Belfast

Chýba tomu naozaj srdce, a možno aj lepšie vyrozprávaný príbeh. Celý čas som čakala, že herci začnú spievať a tancovať a bude z toho muzikál v čiernobielom háve s peknou kamerou. Za mňa ale lepší priemer, bohužiaľ. A Jude Hill výborný výkon, ale na Hviezdoslavov Kubín. No a muzika miestami dosť slušná. 3,5* (16.02.2022)

Klukovské vidění světa a dění v něm je téměř vždy úžasně poetické a naivní a plné objevování a dobrodružství. A nejinak je tomu i v případě tohoto autentického a patřičně nostalgického vhledu do jednoho vpravdě nehezkého a velmi složitého údobí na počátku jednoho ostrého společensko-náboženského konfliktu. 65 % (13.03.2022)

Branagh napodobnil Cuarónovu Romu, keď si v čiernobielom obale zaspomínal, ako vyrastal v neľahkých časoch v rodnej štvrti. Po viacerých stránkach však jeho Belfast pôsobí rozporuplne a nesúrodo. Obrazová stránka je elegantne uhladená, miestami ale zbytočne rušivá (viď tie samoúčelné, nehodiace sa rakurzy neraz pripomínajúce Sin City či Rodinu Adamsovcov). Príbeh zasa balansuje na barikáde medzi „svěrákovskou“ tragikomédiou a civilnou rodinnou drámou. Akoby tam režisér chcel dať všetko, ale ono to spolu proste neladí. To neustále upozorňovanie na formu je rušivé. Moja recenzia. (17.12.2021)

Mou největší výtkou je asi ústřední postava filmu a předobraz samotného režiséra - malý Jude Hill v roli školáka Buddyho mě nezaujal natolik jako vedlejší postavy - zejména pak pro mě dosud neznámá Caitriona Balfe jako Buddyho maminka. Samostatnou kapitolou je pak Jamie "Mr. Grey" Dornan alias Buddyho otec. Dornanova postava nemá ve filmu takový prostor, ale každou scénu rozzáří svým osobním kouzlem. Za mě tedy byla nejlepší částí filmu sekvence, kdy Dornan zpívá na jistém večírku Everlasting Love - bohužel není o moc delší než scéna z traileru. Ačkoli snímek vypráví o závažných konfliktech, působí ve výsledku velmi poklidně a bohužel až nezajímavě. Jsem upřímně zvědavá, jak dopadne jeho sedm oscarových nominací. (12.03.2022)

Jako jo... řemeslně je to asi hodně fajn film, obzvlášť ta kamera zde byla fakt libová, ale ve výsledku to se mnou nijak nehnulo. Je z toho nicméně hodně cítit, že se jedná o Branaghův nejosobnější film, přičemž bych klidně dal ruku do ohně za to, že onen hlavní chlapecký protagonista byl zcela založený na něm samotným. Během první poloviny jsem se vlastně docela nudil, bavily mě interakce mezi jednotlivými postavami, nicméně ona absence nějakého pořádného příběhu mi trochu vadila. Druhá polovina však chytí dech, přičemž ona tancovací sekvence s rodinkou je bezvadná. Hodně tomu pomáhala i hudba, která se převážně skládala z písniček Vana Morrisona, pro kterého mám osobně velkou slabost. Asi nejsem ten správný typ diváka. Na jednu stranu oceňuju, že to nebylo nějak super přehnaně sentimentální, ale na druhou stranu si zas říkám, zda by tomu nějaká ta pořádná emoční ždímačka neprospěla. Kdyby to ale přeci jenom dostalo tu nominaci na zlatého plešouna, tak bych se asi nezlobil. Lepší 3* (06.02.2022)