Inspiration
Obsahy(1)
Umělec nemůže dostat nápad a tak se zakouká do deště, kde ho náhle políbí múza. (oficiální text distributora)
Recenze (36)
Je mi líto, nad tímhle hýkat blahem nebudu, Zeman neZeman. 30 % ()
Jak často asi do takového skla koukal mistr Zeman:-)? Mě osobně však tato animovaná taneční pantomima (mimochodem po Vánočním snu rovněž mezinárodně známá) nějak moc nenadchla. Takže jen za 3*. ()
vypadá to celkem zajímavě. postavičky ze skla jsou krásné a všechno je moc pěkné, ale nějak mě to nezaujalo. nejsem bohužel sklářem, abych to docenil. je špatný, že u nás byl animovaný film brán podle státních orgánů jen jako zábavička pro dětičky. a naopak z pohledu tvůrců animáků byl brán jako umělecké dílo. a tady je to vidět ještě mnohem víc. tohle není pohádka pro děti, i když jim to pořád někdo v telce vnucoval. tohle se podle mě ani dětem líbit nemohlo. jen kvůli Zemanovi 3 *. ()
Imaginácia zrodená z kvapky dažďa rozpohybovala sklenených panáčikov. Zhruba o tomto spieva Záviš, keď v jednej piesni oznamuje svetu, že nemá čas, pretože sa dlhé hodiny musí vyvaľovať aby mal tie vidiny. ()
Poezie ve skle. Na dětských představeních krátkých filmů jsem ten film neměl rád. ()
Inspiračních zdrojů je hafo, podobně jako názorů na tohle Zemanovo dílo. Když vás někdo či něco osloví, je to perfektní. Zeman takovou múzu měl a ta ho dokopala do nesmrtelný sféry animátorů. I já mám svou inspiraci, znám ten pocit, jinak bych tohle nepsal. A kdybych měl definovat tu Karlovu, řeknu, že je neuvěřitelně precizní a v každém úhlu pohledu dokonalá. Škoda ho! ()
Blištivé, svítící, světlo-odráživé a neskutečně skleněné... No, sice chápu, co tím mělo být řečeno, ale má-li být atmosféra plná imaginace a fantasie v rozpuku, vážně to nejde udělat jen tím, že se nechá pár skleněných figurek prohánět prostředím, které působí jako polepené alobalem. Jasně, ve své době bych asi tleskal, teď jen souhlasně pokývám hlavou a pozvednu obočí. ()
Tenhle Zemanův kraťas rozhodně není tak špatný, jak zde někdo tvrdí. Určitě se filmeček nedá srovnávat s Vynálezem zkázy, či Čarodějovým učněm, ale i tak má svůj půvab. Fantaskní mikrosvět v dešťové kapce jakoby byl z pera nejlepšího pohádkáře Hanse Christiana Andersena. Teprve po tomto filmu dokážu přiznat určitou nevelkou míru uměleckosti skleněným figurkám. Labutě, koníci a rybičky z barevného skla asi přeci jen mají něco do sebe. Jako DVD bonus by to určitě nebylo k zahození. ()
pro mě prostě jen desetiminutová zívačka... 30% ()
Jako kdyby si Zeman vzal kameru a jen si z lehkostí hrál s tím co měl při ruce. Pro někoho dokonalost, pro druhého nuda. ()
Takove reklamni umeni. Dalo by se i snest, nebyt ta ukazka sklarske zrucnosti bezpribehova. ()
Pocta českým sklářům za zvuků Liškovy hudby a pod taktovkou mistra loutek Zemana dokáže oslovit i dnešního diváka, a to zejména díky precizní práci se sklem, která je i na dnešní dobu dechberoucí. Teď už jen chytit při sledování inspiraci! ()
Překrásná barevnost! Poetika trochu připomene Trnku, a to nejen jeho filmy, ale i obrazy a ilustrace. Karel Zeman ve své možná nejlyričtější poloze, a po agitačním prokoukovském období možná poprvé skutečně světově. ()
Kouzelná říše skla. Nádherně barevná. Mám moc ráda tu křehkou krásu skleněných železnobrodských figurek, některé mi proto i zdobí obývák. Ovšem rozpohybovat je dovedu jedině, když mi některá spadne na zem. ()
Slovy Maurice Maeterlincka: „Proč by to, co jsme zapomněli, nebylo právě tak důležité jako to, na co si vzpomínáme? Jaký je to zákon, který uchovává nebo vylučuje naše vzpomínky? Proč jedna umírá, zatímco přetrvává druhá, jež neměla větší ceny? Jaký má vliv mrtvá vzpomínka na náš život? Není to ona, co nás v jistých chvílích přiměje učinit některá rozhodnutí, vykonat skutky, jichž nechápeme, jež nás matou, jež nám připadají cizí? Není-li to jedna z velkých neznámých našeho osudu?“ ()
Pokud vím, jde o jeden z prvních barevných filmů u nás a nadšení barvami z něj přímo čiší. Animovaná stránka je perfektní, stejně jako poetičnost příběhu. ()
Musím filmu odpustit, že byl patrně reklamou na skleněné výrobky, jejichž prodej zřejmě stagnoval (kdo by také po válce investoval do skla), a propagací národního sebeuvědomění. Musím mu odpustit i to, že proces inspirace skláře, tedy rámcový příběh, je banální a schematický. Zakázka soudruhů byla patrně jasná ... Pamatuji si jen vlastní příběh odehrávající se v jiskřivé kapce, kde se Zemanovi podařilo vytvořit svět sám pro sebe, svět skrytý právě před onou propagandou, banalitou a schematičností, která ho obklopuje ve filmu i mimo něj. Překrásná hra barevných světel, sudkovských stínů a oné křehké pomíjivosti je naopak zářivým únikem před tím, čím se film patrně měl stát. ()
Mám ke sklu osobní, důvěrný vztah, který se v naší rodině předává z generace na generaci, a tohle křehké a něžné téma mne skutečně vzalo za srdce. Námět křehký jako sklo. Jenže v rukách tohoto zlínského čaroděje je sklo ohebné a tvárné jako nejměkčí dětská plastelína. Nemám slov. Mám jen po ruce pět hvězdiček. Škoda že nejsou z křišťálového skla a že jich není víc! ()
Až avantgardně působící Zemanovy hrátky se sklem a vodou doslova berou dech svou čirou krásou, zajímavými úhly kamery a dokonale zkomponovanou hudbou, která je s obrazem pevně svázána. Škoda, že takto neexperi- mentoval více! ()
Opět výborné zpracování mého oblíbeného tématu tvůrčí sebereflexe, tentokrát se zemanovskou schopností vytvářet obrazotvorné orgie, v mnohém navazující na geniální Disneyho celovečerní film Fantasii, natočeného o devět let dříve. ()