Reklama

Reklama

Agent č.13

  • Česko Na to nezapomínejte (festivalový název) (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Sovětský umělecký film o intrikách ukrajinských nacionalistů proti mladému, nadanému spisovateli Garmašovi; jeho nový román je na nátlak člena diversantské skupiny veřejně zkritizován, Garmaš sám se stane obětí vydírání, nakonec je však nepřítel zneškodněn a Garmaš pokračuje s novou energií v literární činností - Film byl promítán na VIII. MFF v Karlových Varech 1954 pod názvem „Na to nezapomínejte". (Filmový přehled)

(více)

Recenze (1)

ripo

všechny recenze uživatele

Literární scénář „Agent č. 13" je první filmovou prací Jakova Smoljaka. Jeho námětem je tragický osud Jaroslava Galana, vášnivého publicisty, neúnavného spisovatele-bojovníka, který zahynul na podzim roku 1949 rukou nepřátel národa — vrahů-nacionalistů. Nehynoucí památce Jaroslava Galana věnoval Jakov Smoljak svůj scénář „Agent č. 13". — Autor scénáře J. Smoljak, který má speciální divadelní vzdělání, pracoval dlouhou dobu v rozličných ukrajinských divadlech jako herec a režisér. Současně se svou scénickou činností zkoušel své síly i jako dramatik. V roce 1935 byla uvedena první hra tehdy dvacetiletého autora „To hlavní" a po ní následovala „Ničemná říše" a „Neobyčejná dobrodružství malého vojáčka". — V červenci roku 1941 započala Velká vlastenecká válka a komunista Jakov Smoljak odchází na frontu jako politický pracovník. Účastnil se bojů o Berlín a osvobození Prahy, dvakrát byl raněn a šestkrát vyznamenán řády a medailemi. Své frontové zážitky shrnul J. Smoljak do povídek „Po cestách fronty" a „Setkání". V poválečných letech píše J. Smoljak společně s V. Dobrovolným hru o sovětských studentech „Jabloňová snítka". Kromě „Jabloňové snítky" napsal historicko-revoluční hru „Nesmrtelnost" a komedii „Bez masky". Literární scénář „Agent č. 13" napsal J. Smoljak společně s filmovým režisérem Leonidem Lukovem. — J. Smoljak je ukrajinský rodák; osobně znal Jaroslava Galana, znal jeho tvorbu a veřejnou a politickou činnost. L. Lukov zná stejně dobře život ukrajinského národa. Ale oba autoři se neomezili jen na fakta a skutečnosti, které znali. Práci na scénáři předcházela úporná, trpělivá práce na hlubokém, všestranném prostudování nejrozličnějších dokumentů a fakt; prohlíželi archivní materiály, besedovali a radili se s přímými svědky událostí, jež zobrazovali ve scénáři. Velkou pomoc prokázal J. Smoljakovovi a L. Lukovovi bývalý tajemník lvovského krajského výboru KSSS, nyní první tajemník ÚV KSSS Moldavské SSR Z. T. Serdjuk, který vyprávěl J. Smoljakovovi a L. Lukovovi historii nádeníkova syna, mladého chlapce Dmitro Pavlyčka, kterému bylo umožněno po osvobození západní Ukrajiny studovat na universitě. Nadaný hoch napsal řadu veršů, v nichž bičoval nepřátele své vlasti a opěvoval nový, šťastný život svého národa. A když se nepřátelé pokoušeli vyhrožovat mu a zastrašovat ho, odpověděl jim ještě ostřejšími a vášnivějšími verši. Autoři využili tohoto faktu a básní mladého autora ve scéně na schůzi. Později, když se seznámili s D. Pavlyčkem, navrhli mu, aby napsal ještě jednu báseň, která se stala součástí filmu (čte ji v závěru student Dančenko). — Postava hlavního hrdiny filmu spisovatele Alexandra Garmaše — to je postava synthetická. Jsou v ní ztělesněny rysy, vlastní nejlepším ukrajinským spisovatelům vlastencům, náruživým hlasatelům pravdy — Jaroslavu Galanovi, Alexandru Gavriljukovi, Petru Kozlenjukovi, Vandě Vasiljevské... Ale základem postavy Garmaše jsou přesto fakta ze života Jaroslava Galana. Autoři, kteří si nedělali nároky na přesné vykreslení řady scén a situací, pravdivě a historicky konkrétně osvětlují veřejně politickou činnost tohoto vlastenecky citlivého spisovatele a všechny zápletky, spojené s jeho bojem proti nacionalistům. — Námět scénáře a filmu je vybudován velmi ostře, dynamicky a je možno jej s klidným svědomím zařadit do dobrodružného žánru. Ale J. Smoljak a L. Lukov se nesnažili vytvořit pouhou detektivku, vybudovanou na tricích a vnějších efektech, ale hluboké, významné filmové dílo umělecké, odhalující pokusy nepřátelů míru a demokracie a jednu methodu „studené války" — ideologickou diversi. Filmový přehled 10/1954 () (méně) (více)

Reklama

Reklama