• rainman93
    ****

    Film mi připomněl výbornou knihu Raymonda Queneaua - Stylistická Cvičení. Jednotný obsahový materiál v několika variacích a podobách. Výsledek? Nic není jak se na první pohled zdá a především, obsah a forma (a zbavenost) nejdou od sebe oddělit pokud má něco dávat smysl a mít význam, nejen pro nás samotné, ale pro svět jako takový. Dle mého názoru velmi zdařilá záležitost, kde je za těžko posuzovat jednotlivé povídky izolovaně, neboť každá jedna ovlivňuje vyznění druhé.(15.7.2014)

  • Snorlax
    *****

    Muž a žena nikoliv po dvaceti, ale hnedle po dvou letech. A za ústřední geniální nápad by se nemuseli stydět ani Godard spolu s Truffautem. Místo Anouk Aimée a Jean-Louis Trintignanta se v hlavních rolích vystřídají tři páry a pokaždé je jeden z nich dabován. A dokonce ani to mi nevadilo, abych si užívala tak krásné novovlnění.(21.3.2014)

  • Radko
    ****

    Na začiatku (prvá poviedka) je mladícka snaha vymaniť sa zo stereotypu, symbolizovaná alternatívne rozbordeláreným bytom. Ani Ježiš v ňom ešte nedospel - má podobu plastikovej tučnej nahej bábiky pribitej na provizórny kríž. V strednom veku (druhá poviedka) striedajú rebéliu Revúce trúbky ničoty. Zvestujú prehupnutie do opakovanej maškarády. Jarmočná kolovrátkovosť sa síce nevytratila, len jej aktéri čoraz viac postrádajú rozjasané detské očarenie lampiónovými sprievodmi. Intenzívne cítiť uvedomenie si večného kolobehu márnosti, trapnosti a áno chľastu. História sa opakuje. To, čo v mladosti bolo drámou nových postupov sa neskôr stáva márnou túžbou po ich zachovaní. Väčšinou končiacou vyluxovaním obgrcaného koberca. A staroba? (tretia poviedka). Pošepky priznaný festival nesplnených nádejí, nevyplnených očakávaní, na konci ktorých nestojí balansujúci protiklad v podobe chápavej tváre generačne príbuznej starenky, lež pripravená oprátka. Celok ako hudba, kúzlo aj divadlo života v kostýmovo krásne rozvoľnenej atmosfére rokov šesťdesiatych. Trápnu nemohúcnosť vykĺznuť z opakovania slovných schém v priebehu rokov vyvažuje originálne výtvarné stvárnenie a tiež bigbítovo/nadžezlé skladby Orchestra Braňa Hronca.(31.3.2009)

  • ELDoctorow
    **

    Nehorázna, neuveriteľná, bezbrehá nuda. Jediná pozerateľná časť je 40 (aj to len za ***), pri ostatných dvoch som sa pri všetkej snahe nedokázal sústrediť a každú chvíľu som sa pristihol, že dianie na obrazovke vôbec nevnímam (čo sa mi pri filmoch nestáva). Pozerať to v noci a nie niekedy poobede zaspím lepšie ako po predávkovaní váliom. Každá časť má síce len niečo do pol hodiny ale najmä pri 20 som mal pocit, že pozerám Extended Special Edition Warholovho Sleepu. Takže ak máte problém zaspať – give it a try, inak s tým nezabíjajte čas.(30.6.2010)

  • troufalka
    ***

    Šedesátá léta nabízala řadu zajímavých experimentů, které měvesměs baví. Nápad předvést tři různé filmové povídky se stejným dialogem s odstupem dvaceti let mě nadchnul. Možná by to kouzlo bylo znásobeno, kdyby divák o této skutečnosti nevěděl. Lečo tento moment překvapení jsme byli ochuzeni. Přistihla jsem se, jak už u prvního příběhu v hlavě šrotuje, jak asi bude vypadala druhý příběh ... U toho druhého už jsem se mírně nudila, protože díky nastavenému dialogu jsem věděla, co přijde a provedení bohužel příliš nepřekvapovalo. Líbila se mi třetí povídka, kde se podařilo se znastavené šablony krásně vylhat a bavily mě krásné grimasy Jozefa Krónera. Dialog byl dostatečně avantgardní, zajímavé bylo i výtvarné zpracování (byť jsem se z titulků nedověděla, kdo to měl vlastně na svědomí ...), ale nemohla jsem se ubránit dojmů, že vnější efekty přebyly děj. Kamera byla u prvního příběhu až příliš divoká, sice to mělo svůj výzhnam, ale mému oku to příliš nelahodilo. Počin zajímavý, ale připadala jsem si jako na výstavě moderního umění - sice se podívám, ale denně bych na to koukat nemohla.(18.6.2018)

  • - Natáčalo sa v mestách Bratislava a Viedeň. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace