Rok diabla
Year of the Devil
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrají:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (více)Obsahy(1)
Petr Zelenka – tvůrce úspěšných Knoflíkářů z roku 1997 – se jako scenárista podílel na Ondříčkových Samotářích a poté jako scenárista a režisér vytvořil celovečerní film Rok ďábla. Zelenka netradičním způsobem vypráví příběh Jaromíra Nohavici a skupiny Čechomor, přičemž dokumentaristicky nahlíží do období, kdy se tento písničkář léčil ze závislosti na alkoholu. Jako Nohavicův „anděl strážný“ se v tomto snímku představuje hudebník Karel Plíhal. S myšlenkou natočit film s J. Nohavicou a Čechomorem v hlavních rolích přišel Zelenka v létě roku 2000, kdy spolu tito hudebníci hráli na krátké koncertní šňůře. Zelenkův film je navíc obohacen rozhovory nejen se zmíněnými aktéry, ale i s dalšími zajímavými postavami, jimiž jsou bezesporu hudebník Jaz Coleman a holandský dokumentarista Jan Holman (Jan Prent), který by chtěl Nohavicu přistihnout ve chvíli, kdy začne znovu pít. Zručný mystifikátor Zelenka má ve svém filmu také scény se surrealistickým, mystickým – ba až s nadpřirozeným vyzněním. Natáčení filmu proběhlo v květnu a červnu 2001 na různých místech republiky, filmový štáb natáčel vedle hraných scén i koncerty Nohavici a Čechomoru, které jsou důležitou součástí děje. „Je to film o tom, jak elegantně odejít ze světa. Nebo je to film o přátelství, či o tom, jak jsou čtyři muzikanti svědky zázraku. Může být také o tom, jak vám mohou ti, které potkáte, změnit život,“ řekl o svém filmu scenárista a režisér Petr Zelenka. (Česká televize)
(více)Recenze (394)
Rok ďábla je jakousi intimní zpovědí alkoholika. Retrospektiva jeho konání a zamýšlení se nad svými činy v minulosti. Autentické záběry doplňují hrané scény. To vše podbarveno skvělou hudbou dělá z filmu spíše dokument. Velmi hluboký film o boji s démony, kterých má člověk v životě mnoho, ať už si to uvědomuje, či nikoliv. 80% ()
Absurdní, poetické, zábavné i mrazivé. Fungující atmosféra halící vše oparem tajemna, několik naprosto kouzelných okamžiků, několik myšlenek, které vytrženy z celku působí zcela jinak a nutí k zamyšlení, spousta skvělých hlášek, několik zábavných mystifikací, které rozesmály, ale především hudba. Hypnotická Hinewehi Mohi, skvělý Čechomor, který si často hraje s aranžemi svých písní tady vytváří některé, které považuju za nejlepší jaké jsem za ta léta slyšel. A možná ještě lepší Nohavica, jehož považuju za možná nejlepšího českého textaře a jehož písničky v aranžích Čechomoru dostávají zcela nový rozměr. Z některých mi úplně běhal mráz po zádech, u některých se mi sevřel žaludek a srdce zastavilo. Když se podívám na topku nejlepších českých písniček, najdu tam Jarka i Čechomor hned několikrát. Není tedy divu, že přes některé slabší momenty a drobnosti, které mi ve filmu moc nesedly, prostě nemohu jít pod 4*. ()
jaro je hustoch... ()
Skupinu Čechomor som nepoznala tak dobre až dovtedy, pokiaľ som nevidela tento hudobný film, ktorý sa mi zapáčil a pochopila som oveľa viac. Film netradičným spôsobom stvárnil príbeh Jaromíra Nohavicu a skupiny Čechomor, keď toto zoskupenie odohralo niekoľko koncertných vystúpení. Film je vlastne aj o tom, ako elegantne odísť zo sveta, o priateľstve, o zázraku... ()
Přestože Petra Zelenku vnímám jako jednoho z nejzajímavějších tvůrců českého porevolučního filmu, s opravdu nezaměnitelnou tvorbou, ani v průběhu let jsem si ho nedokázal vyloženě oblíbit. Pan režisér rád projevuje zálibu v neobvyklých mystifikací, což jsem si už dávno zvykl, takže se mu asi jen tak nepodařilo mě tolik zaskočit jako kdysi. Ale v tomto případě se mu nepodařilo mě ani nadchnout. Alternativní fikce ze života Jarka Nohavici a pár dalších hudebníků zvučných jmen mě během pár smyšlených absurdních příhod celkem bavila, ale relativně hezký a zajímavý kousek pro mě Rok ďábla netvořil ani tak ústřední nápad a už vůbec ne podivný fantaskní prvek v poslední třetině, jako především hudba a scény z většiny živých vystoupení. Mimo hudební stránku se mi to vidělo spíše jako průměrný pokus o nekonvenční film, který na rok vzniku není už ani tou formou sítrající dokument a hraný formát tolik originální, a zcela nejvíc jsem zíral, když jsem spatřil, kolik ocenění to tenkrát získalo. [65%] ()
