Gimme Shelter
Obsahy(1)
Kultovní dokument o tragickém koncertě Rolling Stones na závodišti v Altamontu 6. prosince 1969. Jen o čtyři měsíce dříve se na koncertu ve Woodstocku zrodila Love Generation generace lásky, aby teď umřela na opuštěné závodní dráze nedaleko San Franciska. Rolling Stones měli hrát zadarmo před očekávaným počtem 300 000 lidí společně s takovými zpěváky a skupinami, jako je Tina Turner, The Jefferson Airplane, The Flying Burrito Brothers a další. V obavách o bezpečnost oslovili Rolling Stones členy motorkářského gangu The Hell's Angels, aby pomohli zachovat pořádek. Místo toho vytvořili atmosféru strachu a hrůzy, která nakonec vedla k ubodání jednoho z fanoušků. Kvůli jedné chladnokrevné ráně nožem se generace lásky stala generací deziluze a zklamání a 6. prosinec 1969 dnem, kdy zemřela šedesátá léta. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $252,570║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Každej, kdo byl alespoň na jedný oper air akci se, při sledování, musel bavit na účet pořadatelů. Jejich naivita byla totiž nebetyčná. Koncert, kde je 300 000 lidí a maj přístup rovnou ke stagei a klidně si vylezou i na ní a trsaj. Fakt jsem se smál, když probíhal ten úvodní koncert a lidi se tam strkali s Hells Angels přímo na pódiu mezi hrající kapelou!!! Nebo ten maník, co vylez na obří lešení a tančil si tam a všem to bylo jedno. Totálně nezvládnutá organizace. Fakt mohli bejt rádi, že tam umřel jen jeden člověk. Každopádně hudba super. Stouni naživo jsou krutý. Jejich zvuk byl až punkově neučesanej a ty jejich bluesový vložky byly parádní a dost se mi líbila i ta malá část s vystoupením Tiny Turner :) už jsem jen čekal, kdy se na tom pódiu udělá. ()
První půlka obsahuje dost nezajímavého materiálu jako jednání manažerů a poskytnutí areálu Altamont Speedway, či záběry na Stones ve studiu kde poslouchají svoje nahrávky. Druhá polovina stoprocentní. Prostupující atmosféra "takhle to nemělo být" graduje když Stones hrajou Under My Thumb poté co se pokoušeli uklidnit obecenstvo. Jaggerův zdrcený výraz v závěru písně je depresivní a smutný zážitek,který mluví za vše, chvíle kdy přímo cítit, že teď umírají hippies. P.S. Pokud se vám hudební projev Rolling Stones live v tomhle dokumentu líbil, sežeňte si úžasné live album Get Yer Ya-Ya´s Out, zásadní songy jako např. Midnight Rambler, Jumpin´Jack Flash a Sympathy For The Devil jsou zde naprosto famózní. ()
První polovinu sestříhat na deset minut a je to možná i na těch poctivých pět hvězdiček. Ve stávající podobě člověk málem zemře nudou než se to konečně přehoupne do té druhé, skutečně důležité poloviny. ()
Až bude má babička zase remcat na téma "Ach ta dnešní mládež", pustím jí tohle. ()
(1001) Už Woodstock dost dobře ukazoval, proč s hipíky a takovými monstrózními akcemi nemůžu soucítit, tohle je jenom takový doslovnější epilog. A je samozřejmě velmi smutné, že to odnese hudba, která je bezbranná vůči lidské hlouposti sjednocené takhle velkým davem. --- A mám potřebu po šesti letech napsat doslov: Kdo by to byl čekal, že jedním z nejdepresivnějších filmů, co jsem kdy viděla, se stane dokument o koncertě rockové kapely. Kdykoliv teď slyším Under My Thumb, tak mám okamžitě dojem, že zítra musí skončit svět. ()
Zajímavý dokument o legendárním open air koncertu Stonů na závodišti v Altamontu, který nedopadl ani podle představ kapely, ani podle představ květinového publika. Jak to asi může dopadnout, když se o bezpečnost před třistatisícovým davem sjetých a ožralých hipíků stará hrstka organizátorů a motorkářský gang Hell´s Angels?! Vzhledem k tomu, že už jsem se párkrát podílel na pořádání podobných festivalů (samozřejmě ne takových monster koncertů, pouze tak pro patnáct tisíc diváků), tak se mi ty „opatření“ zdály vyloženě směšné (v podstatě tam žádné nebyly - fanoušci paří s hudebníky přímo na podiu, lezou po konstrukcích a není nikdo, kdo by jim v tom mohl zabránit). Film je rozdělen do dvou pomyslných částí. V té první jsou na programu přípravy, domlouvání prostorů, přesuny a celkové zajištění akce protkané songy Stonů a film graduje ve druhé polovině, kde jsou záběry ze samotného koncertu s řadou zajímavých hostů jako Tina Turner nebo Jefferson Airplane a řadou zajímavých událostí, které se během koncertu přihodily. ()
Tak tohle je nesmrtelná klasika. Telefonické hovory ohledně přípravy koncertu jsou sice o ničem, jakmile si ale kamera všímá atmosféry na festivalu a koncertních vystoupení, můžeme si užít parádní atmosféru konce 60. let s výbornou hudbou a Stouny v nejlepší formě. Jako bonus tu máme Tinu Turner, co málem vykouří mikrofon. Vtipný je pes, co se projde na stagy před Jaggerem. To jsou ty momenty, co pozvedají film na vyšší level. Byl to tam ale pěkný chaos a bordel. K té době to prostě patřilo. Není se co divit, že měli problémy, když si jako pořádkovou službu najali gang motorkářskejch vypatlanců. Ten maník, co se vrhne na Jaggera při Honky Tonk Women, to je fakt na palici. Dnes už je zabezpečení podobných akcí úplně na jiné úrovni. Ostatně jsem měl možnost se o tom přesvědčit osobně při turné Forty Licks. ()
Hudbu Rolling Stones mám rád, ale masové koncerty sú niečím, na čo by ma nikto nedostal ani zadarmo. Ovládať dav, osobitne dav nafetovaných a opitých, to chce solídne bezpečnostné opatrenia a nie gang motorkárov. Dôvody prečo ma film nezaujal sú dva: prvým je úvodná polovica filmu, ktorej som kvôli mizernému ovládaniu angličtiny nerozumel a predpokladám, že ani v prípade porozumenia by ma tie nekonečné dohadovania nebavili. Druhá by ma mohla zaujať ako podklad pre sociologickú štúdiu rozvoja davovej psychózy. Ale to nemá s mojim očakávaním, ani s hudbou veľa spoločného. Takže suma sumárum je dobré, že dokumentárne filmy nehodnotím, lebo by sa moje hodnotenie opäť vynímalo v tom mori hviezdičiek. ()
udalosti na altamont speedway 1969 ukoncily eru hippies a patri k zakladnimu vzdelani kazdeho hudebniho fanouska. bylo to peklo - shodou okolnosti presne zachycene dokumentaristy pracujicimi pro rolling stones. gimme shelter je mj. i snuff, pote co stouni dohrali under my thumb (zde spolecne se sympathy for the devil v exceletni verzi) byla kamerou zachycena vrazda mereditha huntera, ktereho ubodal jeden ze clenu hell`s angels, kteri tu na doporuceni greateful dead delali ochranku. jeste predtim stihli knockoutovat zpevaka jefferson`s airplane. leader hell`s angels nasili svych ovecek omlouval tim, ze jim divaci kopali do motorek. ehm... ()
Dokument o tom, jak skončila generace hippies. Éra volné lásky a mírumilovných komun skončila nečekaně tragickými událostmi: ubodáním fanouška na koncertě v Altamontu a vraždami Charlese Mansona. Pokud jsou všechny záběry opravdu autentické, pak ona nešťastná smrt fanouška nebyla jen svévolným projevem násilných Hell's Angels, ale docela oprávněný zásah proti muži, který držel v ruce pistoli. To nic nemění na tom, že to Hell's Angels celý koncert přeháněli, i když ani fanoušci nebyli bez viny. Sám Jagger se ale během koncertu publika ptá, kdo vlastně proti komu bojuje a proč. Omezenost Pekelných andělů dokazuje telefonát, v němž jeden z nich obhajuje vraždu tím, že jim fanoušci demolovali jejich motorky, které pro ně znamejí všechno na světě. Každopádně skvělý dokument o Rolling Stones (výborná verze písně Sympathy for the Devil) a jednom legendárním koncertu, během kterého se "čtyři lidé narodili a čtyři zemřeli." ()
Po přečtení Thompsonova veledíla jsem došel k závěru, že Hell's Angels jsou banda primitivních zmrdů, ale za možnost být jejich členem v polovině šedesátých let bych vyměnil své pravé varle. Pivo, motorky, mlácení negrů a skupinový sex jsou přeci sen každého malého kluka. Legendární gang každopádně dostál své pověsti, opovržení všech zúčastněných si vysloužil jednak knockoutováním baskytaristy mé oblíbené skupiny a jednak pro poněkud nešetrné zacházení s hipíky. U tohoto dokumentu stojí za zmínku hlavně druhá polovina, která je vesměs zábavnější a hlavně u ní nezoufají nefanoušci Stounů. Že je osudový, leč nevyhnutelný incident chyba naivního hipíka, který již organizoval Woodstock je snad všem jasné. ()
