The Prowler
Režie:
Joseph LoseyKamera:
Arthur C. MillerHudba:
Lyn MurrayHrají:
Van Heflin, Evelyn Keyes, John Maxwell, Dalton Trumbo, George Nader, Bess Flowers, Sherry Hall, Robert Osterloh, Katherine Warren, Herbert Anderson (více)Obsahy(1)
Režisér Joseph Losey vždy inklinoval ke společensky angažované tvorbě, viz jeho noiry Mimo zákon (1950) a M (1951). Lupič má podobné ambice, kdy jej lze vnímat jako komentář k posedlosti americkým snem a konzumním způsobem života, ale zejména funguje jako charakterová studie prohnilého člověka, policisty Webba Garwooda, který se bez skrupulí dopustí nevěry i úkladné vraždy. V době dokončení filmu byl jeho scenárista Dalton Trumbo již na černé listině, a tak jej v titulcích zastoupil přítel Hugo Butler. Loseyho brzy čekal podobný osud: jeho jméno bylo přinejmenším dvakrát zmíněno před Výborem pro neamerickou činnost, a proto se přesunul do Evropy a nakonec se natrvalo usadil v Londýně, kde úspěšně pokračoval v režijní dráze (ceněny jsou zejména jeho filmy z 60. let Sluha a Nehoda). (Noir Film Festival)
(více)Recenze (11)
Někdy může vést k lásce i obyčejná náhoda. A když už láska vzklíčí, je potřeba se o ni porvat. Jenže co všechno je schopen pro lásku člověk obětovat? Je schopen i zabít? A co když je láska i tak trochu zištná? Příběh působí vcelku obyčejně, dokonce zpočátku jsem ho vnímal spíše jako divadelní hru, které je pro plátno škoda. Zkrátka upovídaný film, který se ale ve druhé polovině změnil v docela solidní drama, jehož konec divák možná tak nějak tuší, ale stejně je vtažen do děje na maximum. A právě konec je na filmu asi to nejzajímavější. Obstojný film, který určitě není ztrátou času, ale divák se musí prokousat trochou té nudné vaty. [10. Noir Film Festival 2022] ()
Od nezvyklého prvního záběru po spádné poslední dějství v nevadské poušti sevřený a svíravý vzrušoun, který zpochybňuje vzorečky a divákům nenabízí žádná cukrátka : jistý kritik jej shledal nejznepokojivějším z klasických černofilmů. Losey ho natočil pár měsíců předtím, než ze své a McCarthyho vlasti nadobro odešel ; scénář napsal další nežádoucí Dalton Trumbo (do titulků se nedostal, zato poskytl hlas neviditelné postavě manžela-diskžokeje) pod jménem Huga Butlera, octnuvším se zakrátko jakbysmet na černé listině ; spolu s "S.P. Eaglem" neboli Samem Spiegelem film produkoval v titulcích rovněž neuvedený John Huston, jenž rok nato vyměnil ovzduší Výborem kádrovaného Hollywoodu za irské větrno. Asistent režie : Robert Aldrich. ()
DOBRÚ NOC VŠETKÝM. UVIDÍME SA, SUZAN! The Prowler je príbehom cudzoložstva a chamtivosti, v ktorom policajt Webb Garwood, brilantne stvárnený Van Heflinom, zmanipuluje a zvedie domácu pani Susan, žijúcu v manželstve bez lásky a bez detí, po tom, čo ona zavolá policajnú hliadku, lebo mala podozrenie, že zazrela nejakého lupiča, motajúceho sa okolo domu. Tým lupičom je však nakoniec samotný policajt Web, pretože sa rozhodne ulúpiť nielen Suzan, ale aj jej majetok, ktorý by zdedila po svojom staršom manželovi. Svoj plán sa mu síce podarí uskutočniť, avšak nasleduje jedno klamstvo za druhým, až sa čoraz zúfalejší Webb stále viac zamotáva do vlastnej sieti skazenosti a zločinu. Brilantné finále v opustených púštnych ruinách mesta Calico, kde pár hľadá svoje posledné útočisko, navyše poskytuje nezvyčajné vyvrcholenie. ()
Van Heflin je ako podivínsky policajt a sociopat naozaj creepy. Asi jeho jediná rola, kde som ho naozaj docenil: jeho výkon ma bavil od prvých sekúnd. Akurát ten jeho osudový románik s osamelou ženou hlásiacou lupiča mal na môj vkus príliš rýchly spád. Bála sa sliediča a lupiča; napokon nakúpila človeka, ktorý sa jej fatálne vlúpil do života... PS: Porovnania s Body Heat (a Poistkou či Poštárom) sú mimo. Toto nebol klasický noirový trojuholník a plánovanie „perfect crime“ z pozície dvojice... ()
Scénář: Dalton Trumbo pod pseudonymem. Občas to šustí papírem (budování vztahu příliš dlouhé, finalé příliš rychlé), hodně interierových scén (v druhé části vyváženo scénamy z pouštního ghost townu), ale bez THE PROWLER bychom neměli klasiky jako BODY HEAT. ()
Reklama