Scénář:
Konstantin GaldajevKamera:
Jelena IvanovaHudba:
Jurij PotějenkoHrají:
Pavel Prilučnyj, Pavel Činarjov, Alexej Filimonov, Nikita Kologrivyj, Oleg Čugunov, Anton Kseněv, Dmitrij Lysenkov, Timofej Tribuncev, Alexandr Lykov (více)Obsahy(2)
Léto 1944. Sovětská vojska jsou v útoku, ale nepřítel je stále velmi silný. Stíhací pilot Michail Devjatajev (Pavel Prilučnyj) je zajat. Musí se rozhodnout – vrátit se na oblohu, pokračovat ve válce na straně nepřítele, nebo se vydat do koncentračního tábora na ostrově Usedom. Zoufalé eso Devjatajev volí třetí variantu – útěk. Nelze však uniknout z tajného ostrova, kde se testují německé řízené střely. Můžete ale odletět – na letišti je nejnovější nepřátelský bombardér se „zbraní odplaty“ Třetí říše na palubě. Odletět – a udělat nejtroufalejší útěk ve vojenské historii. (sator)
(více)Recenze (44)
Milovníci válečných příběhů a leteckých her zažijí hody. Snímek se rozjíždí rovnou pěknou vizuální akcí. Ovšem třeba vzdušné souboje o Británii trvaly max. půl minuty. Pilot vystřílet zásobník a vrátil se. Jsou zde dva režiséři a napsáno je to čtyřmi specialisty. Prý je to podle skutečné události. Je zde hodně klišé. Připomíná to Top Gun s Cruisem ve válečném provedení. Scénář se mi zdál dost klipový a mohl se více odsoudit stalinský režim. ()
Neuvěřitelné na tom je, že útěk je popsán hodně přesně - člověk by čekal, že zrovna toto bylo výrazně zdramatizováno, ale není. Respekt! Také následky a přístup Rusů jsou popsány realisticky (celkově je film nečekaně realistický). Proto 4*. Bez velkého přemýšlení. Trailer. ()
Tvůrci se nechali inspirovat skutečným příběhem ruského pilota, který byl za 2. světové války sestřelen a zajat.. Spolupráci s Němci odmítl, takže putoval do zajateckého tábora.. Rusové válečné filmy umějí, takže bylo na co koukat, letecké souboje jsou strhující a příprava útěku je dech beroucí, přistihla jsem se, že těm klukům od srdce fandím a moc jsem jim přála, aby se to povedlo.. Dohra je smutná, díky za pana Koroljova a rok 1957.. ()
„TATI, ŽE NEJSI ZRÁDCE?…“ Na úvod dobrej leteckej souboj, kterej mě utvrdí v tom, že to nebude béčková záležitost! A přestože víme, jak tohle všechno dopadne, je to napínavý, příběh má náboj a kurevsky odsejpá. Kapitolou samou o sobě je pak ten útěk! Timurovi Bekmambetovovi návrat do Ruska prospěl…/// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na příběhu sovětského stíhacího pilota Michaila Děvjatajeva , kterému se podařilo uprchnout z nejtajnějšího nacistického vězení - Usedomu , ostrova v jižním Balitském moři. 2.) Letecké bitvy byly natočeny pomocí technologie z videoherního online vojenského simulátoru „War Thunder“. 3.) Thx za titule „desade“ a „Kenobe“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Mýššša a Koolja jsou létající gayfriendi na život a na zmrd. Růžolící a s vasiloblaženými výrazy, jako by si právě vzájemně foukli do prdele matrjošku, křižují blankytnou oblohu sveřepěji než zdivočelý Krujs a nonšalantně likvidují všechny ty ukrutně přesilovkové Mesršmity s motivační budovatelskou plísní „В любимом городе я трахну твою жопу и ты будешь спать спокойнe“ na rtech … Ano, nepatetický ruský válečný film je de fuckto oxymorom, ovšem tady ty výše popsané cukrkandlové homorejdy kluci prováději zhruba pět minut na začátku a pět na konci, a vše mezi tím je solidně bezútěšný a syrový matroš z roztomile zombilandovských koncentráků a pracovních táborů, kde nechybí aseksuální napětí ani rozličná zábavná heterodobrodružství. Tudíž nezbývá, než se přidat ke zdejší většině odporných proruských švábů a zkurvených dezolátů a spolu s nimi antirevizionisticky udržovat tento samozřejmě zcela morálně závadný fuj fuj film v červených číslech. ()
Galerie (10)
Photo © Bazelevs Prodakshn
Zajímavosti (13)
- V skutočnosti sa po úteku k unesenému stroju priblížilo lietadlo Focke-Wulf, ktoré sa vracalo z misie, ale kvôli nedostatku paliva sa musel vrátiť na základňu. Nemci následne vyslali stíhačky, pred ktorými sa Devjatajev skryl v mrakoch. Prenasledovatelia nemali palubné radary, preto sa im podarilo uniknúť. (Dajman)
- V roku 2002 sa Devjatajev stretol s pilotom Günterom Hobohmom, ktorý ho pred viac ako polstoročím prenasledoval z raketovej základne. Obaja letci vypili po pohári vodky a objali sa. Devjatajev tiež zašiel do Peenemünde, kde zapálil sto sviečok pri pamätníku sovietskych vojenských zajatcov. (Dajman)
- Po prepustení do civilu po vojne si Devjatajev našiel prácu ako robotník v Kazaňskom riečnom prístave. V roku 1946 si polepšil, pretože získal diplom lodného kapitána. Nastúpil ako dispečer v prístave. O tri roky neskôr sa stal kapitánom riečnych lodí. V Kazani sa oženil a mal niekoľko detí. (Dajman)
Reklama