Strhujúci dokument, ktorý ukázal hlavne negatíva drog a bezhlavého násilia. A nevytrhli to ani slávne hudobné hviezdy. A ukázal, že benevolentnosť je tým najhorším, čo sa môže stať. Nafetované deti kvetov, si mysleli že môžu všetko, The Hell´s Angels zase, že môžu využiť svoje praktiky pri ustanovení práva. Obe strany sa stretli v obrovskej búrke, za ktorú sa platilo. ()
Když se díváte na finále filmu, který má jednoznačnou dějovou strukturu, která je uvedena v dramatickém oblouku, tak budete jen sledovat každý výraz tváře Micka Jaggera, stejně jako se budete dívat na to, co vlastně uvidíte okem kamery na záznamu z koncertu. Je to jen obrázek, ale když víte, že je to skutečnost, je to hned o hodně děsivější. ()
Nejzajímavější na Gimme Shelter je to, že i když se jedná o dokumentární němou výčitku Altamontu, tak ukazuje sílu filmařského umění v tom, že jednotlivé nepřipravené záběry z koncertu poskládá do něčeho, co vypadá a graduje jako film, čímž dle mě dosahuje větší působivosti, než kdyby se zpětně natočil nějaký informativní dokument. Under My Thumb v životě nebylo lepší. ()
Jenom pro objasnění, pekelní andělé hlídali skutečně na doporučení od Rocka Scullyho, což byl jakoby manažer Grateful Dead, ovšem on sám to nikdy zcela jasně nepřiznal. Ovšem G. Dead měli s H. Angles vesměs dobrý zkušenosti z mnoha koncertů kolem San Francisca a hlavně z ranných acidových testů Kena Keseyho, kde se H. Angles chovali docela jako beránci :-). Co se stane nikdo netušil, samotní Dead měli taky vystupovat, jsou v dokumentu zachycení (Garcia s Leshem) v rozhovoru s Michaelem Shrievem od Santany (je to ten, co ve Woodstocku vystřihne to výborný sólo), kterej jim povídá, co se stalo Balinovi z Jeffersonů (andělé ho srazili z pódia a byl v bezvědomí odvezen do špitálu), tak to Dead radši otočili a odjeli (což mě na jednu stranu mrzí, protože by byli pěkně na dokumentu zachycený, z 60. let toho s nima moc neexistuje). Pekelným andělům se postupně nakoupilo spoustu piva, takže byli opilí a sami moc nevěděli, co mají dělat. V kotli, kde je asi 400 000 lidí by to nevěděl hned tak někdo. Ale zřejmě to byl naprostej nerozum nechat to jen na andělech, z normálních uniforem tam byli asi 3 !!!!! zástupci. Mladík, kterýho Pekelní ubodali, pár vteřin před tím vytáhl pistoli, byl hrozně sjetej a žárlil na svojí dívku, která se rozplývala na Jaggerem. Takže když se pokusíme o objektivitu, Pekelní andělé byli agresivní, ožralí, ve většině případů jednali zcela neadekvátně (opravdu potom argumentovali tím, že jim někdo kopal do motorek, který pro ně znamenaj víc než život), ale zrovna v případě toho ubodanýho to byl nejspíše ochranej zásah, jelikož by zřejmě došlo k jinej, možná větší tragédii. Profíci by ho nejspíš odzbrojili a znehybnili, ale ožralí pekelní holt nejsou profíci. Stouni taky nechali obecenstvo hrozně dlouho čekat, aby bylo správně nažhavený, ale spíš mu narostla agresivita a netrpělivost. Celkově atmosféra koncertu je hrozně dusná, nervózní a napjatá. Jinak dokument je to moc pěknej, však ho točili bratři Mayslesové. A generace květinových dětí se nezrodila ve Woodstocku, ale všechno začalo mnohem dřív, už v roce 1967 si hippies ve Friscu uspořádali pohřeb hnutí, protože jim přišlo zkomercionalizovaný a odloučený od původní ryzosti. V roce 67 se stalo teprve celostátně, až celosvětově známým na základě článků v Neewsweeku atd. ()
Nejsem příznivcem hipíků, ale dokument je dobře udělaný. Agresivita fanoušků byla způsobená tím, že se předávkovali. Hell´s angels jen chránili vystupující a poté, co několikrát museli odklízet z podia fanoušky, to holt už u jednoho přehnali a ukopali ho k smrti. Stones tehdy jeli zajímavé turné.. ()
ocenenia : MFF Cannes 1971 - nesúťažný výber ()
Opak optimistického dokumentu o Woodstocku zachycující konec jedné éry. Nepřikrášlovaně, místy i celkem chaoticky, ale skvěle. A navíc ta hudba. Stones prostě válí a váleli. ()