Sice už to po Visáčích a Mňáze trošku zavání opakovaným vtipem, ale Jarek Nohavica, Karel Plíhal a Čechomor jsou fenomén každý zvlášť i všichni dohromady. Kromě toho - chlast a problémy s ním spojené - toť téma vpravdě nadčasové. ()
Takový probuzení po vopici to je věc,žízeň není k uhašení,hlava puká jak hrnec! :-D Šílenej film,plnej šílenejch postaviček,kterej se mi na poprvé vůbec nelíbil...jenže člověk stárne a začne si uvědomovat svět i z jiných pohledů....Karle,tak poď,já přidu,né poď ty nepřideš!ja přidu,přidu :-) ()
Karle pojď už. Já příjdu, já přijdu. No Karle tak pojď... ()
Že je Petr Zelenka netradiční režisér, to už nám dokázal a dokazuje i v Roku ďábla. Opravdu zvláštní film to je. Jsem sice rockmetalista, ale jsem i muzikant, který už má za sebou spoustu jazzových a symfonických koncertů jako ten, kdo nesedí v publiku, ale na pódiu. Byl jsem na koncertě Čechomorů i Nohavici a nesmírně si jich vážím. Koncert Čechomorů dokonce považuji za jeden z nejsilnějších koncertních zážitků hned po velekoncertě Nightwish, na kterých jsem byl v Praze a to je trochu jiný šálek kávy. Troufám si říci, že Nohavica je momentálně nejlepší písničkář v ČR a Čechomor zde udržují českomoravskou hudební tradici, za což jim prostě patří obrovský dík. Možná teď se mnou nebudete souhlasit, ale podle mě by si Čechomor zasloužil českého Slavíka. Jednou by se Kabáti nepotentovali, ne? Ale vraťme se k fimu. Nejen, že je podbarvený nádhernými melodiemi, ale má svoje osobité kouzlo a atmosféru. Myslím, že každý, kdo je trochu zainteresovaný do tohoto stylu hudby (neposlouchá jen hloupý hip-hop nebo techno) a má rád tak trochu bizardní styl Zelenky, tak by si neměl tenhle film nechat ujít. This is real music and real experience! ()
K lepšímu pochopení tohoto filmu je dobré zmínit dvě základní věci, které jako podstatné zmínil sám Zelenka. Totiž že ho zajímalo téma zázraků a pak také to, jak může jeden člověk ovlivnit druhé. Právě tohle mi připadá jako základní myšlenkové téma, které se pak ve filmu v mnoha variacích vrací. Svým způsobem to je jedno z nejzásadnějších témat vůbec... Celkový dojem: 85% ()
Tomu nemůžeš uvěřit. To, když jen uvidíš, tak jen zíráš... ()
Mix filmu a dokumentu v tak chytré a vtipné podobě tu dlouho nebyl. Zelenka je zručný mystifikátor a Nohavica ukázal, že krom zpěvu je na tom také dobře i herecky. ()
Nejoriginálnější dokument, kterému jsem věřil naprosto všechno (včetně samovznícení Karla Plíhala). Zelenka ruší veškeré zavedené filmové konvence. Z počátku jsem mu moc nevěřil (Knoflíkáři), ale pak (Rok ďábla), ale hlavně potom (Karamazovi) se zařadil mezi elitu českých režisérů. Pro ty, kteří berou Nohavicu jako udavače, bude asi těžké skousnout Rok ďábla. I já jsem s tím měl ze začátku problém, ale pak jsem plně soustředil na film. ()
70 %... Milý nezávislý snímeček s pár mainstreamovými momenty, který se narozdíl od těch amerických nebere smrtelně vážně, přestože v jádru vážný je. Á propos - Franta Černý je na zpěváka dobrý herec. Nebo naopak? ()
Po devíti letech od natočení jsem to konečně viděl a nestěžuju si, na český film to není špatné. Ukecané a filozofické pasáže jsou dost nudné, ale jakmile se ozve nějaká hudba, hned je to lepší. Jinak co se týče Zelenkových mystifikačních dokumentů, za nejlepší považuju Mňága - Happy End. Asi bych u roku ďábla přidal hvězdičku, kdyby tu Nohavica vystupoval v převleku za ananas. /// Po dalších deseti letech musím přidat hvězdičku. Nemá to teda sice pořád moc dej, ale je to prostě celý hrozně hezký a místy i vtipný, třeba když si frontman Čechomoru nechává nárůst knír, aby vypadal jako Nohavica. ()
Pro mne nekonzistentní film, který má skvělá místa, vynikající muziku, ale celkově tápe. ()
Film jsem poprvé zhlédl na domáckých Strážnických slavnostech, bohužel ne do konce. Tehdy to pro mě bylo něco tak nového a styl natáčení tak odlišný, že jsem byl nadobro okouzlen a polapen. ()
Mám ráda melodie Čechomoru, miluju texty Jarka Nohavicy, nemůžu být objektivní. Místy výborné, místy ne. Dokonalý Jez Coleman. Neherec Jaryn a anděl Karel Plíhal. Nadhodnocuji? Možná, ale komu na tom sejde... ()
Geniální počin mystifikátora Petra Zelenky. ()
Jasně, Rok ďábla je prakticky akorát sledem scén více či méně na sebe navazujících a spoustu naznačených věcí nedojde ke svému konci. Jenomže ta čirá radost z takto osobitého filmu v našich končinách, při kterém máte pořád pocit, jakoby to natočili vaši kámoši je prostě pětihvězdičková. ()