Manželství

O skutečném životě vozíčkářky, která ač žila řadu let ve složitém vztahu na dálku nakonec ke štěstí přišla. Čekala jsem od snímku nějáké napětí, ale nebylo tam vůbec žádné. Zkrátka o dvou lidech kteří si rozumí a nikdo by nevěřil že by jim to reálně za takových podmínek, tak dlouho vydrželo. Přejme paní štěstí a bude nám taky přáno. 🍀 Jen doufejme že osudovou lásku nenajdeme až ve chvíli kdy budeme taky na vozíku. To ji radši oželím a budu si jako single žena skotačit až do stáří. Ale vozíčkáři nemají tolik možností načež fungující vztah jim asi zaplní v životě prázdné místo. I ten dávný bývalý muž roku je bohužel trvale na vozíku. A má naštěstí fukční vztah s manželkou a dvě krásné děti. (21.09.2022)

V česko-pákistánské režijní spolupráci vznikl vskutku pěkný dokument o strastech a slastech jednoho velmi neobvyklého manželství. Snímek vypráví příběh dvou lidí, pocházejících z naprosto odlišných kultur, kteří se seznámí prostřednictvím internetu a jejich vzájemné sympatie postupně přerostou v opravdovou lásku. Česká vozíčkářka Zdenka a Pákistánec Tabiš mě úplně dostali tím, že všechny překážky a nástrahy dokázali zdolat s nadhledem a humorem. Moc se mi líbil zejména Tabiš, jehož životnímu optimismu a schopnosti radovat se z každodenních maličkostí se prostě nedalo odolat. (80%) (13.03.2023)

Moc se mi to líbilo. Nejlepší a nejsilnější byly drobné interakce ústředních protagonistů, jejich krátké rozhovory, špičkování. Člověk se u toho mohl celkem dosyta dojmout i zasmát. Nebo to prostě jen sledovat a cítit se příjemně. Nedivím se, že rodiny ani úřady tomuhle tak nepravděpodobnému vztahu na začátku (a ty úřady bohužel ne jen na začátku) nevěřily. Tabiš a Zdenka jsou vlastně takový malý zázrak a ukázka toho, že je možné, aby se zrodila láska mezi lidmi s tolika rozdíly a že i velké překážky lze nakonec překonat. Jasně, je možné, že jim to třeba nevydrží navždy, ale já jim to (alespoň teď) věřím a přeju a jsem ráda, že v tomhle dokumentu se jejich vztah podařilo představit tak zdařile, mile, tak, že člověk měl pocit, že s tím párem vlastně sám něco prožil a strávil příjemných několik desítek minut. (13.11.2021)

Jiní tvůrci by se mohli zaměřit na úřední selhání či četné sociální nespravedlnosti, s nimiž se hrdinové museli (a ještě i budou muset) potýkat. Česko-pákistánská režijní spolupráce sledující dva odlišné světy, jež se občas šťastně spojí, však chce říct něco mnohem čistšího a neokázalejšího. Čtyři roky trvající natáčení se podařilo přetavit v nenápadný, ale velmi sympatický vztahový dokument. Více zde. (12.09.2021)

Krátce po premiéře dokumentu Zákon lásky přichází další příběh o manželství s překážkami. Asi to o něčem vypovídá, institut manželství prochází neustálými změnami a stejně jako se mění pohled na svět a lidi v něm, je jasné, že do manželství chtějí vstupovat jiné páry, než v minulosti. Příběhy současných párů jsou poněkud pestřejší, než klasický demografický nesmysl doby předrevoluční, kdy jsme u nás měli nejmladší nevěsty hned po Turecku. Už je pryč ten model spěchání k manželské půjčce. Je určitě fajn zpráva, že manželství Zdenky a Tabiše má svůj happy end, když páry ze Zákonu lásky musejí stále přešlapovat na místě. Docela bych brala i pokračování s určitým odstupem, protože specifická situace v Aši po boku manželky na vozíku může být pro Tabiše skutečnou výzvou. Přeci jenom vozíčkářka, která neřeší do svého domku nájezd ani přes ty tři schody (nebo nehledá bydlení v přízemí nebo s výtahem) a je neustále závislá na fyzické pomoci druhých, to je materiál... Vzájemné okouzlení této dvojice je sice milé, ale jestli to zvládnou se vším všudy, to teprve ukáže čas. (05.02.2022)