The Outrageous Baron Munchausen
The Fabulous Baron Munchausen
Režie:
Karel ZemanKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miloš Kopecký, Jana Brejchová, Rudolf Jelínek, Karel Höger, Eduard Kohout, Jan Werich, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Miloslav Holub, František Šlégr (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do Měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi. Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav. Bianku však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně doputují tam, kde příběh začal – na bledý Měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům. (AČFK)
(více)Zajímavosti (27)
- Film získal čestný diplom na Mezinárodním filmovém týdnu ve Vídni. (Locksley)
- Vystřižená scéna: Po hádce s generálem Elemele Baron (Miloš Kopecký) v duchu přemítá: „Nebezpečný fantasta, to se kdysi dávno říkalo o mě. Teď jsem pochopil princeznu Biancu. Miluje Toníka nejen pro jeho mládí, ale také pro to všechno, čím se honosím já. Vlastně je ten Měsíčňan chlapík. Celou dobu jsem mu asi křivdil...“ (tomalakis)
- Vystřižená scéna: Když Baron (Miloš Kopecký) s Toníkem (Rudolf Jelínek) letí na Zemi, míjí různé druhy létajících vynálezů. Toník říká: „Tahle fantazie zaslouží daleko více obdivu, než ty Vaše čarodějnice a košťata.“ Baron odpovídá: „Každý máme svůj vkus.“ Tato scéna předjímá Toníkův zájem o techniku a jeho pozdější pokus sestrojit parník. (tomalakis)
- Vystřižená scéna: Když je holandská loď s Baronem (Miloš Kopecký) na palubě obkličována tureckým loďstvem, Baron představuje admirály. „Levému křídlu velel věrný strážce sultánova pokladu Abdul Hasan. Měl za úkol přivézt zpět naše hlavy. Pravému křídlu velel věrný strážce sultánova harému vrchní eunuch Hadži Baba. Měl přivézt zpět princeznu Biancu.“ (tomalakis)
- Ve filmu se defacto cestuje časem (což by s touto tématikou byl po Cestě do pravěku druhý film Karla Zemana), protože tu máme: vesmírné lodě s astronautem Toníkem z 20. nebo možná 21. století, Verneovy kosmonauty z 19. století, Cyrana z Bergeracu ze 17. století a samozřejmě Barona Prášila z 18. století, kde se odehrává i zbytek filmu. Toník mluví pořád o vědě a technice, vypráví princezně Biance moderní pohádku o letu na Měsíc a že vlastně přišel z budoucnosti potvrdí i sám Baron Prášil v rozhovoru s generálem EleMele: „Možná že přišel ze světa, kde něco takového (cestování pod vodou a na Měsíc) už je zcela normální.“ (Jan.Kanak)
- Existuje delší verze filmu, která byla (kromě uvedení v TV) distribuována pouze na VHS. Je delší asi o 27 scén v délce zhruba 6 minut. Například se na konci filmu dovídáme, že se Baron (Miloš Kopecký) v duchu smiřuje s Toníkem (Rudolf Jelínek). (tomalakis)
- Celosvětová premiéra proběhla v červenci 1962 na filmovém festivalu v Locarnu ve Švýcarsku. (Varan)
- Ve filmu se objevily postavy kapitán Nicholl (Zdeněk Hodr), Impey Barbicane (Richard Záhorský) a Michel Ardan (Otto Šimánek) – stejně jako projektil (vesmírná loď) – z románu „Ze Země na Měsíc“ od Julese Verna. Na další Vernův román „Dvacet tisíc mil pod mořem“ odkazuje Baron Prášil (Miloš Kopecký), když komentuje cestu v břiše velryby. (Jan.Kanak)
- Děj filmu se odehrává v 18. století. Lze to poznat tak, že když se Toníkovi (Rudolf Jelínek) nepodaří zkonstruovat parní loď, tak říká: „Mít o jeden šroubek víc, zrodil by se parník o sto let dřív.“ (Jan.Kanak)
- Jan Libíček ve své první filmové roli. Na několik sekund se zde mihnul jako sultánův vrchní eunuch Hadži Baban. (bomber7)
- Výtvarná inspirace pochází z rytin francouzského malíře a grafika Gustava Doré. V NFA se dochovaly nepoužité záběry ve formě DNO Orwo čb. 2626,8 m. (ČSFD)
- Muž, který byl předlohou pro barona Prášila, opravdu existoval – jmenoval se Karl Friedrich Hieronymus, svobodný pán z Munchhausenu a narodil se v roce 1720. (M.B)
- Snímek získal Velkou cenu v kategorii celovečerních filmů na filmovém festivalu v Cannes v roce 1964. (M.B)
- Snímek získal Zlatou palmu na MFF veseloher v Bordigheře v roce 1963. (M.B)
- Snímek získal Stříbrnou mísu na MFF v Bostonu v roce 1963. (M.B)
- Snímek získal v roce 1962 první cenu od Mezinárodní unie technických filmových společností v Moskvě. (M.B)
- Snímek získal Stříbrnou plachtu na filmovém festivalu v Locarnu v roce 1962. (M.B)
- Snímek byl inspirován knihou „Baron Prášil“ od Gottfrieda Augusta Bürgera. (Ded@M@tes)
- Poznávací značka režiséra – klobouky. Na konci vyhodí Cyrano z Bergeracu (Karel Höger) svůj klobouk do vzduchu, aby doletěl až ke hvězdám. (liquido26)
- Terry Gilliam viděl tento snímek a nechal se jím inspirovat pro svůj film Dobrodružství Barona Prášila (1988). (liquido26)
Související novinky
Litoměřice poosmé
Karlovarský filmový festival před pár týdny skončil, Letní filmová škola je v plném proudu, ale pokud stále nemáte dost, můžete vyrazit třeba do Litoměřic. Tam se již poosmé koná filmový festival,… (více)