášnivého publicisty, neúnavného spisovatele-bojovníka, který zahynul na podzim roku 1949 rukou nepřátel národa — vrahů-nacionalistů. Nehynoucí památce Jaroslava Galana věnoval Jakov Smoljak svůj scénář „Agent č. 13". — Autor scénáře J. Smoljak, který má speciální divadelní vzdělání, pracoval dlouhou dobu v rozličných ukrajinských divadlech jako herec a režisér. Současně se svou scénickou činností zkoušel své síly i jako dramatik. V roce 1935 byla uvedena první hra tehdy dvacetiletého autora „To hlavní" a po ní následovala „Ničemná říše" a „Neobyčejná dobrodružství malého vojáčka". — V červenci roku 1941 započala Velká vlastenecká válka a komunista Jakov Smoljak odchází na frontu jako politický pracovník. Účastnil se bojů o Berlín a osvobození Prahy, dvakrát byl raněn a šestkrát vyznamenán řády a medailemi. Své frontové zážitky shrnul J. Smoljak do povídek „Po cestách fronty" a „Setkání". V poválečných letech píše J. Smoljak společně s V. Dobrovolným hru o sovětských studentech „Jabloňová snítka". Kromě „Jabloňové snítky" napsal historicko-revoluční hru „Nesmrtelnost" a komedii „Bez masky". Literární scénář „Agent č. 13" napsal J. Smoljak společně s filmovým režisérem Leonidem Lukovem. — J. Smoljak je ukrajinský rodák; osobně znal Jaroslava Galana, znal jeho tvorbu a veřejnou a politickou činnost. L. Lukov zná stejně dobře život ukrajinského národa. Ale oba autoři se neomezili jen na fakta a skutečnosti, které znali. Práci na scénáři předcházela úporná, trpělivá práce na hlubokém, všestranném prostudování nejrozličnějších dokumentů a fakt; prohlíželi archivní materiály, besedovali a radili se s přímými svědky událostí, jež zobrazovali ve scénáři. Velkou pomoc prokázal J. Smoljakovovi a L. Lukovovi bývalý tajemník lvovského krajského výboru KSSS, nyní první tajemník ÚV KSSS Moldavské SSR Z. T. Serdjuk, který vyprávěl J. Smoljakovovi a L. Lukovovi historii nádeníkova syna, mladého chlapce Dmitro Pavlyčka, kterému bylo umožněno po osvobození západní Ukrajiny studovat na universitě. Nadaný hoch napsal řadu veršů, v nichž bičoval nepřátele své vlasti a opěvoval nový, šťastný život svého národa. A když se nepřátelé pokoušeli vyhrožovat mu a zastrašovat ho, odpověděl jim ještě ostřejšími a vášnivějšími verši. Autoři využili tohoto faktu a básní mladého autora ve scéně na schůzi. Později, když se seznámili s D. Pavlyčkem, navrhli mu, aby napsal ještě jednu báseň, která se stala součástí filmu (čte ji v závěru student Dančenko). — Postava hlavního hrdiny filmu spisovatele Alexandra Garmaše — to je postava synthetická. Jsou v ní ztělesněny rysy, vlastní nejlepším ukrajinským spisovatelům vlastencům, náruživým hlasatelům pravdy — Jaroslavu Galanovi, Alexandru Gavriljukovi, Petru Kozlenjukovi, Vandě Vasiljevské... Ale základem postavy Garmaše jsou přesto fakta ze života Jaroslava Galana. Autoři, kteří si nedělali nároky na přesné vykreslení řady scén a situací, pravdivě a historicky konkrétně osvětlují veřejně politickou činnost tohoto vlastenecky citlivého spisovatele a všechny zápletky, spojené s jeho bojem proti nacionalistům. — Námět scénáře a filmu je vybudován velmi ostře, dynamicky a je možno jej s klidným svědomím zařadit do dobrodružného žánru. Ale J. Smoljak a L. Lukov se nesnažili vytvořit pouhou detektivku, vybudovanou na tricích a vnějších efektech, ale hluboké, významné filmové dílo umělecké, odhalující pokusy nepřátelů míru a demokracie a jednu methodu „studené války" — ideologickou diversi. Filmový přehled 10/1954 (22.07.2009) (méně) (více)