Režie:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Zdenka Procházková, Josef Vinklář, Ilja Prachař, Jana Prachařová, Jiří Vršťala, Tomáš Hádl (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (87)
Odehrávalo se to za války nebo v šedesátkách? Opravdu se ty události děly, nebo mu jenom mrdalo v hlavě? Každopádně jsem nepochopil, o co vlastně šlo, co se tam pořádně dělo, a od odpadu to zachránil jedině skvělý hlavní představitel, jinak děs a hrůza, zvlášť ve srovnání se skvělým Transportem z ráje. 20% ()
Nádherná filmová podívaná, která jednoznačně zahýbe s mým osobním žebříčkem nejlepších českých filmů. Všechno je přesně tam, kde to má být, aby dívání svíralo srdce na správných místech. Filmy. Lidé. -"Tati, kdo je to vlastně hrdina?" -"Člověk, který zbytečně zemře, narozdíl od těch ostatních, kteří zbytečně žijí." ♥ ()
Líbily se mi ty různý postavy v domě, práce s jejich motivací a ke konci i ta trocha napětí a tříbení charakterů, ale většina filmu před tím se strašně vleče a je prošpikovaná symbolikou a výrazovýma prostředkama, který mně vůbec nesedly. Snahu lidí tvářit se, že se nic neděje, a nepřipouštět si tíhu všeho kolem tu symbolizuje poměrně šílená hudba, občas se ukáže nějakej ten přelud nebo random vedlejší postava jen tak zešílí, a já jsem se na to prostě nedovedl naladit a ve výsledku mě to nudilo. ()
"Tati, kdo je to hrdina?" "Člověk, který zbytečně zemře. Na rozdíl od jiných, kteří zbytečně žijí." Vždycky, když sahám po podobně starých filmech, trošku se obávám, zda mně budou bavit. Ale pak se rachle najednou mé obavy ukáží naprosto liché a já se nechám strhnou. Nejdřív jsem si chtěl povzdechnout, proč se takové filmy už moc netočí, pak jsem ale zjistil, že je třeba to vyjádřit jinak: Proč se TAHKLE už moc filmy netočí. Ta forma je skvělá, až nepříjemně atmosférická a temná. Doslova jsem z postav cítil jejich rozpoložení a duševní stav. A k tomu výborní Macháček, Adamíra, Vinklář... ()
Umelecky mimoriadne presvedčivo vyjadrené ohrozenie. Ohrozenie mocou, ktorá si uzurpovala právo na súkromie, kedykoľvek to uzná za vhodné. Ohrozenie mocou, ktorá je tým silnejšia, čím väčšia je túžba ľudí potopiť druhých udávaním. Spoločenský život neustáva, naopak nadobúda na intenzite v duchu hesla: treba si užiť dnes, až do vyprázdnenia fľaše - zajtra tu už nemusíme byť. Každý hluk, každé zvolanie či zapísknutie sa v uchu nezvyčajne vyostruje - všetko totiž môže mať nejaký vyšší, zväčša negatívny, zmysel. Detské oči užasnuto sledujú drobné ľudské epizódy, z ktorých sa odrazu stávajú dôsledky doby vymknutej z pravidiel. Zviazanej pravidlami nacistickej kontroly a možného trestania všetkého. Estetika priestoru sa v dôsledku tohto mení a absurdne zosilňuje. Ale pozor tu nejde o estetizáciu zla, ale o zámerné vytvorenie estetiky pokrivenej doby. Zvrátene očarujúcej. Estetiky Ester Krumbachovej, ktorej patrí veľké plus. Tak veľké, až - spoločne s vynikajúcim avantgardným hudobným sprievodom - vyšvihlo hodnotenie filmu do maxima. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (5)
- K dotočení erotické scény pro export filmu do zahraničí se vrací Josef Škvorecký ve své knize. "Z přísně dodržené stylové jednoty toho vynikajícího filmu se vymyká jenom nepochopitelně dlouhá sekvence z nacistického vojenského nevěstince, v níž nejprve lze spatřit asi dvacet zcela nahých prostitutek pod sprchami. Kamera, až do té doby ostře kontrastní, prusky přísná, se náhle přeostří na eroticky dráždivou lyričnost a neobyčejně dlouho se mazlí s mokrými ňadry a zadky. Pak na scénu vtrhnou němečtí vojíni v realistických uniformách, aby si užili s židovskými prostitutkami (a tím se nepochybně těžce provinili proti Norimberským zákonům). Hned nato se film opět vrátí do halucinační vize a přísné stylovosti. Když jsem film uviděl poprvé v Praze, tahle docela pěkná, leč trochu nelogická sekvence v něm nebyla. Když jsem ho uviděl v Torontu, najednou, kde se vzala tu se vzala, byla tam. Pak jsem si vzpomněl, jak mi Bělohradská jednou řekla, že na přání zahraničního distributora musí Brynych do filmu přitočit pár metrů." (Zdroj: Všichni ti bystří mladí muži a ženy: osobní historie českého filmu) (Araneae)
- Hovorilo sa, že pre exportné verzie boli dodatočne dotočené odvážne erotické scény. (Raccoon.city)
- Díky štědré nabídce vlivného filmového producenta a smluvního partnera Československého filmexportu Carla Pontiho byl film natáčen z poloviny v Praze a z poloviny v Římě. Ponti jej po dokončení společně s Ostře sledovanými vlaky (1966) a několika dalšími československými filmy prodal americké distribuční společnosti Sigma 3. Diváci v USA snímek podle režisérových vzpomínek přijali s nadšením. Poté, co Brynych svou trilogii završil myšlenkově ambiciózním dramatem Já, spravedlnost (1967), chtěl s ním Ponti uzavřít smlouvu na další dva roky. Přišel ovšem srpen 1968 a možnost jakékoliv koprodukce se Západem padla. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama